Tony Blair sdělil svým nejbližším politickým spojencm že pokud se ministr životního prostředí, jednačtyřicetiletý David Miliband postaví v soutěži o funkci šéfa Labouristické strany proti ministru financí Gordonu Brownovi, "zvítězí".

Tato explozivní informace vyšla najevo z řady interviewů s osobami, blízkými odcházejícímu britskému premiérovi. Jeden člen Blairova vnitřního kruhu dal najevo, že si Blair myslí, že Gordona Browna je stále ještě možno porazit.

Díky našemu mimořádně přátelskému vztahu se Spojenými státy, přesně tomu vztahu, který nás zatáhl do války, a seznámil tento ostrov s národem morbidně obtloustlých dětí, zdá se, že Británie bude brzo domovem takzvanému "Synu Hvězdných válek", americkému systému protiraketové obrany. Přijmeme to, nebo to odmítneme?

No jo, no. Už čtrnáct dní se hovoří o věcech, které vyhazují do povětří druhé věci. Zaprvé se hovořilo o modernizaci ponorek Trident a pak o tom případu o té neotevřené konzervy lososa v mikrovlnce, o bombě, kterou odpálila má teta, která je i nadále součástí osy mentálních případů, a nyní, jak se zdá, ano, Downing Street a USA jednají na vysoké úrovni o umístění tohoto Syna Hvězdných válek do východního Yorkshiru, na leteckou základnu Fylingdales. Což, je nutno říct, nezní ani tak jako vojenská základna, ale jako jméno obchoďáku pro snoby.

Syn Hvězdných válek, to je samozřejmě protijaderný vojenský systém, který Spojené státy vyvíjejí už pět let. A dělají to přesto, že v roce 1972 podepsaly smlouvu, jíž se konkrétně zavázaly, že to dělat nebudou.

Ale pozor, to znamená, že ten protiraketový systém přece Spojené státy nemůžou vyvíjet. Protože kdyby ho vyvíjely, byl by to přesvědčivý důkaz, že americká vláda je vláda podvodníků, že se jí nedá důvěřovat, že je úhybná, neloajální, nespolehlivá, zrádná, ochotná jednat proti vůli OSN a ignorující demokracii. A toto všechno by přece znamenalo, že jsou USA teroristickým státem, a v důsledku americké vojenské intervencionistické politiky vůči teroristickým státům, by měly USA proti sobě provést invazi a vyhodit se do povětří.

"Tak dělejte! Musíme se bombardovat!" (Výbuch)

Jo, jo, každý mrak ve tvaru hřibu přináší něco pozitivního...

Ukázka z aktuálního satirického pořadu rozhlasu BBC "The Now Show" komiků Steva Punta a Hugh Dennise, který se vysílal v pátek večer a v repríze v sobotu v poledne. Celý půlhodinový pořad (toto je překlad posledních cca 7 minut) je v audio k dispozici ZDE

Cítím jistou potřebu konstatovat některá fakta, z druhé strany. Ze strany tvůrců reportáže odvysílané v Reportérech ČT, píše Vojtěch Frič, režisér reportáže Radar v pořadu Reportéři ČT:

Objektivita publicistickej práce v zmysle akéhosi poodstúpenia od predmetu sporu, odosobnenia sa a vzdania sa osobných hodnotiacich súdov a vier je zrejme nedosiahnuteľným ideálom. Napriek tomu o objektivite môžeme diskutovať -- môžeme diskutovať o schopnostiach konkrétnych ľudí približovať sa tejto ideálnej predstave.

Tvorcovia reportáže Radar v programe Reportéři ČT sa napriek nimi artikulovanej snahe o vyváženosť programu k ideálu objektivity priblížili omnoho menej ako by sa od kritického človeka dalo očakávať. Podarilo sa im natočiť nevyváženú a manipulatívnu reportáž, ktorá zdôrazňuje nepodstatné fakty a vyhýba sa podstate sporu.

Pozrime sa na niektoré ukážky manipulovania s témou:

Režisér Vojtěch Frič se rozlítostnil nad počínáním Jana Tamáše, který mu neskočil na špek. Česká televize se velmi snaží propagovat skupinu Pro základny, i když nemá žádnou společenskou podporu a její akce v Praze na Hradčanském náměstí byla propadák, a to přesto, že ČT zvala k její účasti a její organizátoři byli pozvání do pořadu Dobré ráno. To se nám z iniciativy Ne základnám ještě nestalo. Jenže to vše nestačí a s výjimkou jednoho falešného průzkumu veřejného mínění většina občanů tvrdošíjně setrvává na názoru, že s válečnými zločiny současné americké administrativy nechtějí mít nic společného, a to ani v podobě americké protiraketové základny.

