Případem někdejší reportérky Novy a posléze reportérky ČT Králové se média obsáhle zabývala před časem, neboť jako agentka BIS natočila jednu z klíčových reportáží pod vedením svých řídících důstojníků. O spolupráci Lenky Králové s BIS v letech 1994 až 1997 není pochyb. Britské listy o ní psaly v roce 2000 na základě výpovědi Mikuláše Tomina. Podrobnosti o jejím působení v BIS zveřejnil po jejím nástupu do ČT i týdeník Respekt 37/04 v článku BIS míří do televize z 5. 9. 2004 . Spurného článek podle Králové měl původně vyznít tak, že je stále aktivní agentkou a byla do České televize nasazena na Bartka. To však nevyšlo. "Řekl mi, že podnět k napsání článku dostal od důstojníků BIS," řekla Králová na adresu Spurného serveru Česká média 17. 9. 2004.

Začalo to v polovině 90. let, kdy se reportérka televize Nova zamilovala do důstojníka BIS Pavla Cigánka a stala se jeho agentkou s krycím jménem Bob. Pak si ji "převzal" Jiří Rom. Mimochodem od roku 2000 jeden z nejvýše postavených mužů v BIS, který několik let řídil celou operativu. Tato "novinářka" měla zcela zásadní roli v aféře z roku 1997, známé jako Zemanův kufřík. Byla to provokace na Mikuláše Tomina. Pro pořad TV NOVA Na vlastní oči natočila Králová jako reportérka-agentka příspěvek, v němž její "zdroje" dokazovaly, že materiály v Zemanově kufříku jsou pravé a prokazují, že vnitro a jejich kontakty v BIS mají řadu agentů v médích, s jejichž pomocí chtějí získat vliv na politckou sféru v České republice. V tu dobu už místo s Cigánkem žila Králová s jistým Milošem Demeterem... Demeter byl autorem řady falzifikátů z onoho Zemanova kufříku. Pak pracovala pro reklamní agenturu Wunderman, která spolupracuje s televizí Prima. . Tam ji objevil producent pořadu "Reportéři" Zdeněk Pokorný.

Králová byla po svém prozrazení a následném skandálu "hvězdou" jednoho z pravidelných seminářů serveru Česká média. Ve čtvrtek 16. září 2004 se od 17:00 hod. konal v Zaháňském salonku Senátu ČR diskusní večer na téma "Média a tajné služby". O případu naivky pak informoval nejen tento server, ale i Český rozhlas 6 v pořadu Média v postmoderním světě a Britské listy v článku bezpečnostního experta Miroslava Polreicha.

Přestože Králová byla jako televizní reportérka součástí provokačních akcí BIS, přestože mluvčí ČT Martin Krafl prohlásil, že "svou spolupráci s ČT ukončila sama s tím, že nechce poškozovat jméno pořadu Reportéři ČT ani pověst České televize," přestože se v ty dny objevilo několik dezinformačních zmínek, že z ČT dala výpověď sama, pro publicistiku České televize má Králová - jak vidno - svou cenu nadále. Nyní natočila pořad o tom, jak velící důstojníky URNA víc než nové trendy v boji proti terorismu zajímá, jak si udržet funkce a upevnit osobní moc. Profesionalita útvaru klesá a řadové policisty to děsí... Poskytli tedy Králové rozhovor. Válka policie a tajných služeb může pokračovat dál.

Králová ovšem není v redakci publicistiky sama.

Druhým pořadem téhož pondělního cyklu byla reportáž o mezinárodním setkání komunistických stran v Praze. Na tom by nebylo nic divného, kdyby za kamerou České televize nestál jako reportér ČT Martin Erva - v civilu student historie a politologie na Filozofické fakultě UK , přivydělávající si jako parlamentní zpravodaj ČIA, bývalý místopředseda pražského klubu Mladých konzervativců, po svém vyloučení pro přílišnou a nepřijatelnou agilnost spolupracovník časopisu blízkého ODS - 51pro a aktivista krajně pravicového internetového serveru ePortál a jeho papírové obdoby Portál. Prý brána k vytříbeným názorům...

