Dokládat na základě jedné osoby životní úroveň celé společnosti je přinejmenší infantilní. Přijede-li k panu Cvekovi na návštěvu milionář, bude si zřejmě myslet, že v tém zemi jsou všichni milionáři. Měl by se spíše podívat do statistiky, kolik že důchodců má v Rakousku auta, bude jich alespoň 5 %?

Počítejte prosím se mnou. Kdyby se "rodinný přítel" dostal k emigraci někdy kolem roku 68, kdy to bylo snadné, mohl odpracovat v Rakousku, vzhledem k jeho věku, přibližně 15, v nejlepším případě 20 let. Protože byl zaměstnanec (přiručí), do důchodu jít musel - úřady by jej nechaly na pokoji jen v případě, že by byl majitelem zmíněného krámku. Přiznávám se, že neznám zase tak dobře důchodový systém v Rakousku, ale předpokládám, že se nebude příliš lišit od Německého. V Německu mají lidé, kteří emigrovali a odpracovali tam kolem 20 let důchod ve výši v rozmezí 800 - 1100 Eur.

Zase od emigrantů vím, že např. nájemné v "sociálním" (tj. dotované) bytě 2 + 1 je kolem 1000 Eur (Sollingen), dejme tomu, že by sehnal nějakou garsonku za 500 Eur měsíčně. Potom by mu zbylo kolem 300 - 500 Eur na vše ostatní. Jeví se mi to tak, že pokud už by měl každý rok jiné auto západní značky, tedy by musel kupovat ojetá auta starší 10 let, a každý rok nové zřejmě proto, že to staré se už rozpadlo. Protože postrádám "ideologické hledisko", nevidím vůbec žádný rozdíl mezi 20 let starým autem, ať už značky Moskvič nebo Mercedes.

Řeči pana Cveka o zplundrování státu komunisty jsou zase jen bláboly, pokud neuvede konkrétně v čem se to zplundrování dělo. Za první republiky jsme byli solidní strojírenská velmoc, což se za komunistů rozvíjelo, teprve v dnešní době dochází k "rozprodávání", privatizaci, likvidaci či jinému druhu rozkrádání naší výrobní základny, což jsou všechno eufemismy pro takové "plundrování". Pokud jeho články uveřejňujete, měl byste tam tyto základní logické nesrovnalosti uvést (v poznámkách které jste kdysi k článkům psal) - jinak tyto články jsou stále na úrovni ideologických blábolů vhodných tak na stranické schůze libovolné pravicové strany.

Pan Cvek je rozporuplná osobnost. V roce 1989 mu bylo přibližně 15 let, tedy příliš málo na to, aby mohl zasvěceně psát o době, kterou vlastně nezažil; to by musel být ochoten pracovat se všemi dostupnými informacemi, ne jen s těmi, které on sám pokládá za přijatelné.