16. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 3. 2007

Prorok Karel Marx

Série článků a marxismu a Marxovi v BL je potěšitelná, třebaže jejich autoři povětšinou opomíjejí ten aspekt Marxova díla, který nejenže není vědecký, ale je s pozitivistickou vědeckou metodou v příkrém, ba nejpříkřejším rozporu, a přesto -- nebo možná právě proto - představuje na marxismu, dle mého mínění, to nejcennější. K zmatení přispěl sám zakladatel učení, který se vědecké metody dovolával na každém kroku, a přesto do své teorie stačil úmyslně vtělit některé postuláty, které "čistou vědu" výrazně deklasovaly.

Samotné marxistické učení i praxe je plné protikladů, přesně v duchu filosofa Hegela: Marx věřil na "objektivní" zákonitosti dějin, které svět automaticky dovedou do komunistického ráje, přesto neváhal aktivně spoluzakládat komunistické hnutí a podkopávat starý svět -- Proč, když to vlastně z hlediska jeho teorie nebylo vůbec potřeba? Marx se odvolával na "vědecké zákony" společenského vývoje, přesto kázal nutnost tzv. "stranickosti" vědeckého poznání -- teprve když se člověk postaví na tu "správnou stranu", což v Marxových očích byla v jeho době strana ponižovaných a utlačovaných, jím vzývaná "dělnická třída", " strana pokroku", před očima se mu zjeví skutečná pravda. Marx chtěl zbořit kapitalismus ve jménu lidské svobody, a zároveň hlásal, že svoboda není ničím víc než "poznanou nutností".

Karel Marx "objevil" nejrůznější vědecké zákonitosti, o jejichž platnosti či neplatnosti můžeme spekulovat a přít se donekonečna. Tento muž však, a to především, jak se můžeme přesvědčit takřka v každé kapitole jeho objemného díla, nebyl lhostejný k utrpení svých současníků a měl oči otevřené dokořán. Zatímco liberálové se utápěli v prázdných a suchých "ekonomických zákonech" a pěli ódy na fungování trhu (ano, již tehdy), on psal o konkrétním utrpení třeba dětí, jejichž jediným naplněním jejich dětství byla dvanáctihodinová otrocká dřina. Všímal si zcela konkrétních věcí života běžícího kolem něj a měl odvahu z toho vyvozovat zcela konkrétní závěry. Neodkazoval trpící do pohodlné "posmrtné spravedlnosti", jak to v jeho době dělala většina "křesťanských" církví, neřídil se ani poučkou, že "každý má, co zaslouží". Rozhodl se, což bezesporu můžeme považovat za jakýsi příval mesianismu, že spasí svět.

Ano, Karel Marx byl především prorokem. To, že se dovolával vědy jakožto pravé dítě svět nedávno zachvátivšího osvícenství, není nejpodstatnější. I proto se jeho teorie tak málo zabývají popisem toho, jak to bude v "komunismu" vypadat. Komunismus pro Marxe není záležitostí pozitivistického poznání, nýbrž věcí čistě normativní -- je to svět, "jaký by měl být", a právě proto můžeme Marxe právem považovat za jednoho z nejradikálnějších humanistů lidských dějin. Marx vskutku člověka a lidství vyzdvihl na nejvyšší piedestal, výš než samotného Boha. A ve jménu tohoto postoje byl ochoten zlikvidovat všechno možné: tradici, stát, předsudky, celý "společenský systém".

A dál? Dál už Marx nebádal -- v jeho očích totiž nebylo nad čím. Dál už přijde jen éra "skutečné svobody". Kšeft, hlavní předmět Marxovy nenávisti, ekonomické otroctví, materiální okovy lidí budou zlomeny a nastane neomezená ( skoro by se chtělo říci věčná) éra naprosté lidské svobody. Jeho idealistické chápání člověka a lidských dějin ( směřujících podle něj k absolutnímu Dobru) ukazuje, že Marx byl nejen dítětem racionalistického osvícenství, nýbrž i právě se v Německu prosazujícího romantismu.

Kdyby byl Němcem, byl by bezesporu velkým německým nacionalistou. Jenže Marx byl Židem. Jeho učení mělo vyvést z okovů otroctví nejen "celý svět", "všechno lidstvo", ale také, jak se může přesvědčit každý, kdo si čte v dopisech z Marxových mladých let, jeho vlastní národ, který byl podle jeho mínění jedem kšeftu zasažen zvláště citelně. Žid Karel Marx v některých svých textech pranýřoval Židy tak drsně, že víc už to snad ani nebylo možné -- a to je možná další paradox či protiklad jeho života i díla, o němž většina antisemitů dnes i včera bojujících proti "židobolševismu" nemá ani potuchy, zatímco u "jeho vlastního" židovského národa mu tento postoj mnozí nemůžou odpustit dodnes. Marx se skutečně svým dílem nikomu nechtěl podbízet. Ani Židům, ani nežidům. Ani kapitalistům, ani dělníkům, jejichž revolučnost a "uvědomělost" byla podle něj dána jen tím, že "už neměli co ztratit".

