Materiál požaduje dostavby dvou bloků Temelína i vybudování elektrárny v lokalitě Blahutovice a určuje jako jdu z privorit orientaci na jádro, požaduje opuštění nerealistických úvah o obnovitelných zdrojích větrných elektráren a nastoluje úvahu o obnovení těžby uranu v lokalitě Rožná a spuštění těžby v lokalitě Hamr. Energetická koncepce požaduje také prolomení limitů těžby uhlí a akceptuje jako danost fakt, že Česká republika je vystavena rizikům energetické závislosti na zdrojích z Ruska (plyn 74%, ropa 71%, jaderné palivo po roce 2010 100%) a zpracovatelských kapacitách, které se do ruských rukou mohou dostat nákupem zprivatizovaných energetických podniků.

Materiál vyzývá k pragmatickémiu pohledu na energetiku i zahraniční politiku, respektující geostrategické danosti v Evropě - německou nadstandardní spolupráci s Ruskem (Schroeder) a z toho vyplývající určující roli Německa v energetické politice EU, dále nemožnost vlády jakkoliv ovlivnit majetkové uspořádání i chování včetně případného prodeje českých aktivit dominantních operátorů RWE Transgas (80% trhu plynu. 3/4 dovozu z Ruska přes Gazexport) či Vemex-Gazprom. Materiál konstatuje, že není možno dovážet suroviny ze "západní" Evropy EU15, vypočítává ropnou závislost na zemích bývalého Sovětského svazu (Rusko 71%, Azerbajdžán 18,7%, Kazachstán 3,7%, Turkmenistán 0,9%) a například Libyi (3,4%) či Sýrii (0,5%). Vyzývá vládu k pragmatické zahraniční politice a udržování vztahů výhodných pro ČR se zeměmi, z nichž jsou v současnosti importovány strategické nerostné suroviny - plyn, ropa a jaderné palivo. Konstatuje na mnoha místech takřka s lítostí, že stát nemá jakoukoliv možnost zasahovat či regulovat dodávky ropy do ČR vzhledem k plné privatizaci ropného průmyslu (polská PKN Orlen).

Materiál kritizuje americkou firmu Westinghouse za dodávky jaderného paliva, které se kroutí (což sice neznamená ohrožení bezpečnsoti a riziko havárie JETE, ale prodražuje provoz) a poukazuje na nutnost 100% dovozu ruského paliva pro stávající reaktory JETE a nutnost diverzifikace technologií z EU pro další bloky - a z toho vyplývající snížení rizik.

Zajištění energetické bezpečnosti ČR - materiál pro BRS ARCHIV BL

"Je dobře, že se o problematice energetické bezpečnosti začalo jednat," řekl pro média před měsícem Alexander Vondra, místopředseda vlády nominovaný ODS.

EnviWeb 22. 1. 2007: Energetika: úspory nebudou stačit ZDE

K většímu využívání jaderné energie vyzývá podle časopisu Technik také německý odborník a bývalý člen Evropského poradního výboru pro energii Erich Tenckhoff. Podle něj vykazuje jádro nejnižší množství skleníkových plynů na vyrobenou kWh v porovnání s ostatními využívanými způsoby výroby energie. Např. roční produkce CO₂ z uhelné elektrárny o výkonu 1000 MWe činí 6,5 mil. tun. provozem všech jaderných elektráren ve světě se tak každoročně ušetříme kolem 2,1 mld. tun CO₂, které by jinak putovaly a do ovzduší. "Evropský kontinent potřebuje nové jaderné reaktory, aby mohl mít ekonomicky dostupnou a ekologicky přijatelnou elektřinu", argumentoval na vědecké konferenci v Mnichové Roland Schenkel, generální ředitel Společného výzkumného střediska Evropské unie. Poukázal na to, že unie je dnes z 50% závislá na dovozu energetických surovin, zejména ropy a zemního plynu, z jiných částí světa. A tato závislost se podle předpokladů zvýší do roku 2030 na plných 70 %.

Technik: Atomová budoucnost světové energetiky ZDE

To jsou faktory, které určují politiku. Možná to není morální, ale zajišťuje to zemím přežití i ekonomický rozvoj. Největší evropské clearingové centrum Euroclear, minulý týden oznámilo, že bude při vypořádání obchodů akceptovat platby v rublech.

Budapest Business Journal: Ruble may gain as Putin uses oil, gas to lift exports ZDE

Stejně naivní, jako je Lánského požadavek na tlak Evropské unie vůči lybijské vládě ve věci aplikace její výsostné pravomoci na vlastním území je současná romanticko anarchistická snaha ministra zahraničí Schwarzenberga uměle vyvolat konflikt s Čínou kvůli požadavku na samostatnost Tibetu. O samostatnosti už neuvažuje ani dalajláma, protibetským aktivismem je ale posedlý bývalý český prezident Havel. Snad to souvisí s obavou amerických průmyslníků z toho, že by Česká republika, která má v Číně tradičně dobré vztahy, mohla stát pro země Evropské unie mostem k vyšší formě ekonomické spolupráce a mohla by tak ohrozit americký průmysl. Dalajlamova "Střední cesta" má za úkol ujistit Číňany, že spíše než o nezávislost Tibetu dalajlama usiluje o autonomii v rámci Číny. O to samé jde nyní i čínským politikům. Nedávno na otázku německého týdeníku Der Spiegel odpovídal Zhang Qingli, hlava komunistické strany v Tibetu.

Spiegel Online: Dalai Lama "Deceived his Motherland" ZDE

Prohlášení Jana Rumla, Karla Schwarzenberga, Michaela Žantovského "Výbor pro pořádání Letních olympijských her 2008 v demokratické a svobodné zemi" ZDE

Z tohoto důvodu je americkou administrativou koordinovaná aktivita senátora a nyní ministra zahraničí Schwarzenberga nepochopitelná. V takto citlivé zahraničně politické věci vystupovat aktivisticky může pouze člověk, který nemá odpovědnsot za nikoho jiného než za sebe. To může dnes souromník (i když bývalý senátor) Lánský. Ministr zahraničí ovšem musí respektovat zájmy občanů své země. A zde vidím v případě Schwarzenberga problém. Je více českým ministrem nebo americkým emisarem pro Asii?

Štěpán Kotrba: Vějička evropské lidskoprávní politiky a vějička boje proti terorismu ZDE

18.1. 2007 Martin Kunštek, Štěpán Kotrba: Chceme čínskou Evropu? ZDE