Po nezdaru puče se CIA rozhodla pro Venezuelu vytvořit zvláštní kancelář.

Návštěvníci z Venezuely, kteří patřili do okruhu osob připravujících v roce 2002 puč, byli přijímáni v Bílém domě mužem, jehož prezident George Bush jmenoval hlavním tvůrcem americké politiky v jižní Americe, Otto Reichem. Reich je pravicový Američan kubánského původu, který byl za Reagana šéfem Úřadu pro veřejnou diplomacii. Vyšetřování amerického Kongresu tehdy zjistilo, že byl Reich přímým podřízením Reaganova poradce pro národní bezpečnost, plukovníka Olivera Northe.

North byl odsouzen a zostuzen za svou roli ve skandálu Írán-Contras, kdy zbraně, které byly zakoupeny porušením amerických sankcí proti Íránu, byly prodány pravicovým povstalcům a popravčím četám z organizace Contras, které povstaly proti marxistické vládě v Nikaragui.

Donald Rumsfeld ve funkci amerického ministra obrany cestoval v roce 2005 do Brazílie, Argentiny a Guatemaly. Snažil se přesvědčit místní politiky o zájmech washingtonské diplomacie v regionu -- přivést venezuelskou vládu prezidenta Huga Chaveze do izolace. Venezuela hodlala nakoupit pro svou armádu sto tisíc samopalů AK-47 a deset helikoptér z Ruska. Venezuelské letectvo je totiž vyzbrojeno americkými stíhačkami F-16, které nakoupily už dřívější proamerické vlády. Teď Bushova vláda nechce Chavesovi prodávat náhradní díly. Venezuela projevila zájem o lehké bitevní letouny z Brazílie a rychlé čluny ze Španělska. J ednání pokračují - s Brazílií, Španělskem, Čínou , Ruskem a s Francií. Představitelé Brazílie i Argentiny veřejně deklarovali, že na svých dobrých vztazích s Chavezovým režimem nehodlají nic měnit. A to Rumsfeld nešetřil a třeba jen Guatemale slíbil obnovené vojenské pomoci ve výši 3,2 milionu dolarů. Bill Van Auken, který komentuje zahraniční politiku USA, upozornil před rokem na přípravu intervenčních jednotek v sousední, pravicovou vládou spravované Kolumbii.

Během roku 2005 plánuje Bushova administrativa poskytnout dotace na vojenské účely ve výši 575 milionů dolarů pravicové vládě prezidenta Alvara Uribeho v sousední Kolumbii. Americká finanční podpora režimu této země se od konce poslední dekády zvedla téměř na desetinásobek. Za uplynulých šest let investovaly USA do Kolumbie bezmála čtyři miliardy dolarů, přičemž osmdesát procent této částky padlo čistě na vojenské výdaje. Od roku 2003 se rovněž zdvojnásobil počet kolumbijských vojáků, trénovaných americkými instruktory. Pozornost Uribeho amerických vojenských poradců se soustřeďuje zejména na území provincie Arauka, jež se rozkládá na hranicích s Venezuelou. Právě v této oblasti často pronikají kolumbijské vládní jednotky při svém boji s guerillovými silami na území sousedního státu.

Rumsfeld's Latin American tour - Pentagon chief escalates threats against Venezuela ZDE

Venezuela nyní dodává do USA 1.5 miliónu barelů ropy denně , což je množství, které reprezentuje 60 procent exportu země a 15 procent amerického importu ropy.

Colloseum: Analýza trhu - Ropa ZDE

Paradoxní situace nastala, když massachusettský demokratický kongresman William Delahunt vyjednal s Chavezem dohodu o dodávkách levné topné nafty chudším Američanům... "Je to humanitární gesto v tom nejlepším slova smyslu," řekl kongresman. "Dohoda nemá, aspoň pokud vím, nic co dělat se vztahy mezi Bushovou a Chávezovou administrativou." Větší facku nemohl prezidentovi uštědřit. Podle BBC mělo do Massachusetts téci 45 milionů litrů ropy. Levnou ropu měli dostat také chudší obyvatelé newyorské čtvrti Bronx.

V roce 2000 Chávez svolal konferenci o budoucnosti fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) a obnovitelných zdrojích energie. Závěry této konference v září 2000 přednesl na summitu zemí OPEC. Doporučil, aby vznikl počítačový barterový systém pro přímou směnu ropy za potřebné zboží a služby bez použití amerických dolarů nebo jiné měny. Tento systém by umožnil nákup ropy také chudším zemím, které nemají velké měnové rezervy. Chavez uvedl, že Venezuela provedla třináct barterových obchodů - S Castrem. Při jednom z nich Kuba zaplatila za ropu zajištěním zdravotních služeb ve venezuelských vesnicích.