Hodnotit celé Marxovo dílo ve vší její složitosti a všech jejích významech a -- vypůjčili-li bychom si jeho vlastní terminologii -- ve vší její protikladnosti, je nesmírně komplikované a snad přímo nemožné, nechtěli-li bychom sklouznout k povrchnosti či prázdné "vědeckosti". Nelze ovšem popřít, že intelektuál Karel Marx se na sebe věren židovské tradici nebál vzít roli proroka a jít "měnit svět". Ve jménu čeho? Ve jménu lidství a ve jménu budoucnosti lidského rodu. A ve jménu Marxem na horizontu dějin vyhlíženého "mesiášského věku", v němž měl být člověk zbaven svých okovů.

Byla to jen utopie? Samozřejmě že byla, ovšem to může být nahlíženo i jako její plus. Marx dobře chápal, že čistě pozitivistické vědecké poznání, "zbavené všech hodnot" nikam nevede a je v podstatě nemožné. Proto se postavil na "stranu pokroku" a věřil, že se tím nedopouští žádného hříchu. Jenže právě tady by bylo možné začít úvahy o "chybách" jeho učení.

Marx bezesporu hluboce podcenil neekonomické parametry lidského bytí -- člověk byl dle jeho mínění zřejmě dobrý ze samé své podstaty, a odstraněním vykořisťování mělo toto jeho dobré jádro získat neomezené pole působnosti. Jenže -- je to možné? Křesťanství učí o dědičném hříchu, který je prapříčinou toho, že svět je častokrát tím "slzavým údolím", a ani jiné duchovní tradice se nedomnívají, že "ráje na zemi" lidé dosáhnou nějakým "velkým skokem", a to ještě prostřednictvím čistě vnějších operací, jakými jsou bezesporu revoluce či jakékoliv jiné politické akce. Právě tady bychom zřejmě mohli spatřovat největší slabinu Marxova díla -- jak málo se v ní píše o lidském nitru a vnitřním světě člověka, a jak moc je v ní člověk redukován na jakousi "výslednici společenských vztahů". Jenže čím je člověk ve skutečnosti? To není triviální otázka, ovšem je jasné, že v Marxově pojetí a všech jeho teoriích vlastně žádný skutečný člověk neúčinkuje.

Nicméně lze Marxovi toto hrubé opomenutí zazlívat? Třebaže odpověď na otázku, co je člověk, Marx bezezbytku nevyřešil, tak jako ji nevyřešili jiní před ním ani po něm, z jeho díla plyne, že člověka jako tvora miloval nade vše. Dokonce nad Boha. Domníval se, že člověk je hoden toho, aby byl zbaven všech okovů, ve kterých se nachází, domníval se, že už za dveřmi na člověka čeká éra neomezené svobody a lidského bratrství.

A ve svém životě se řídil krédem, že důležité je svět nejen poznat, ale, a to především, "svět změnit".

