Jak bude využita ostravská Karolina?

21. 9. 2006 / Vít Hinčica

O tom, že by veřejnost byla o celé věci důkladně zpravena, se dá sáhodlouze polemizovat. Lidé dostali do schránky pouze reklamní letáky vychvalující výhody každého projektu, obšírnějšího pojednání se nicméně nedočkali. Občané mohli na radnici vhazovat po dva měsíce slosovatelný kupon, kterým dali najevo sympatie k některému z předkládaných projektů. O objektivitě hlasování se nedá hovořit, poněvadž vhodit více kuponů nebyl žádný problém. K výsledkům soutěže, které se zúčastnilo necelých 6 000 lidí, se nakonec zastupitelstvo nepřiklonilo, což je možná dobře. Celá soutěž se prakticky minula účinkem.

Popravdě řečeno, jednotlivé návrhy nebyly ničím zvláštní, a to možná také proto, že město stanovilo určité limity, které jednotlivé společnosti nesměly překročit. Podle toho se pak všechny projekty podobaly téměř jako vejce vejci. Kreativita scházela všem projektům, které postrádaly nadčasovost a jedinečnost.

Polští architekti odjeli po vítězství v mezinárodní soutěži, která se před šesti lety v Ostravě uskutečnila, s prázdnou. Práce na zakázce s nimi byla v září 2003 ukončena. Přestože z 90 (!) uchazečů vybrala porota právě je a přestože byli oceněni mnohými odborníky, nemohli svůj plán realizovat. Namísto toho se o dva roky později (2005) vyhlašuje nejasná soutěž, které se v poněkud vágních podmínkách účastnilo pouze 5 (nejdříve 10) společností.

Urbanisté, architekti, památkáři či historikové nejsou těmi hlavními hráči, kteří mohou o budoucí zástavbě rozhodovat. Daleko méně, prakticky vůbec, se pak k celé věci může vyjádřit jakýkoli obyvatel Ostravy. Zvolení zastupitelé bohužel zapomínají, kdo byli ti, kteří jim dali svůj hlas, a nebýt občanských sdružení, která vyvíjejí alespoň nějaký nátlak, by se řadový občan ke slovu asi nikdy nedostal. Sdružení Za starou Ostravu není lhostejné, jak bude za pár let třetí největší město republiky vypadat, a proto se opět především díky němu konala další z již nekonečné řady diskuzí o území Karoliny.

Do suterénu Fiducie si našlo cestu okolo 150 lidí, což se dá považovat za poměrně milé překvapení. V nepříliš velké místnosti se přibližně deset minut po šesté hodině rozběhla velmi zajímavá debata, které se účastnili Ing. Miroslav Svozil, RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D. (oba ODS), Ing. Petr Kajnar (ČSSD), Ing. Luboš Kočí (ředitel společnosti Multi Development), Ing. Ludmila Sedlářová (místopředsedkyně sdružení Za starou Ostravu) a Ing. arch. Igor Krčmář (ředitel Národního památkového ústavu). Naopak se nedostavil pozvaný Ing. Vít Ruprich (SNK).

Původně plánované 90ti minutové setkání se protáhlo na více jak dvě hodiny a bylo zajímavou ukázkou nezájmu o názor obyvatel města. V "nejlepším" světle se předvedl zkušený politik a náměstek ostravského primátora Petr Kajnar, který se otázkami dotazujících příliš nezaobíral a neustále odváděl řeč od tématu. Za ním nezaostal ani pan Kočí, reprezentující společnost Multi Development, který se původně tohoto večera neměl účastnit. Jeho přítomnost se však navzdory očekávání ukázala prakticky zbytečnou, neboť o dění v sále se příliš nestaral. Upřednostňoval komunikaci se svou databankou a reagoval až na opakovaná oslovení moderátorem.

Po promluvách jednotlivých hostů bylo slovo předáno obecenstvu. Nutno zmínit, že se pozvaní politici snažili vytvořit si zde svou malou předvolební kampaň, což jim moderátor naštěstí včas rázně zatrhl. Obyvatelé města mimo kladení otázek vyjadřovali své pocity a obavy o budoucnost areálu po bývalé koksovně Karolina, která zde do 80. let stála. Z většiny promlouvajících úst šla vypozorovat ta beznaděj, které jsou občané vystaveni tehdy, když je již de facto všechno "upečeno".

Celá developerská soutěž, v našich podmínkách zcela nevídaná, byla pouhou taškařicí. Strategicky a architektonicky významné dvojhalí spadlo do rukou právě společnosti Multi Development, a to již před samotným vyhlášením výsledků. Tím si zaručila účast na jednání o zástavbě plochy i v případě, kdyby neuspěla, neboť každý soutěžící (celkem se jich účastnilo pět) by s ní musel chtě nechtě zasednout ke společnému stolu. Zastavovat Karolinu bez začlenění dvojhalí totiž prakticky nelze. Pan Kajnar prohlásil, že v naší zemi platí tzv. pozitivní právo, což znamená, že co není zákonem zakázáno, je povoleno. Celá soutěž byla tedy v naprostém pořádku.