Tak se zřejmě v nějaké "geniální" hlavě zrodil další nápad. Shora propagovanou a snad i utvářenou nepatrnou skupinku zviditelnit prostřednictvím iniciativy Ne základnám. Právě to Jan Tamáš odmítl.

(Autor je mluvčí brněnské skupiny Ne základnám)

Dobrými úmysly je dlážděná cesta do pekla. To říkávala moje babička blahé paměti. Dobré úmysly z článku režiséra Vojtěcha Friče přímo prýští. Nic proti naivitě. Ale realita je tak trochu jiná. Možná i proto, že v redakci "investigativní" žurnalistiky televize veřejné služby stále pracuje bývalá redaktorka pořadu Na vlastní oči TV Nova, dekonspirovaná kontrarozvědčice Lenka Králová - agentka s krycím jménem Bob, zapletená do politicko zpravodajské provokace, známé kdysi jako "Zemanův kufřík". Už jednou své reportáže natočila pod vedením svých řídících důstojníků. Její tehdejší milenec, hochštapler Miloš Demeter o sobě tvrdil, že je spolupracovníkem vojenské rozvědky. A Lenka Králová je také podepsána prod reportáží o vojenském radaru. Že by náhodička?

"Uvědomuji si tu podivnou roli, kterou jsem tehdy sehrála, i některé lži, které jsem zveřejnila, ale prostě jsem věřila těm informacím, které mi moji řídící důstojníci sdělovali," řekla o své minulosti médiím Králová. "Uvědomuji si, že jako někdejší agentka BIS mám teď v médiích těžkou pozici..."

Průvodní text pořadu na serveru České televize ZDE

Vážený pane Frič. Vaše argumenty by bezpochyby obstály, nebýt zveřejněné videonahrávky samotnou iniciativou. Dle situace soudím, že vašemu týmu nebránilo nic k okamžitému natáčení. Bránit vám mohla maximálně touha po vlastním uchopení tématu, což už možná vypovídá o potřebě manipulovat, i když třeba ne na objednávku - z toho váš team nikdo otevřeně nenařkl, s emocemi diváků, ne-li s jejich sympatiemi.

Při srovnání nahrávek iniciativy a vašeho pořadu zřejmě vyplývá vaše potřeba "vkládat do úst" účinkujícím věty, které členové iniciativy nepoužili jako odpověď na kladené otázky, píše Petr Drozda:

Reakce na článek Jiřího Csermelyiho Partnerem občanských iniciativ je stát"

Vážený pane Csermelyi,

pohybují se v občanských inciativách již asi 18 let a doposud jsem nezažil, že by si taková iniciativa diktovala, kdo je bude jejím partnerem pro televizní diskusi. Zažil jsem několikrát, že se takto zpupně chovali politici, kteří nechtěli s někým nepohodlným debatovat. Neznám ani příklady občanských inicativ z Evropy, Ameriky nebo Asie, které by si diktovaly, s kým jsou ochotny v TV diskutovat a s kým nikoli.

Miroslav Šuta argumentuje, že se Jan Tamáš z iniciativy Ne základnám choval zpupně, když se nedávno odmítl podílet na diskusi se stoupenci rozmístění raket v ČR z iniciativy PRO.

Podle mého názoru je věc složitější, než jak ji prezentuje pan Šuta:

Vystoupení Miloše Zemana ze sociální demokracie nejspíše otevřelo oči mnohým sociálním demokratům, kteří bývalého předsedu vyzývali k návratu do politiky a očištění ideálů sociální demokracie od nánosů kariérismu a podezření z korpupce. Zůstala hořká pachuť v ústech a poznání kariérismu osamělého jezevce z Vysočiny. Zůstala pachuť organizované zrady a pokusu o vnitrostranický puč. Miloš Zeman nikdy nebyl sociálním, ale vždy liberálním demokratem, i když byl lídrem v levicové straně. Miloš Zeman vždy používal demokratické mechanismy k účelovým politickým manipulacím. Miloš Zeman byl nepřehlédnutelnou osobností české politiky právě proto, že jí rozuměl a nedělal si o ní iluze. Miloš Zeman není sociálním demokratem a nyní to, jako konečnou tečku za svou politickou kariérou, dokázal formulovat zřetelně a nad slunce jasně.

