Vážený pane primátore,

Kancelář České komory architektů obdržela návrh soutěžních podmínek tzv. "developerské" soutěže "Karolina 2006", připravované statutárním městem Ostrava na získání nejlepšího developerského projektu využití území Karolina v Moravské Ostravě. Česká komora architektů se dozvěděla o záměru města Ostravy vypsat tuto soutěž od autorizovaných osob, které projevily pochybnost o její regulérnosti. S politováním musíme konstatovat, že město Ostrava nevyužilo možnosti konzultovat přípravu soutěže s Českou komorou architektů, která má v oblasti soutěžení na výběr účastníků výstavby značné zkušenosti a má k dispozici řadu zahraničních příkladů.

V souladu se zákonným zmocněním daným ustanovením § 23 odst. 6 písm. s) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, do působnosti Komory náleží "... spolupracovat s vypisovateli soutěží a výběrových řízení, posuzovat soutěžní podmínky a bránit konání neregulérních soutěží a výběrových řízení". Tato působnost nás opravňuje k vyhotovení a zveřejnění oficiálního stanoviska k Vaší výzvě, které Vám touto cestou oznamujeme. V souladu s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, vydaným pod č.j. S 67/97-980/00-210 dne 2. června 2000 je Komora oprávněna v případě konání neregulérní soutěže zakázat autorizovaným, popřípadě registrovaným osobám účast v této soutěži, a to pod případnou disciplinární sankcí.

Po prostudování podmínek uvedených v soutěžních podmínkách Vám jakožto pověřený správní orgán sdělujeme, že se v tomto případě jedná nejen o skrytou neregulérní architektonickou soutěž, ale s největší pravděpodobností i o obcházení zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Není sporu o tom, že zastupitelstvo města Ostravy je svrchovaným orgánem oprávněným rozhodnout s konečnou platností o realizaci záměru prodat, směnit nebo pronajmout majetek, popřípadě též rozhodnout o konečném uplatnění výsledku soutěže - a to i v případě regulérní soutěže architektonické či urbanistické. Ve všech těchto případech však musí i zastupitelstvo města postupovat prokazatelně způsobem, který nepoškozuje zájmy města a vede k hospodárnému nakládání s městským majetkem a s městskými finančními prostředky. Pro tento účel předepisují právní předpisy ověřené postupy.

V uvedeném případě vyhledává město Ostrava zájemce o koupi nebo nájem pozemků pro umístění jeho investice. Pokud by záměrem města bylo pouze vyhledání investora, který nabídne nejpřijatelnější podmínky investování - to jest nabídne nejvhodnější objem investičních prostředků, důvěryhodný harmonogram jejich investování a zajištění, pak by postupu města nebylo co vytknout. Jednalo by se o zveřejnění záměru města ve smyslu § 39 zákona o obcích. Tak ovšem celý záměr formulován není - město Ostrava nejenže publikuje svůj záměr prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, a tak utržit určité prostředky za majetek, který je zbytný ve smyslu § 38 odst. 2 cit. zákona o obcích, nýbrž tento svůj záměr spojuje s požadavkem na předložení způsobu urbanisticko-architektonického řešení, to jest s poskytnutím služby (zcela konkrétního plnění). O tom svědčí nejen sám název "Developerská soutěž Karolina 2006", nýbrž celá koncepce tohoto dokumentu, který je připraven jako standardní "soutěžní podmínky" urbanistické, resp. urbanisticko-architektonické soutěže se stanovením zcela jednoznačných požadavků na plnění a kritérií posuzování. V tomto případě dokonce mají zcela jednoznačnou převahu (resp. jsou prakticky výlučně uvedena - viz bod 11.3 soutěžních podmínek) kritéria urbanisticko-architektonická ["....komplexnost a atraktvita urbanistického a architektonického řešení, vztah nové Karoliny k ..../okolí/, předpoklady pro život navržené urbanistické struktury po celý den .... a pro lidi různých věkových a sociálních skupin, .... začlenění památkově chráněných objektů do celkového řešení, dotvoření veřejných prostor výtvarnými díly, podíl bydlení..., podíl veřejné zeleně...] a mimo posuzování zůstávají kritéria ekonomická, jako kritéria celkového objemu investovaných prostředků, finanční způsobilosti, věrohodnosti a zejména efektivity (tedy kritéria územní ekonomie obecně!, jak je obsah soutěžního projektu mimo jiné předpokládá - viz bod 6.1.1. soutěžních podmínek); až výsměšně v této souvislosti nutno vnímat kritérium hodnocení uvedené v závěru bodu 11.3, jímž se posuzuje (bez stanovení pořadí a významnosti!?) kritérium "výše finančních prostředků, které se soutěžící zaváže investovat do dotvoření navržených veřejných prostor výtvarnými díly".

