Já vím, ve městě, které mělo a v některých čvrtích dosud má takových mimochodných producentů škodlivin pomalu "na každém rohu", se na to až zase tak úzkostlivě nehledělo a vnímají se spíše jako nezbytné zlo. Když však Karolina ukončila svou činnost, připadá mi její likvidace sice z melancholicky romantizujícího zpětného pohledu bolestným řešením, ale chladně vzato, jedině realizovatelným.

Je iluzorní se domnívat, že by tam mohla prostě jen zůstat stát, potažmo, že by se z ní vytvořil jakýsi skanzen průmyslové činnosti. Náklady na udržování takovéto stavby by byly neúnosné a obávám se, že by se těžko našel mecenáš, který by nesl náklady, o městě vůbec nemluvě. Ona koksovna taky není vysoká pec nebo těžní věž dolu, které jsou relativně snadno "zakonzervovatelné" a podstatně vizuálně atraktivnější.

Ano, likvidací Karoliny se z obrazu města vytratila jedna velmi charakteristická dominanta. Ale ta se vytratila už s likvidací vedlejšího objektu šachty Šalamouny - a to bylo možné ještě, jak jsem poznamenal, relativně snadno komplex Šalamouny proměnit v opravdový skanzen.

Vezmeme-li navíc v úvahu hrůzu, která na místě Šalamouny dnes stojí, lze lépe chápat povzdech pana Uhlíře.

Jenže města se mění a zvláště doslouživší průmyslové objekty mizí, aby udělaly místo pro další využití. A dvojnásob to platí v Ostravě, protože je jen málo míst, které ve své průmyslové historii prodělaly tak bouřlivý rozvoj a podléhaly neustálým změnám a expanzi, jako je ostravská aglomerace. Nynější historickou fázi lze tedy spíše nazvat průmyslovou implozí.

Jiná věc (nebo spíše hanebnost) je propachtovávání volných ploch na takovém místě uvnitř města jakýmsi nesmyslným velkokšeftům se stavebninami a nářadím. Kdybych měl můj hlas nějakou váhu, přimlouval bych se spíše pro koncepci jakési varianty Komenského sadů.

Snad by se tak aspoň nic moc nepokazilo a až se za pár let ostravské perspektivy ukážou v jasnějším světle, budou příští generace snad vděčny za hezký kousek zeleně. Počtáři sice připomenou již vynaložené astronomické náklady na rekultivaci celého, chemickým koktejlem zamořeného areálu, ale ty peníze se snad vydávaly bez ohledu na následné využití.

To místo bohužel přitahuje šílence různého ražení, kteří zrovna tam chěli již v minulosti vstupovat do dějin. Je málo známo, že v architektonické soutěži na zástavbu areálu Karolina se objevil v roce 1987 pod heslem "vajíčko" projekt nejvyššího mrakodrapu světa ("polyfunkčního objektu" vysokého 1100m) - to není žert, to je smutná skutečnost (k nalezení v publikaci "OSTRAVA"(15), vydaného 1989 Archivem města Ostravy v nakladatelství Profil - str.187-192).

Ve zmíněné soutěži ten projekt sice nezvítězil "...po podrobném posouzení jej porota pro jeho nereálnost hodnotila jako vizi 21. století mimo soutěž", ale vezmeme-li v úvahu jen nestabilnost podloží vlivem poddolování celé oblasti, je zřetelné, co dokáže tzv. "fachidiocie".