CzechTek 2005 - ilustrační foto David Němec , rozhlas.cz

Organizátoři ParoubTeku a protestů hnutí PolicejniStat.cz se musí dnes stydět. Skočili na špek zpravodajsko policejní provokaci a některé provokatéry měli i ve vlastních řadách. Hlavní viník zásahu na teknivalu CzechTek 2004 i inscenovaného masakru na teknivalu CzechTek 05 byl konečně odměněn. Byl pověřen řízením Policejního prezidia. Policii po rezignaci policejního prezidenta Vladislava Husáka dočasně povede jeho dosavadní náměstek pro uniformovanou policii, v roce 2005 zástupce velitele Západočeské správy Policie a koordinátor zásahu proti technařům, plukovník JUDr. Mgr. Jan Brázda. Brázdovým podřízeným byl v roce 2005 Jaromír Kníže, ředitel Okresního ředitelství PČR v Tachově. Náměstek Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plk. Ing. František Snopek se stal náměstkem policejního prezidenta pro trestní řízení. Plukovník Kubice byl očištěn a veškerá obvinění proti němu byla stažena. Grázlové dnes policii vládnou. Technaři si alespoň v roce 2006 směli pod ochranou armády za odměnu zatancovat...

Štěpán Kotrba: Milí, hloupí, nešťastní technaři - teď víte, jak vypadá dialog s mocí ZDE

DIY, tekno a c23chtek 2002-2006 jako TÉMA BL

CzechTek WebLog: Policejním prezidentem mlátička z Mlýnce ZDE

Když chtěla moje dcera, která chová ovce, pozvat na třídenní návštěvu srbského chovatele, dozvěděla se na cizinecké policii, že musí doložit částku 60 tisíc korun "na krytí výdajů spojených s jeho pobytem". Tu částku si policie nevymyslela, je dána zákonem, a musí jí -- odstupňovaně, podle délky pobytu -- disponovat každý, kdo na území ČR cizince pozve. Kdyby ji měli dokládat Mongolové, jejichž příbuzní podle pana Ladislava Poláka v tisících zaplavili Blansko, šlo by nejspíš o částky statisícové až milionové, protože Mongol sotva podstoupí týden cesty vlakem kvůli třem dnům pobytu. A přijíždí-li do Česka, aby si tu vydělal peníze, sotva lze předpokládat, že takovou částkou disponuje.

Možnost, že Mongolové přijíždějí za svými příbuznými na turistická víza, je ještě nepravděpodobnější. Ta jsou udělována na dobu do 90 dnů. A turisté musí dokládat velmi vysoké finanční prostředky, opět odstupňované podle délky pobytu (např. na měsíc pobytu 15tinásobek životního minima). Stačí se podívat do zákona. Cizinecká policie jim nic neodpustí.

Jakkoliv v Blansku nebydlím, tvrzení pana Poláka o hordách příbuzných Mongolů pracujících v Aposu, kteří zaplavují Blansko, tedy nevěřím.

Na adrese je forum Mongolové a Blansko. Našla jsem tam tento příspěvek, píše Lenka Vytlačilová:

reakce na články Milana Daniela "Kdo to sočí na Mongoly" , I s Mongoly se musíme naučit žít , Ladislava Poláka "Mongolce nemá rádo celé Blansko" Dariny Martykánové "Přistěhovalci - několik údajů k zamyšlení" a Uwe Ladwiga "Někteří Češi se stěhují, někteří cizinci také, ti ale do ČR, aneb protesty jsou zbytečné, integrace za to ale nutná" k soužití mongolské komunity s většinovou společností v Blansku.

Nemohu se zbavit pocitu, že pan Polák sice možná není politicky korektní, zato vcelku věcně, pohledem občana vidoucího věci na vlastní oči, popisuje dost děsivou skutečnost. Tedy děsivou, jak co se týká chování gastarbeiterů ve volném čase, tak jejich pracovních podmínek. Naopak mám obavy, že názory dalších dvou autorů nahrávají tendencím prosazovaným ultraliberální politickou a novinářskou elitou na objednávku decision-makerů globalizované ekonomiky. Tedy tendencím, kdy rovnost lidí a volnost jejich pohybu je hlásána z důvodu globální mobility pracovní síly, aniž by byly brány v potaz jakékoli vedlejší důsledky tohoto utilitárního přístupu.