Dle připravovaných soutěžních podmínek je nepochybné, že město Ostrava zvolilo formu urbanistické soutěže, byť tuto soutěž zahaluje pláštíkem ustanovení § 39 zákona o obcích. Tento závěr je průkazný a doložitelný v bodech 5 - Soutěžní podklady, 6 - povinné přílohy soutěžního projektu a jejich obsah. Je tedy povinno postupovat podle obecných právních předpisů, jak mu ostatně ukládá § 38 odst. 1 a 2 zákona o obcích; při nakládání s majetkem a je povinno řídit se například občanským, resp. obchodním zákoníkem: "(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. ..... (2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak. .... (6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení."

Označilo-li svůj postup jako soutěž, pak je povinno řídit se ustanoveními § 847 až 849 občanského zákoníku, v jehož intencích je koncipován též Soutěžní řád OKA, jak je ostatně uvedeno v jeho preambuli i v odkazech některých ustanovení. Ustanovení § 847 výslovně stanovuje, že "vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba (dále jen "vyhlašovatel soutěže") veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění."

Jen pro připomenutí uvádíme znění dalších navazujících ustanovení občanského zákoníku, který stanovuje základní rámcová pravidla pro postup při veřejné soutěži:

§ 848

(1) Vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout ceny vyhlášené veřejnou soutěží těm, kteří podle provedeného ocenění splnili podmínky soutěže určené pro udílení cen.

(2) Bylo-li dosaženo výsledku činností několika soutěžících, rozdělí se cena, nebyl-li vyhlášen jiný postup a jestliže nedojde k dohodě, podle toho, v jakém poměru se každý na dosaženém výsledku podílel.

(2) Dojde-li k odvolání veřejné soutěže, vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout přiměřené odškodnění soutěžícím, kteří před odvoláním soutěže její podmínky převážně nebo zčásti již splnili. Na toto právo musí vyhlašovatel soutěže soutěžící při odvolání soutěže upozornit."

Jak je patrno z uvedených ustanovení, jedním ze základních požadavků je rozhodování na základě nezávislých odborných stanovisek, expertiz a podobně. V případě architektonických soutěží je takovým mezinárodně uznávaným a určeným postupem rozhodování "soutěžní poroty"; jejím posláním není jenom poskytnout jednotlivé dílčí expertní názory, nýbrž tyto názory obhájit v rozpravě s dalšími experty a v případě architektonických soutěží též se zástupci vyhlašovatele - v tomto případě města Ostravy. Tento postup nemůže být efektivně nahrazen jednotlivými, separátně pořízenými expertními stanovisky, neboť případné rozpory mezi nimi nemohou být odstraněny jinak než vzájemnou konfrontací. Zde připomínáme obdobu se soudním senátním rozhodováním - senát z profesionálních soudců si v odborných otázkách nechá doložit znalecká stanoviska a v případě jejich rozporu je vzájemně konfrontuje nebo pořizuje institucionální posouzení, jehož výsledkem je konfrontace všech stanovisek a konečné znalecké stanovisko, s nímž se soud buď ztotožní nebo neztotožní, avšak s jehož obsahem se musí vyrovnat. Na kolegiátní rozhodování ostatně pamatuje též nový zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, a to v ustanovení § 134 -řízení před kolegiátním orgánem. Smyslem uvedeného ustanovení je sjednotit pravidla pro ty případy, kdy je kolegiátní rozhodování účelné a účinné a skýtá kvalifikovanější výsledky než rozhodování jedné osoby nebo rozhodování na základě separátně pořízených odborných stanovisek.

To ostatně platí i pro rozhodování Zastupitelstva či Rady města Ostrava - například při procesu zadávání veřejné zakázky, při architektonické soutěži, při uzavírání smluv, přičemž Zastupitelstvo města má nezpochybnitelnou politickou odpovědnost za rozhodnutí. Při svém rozhodování však musí rovněž prokázat, jakým způsobem dospělo k výslednému rozhodnutí a o která odborná stanoviska opřelo své rozhodnutí (a to i v případě jejich rozporného obsahu). Zcela pro tento účel pomíjíme formální srovnatelnost takových expertních vyjádření.

