23. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 3. 2007

Jak se nejspíše dohodl Klaus se Zemanem, aneb v jednotě je síla

Vystoupení Miloše Zemana ze sociální demokracie nejspíše otevřelo oči mnohým sociálním demokratům, kteří bývalého předsedu vyzývali k návratu do politiky a očištění ideálů sociální demokracie od nánosů kariérismu a podezření z korpupce. Zůstala hořká pachuť v ústech a poznání kariérismu osamělého jezevce z Vysočiny. Zůstala pachuť organizované zrady a pokusu o vnitrostranický puč. Miloš Zeman nikdy nebyl sociálním, ale vždy liberálním demokratem, i když byl lídrem v levicové straně. Miloš Zeman vždy používal demokratické mechanismy k účelovým politickým manipulacím. Miloš Zeman byl nepřehlédnutelnou osobností české politiky právě proto, že jí rozuměl a nedělal si o ní iluze. Miloš Zeman není sociálním demokratem a nyní to, jako konečnou tečku za svou politickou kariérou, dokázal formulovat zřetelně a nad slunce jasně.

Komu ale slouží Zemanův krok nejvíce? Jeho bývalému rivalovi a kolegovi, dnes prezidentovi a čestnému předsedovi ODS Václavu Klausovi, který zase nikdy nebyl pravicově orientovaným liberálem, ale vždy byl pragmaticky konzervativním socialistou, i když lídrem v pravicové straně. Nesoudím podle slov, ale podle činů a Klaus uchoval kontrolu nad bankovním sektorem jako řídícím prvkem ekonomiky v jeho pojetí transformace a Zeman okamžitě po nástupu do funkce premiéra se snažil bankovní socialismus eliminovat a banky odstátnit. Což mělo za následek lavinu tunelů a panických krachů.

Dovedu si představit společně prožívanou nenávist dvou velkých manipulátorů české politiky vůči několika novinářům, policistům a šéfům tajných služeb, kteří cíleně ublížili oběma. Historie roku 1995 a 1996 řekne vše. Dovedu si představit nenávist těchto dvou lidí vůči svým spolustraníkům, kteří se za jejich zády domluvili na generační výměně v čele politických stran. Klaus se stal prezidentem díky politické zradě části sociální demokracie. Stejně jako Zeman miluje zradu, ale pohrdá zrádci. Oba dva si uvědomují prázdnost a falešnost topolů, oba dva ví, jak hloupé a nenasytné jsou jejich ovečky.

Oba dva si uvědomují riziko několikerého zklamání občanů z politických elit a oba dva vidí, že stárnoucí a nyní proamericky angažovaný Havel už neudrží dědictví a závazek sametového převratu z roku 1989.

Dovedu si představit, co oba dva vede ke koordinaci destrukčních kroků vůči svým stranám, jestliže korekce činů jejich nových šéfů nebyla možná.

Dovedu si představit, že ten, který podepsal smlouvu s právníkem Altnerem a jeho kolegy, aby pak odmítl její plnění i odpovědnost, se spojí s tím, kdo prodal Právo lidu za 1 Kč do rukou ruského obchodníka s podivuhodnými kontakty uvnitř sociální demokracie. Vedoucí pionýrského oddílu si vzpoměla na dítě, které s ní jezdilo na letní tábory a ochranná známka skončila v rukou jeho sestry... Zpětný výkup ochranné známky pak stál stranu více než tři čtvrtě milionu. Členové strany se podrobnosti transakce nikdy nedozvěděli.

Stejně tak se nedozvěděli nikdy členové strany, jak to ve skutečnosti bylo s vilou ve Švýcarsku. Ti, co to chtěli vědět do detailů, skončili v kriminále nebo ze strany odešli. Sejně tak se veřejnost nikdy nedozvěděla nic o bezcenných diamantech za desítky miliard, které dodnes straší české banky jako tiché břemeno jejich trezorů a archivů. Transformace a tvorba nových ekonomických elit přišla na tisíc miliard korun.

Dovedu si představit zoufalou snahu dvou důchodců o udržení vlastní moci za jakoukoliv cenu, i za cenu rozbití svých vlastních stran. Občanští demokraté i lidovci budou likvidováni částí archivu Z a dalších archiválií, sociální demokraté pak věčnými odhaleními historických hříchů jejich členů, funkcionářů a aktivistů.

Novináře pokosí zase odhalení jejich minulosti, která mnohdy byla také temná, rudá či alespoň tmavě modrá. Zprava se vrhne smrad komunistických zločinů, zleva se pak tentýž smrad vrátí, neboť část bývalých komunistických kariéristů dnes tvoří páteř ODS i dalších stran koalice, přidají se hříchy agentů tajných služeb několika mocností celé Evropy (o amerických, britských, německých, italských, ale i bulharských a ruských agentech existují také záznamy - česká rozvědka vedla evidenci i agentů spřátelených služeb a vede ji dodnes), odtajní se finanční kanály Nadace Charty 77 jdoucí i prostřednictvím komunistických kont a kont ilegálních struktur československé rozvědky v zahraničí, krytých všelikým způsobem i proti vůli správce chartistické kasy Janoucha.

Odtajní se dluhy jednotlivých stran po celé Evropě, neb v kufrech se ty stovky milionů nevezly nikdy. Jen v kamiónech se vezly se souhlasem komunistické celní správy a kontrarozvědky kopírky Minolta, laserové tiskárny Agfa a počítače na rozmnožení sametové revoluce.

Zeleným se zase připomenou agenti Krjučkovovy KGB, verbovaní pod vlajkami úplně jinými. A až tato špína definitivně rozvrátí veškeré politické strany, vstanou noví bojovníci. Anebo ne? Pošlapaná minulost bude svým bahnem špinit i budoucnost. Protože ideály blednou před praktickou realizací přebírání moci.