Britské listy čtu s přestávkami skoro denně už 10 let. Zajímá mě šířka záběru článků (témata) pro přehled, některá témata mě zajímají do hloubky a proto vítám i delší analytické články. Oceňují toleranci k názorům a snahu o vyvážení pohledu z všech stran. Čtu BL proto, že je to zajímavý výběr politických a ekonomických témat, která se jinde nerozebírají, nebo jsou (auto)cenzurována a tím deformována. Logicky nesouhlasím se spoustou názoru, ale je nutné je číst, protože svůj názor si člověk utříbí jen v spektru v kterém se dokáže orientovat.

Vadí mi v české společnosti špatně a účelově interpretovaná "levicovost". Místo tolerance máme dělení na "ty, co jdou s námi" a "ty co proti nám".

reakce na zveřejněný videodokument ""Reportáž" z Trokavce: Co Česká televize natočila a co pak odvysílala"

Záznam z přípravy pořadu ČT má slušnou vypovídací hodnotu. Především dokumentuje metodu činnosti redaktorky televize veřejné služby. Ze záznamu je zřejmé, že se paní redaktorka v čele TV štábu přihrnula na místo natáčení (předpokládám, že šlo o nevelké občerstvovací zařízení v obci Míšov u silnice od Rožmitálu pod Třemšínem kopírující jižní hranici VVP Brdy, kde v létě m.j. dělají pro znavené houbaře skvělou pečínku z krkovice a na fasádě protějšího domu je busta Járy Cimrmana, v pohledu zezadu, s nápisem, že „na tomto místě nebyl spatřen“). Přihrnula se s pro ni zcela jasnou představou - autorským záměrem nebo úkolem od šéfa, že posadí za jeden stůl odpůrce z hnutí Ne základnám a příznivce výstavby americké radarové stanice v České republice z hnutí Pro základnu, nechá je spolu diskutovat, případně bude diskusi moderovat, a bude z toho jistě zajímavý pořad.

Olympijský byznys dorazil do Prahy. A jak se náleží na počátek třetího tisíciletí osedlal si nejen milovníky sportu, ale i politiky. Za uspořádání olympijských her v Praze, které by byly také po nepodařené Moskvě 1980 prvními ve východní Evropě a postkomunistických zemích vůbec, se přimlouvá primátor města a 1.místopředseda ODS Pavel Bém, předseda ČSSD a někdejší Bémův náměstek Jiří Paroubek, vstřícně se k nim staví i sportující prezident Václav Klaus. Veřejné mnění je zatím rozpolcené, může se však těšit na důkladnou mediální masáž.

Vysílal ČRo 6 v rámci pořadu Názory a argumenty od 18:10 DOWNLOADSTREAMFLASH 

tisková zpráva

Mladí zelení se distancují od výroků prezidenta Václava Klause obsažených v jeho odpovědích na otázky Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu týkající se vlivu člověka na změny klimatu.

Jak se vám líbí tahle věta: "Nejsme tu svědky střetu názorů o životním prostředí ale střetu názor na lidská svobodu." Podle Lidových novin z 21. března je to doslovný přepis odpovědí na otázky, které českému prezidentovi Václavu Klausovi položili američtí kongresmani. Ta věta není nijak dlouhá, a přece v ní máme hned tři hrubé chyby: před "ale" chybí čárka -- a ty zbylé dvě jsou zřejmé na první pohled. Samo o sobě by to nestálo za zmínku, vždyť tiskové chyby provázejí média odnepaměti. Potíž je v tom, že české noviny se jimi hemží o poznání více než jejich západní protějšky, dokládajíce tak smutnou pravdu, že i na tomto poli vládne u nás větší lajdáctví.

Dovolil bych si reagovat na článek "Iniciativa Ne základnám? No, potěš pánbůh!" pana Hlavačky a rozšířit ho o tu část, kterou už nezaregistroval, píše Michal Nowak.

Včera odpoledne jsem se zúčastnil brněnské demonstrace proti radaru USA na našem území. Od počátku s velkým znepokojením sleduji vývoj situace, která mě asociuje dobu před "vstupem spojeneckých vojsk" na naše území v roce 1968. Předpokládal jsem velkou účast, kterou by obyvatelé Brna vyjádřili svůj odpor proti opětovné přítomnosti cizí armády na našem území. Skutečnost mně však doslova šokovala, píše Jiří Havlačka:

Vážená redakce, dovoluji si oponovat příspěvku "Iniciativa Ne základnám? No, potěš pánbůh". Škoda, že pan Jiří Havlačka nevydržel na brněnském náměstí Svobody ještě pár minut. Já jsem přicházela na "Svoboďák" také se zvědavostí, kolik lidí se dostaví, protože vím, že slovně se mnoho lidí vyjadřuje proti radarové základně, ale ne každý odpůrce vyrazí "do ulic" a také povědomí o celé akci měli obecně jen čtenáři internetových novin a mládež, která čte vývěsky na fakultách vysokých škol.