Pan Kočí se jako ředitel vítězné společnosti nesnažil přítomné přesvědčit o plánech a vizích, které by jeho společnost chtěla realizovat a choval se poměrně netečně. Nezdálo se, že by usiloval o propagaci svého produktu, že by chtěl ukázat, že jeho společnost je připravena ujmout se velké výzvy, a tím se i proslavit. Nerozplýval pesimistické názory tazatelů, zkrátka připomínal někoho, kdo se vším takovým počítal, což příliš důvěryhodným dojmem rozhodně nepůsobilo.

Při rozpravách o ošetření smluv, které by měly být podepsány v horizontu asi dvou týdnů, se projevil optimismus politiků. Podle nich se nemusí obyvatelé Ostravy zdaleka ničeho obávat, neboť město bude na vše patřičně pamatovat. Memento v podobě bývalých jatek, která dnes zásluhou špatně uzavřených smluv s Bauhausem poblíž centra Ostravy chátrají, prý nehrozí. V zemi, kde každý týden slýcháme, kolik milionů, neřku-li miliard, tratí naše země kvůli nevýhodným smlouvám, bychom měli našim zastupitelům věřit?

Jak je vůbec možné uzavřít jednorázovou smlouvu o celé budoucnosti území o rozloze 700 000 m2? Je vůbec v lidských silách pamatovat v krátké době tří měsíců, kdy se smlouva o prodeji pozemků připravuje, na všechny možné obtíže, které mohou nastat? Jak postihnout veškeré detaily tak rozsáhlé stavby? Budou se následující zastupitelstva stavět k rozběhlému projektu stejně? Nebude pak příliš pozdě na nějaké změny? Na to nikdo z přítomných neodpověděl.

Za to jsme se od developera dověděli to, že necelých tři sta metrů od nákupního centra Karolina, kde dnes sídlí obchodní dům Kaufland, má za tři roky vyrůst další nádherné obchodní centrum o rozloze 40 000 m2! Kdy se dostane na nějakých plánovaných 1 000 bytů, je ve hvězdách. Přítomní politici s panem Kočím neustále zdůrazňovali výdělečnost celé akce. Město přece není ceněno pro svůj původ, svou krásu či historii, ale proto, že si na sebe dokáže vydělat...

Celé setkání přineslo mnoho zajímavých postřehů, jako například ten, že se dosluhující zastupitelstvo bude za každou cenu snažit uzavřít smlouvy o prodeji pozemků, neboť by rádo splnilo své závazky. Do měsíce může být tedy osud Karoliny zpečetěn. Zajímavá je také skutečnost, že historicky cenné, nikoli však jakkoli poškozené domy poblíž areálu Karoliny jsou začleněny do demoličního výměru, což znamená, že mohou být v budoucnu srovnány se zemí. Na tzv. dolní oblast Vítkovic, představující další unikátní zónu, se už v developerské soutěži nepamatovalo vůbec.

Je možné, že by na Karolině mohl vyrůst univerzitní kampus, spíše se to zdá ale jako utopie. Spěch, s jakým dnešní radnice k celé otázce přistupuje, se může nám všem vymstít. Podle pana Svozila (ODS) se může ale stát naopak to, že o Ostravu zájem za pět let nikdo neprojeví, a proto je třeba finišovat s celou věcí již dnes. Jak zajímavé! Investoři prý pak sáhnou po sousední Opavě či Brnu a nám zbudou jen oči pro pláč. Aby pak nezbyly následujícím generacím... Těžko říci, proč průměrný projekt, který nemá dodnes žádné konkrétní obrysy, zvítězil a proč o celou soutěž zastupitelstvo tak vehementně projevovalo zájem.

Paní Sedlářová, místopředsedkyně sdružení Za starou Ostravu, se ke slovu téměř nedostala a svými kolegy - politiky + ředitelem byla pro své záporné stanovisko k celé věci téměř opomíjena. Pasivní zůstával i architekt Igor Krčmář, častý host těchto "karolinových" diskuzí. Národní památkový ústav, který reprezentuje, se bohužel může v takovýchto případech "stavět na hlavu", neboť co se předem odehraje za zády veřejnosti, zkrátka ovlivnit nemůže. Jak tomu v takových případech u nás bývá, občané jsou vždy zváni k diskuzi až poté, kdy se některé úkony již zrealizovaly a další už jsou téměř na spadnutí.

Příští týden, v úterý 26. 9., se uskuteční druhá část diskuze. Ostravanům by neměla být otázka Karoliny lhostejná, neboť budoucí generace budou zcela jistě hodnotit naše dnešní počínání. Jestli bude správné, se ukáže za několik desítek let. Zatím to vypadá, že se z Ostravy centrum vědy a kultury nestane. Slovy pana Kajnara se hodí ukončit toto kritické zamyšlení: "Je to dobrý projekt." Nikoli však ten nejlepší, jak sám ostatně přiznal. Vypadá to, že vyroste zase jen další hypermarket. Těch už tu snad máme příliš, zastupitelům se to asi zatím nezdá. Peníze zkrátka hýbou světem. Veřejnosti se servíruje dopředu připravená polévka, kterou je nutno pouze přihřát. Bylo by přece škoda vylévat ji, když si s ní dalo práci tolik lidí. Otázkou však je, komu bude k užitku. Vypadá to, že těm, kteří o celé věci dnes rozhodují, nezáleží příliš na tom, co tu po nich zůstane. Sami dobře ví, že za pár let již tady nebudou...

Autor se nedopouští střetu zájmů, neboť se neangažuje v žádné organizaci.

Vytisknout