Absurdní dramatik Václav Havel se pak definitivně odstěhuje na španělské pobřeží... Se sklopenou hlavou. Václav Klaus nebude mít při druhé volbě nepošpiněného protikandidáta, ale navíc se ukáže jako státník, který bude tlumit rozvášněné emoce ve jménu zachování míru.

Minulost mají zkoumat historici po půl století či ještě později. Živí mají právo na omyly i na změnu názoru, potomci mrtvých zase právo neplivat na své předky. A šíření skupinové nenávisti nemá místo ve společnosti, která chce žít v míru. Balkánský model umělé války je smrtelným nebezpečím i pro Česko.

Komu to vše slouží? Dovedu si to představit. Pouze ten, kdo chce rozbít jednotu Evropy kvůli svým vlastním velmocenským zájmům, je schopen rozpoutat občanskou válku uprostřed Evropy, aby zakryl vlastní neschopnost k vyrovnání se s minulostí válečných porážek.

                 
Obsah vydání       23. 3. 2007
24. 3. 2007 Opozice v Rusku pod sílícím autoritářským tlakem
25. 3. 2007 Blair doporučuje jako svého nástupce Davida Milibanda
24. 3. 2007 Rozhlas BBC o amerických protiraketových základnách
23. 3. 2007 Jak to vidím já.... aneb když točíte o radaru Vojtěch  Frič
24. 3. 2007 O reportáži, ktorú sa nepodarilo vyvážiť Peter  Vittek
24. 3. 2007 Česká televize -- televize veřejné služby, nebo PR agentura? Milan  Valach
24. 3. 2007 Jak se vám líbí reportáž, když točí o radaru bývalá agentka kontrarozvědky Štěpán  Kotrba
24. 3. 2007 Proč by měl platící koncesionář podporovat neobjektivní pořady ČT?
24. 3. 2007 Nevěrohodnost iniciativy Ne základnám Miroslav  Šuta
24. 3. 2007 Lze důvěřovat českým médiím? Jan  Čulík
23. 3. 2007 Jak se nejspíše dohodl Klaus se Zemanem, aneb v jednotě je síla Štěpán  Kotrba
23. 3. 2007 Langer dokončil výměnu policejních elit - odměnil nejvěrnější Štěpán  Kotrba
23. 3. 2007 I s Mongoly se musíme naučit žít Milan  Daniel
23. 3. 2007 Co si myslí Mongol v Blansku
23. 3. 2007 Volanty pošité kůží - komu ku prospěchu? Václav  Hála
23. 3. 2007 Levicová nálepka takypravicových demagogů Vladimír  Myslík
23. 3. 2007 Partnerem občanských iniciativ je stát Jiří  Csermelyi
23. 3. 2007 Česko v zajetí olympijských kruhů Lukáš  Jelínek
23. 3. 2007 Distancujeme se od Klause
23. 3. 2007 Umějí Lidové noviny česky? Tomáš  Samek
23. 3. 2007 Jak to bylo dál na čtvrteční brněnské demonstraci proti radaru
23. 3. 2007 Iniciativa Ne základnám? No, potěš pánbůh!
23. 3. 2007 Pan Havlačka měl na demonstraci setrvat déle
23. 3. 2007 Nepřesnosti v informacích o včerejší brněnské demonstraci proti základně
23. 3. 2007 Nechci zůstat němý Vít  Hinčica
23. 3. 2007 Alkohol je nebezpečnější než ecstasy
23. 3. 2007 Převratná justiční reforma Aleš  Uhlíř
23. 3. 2007 H2CAR - Udržitelná budoucnost pro uhlovodíková paliva Bushka  Bryndová
23. 3. 2007 Globální oteplování -- další fakta a další mýty Pavel  Kalenda
23. 3. 2007 Co to četl pan Kovář za noviny v padesátých letech?
23. 3. 2007 Soudruzi modří a modrorůžoví, děkujeme
23. 3. 2007 I na Slovensko mělo za komunismu svůj vlastní disent František  Muška
23. 3. 2007 Jsou v médiích přípustné rasistické výroky na adresu Romů?
23. 3. 2007 Jak Bush a Chavez cestovali po Americe Nikola  Čech
23. 3. 2007 Rozlišné právo pro kuřáky, aneb Politický bordel ze sedmi písmen a šestnácti zemí Uwe  Ladwig
23. 3. 2007 REVO si z nás dělá legraci!
23. 3. 2007 Triumfální vystoupení Ala Gora v americkém Kongresu
23. 3. 2007 Poděkování KSČ Michal Z. Čenko
23. 3. 2007 Sportovní pohádka o rychlobruslařce Sáblíkové Antonín  Hubený
23. 3. 2007 Borovice Vladimír  Holan
22. 3. 2007 Deník vzdělaného a bohatého bolševika Bohumil  Kartous
22. 3. 2007 Přistěhovalci - několik údajů k zamyšlení Darina  Martykánová
21. 3. 2007 Současný stav "výuky" omezuje tvůrčí svobody studentů Jan  Paul
22. 3. 2007 Američtí vojáci znásilňují v Iráku své kolegyně v armádě Miloš  Kaláb
21. 3. 2007 "Ústav paměti národa" v praxi Miroslav  Polreich
22. 3. 2007 Kauza Uzunoglu: Podivný začátek, podivný konec Zdeněk  Jemelík
22. 3. 2007 Netrestat schopné? Tomáš  Jurčík
21. 3. 2007 Politický program lidovců v jedné větě Boris  Cvek
21. 3. 2007 Státní maturity vyděšené Kuchtové Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007