Martin Erva a žurnalistika: ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE

Erva také není ve spolupráci se skandalizační publicistikou České televize začátečník. Už v listopadu 2004 připravil příspěvek Střet zájmů po věděcku - o profesoru Martinu Potůčkovi, vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES), poradci bývalého premiéra Špidly a sociálně demokratickém kandidátu na prezidenta. O několik týdnů později si Erva vybral další oběť. Ženy jsou těhotné revolucí je "reportáž" o vzniku strany žen a o tom, "jaké jsou její porodní bolesti"... O komunistickém setkání Erva natočil podle svých slov pro jeden televizní příspěvek sedm plných kazet a desítku rozhovorů... Proč tolik? A kde všude skončily? Jeho tým, vybavený logem ČT neoznačenou televizní kamerou, snímal i dokumenty na stolech...

Na akci v hotelu Olympik byl Erva po oba dny. Přesto mu řada příspěvků, které stály za odvysílání a měly svou informační hodnotu i pro antikomunistu jeho typu, unikla. Ještě v pátek se Erva domlouval s antikomunistickým aktivistou Janem Šináglem... Divadlo mohlo začít.

Manipulací byl i komentář Marka Wollnera před příspěvkem. Komunisté všech zemí se o víkendu nespojili v Praze. Nebavili se o tom, jak docílit toho, aby Evropou obcházelo strašidlo komunismu. Bavili se o možnosti dosažení míru a socialismu v Evropě. Nic z toho, co řekl redaktor ČT na kameru. O dosažení socialiálně spravedlivé společnosti jde i vládnoucím sociálním demokratům, i když to mnohdy není vidět. A i komunisté dnes uznávají různost forem vlastnictví... Manipulativní byl i úvod Ervova příspěvku, kombinovaný ze starého filmového týdeníku a dobově znějícího komentáře. Stejně tak hudební prostřihy z agitačních písní padesátých let měly k objektivitě publicistiky založené na faktech daleko. Tato hudba v hotelu Olympik nezněla. Neměla tedy zaznít ani v publicistice, založené na realitě. Oslí můstky nepatří do publicistiky veřejné služby. Podrobnosti upravuje Kodex České televize. Otázka reportéra předvídatelnému "politologovi" Bohumilu Doležalovi o možnosti reakce policie na setkání komunistů či chování KSČM byla stejně manipulativní jako odpověď. Pevné řízení z Moskvy je hloupost, stejně jako vize "trojí podoby komunistické strany - i jako tajné spiklenecké či paravojenské organizace" , kterou reportéři nevystřihli a odvysílali, přestože byla lživá, hrubě pomlouvačná a zakládá důvod ke stížnosti či žalobě na Českou televizi.

Šináglova, Hučínova a Paumerova demonstrace proti tomuto setkání byla také v pořadu ČT daleko akcentovanější, než jaká byla ve skutečnosti. Oněm dvaceti lidem se nepodařilo vyvolat s přítomnými fyzický konflikt první, ani druhý den. Byli prostě ignorováni. Nepřesvědčili nikoho o tom, že jejich protestní setkání je postaveno na jiné logice, nežli jednou komunista - navždy komunista...

O obsahu setkání představitelů komunistických stran v hotelu Olympik se diváci televize veřejné služby moc nedozvěděli, i když některé diskuzní příspěvky hostů KSČM byly daleko za hranicí toho, co Ervův tým odvysílal. Emocionální maniupulace narozdíl od bezpříznakové prezentace tvrdých faktů či tvrdě logického hodnocení příspěvků se znalostí věci - to je výsledek zfušované práce Martina Ervy za dva dny. Bez ohledu na jeho osobní názor, viditelný z realizovaných záběrů dle předem připraveného scénáře i z celkového vyznění, po řemeslné stránce přistoupil Erva k tématu apriorně, skandalizačně manipulativně a tudíž neprofesionálně.

Záznam z pořadu Reportéři ČT z pondělí 25. dubna 2005 ZDE

E-Portál, do kterého Erva přispíval a s jehož redaktory dodnes kamarádí, je pořadatelem antikomunistické provokace na letošním setkání komunistů 1. máje na Letné.

Bude i tuto akci pro Českou televizi dokumentovat "reportér" Martin Erva?