                 
Obsah vydání       16. 3. 2007
16. 3. 2007 Jak se v Právu cenzuruje Mitrofanov Štěpán  Kotrba
17. 3. 2007 Rozbíječi protiválečné občanské koalice demonstrovali proti válce Štěpán  Kotrba
18. 3. 2007 České sociální fórum opět jen rudou šaškárnou
16. 3. 2007 Bývalá agentka CIA zaútočila na Bílý dům
16. 3. 2007 Spojené státy odmítly britský verdikt
18. 3. 2007 Zbožnost k ničemu Zdeněk  Bárta
15. 3. 2007 Britská Dolní sněmovna schválila modernizaci jaderného ponorkového systému Trident
16. 3. 2007 Celoevropský týden akcí proti rasismu, demonstrace a 3. sociální fórum
16. 3. 2007 Kouzlo nechtěného: Iniciativa PRO základnu se hlásí k odkazu komunistických vlastizrádců z roku 1968 Jakub  Rolčík
9. 3. 2007 Jací jsme?
16. 3. 2007 Spojujeme se vždy s vítězem minulé války Stanislav A. Hošek
16. 3. 2007 Vojenská základna USA v ČR: vytoužená oáza bezpečí Oldřich  Průša
17. 3. 2007 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. -- 28. února 2007
16. 3. 2007 Bez názvu
16. 3. 2007 Polsko požaduje od občanů přiznání ke kolaboraci s komunistickou tajnou policíí
16. 3. 2007 V Maďarsku došlo k násilným protestům
16. 3. 2007 Kanadská armáda bojuje v Afganistánu Miloš  Kaláb
16. 3. 2007 Božský trh, aneb Trh bohů Uwe  Ladwig
16. 3. 2007 Hospoda není soukromý klub Michael  Kroh
15. 3. 2007 Protikuřácký zákon, majetková práva a mýtus veřejného prostoru Luboš  Zálom
16. 3. 2007 O kouření a absenci povědomí o veřejném zájmu Jan  Čulík
16. 3. 2007 Co čeká (někdy) intelektuála? Miloš  Dokulil
16. 3. 2007 Semestrální práce, tzv. klauzura, jako formální přežitek Jan  Paul
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
16. 3. 2007 Dana Jaklová se nechce vyjádřit
16. 3. 2007 Kdo se bojí genocidy ve Srebrenici? Mihad  Mujanović
16. 3. 2007 Malý příspěvek k diskusi o "hospodách"
16. 3. 2007 O nepřímé demokracii Petr  Jánský
16. 3. 2007 Americké "svazáctví" ? Ondřej  Šlechta
16. 3. 2007 Němci chtějí dát Hitlerovi konečné "Good-bye", avšak příliš to nejde Richard  Seemann
15. 3. 2007 Current efforts to combat prejudices against the Roma are insufficient in the Czech Republic
15. 3. 2007 Věčné trampoty s výslovností cizích jmen? Miloš  Dokulil
17. 3. 2007 I soukromá hospoda JE veřejným prostorem Štěpán  Kotrba
15. 3. 2007 Je kouření na veřejnosti projevem svobody a emancipace, nebo vizitkou hulvátství? Jan  Sýkora
15. 3. 2007 Principy a skutečnost Darina  Martykánová
15. 3. 2007 O spolehlivosti soukromých regulačních firem Lenka  Vytlačilová
15. 3. 2007 Trh může vyřešit i hygienické normy
15. 3. 2007 Diskriminace v hostincích v Británii?
15. 3. 2007 Skutečně vyřeší trh i hygienické normy? Jan  Čulík
15. 3. 2007 Hospoda není veřejný prostor Jan  Bláha
15. 3. 2007 Občansko-aktivistické interakce se sdělovacími prostředky Radek  Mikula
14. 3. 2007 Odstraňte segregaci romských dětí ve školství, zajistěte spravedlnost pro sterilizované romské ženy, zřiďte nezávislý orgán pro šetření stížností na policisty
22. 11. 2003 Adresy redakce
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
5. 3. 2007 Dialektika není nevědecká, musí se jí ale rozumět Michael  Kroh
5. 3. 2007 Marxisté všech zemí, nemýlíte se? Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
1. 3. 2007 Trojí bída komunismu II. Bohuslav  Binka
1. 3. 2007 Trojí bída hlubinného ekologa Michael  Kroh
1. 3. 2007 Trojí bída antikomunismu Josef  Vít
28. 2. 2007 Trojí bída komunismu Bohuslav  Binka
14. 2. 2007 Marx je mrtev, ať žije Marx! Martin  Škabraha
1. 2. 2007 Ekologická politika KSČM aneb Audiatur et altera pars Miroslav  Prokeš
31. 1. 2007 Byl komunismus lepší než kapitalismus? Uwe  Ladwig
26. 1. 2007 Čo znamená socializmus 21. storočia vo Venezuele? Gregory  Wilpert

Karl Marx RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
5. 3. 2007 Dialektika není nevědecká, musí se jí ale rozumět Michael  Kroh
5. 3. 2007 Marxisté všech zemí, nemýlíte se? Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
1. 3. 2007 Trojí bída komunismu II. Bohuslav  Binka
1. 3. 2007 Trojí bída hlubinného ekologa Michael  Kroh
1. 3. 2007 Trojí bída antikomunismu Josef  Vít
28. 2. 2007 Trojí bída komunismu Bohuslav  Binka
24. 2. 2007 Ecce homo economicus!   
23. 2. 2007 Pragmatika energetické i jaderné bezpečnosti - vyvážená multilaterální politika Štěpán  Kotrba
14. 2. 2007 Marx je mrtev, ať žije Marx! Martin  Škabraha
31. 1. 2007 Byl komunismus lepší než kapitalismus? Uwe  Ladwig