V minulém díle jste četli...

Kateřina Jacques, která se "proslavila" svou potyčkou s policistou Tomášem Čermákem, byla po čertech podobná blondýnce, jejíž fotografie vykoukla z archivu fotografií z demonstrací proti Mezinárodnímu měnovému fondu. Několik dotazů a totožnost byla potvrzena a námět na článek byl jasný. Původně byl článek "I demonstrovat se musí umět" (viz. níže uvedené zdroje) určen pro velmi malý okruh čtenářů. Vznikl, jak už to tak bývá, pouhopouhou náhodou díky v fotografiím nalezeným v archivu autora. Ale následným vývojem se nechtěně stal krásnou ukázkou toho, "co dneska letí" a mimoděk vyplulo na povrch, jak je vnímáno duševní vlastnictví ve vrcholných patrech české politiky. Den poté, co byl výše jmenovaný článek o Kateřině Jacques zveřejněn na stránkách www.puffin.cz, se ozvaly Britské listy s dotazem, zda lze článek publikovat s odkazem na původní zdroj. Nebyl důvod nesouhlasit a hned vzápětí se stal jedním z nejčtenějších. Několik dalších lidí napsalo dotaz, zdali mohou na článek odkázat na svých stránkách a redaktor serveru iDnes si vyžádal fotografie a vyjádření pro svůj materiál. Ozval se Blesk, zdali by nebyly k mání zatím nepublikované fotografie aktivní demonstrantky Jacques, napsali čtenáři s reakcemi na "Havlovy přisluhovače" či odkazy, kde všude na článek odkazují. Všichni byli schopní sehnat si e-mailovou adresu autora.

Zkopíruj a vlož

Z úst vedoucích pracovníků, vystudovaných žurnalistů, lze slyšet, že "když je něco na internetu, musí autor počítat s tím, že bude daný článek, fotografie, nákres nebo plánek používán někým jiným". Lidově řečeno, že se to z webu šlohne a že to je normální. Dělají to tak prý všichni včetně deníků, jež samy sebe nazývají seriozními. Zdá se, že žurnalistická cháska tentokrát postupovala korektně a navzdory proklamacím některých novinářů nekradla. Ne tak část obce politické, která má zřejmě krádeže myšlenek v popisu práce. Zdeněk Škromach (toho času mimo jiné předseda Výboru pro sociální politiku PS P ČR) nezaváhal a prostým grifem zlodějíčka začátečníka ctrlC + ctrlV publikoval článek na svém webu. Někteří autoři fotek uvedeni jsou (Pigula, Kotrba), jiní ne (Vlk). Autorem textu se stal pan Škromach osobně. Článek byl použit jako upozornění "podívejte se, co je paní poslankyně zač" a v rámci politického boje sloužil nejen ČSSD, ale i moravskoslezským komunistům. Ti článek neznárodnili, ale slušně na něj odkázali. V případě páně Škromachova webu v  místech, kde často bývává tvář autora materiálu se na čtenáře dívá tvář "pasová" fotografie " neautora " a aby nebylo pochyb, dole je jeho prefabrikovaný podpis. Kateřina Jacques, která převzala článek ze serveru idnes.cz náležitě uvedla jak autora textu, tak autora fotografií - ukázala, že co se týká plagiátorství, stojí výš, než Zdeněk Škromach. Možná šlo o hloupou a zbytečnou Škromachovu chybu, která by nestála za řeč. Pointa je v tom, že kdyby se politik věnoval věcem podstatným a státovorným a nikoli v rámci politického pošťuchování drobným podpásovkám, tak by se mu "chybička" nevloudila. Upřímně by mě zajímalo, zdali se na stránkách pana Škromacha objeví i tento článek. A abych nebyl jako on, rovnou přiznávám, že jsem titulek ukradl. Sice jsem hledal původního autora, ale slogan je používán už desetiletí a původní autorství se dohledává těžko. Nicméně slogan je na světě, a že by na každém šprochu... ?

Web Zdeňka Škromacha ZDE

Psáno pro www.puffin.cz

Britské listy ZDEZDE