Jako čerstvou důchodkyni mě potěšilo, že se na náměstí Svobody shromáždilo méně mých vrstevníků (málo chodí na internet), ale hodně mladých lidí, o jejichž budoucnost se tu hraje! píše paní Helena Puchýřová:

Jako člen organizačního kolektivu ProtestFest 2007 bych chtěl poopravit několik nepřesností, které se ohledně včerejší demonstrace "Ne radarům - Ne základnám" objevily v článku "Iniciativa Ne základnám? No, potěš pánbůh!"

Eva Cironisová správně poznamenala, že akci nepořádala iniciativa Ne základnám!, avšak tvrzení že akci pořádali anarchisté a odkaz na Československou anarchistickou federaci je zcestný - ČSAF nám, podobně jako několik dalších webů, laskavě zveřejnila reklamu na akci a jako organizace se na přípravě jinak nepodílela. I když to, jak můžeme vidět, možná nebylo pochopitelné přímo z textu, z odkazů na web protestfest.cz to snad pochopitelné být mohlo, píše František Kusý:

Když jsem se jako dítě pomalu rozkoukával kolem sebe, rozuměl jsem možná tak akorát svým hračkám. Čím jsem starší, tím více jsou má čidla, a to nejen zraková, schopna rozpoznávat pochody probíhající na tomto světě. Pokud v sobě máte zakořeněnou touhu po zvědavosti a pronikání do podstaty věcí, pak si s sebou už od narození nesete na zádech nemalý handicap. Odkrýváte totiž to, co druhé nezajímá, co ostatní raději přehlížejí, nebo naopak záměrně zastírají a tváří se přitom jako nevědomí, ne-li dokonce hloupí. Mimo jiné je tady ještě jedna sorta lidí (významná než ty ostatní, a proto se o ní zmiňuji), a to je ta, která sleduje pouze a čistě jen své zájmy, a tak to, co se doví, nebo co se po svém vynaloženém úsilí chtěla dovědět, nakonec úmyslně pro své potřeby překroutí. Co se bude dít v budoucnu, mi lhostejné není, neboť ještě očekávám, že jsou ta nejlepší léta teprve přede mnou. Nepovažuji se za velkého pesimistu, avšak jestli budou u nás věci probíhat stejným způsobem tak, jako probíhají dnes, tak asi ještě já -- a nejen já -- pěkně zapláču.

Čelní britští odborníci na narkotika požadují, aby britská vláda zavedla nový systém klasifikace nebezpečných látek, který by realisticky odrážel škody na zdraví, které působí alkohol a tabák. Argumentují, že dosavadní systém klasifikace narkotik je zcela náhodný a neodráží vědecké důkazy.

Několik článků uveřejněných nedávno v Britských listech informovalo čtenáře o slabinách českého trestního práva. Poukazovaly zejména na neúnosný stav v trestním řízení, v němž stále jako evropský unikát přežívá sovětská koncepce, projevující se kupříkladu v přípravném řízení, kde vyšetřování neprobíhá pod dohledem nestranného soudu, nýbrž na ně dohlíží státní zástupce, tedy osoba, jejímž zájmem je obžalobu prosadit. Zdeněk Jemelík na úvod svých článků zmínil aktuální snahu ministra spravedlnosti, který vyhlásil náročný legislativní úkol -- komplexní kodifikací trestního řádu zlikvidovat trestní řád z roku 1961, v němž -- jak bylo v Britských listech poukazováno -- úporně přežívají některé praktiky sovětského trestního práva.

Nová revoluční metoda zpracování biomasy H2CAR vyrobí v porovnání s klasickým zpracováním trojnásobný objem biopaliva ze stejného množství biomasy. Při využití pouhých 6-10% celkové plochy Spojených států by tak bylo možno pokrýt spotřebu paliva pro všechny druhy dopravy v zemi. Razantně by se tím snížila závislost USA na dovozech fosilních paliv a jejich význam pro americkou zahraniční politiku.