Vzhledem k tomu, že se městu Ostrava dostává určitého konkrétního plnění (v soutěžních podmínkách je vysloveně stanoveno, že návrhy umístěné na první až třetím místě se stanou majetkem města), aniž za takto získaná plnění obdrží soutěžící (ať je jím kdokoliv) odpovídající náhradu (cenu), je nutno přiměřeně uplatnit ustanovení § 72 - 75 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, speciálně pak ustanovení § 74 a 75, v nichž se stanovuje, že "Projekty podávají účastníci veřejné soutěže o návrh anonymně. Pro hodnocení anonymních návrhů je zadavatel povinen zřídit soutěžní porotu výhradně z nezávislých fyzických osob. Je-li od účastníků veřejné soutěže o návrh vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí tuto nebo rovnocennou kvalifikaci mít nejméně jedna třetina členů soutěžní poroty. Na člena soutěžní poroty se vztahují obdobně požadavky stanovené pro člena hodnotící komise podle § 57. .... Soutěžní porota vyhodnocuje pouze anonymně podané návrhy, a to na základě kritérií obsažených ve vyhlášení veřejné soutěže o návrh. Jedním z kritérií je vždy i předpokládaná cena navrhovaného řešení. ... Výsledek veřejné soutěže o návrh je zadavatel povinen uveřejnit."

Vzhledem k tomu, že město Ostrava nestanovilo za poskytnutá plnění odpovídající odměnu (ani například neupravilo ochranu autorských práv, ačkoliv stanovuje v soutěžních podmínkách, že projekty prvních tří oceněných se stanou majetkem města!), tak město získává neoprávněný majetkový prospěch, který nelze odůvodnit například tím, že případně budou konkrétnímu investorovi postoupeny pozemky za symbolickou sumu.

Česká komora architektů není odpůrcem vyhledávání účelných řešení územního uspořádání funkčního a strukturálního, opírajícího se o relevantní ekonomickou rozvahu. Musí se tak ovšem dít způsobem věcně a právně kvalifikovaným. Požadavky na ekonomickou věrohodnost jsou samozřejmě možnou součástí i v případě architektonických a urbanistických soutěží, jestliže se vyhlašovatel rozhodne pro jejich doložení soutěžními návrhy. O to více v dotčeném případě překvapuje, že v kritériích posuzování vůbec požadavek na prokázání objemu, efektivitu a věrohodnost financování není!

Z uvedených důvodů a vzhledem k tomu, že považujeme kulturu nakládání veřejným majetkem a veřejnými prostředky, jakož i kulturu poskytování a přijímání služeb za základní hodnoty v demokratické společnosti konstatujeme, že připravovaný postup je v rozporu s platným právem. V případě vyhlášení soutěže, dle nám nyní dostupných podmínek, bychom museli využít oprávnění Komory a prohlásit tuto soutěž za neregulérní, o čemž pak podáme informaci všem autorizovaným i registrovaným osobám; vzhledem k podmínkám výkonu povolání a platným mezinárodním závazkům, informujeme o této skutečnosti profesní orgány členských zemí EU a země Evropského hospodářského prostoru.

Vážený pane primátore, dovolte, abychom připomněli, že zákony státu jsou vázáni v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod všichni občané tohoto státu a že neznalost zákona neomlouvá. Způsob, jakým by se Vaše město zachovalo, není možné chápat jinak než tak, že se necítíte být vázáni zákonem o výkonu povolání, zákonem autorským (a potažmo občanským zákonem), ba ani občanským zákoníkem, i zákonem o zadávání veřejných zakázek a dokonce ani zákonem o obcích.

V případě, že se dále rozhodnete vypsat řádnou urbanisticko-architektonickou soutěž, ve které budou zohledněny všechny ekonomické aspekty, které by bylo nutno posuzovat a která by odpovídala kulturnímu i společenskému významu řešeného území a postavení Vašeho města, nabízíme Vám zdarma naše zkušenosti a spolupráci při její přípravě.

S pozdravem

Doc. Ing. arch. Jan Štípek

předseda české komory architektů

Ing. Jana Hrušková

zástupce ředitele Kanceláře České komory architektů

Na vědomí:

Zastupitelstvo statutárního města Ostravy

Rada zastupitelstva statutárního města Ostravy

Ing. arch. Milena Vitoulová, regionální zástupce ČKA

Ing. arch. Jaroslav Sedlecký