Dr. Gavin R. Putland / Jiří Svršek: Jak válka ochránila americký dolar ZDE

Mezinárodně známým je prezident Chávez svým vystupováním proti chystané celoamerické zóně volného obchodu (FTAA). Přičemž se zde nejedná o averzi vůči integraci jako takové, jako spíše o snahu vytvořit protiváhu proti Spojeným státům. V otázce FTAA si Chávez rozumí s argentinským prezidentem Kirchnerem, který rovněž zastává protiamerický postoj. Ke koalici zemí stojících proti vytvoření FTAA patří i Uruguay. Při společném setkání venezuelského a uruguayského prezidenta vyjádřil Chávez svůj nesouhlas s nedávno uzavřenou dohodou o volném obchodu mezi Kolumbií a USA. "Tyto obchodní smlouvy jsou takové malé FTAAs" řekl Chávez. "S ohledem na Kolumbii, považuji volný obchod jako zločin, iluzi. Kolumbie brzy pocítí jeho negativní dopady. Bude zavalena importy levné rýže a kukuřice z USA. Venezuela je od počátku proti FTAA. A USA tlačí menší ekonomiky, aby se připojili k FTAA. Ale jakmile vyšlo najevo, že USA neuspějí v tomto úsilí, změnily taktiku a rozhodly se pro menší dohody o volném obchodu jako jsou bilaterální dohody." Rovněž uruguayský prezident Tabard jasně naznačil, že jeho země nemá o takovou dohodu zájem. "Řeknu to jasně: moje vláda nemá zájem na podepsání dohody o volném obchodu s USA. Chceme prodávat víc našich produktů do USA, Evropy a arabských zemí." Během tiskové konference prezident Chávez ujasnil, že Uruguay bude vítána v plánovaném ropovodu, který by měl být více než 7 000 km dlouhý a táhnout se od Venezuely přes Brazílii do Argentiny. "Venezuela má osmé největší ropné zásoby na světě" prohlásil Chávez. "Bolívie má dokonce největší zásoby zemního plynu na světě. K ropovodu bychom připojili rovněž Bolívii, Uruguay a Paraguay."

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Lenka Majdičová, VŠE: Investiční prostředí ve Venezuele: Aneb jít nebo nejít do Venezuely? ZDE

Velící generál US Southern Command (SOUTHCOM) Bantz Craddock byl znepokojen radikálními skupinami, zaměřenými "proti americkým zájmům"... Venezuela totiž vyjednávala sérii dohod s Čínou, která hledá globální dodávky ropy pro své rostoucí hospodářství. Dohody udělují čínské ropné společnosti zvláštní podmínky pro zkoumání ropných polí a zásob plynu a jejich těžbě ve Venezuele. Chavez komentoval rozšiřující se vztahy s Čínou jako nejlepší krok k ukončení "100 let americké nadvlády" nad venezuelským ropným průmyslem. Venezuelská státní společnost Petrocaribe poskytuje více než deseti karibským národům denně 198 tis. barelů ropy za velice atraktivní ceny výměnou za různé služby. Podobné cenově politické tlaky jsou vyvíjeny jak na Paraguay a Uruguay tak i na Argentinu. Chavez plánuje vybudovat během 3 až 6 let ropovod zásobující mimo jiné Ekvádor, Peru, Chile a Bolívii a poté tak ovládnout celý ropný trh v Jižní Americe. Tento Chavezův záměr by mohl mít velmi negativní dopad na americké hospodářství.

Mounting provocations against Venezuela Washington backs kidnapping of Colombian guerrilla exile in Caracas ZDE

Poté, co v Rusku nakoupil zbraně za miliardu dolarů, přijel Chávez do Íránu a smlouvu o těžbě zemního plynu v nalezišti Norte de Paría poblíž venezuelského pobřeží. Íránci ve Venezuele investovali miliardu dolarů a podle íránského ministerstva ropného průmyslu jsou v plánu další investice v hodnotě devíti miliard dolarů. Chávez chce získat podporu pro snahu zasednout v příštím dvouletém období v Radě bezpečnosti OSN. Latinská Amerika má nárok na jedno křeslo a USA podporují pravicové představitele Guatemaly.

Venezuelský ministr ropného průmyslu Rafael Ramírez minulý týden uvedl, že jeho země v prosinci navrhne, aby Organizace zemí vyvážejících ropu opět snížila těžbu této suroviny. Podle ministra je v současnosti na trhu příliš mnoho ropy. Venezuela chce, aby se cena americké ropy držela kolem 60 dolarů za barel, aby mohla vláda prezidenta Cháveze financovat z ropného vývozu rozsáhlý sociální program. V polovině listopadu 2006 byla cena nejnižší za celý rok - 55 dolarů za barel, po malém poklesu se ceny vrátily k hranici 60 dolarů za barel. Předevčírem stoupla na 62 dolarů za barel, severomořská ropa Brent nad 64 dolarů.

Spojené státy americké mají důvod ke znepokojení. Poprvé v roce 2005 UNESCO vyhlásilo Venezuelu za stát, kde není analfabetismus. A letos každý Venezuelan dostal knížečku s textem nové, rok po Chávezově nástupu referendem změněné ústavy. Dnes ví, jaká jsou jeho práva.