Navíc - jako ekologická třešnička na dortu - zmizely by emise oxidu uhličitého vznikající při konvenčním zpracování biomasy. Vědci na americké Purdue University objevili novou technologii zpracování biomasy na kapalné palivo, nazvanou "hybrid hydrogen-carbon process" neboli H2CAR.

V mezinárodní politice se v poslední době stalo jedním z nosných témat globální oteplování. Ač nejsem zdaleka příznivcem Václava Klause a s mnoha jeho výroky (zejména v ekonomické oblasti) se nemohu ztotožnit, musím uznat, že v jeho pohledu na globální oteplování je racionální jádro.

Rád bych se zeptal pana ing. Kováře, co to vlastně četl za noviny v padesátých letech, píše Bohumil Kubelík.

Svým mladším kolegům byste měl vysvětlit, že komunistický tisk se vyznačoval značkováním a osočováním vybraných lidí, proti nimž nebyly žádné argumenty. Tisk se na základě objednávky obrátil na nás občany, abychom my občané rozhodli o vině a tu spontánně vyjádřili. Kdo se nevyjádřil, byl označen za nepřítele strany a státu. Po této tiskové masáži zasedlo ÚV a na základě rozhořčených občanů rozhodlo o trestu pro nepřítele, zrádce atd., kterého tak tisk předtím označil.

Srovnávat Britské listy s těmito praktikami, které teď vehementně praktikuje tzv. "pravicový" tisk včetně veřejnoprávního rádia a všech televizí, je skutečně hodně pomýlené.

Nerad to píši, ale své mladší kolegy jen blbnete. Možná je to jen v současnosti módní "ztráta paměti", ale až vás minulost dožene, pěkně vás bude bolet hlava. A ta poslední věta, no to už jste si mohl nechat, pane inženýre, tak říkajíc pro sebe.

Jak to bývalo kdysi, o nás bez nás. A je úplně jedno, zda se jedná o radarovou základnu, nebo o pořádání olympiády v ČR. Prostě to bude v Letňanech a basta, stěžuje si čtenář Václav Novotný.

Současné povědomí o tom, jak a kde byl veden odpor proti komunistické totalitě, je značně pokřivené. Informace ze sdělovacích prostředků budí dojem, že aktivní disent fungoval pouze v Praze a že v ostatních částech tehdejšího Československa se potupně mlčelo. Není to pravda.

Vážení, všiml jsem si, že ČR a ČT vysílají šoty v podobě ankety na téma "Zaměstnali byste ve své firmě Roma?", upozorňuje Jan Molík. Odpovědi tázaných "občanů" jsou různé.

Myslím si však, že kdykoliv zazní odpověď , že ne, i s následným zdůvodněním,, je třeba oznámit takovému člověku veřejně, že jedná v rozporu s Ústavou ČR a jeho počínání je tedy trestné. Jinak takové výstupy vlastně veřejně obhajují xenofobní jednání a sdělují, že je něco takového u nás legálně možné.

Je to již zhruba týden, kdy skončila významná cesta amerického presidenta George Bushe po pěti zemích Latinské Ameriky. Ovšem "pán světa" z Bílého domu si do míst, která on a skupina jemu věrných "jestřábů" z ministerstva zahraničních věcí stále bláhově považují za jakýsi "zadní dvorek" Spojených států, nevyjel sám. Jako jeho stín mu byl v patách muž, kterého Bush považuje za svoji nejhorší Nemesis, současného nepřítele Ameriky číslo 1. Tím mužem je venezuelský prezident Hugo Chavez.

Zákaz kouření. Zákaz přijde. 16 ministrů zdravotnictví doporučilo v Německu zákaz ve všech restauracích a hospodách. 16 ministerských předsedů vyjednalo, že zákaz bude, ale ne všude stejný.

Znám několik lidí, kteří se mnou sdílejí dojem, že v cizím jazyce se lidé asi všude naučí sprostá slova nejrychleji, ačkoli v jejím vlastním životním prostředí tam v cizině si lidé myslí, že sami ta slova nikdy nepoužívali.

12.března pořádala iniciativa PRO manifestaci na Hradčanském náměstí. Celá akce probíhala v klidu, až na malé narušení v podobě falešných letáků s "Nechceme radary, chceme rakety --Minuteman III a Trident II (i s ponorkami, samozřejmě)!!!" Od těchto letáků s nesmyslným obsahem, který měl za cíl účastníky akce zmást, jsme se hned distancovali. Nevěděli jsme kdo stojí za jejich výrobou a distribucí, dále to ale nemělo cenu řešit. Šlo o projev lidí, kteří nestrpí demonstraci s jiným názorem než je ten jejich, stěžuje si na recesi Tomáš Čáslavka z iniciativy PRO základny.

