Domnívám se totiž - a nejsem sám - že teprve osoba mrtvého studenta byla tou "poslední kapkou", která zradikalizovala do té doby stále velmi pasivní obyvatelstvo (viz zásahy při tzv. "Palachově týdnu", zásah 28.10.1989 - toto vše lze z jistého úhlu pohledu vnímat jako "generální zkoušky" či "testování spouštěcích mechanismů"...).

Z tohoto pohledu mi skutečně připadá důležité veřejně objasnit, v čí režii se "na scéně" událostí z Národní třídy objevila mrtvola studenta, kterou představoval živý příslušník StB.

Nedovedu si představit, že by šlo o vlastní iniciativu Zifčáka - daleko spíš se domnívám, že Zifčák mrtvým Martinem Šmídem plnil roli, která mu byla z prostředí StB přidělena.

A v tom případě stojí za prozkoumání, zda ten, kdo v StB Zifčákovi úlohu "mrtvoly" po násilném potlačení studentské demonstrace přidělil, si uvědomoval, že tento "mrtvý" student je schopen zradikalizovat obyvatelstvo i mimo studenty a disent, dokonce i mimo Prahu a univerzitní města.

Mrtvola studenta byl totiž nový prvek ve hře - v předchozích zásazích proti demonstrantům se mrtvola nevyskytovala, i když i tyto zásahy byly velmi brutální. Vyslovuji domněnku, že ten, kdo režijně zadal příslušníkovi StB markýrovat hodnověrným způsobem mrtvolu po brutálním zásahu, ten skutečně hodlal zradikalizovat reakci obyvatelstva na takovýto brutální zásah. A přeji si tuto domněnku nad fakty buď potvrdit, nebo vyvrátit.

Václav Bartuška ve své knize Polojasno dává na roli Martina Šmída - Zifčáka velmi neúplnou odpověď a tento moment je doposud zahalen značnou tajuplností.

Můj zájem na této věci je značný: budoucnost nelze stavět na iluzi, spočívající na nepoznané minulosti...