Nové pomoci se dostalo ODS od prezidenta -- čestného předsedy Klause. I když dal prezident slib ČSSD, že druhý pokus bude mít někdo z jejich řad, svůj slib nesplnil. Mirek Topolánek je na začátku listopadu znovu jmenován premiérem. Stačí poslední krok a vláda bude. Vedení ODS však nesouhlasí s koalicí ODS, ČSSD, KDÚ-ČSL, takže se začíná od začátku.

Nová jednání vrcholí na konci roku. Opět je vše dohodnuto. Tentokrát staronová koalice ODS, KDÚ-ČSL a Zelení. A zase se vše bortí. Některé cihly ze společné stavby odstranila sama ODS, jiné křesťanští demokraté, svůj díl stavby zboural i prezident. Do toho skandály s mimomanželským vztahem premiéra, údajná vazba financmajstra na NOMURU a provozovatele hazardních her. ODS vyhrála, ale vláda je nejistá, navíc v ní nemá vítěz dominantní postavení. Zase je ODS těsně před cílem, přesto na ústupu a krok od porážky.

Dovolím si načrtnout malou historickou paralelu. Před necelými 200 lety stál Napoleon v Moskvě. V té chvíli už porazil kde koho. Nepoznal téměř nic jiného než vítězství. Rakousko bylo donuceno stát se spojencem Francie. Prusko jakbysmet. Císař připojil ke své říši i části okolních zemí, de fakto vládl i v Itálii, Holandsku a Španělsku a v Evropě neměl konkurenta. Snad jen Angličany -- ale ti byli za Kanálem a sami nemohli Napoleona porazit. Zbyli jen zdánlivě nepříliš silní Rusové.

S Francouzi na Rusy tehdy táhly i početné pluky rakouské armády, vedené knížetem Karlem Schwarzenbergem. Ruská armáda byla zatlačena až za Moskvu, císař Napoleon vyhrál i u Borodina a v jeho rukou se ocitlo hlavní město. Věřím, že se v té historické chvíli cítil být vládcem světa.

Dobytí hlavního města země zpravidla znamenalo vítězství, následovala jednání o míru, vítěz nadiktoval podmínky a poražený byl nucen je přijmout a podřídit se. Ne tak v Rusku. Poražený se prostě odmítl vzdát. V šachové terminologii bych jejich situaci přirovnal k obětování dámy. Ale krále (v tomto případě cara) Rusové neprohráli, šach -- mat se nekonal. Ruská armáda nakonec vybojovala vítězství, které stálo posléze Napoleona křeslo císaře. V čele rakouských vojsk, které obsazovaly 30. března 1814 Paříž, stál bývalý spojenec Schwarzenberg.

I předseda Topolánek vybojoval své straně pouze vítězství. I na jeho dnes straně stojí jistý Karel Schwarzenberg. Ale to hlavní se nedaří dotáhnout do konce -- vláda ODS je na dosah a přitom stále daleko. Stačí jen malý krok a bude vítězem. Premiér je tak trochu jako Napoleon v Moskvě. V očekávání...

Jako Napoleon?