Světová média široce informují o tom, že bývalý americký viceprezident Al Gore zaznamenal "emocionální návrat" do amerického Kongresu, kde svědčil o globálním oteplování. Gore, který získal Oskara za svůj film Nepohodlná pravda, argumentoval před velkým obecenstvem, že "náš svět čelí opravdu planetární nouzové situaci". Gore požadoval, aby Spojené státy omezily své emise CO2 a začaly prosazovat energickou smlouvu o podnebných změnách, která by nahradila protokol z Kjóta, který vyprší v roce 2012.

Mezinárodní média (BBC, New York Times, Washington Post) vůbec nezaznamenala projev Václava Klause v americkém senátu na antiekologická témata.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Teprve na stáří člověk ocení, co dobrého pro něj udělali rodiče a společnost. Zvláště, když má možnost srovnání se stavem mladší generace. Mladý magor přísnou výchovu neocení.

Mezi zprávami, které v těchto dnech proběhly sdělovacími prostředky, mne zaujala jedna, související se sportem. Úspěšná rychlobruslařka Martina Sáblíková se dočkala doma v Novém Městě na Moravě nádherného přivítání. Čekaly ji davy příznivců a veřejných činitelů. Nevím koho bylo více, ale politici nešetřili a Martina dostala mimo jiné finanční dar 50.000 Kč a poukaz na 3000 litrů pohonných hmot. Sportovkyně nám ve světě dělala jen slávu a při jejím mládí se z ní může jednoho dne stát legenda typu Emila Zátopka nebo Věry Čáslavské.

Nejen čtenáře Britských listů, ale zejména jejich kritiky určitě bude zajímat, kdo vlastně Britské listy čte. Kdybychom se totiž měli orientovat podle toho, jak charakterizují Britské listy jejich odpůrci (je zajímavé, kolik vzbuzuje otevřenost odporu), museli bychom očekávat, že tento server navštěvují zejména radikálně naladění levicoví voliči, případně společensky frustrovaní a dezorientovaní lidé. Ve skutečnosti je většinovým čtenářem Britských listů člověk s vysokoškolským vzděláním, s nadprůměrnými příjmy, pracující jako kvalifikovaný odborník nebo manager. Revolucionář par excellence:)

Pozn. red: Do půlnoci 21. března vyplnilo dotazník Britských listů 5257 čtenářů, avšak od prvního dopoledne v pátek 9.3., kdy dotazník vyplnilo prvních cca 1000 čtenářů, se struktura percentuálního rozložení u jednotlivých odpovědí v podstatě nezměnila. Pokusy několika jednotlivců o manipulaci jsme eliminovali.

Zatímco pan Polák ubezpečuje čtenáře BL, že celé Blansko je proti Mongolům, výzkum, který včera představila španělská státní tajemnice pro Imigraci a emigraci, říká, že 90,2 % Španělů je ochotno pracovat s přistěhovalci, 84,4% je ochotno mít přistěhovalce jako šéfa a 72,8% je ochotno přijmout přistěhovalce jako svého zetě či snachu, 94,8% souhlasí s tím, že mají přistěhovalci nárok na podporu v nezaměstnanosti, 86,4% s tím, aby přivezli do Španělska i svou rodinu, 79,6% s tím, aby volili v místních volbách.

Nejde o čiré bláznovství ve společnosti, v které se lidé mohou sami rozhodnout, čemu se chtějí věnovat, čím se chtějí zabývat? Ne, pouze se snažím nahlédnout pod povrch toho, co navenek působí jen zdáním uvolněné svobodné tvorby a demonstrací svobodných možností, ale ve skutečnosti jde často o tápání, o potlačení energie, vycházející z původních zdrojů. Svoboda se v umění nerealizuje jenom v možnosti volby, ale především v jejím naplnění.

