Kolik je to týdnů, co prezident republiky a celá jím zakládaná ODS se zapřísahávali, že nedopustí, snad i z jakéhosi morálního důvodu, vládu založenou právě na těchto poslancích-přeběhlících? Nicméně nyní, přesně podle scénáře prozrazeného nedávno Markem Dalíkem, právě ta samá ODS oznámí, že bude hledat oporu v "konstruktivních poslancích" z řad opozičních stran.

A je to pár hodin a někteří novináři pozvolna přebírají, ne poprvé a ne bez důvodu, tuto zbrusu novou rétoriku ODS nebo ji alespoň berou a prezentují jako jeden z úhlů pohledu. Kam se ale poděla jejich morální neochvějnost, se kterou se natolik bijí v prsa například v otázce antikomunismu? Je pravda, že politický veletoč ODS je natolik velký a okatý, že nebude možné je pominout. Alespoň v několika příštích málo dnech, nicméně bude zajímavé sledovat, jak zmíněný ODS prosazovaný gramatický diskurz rychle zapustí v českých médiích (a bohužel i veřejnoprávních) své kořeny. Už jen zdánlivě podobná slova přeběhlík - uprchlík přeci jen evokují trošku jiné představy. Přeběhlík je ten, kdo nemá (nebo alespoň nemusí mít) pevné morální i jiné postoje, jeho jednání je pragmaticky odpudivé. Uprchlík je ten, kdo prchá. Prchá před něčím, zpravidla špatným, a má mu býti (nebo alespoň by měla být) poskytnuta ochrana. A o účelovém slovním spojení "konstruktivní poslanec" netřeba mluvit vůbec. Destruktivní poslanec je v tomto kontextu kdo?

Nechme se tedy překvapit "nezávislostí" českých novinářů, ale asi už těžko někoho vyvede v míry. Jak ve světle tohoto potom rozumět např. moralizujícímu protisocialistickému společnému tažení pravice a těchto médií (a to i například na vědeckém poli - ostrakizace marxistického filosofického názoru, ač hloupé a bez argumentů, ale ostrakizace, ačloliv se tento vyučuje - stejně jako jiné - na vysokých školách nejen na západě od Aše, ale i v ČR) než užitím pojmenování, které je u nás de facto zákonem zakázáno?

Jako aplikace třídního boje v ideologické rovině.