Nedělní noviny mého mládí přinášely nedělní čtení a kreslený seriál Ondřeje Sekory o Ferdovi Mravencovi. Nedělní noviny mého stáří nejsou v češtině a nedělní čtení je dnes úplně jiného druhu. Pokrok se nedá zastavit. Za mého mládí byla maminka mého spolužáka paní podplukovníkovou, a ani jeden spolužák neměl maminku, která by střílela ostrými třeba jen do terče. Naše dnešní noviny nám ukazují mladé vojačky v moderní válce a také jejich intimní problémy. Kdyby ty noviny viděli strýci mého mládí, zeptali by se, jestli tam nemáme nic slušnějšího. Momentálně nemáme, ale to neznamená, že si musíte otevřít i to, co následuje po tomto úvodu.

V odborném společenství historiků, médií a hlavně v Parlamentu probíhá diskuse o ustavení a zaměření této nové instituce, která by měla na základě dostupných materiálů Stb, ale i zpravodajských služeb ozřejmit dosud utajované pravdy o naši skutečné nedávné minulosti. Selektivní výběr z materiálů zaznamenaných údajně jedinými nositeli pravdy -- orgány Stb -- mají být podkladem k bádání. Všichni víme, že navíc tyto dokumenty nejsou ani kompletní. Byly z části skartovány krátce po revoluci a později novými vládci MV předávány a dokonce prodávány cizím subjektům.

Autor byl do roku 1969 pracovníkem československé rozvědky, pak byl propuštěn a stal se terčem politického pronásledování. Po roce 1989 likvidoval z funkce na ministerstvu zahraničí rezidenturu československých komunistických zpravodajských služeb.

Dramatické trestní stíhání Erguena Uzunoglu a jeho společníků se téměř po třinácti letech chýlí k prvoinstančnímu rozsudku. Veřejná zasedání, na nichž budou předneseny závěrečné řeči, jsou nařízena na 27. a 29. 3. 2007, což všichni přítomní v soudní síni dne 9. 2. 2007 vzali na vědomí s tím, že již nebudou obesíláni. Ať dopadne rozsudek jakkoli, určitě bude v médiích přetřásán. Neuškodí proto připomenout si dlouhou historii procesu, přirozeně bez předjímání výroku o vině.

Proces patří k největším polistopadovým ostudám ani ne tak českého trestního soudnictví, jako zejména policie a státních zastupitelství. Po této stránce je ilustrativní: agitpropčíci obžalovaného Uzunoglu zásobují v této době internet a média články, v nichž metají špínu na soudce Vratislava Rašíka, ale právě závěrečný úsek řízení, vedený jeho senátem před očima veřejnosti - hlavně před sympatizanty pana obžalovaného, kteří jsou vůči soudci nepřátelsky naladěni a neznajíce procesní předpisy se hněvají, že se soud neřídí jejich naivními představami - probíhá podle pravidel spravedlivého procesu.

Miroslav Kalousek a všichni kolem něho při přípravě daňové reformy zdůrazňují to, že rovná daň odstraní poškozování schopných, kteří při progresivní dani jsou poškozováni na úkor ostatních, mezi řádky řečeno těch neschopných. Že vyšší daň je ve skutečnosti trestem za úspěšnost. Pokud bychom žili v normální společnosti s dlouholetou demokratickou tradicí, ve které si různé společenské vrstvy zajistily odpovídající společenské a ekonomické postavení, bylo by ono tvrzení do jisté míry validní. Avšak i ve vyspělých zemích je rovná daň spíše výjimkou než pravidlem.

K tomu: Televize BBC: "Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou?"

Se zájmem v poslední době sleduji situaci v KDU-ČSL. Tato strana má v naší zemi dlouhou tradici od klerikalismu přes Národní frontu až po polistopadový zmatený vývoj, kdy se snaží definovat jako rozumný kompromis uprostřed extrémů. Kompromis jako výsledek jednání je jistě zajímavý, avšak jako politický program je bezbarvý a nanicovitý. Lidé si často myslí, že lidovci jsou prostě schopni všeho -- a Miroslav Kalousek nedávno ukázal, že je tomu tak.

Ministryně Kuchtová brojila 20. 3. v Parlamentu proti zavedení státní maturity a jako děsuplnou vizi ukazovala logistický problém - jak zabránit vytištění testů státní maturity a neprozrazení obsahu den předem "bulvárnímu tisku". Utajení maturitních otázek je v roce 2007 problém? Je vidět, že zelené vedení (ministerstva) má problém s informačními technologiemi. Jestliže je 90 000 maturantů v populačním ročníku, stojí náklady na prakticky absolutní zabezpečení obsahu proti vyzrazení pouhých 50 milionů. Pokud nebudou úředníci předražovat státní zakázku...

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.