|
23. 3. 2007
I na Slovensko mělo za komunismu svůj vlastní disentSviečková manifestácia Bratislavského Vežkého piatku 1988František Muška
Současné povědomí o tom, jak a kde byl veden odpor proti komunistické totalitě, je značně pokřivené. Informace ze sdělovacích prostředků budí dojem, že aktivní disent fungoval pouze v Praze a že v ostatních částech tehdejšího Československa se potupně mlčelo. Není to pravda. |
|
V roce 1988 na Velký pátek (25.3.) byla v Bratislavě demonstrace za úplné dodržování občanských práv všech občanů v tehdejším Československu. Jednalo se o iniciativu věřících, kteří naplňovali výzvu papeže Jana Pavla II. "Nebojte se!". Ovšem cílem bylo poukázat na neudržitelnou situaci pro všechny občany věřící i nevěřící. Na této manifestaci se učastnilo přibližně 3 000 lidí. Mnoha dalším bylo zabráněno se účastnit. Byly použity všechny prostředky "k udržení pořádku". I když v době demonstrace pršelo, byly přítomny kropící vozy, které pomáhaly "uklízet". Tuto manifestaci lze považovat za systémový projev odporu ke komunistické moci v tehdejším Československu. Cílem mého příspěvku je upozornit, že není pravda, že Slovensko nebylo aktivní v rámci odporu proti totalitě. Nesouhlasím s tím, jak je nám často předkládáno, že disent byl především v Praze v rámci Charty 77 a Slovensko jenom těžilo z dané situace. Stačí jenom připomenout několik faktů z historie. V roce 1946 na Slovensku vyhrála volby s velkou převahou demokratická strana s rekordním ziskem 62,0 %! Následně byla bolševickým aparátem obviněna z přípravy protistátního spiknutí a zlikvidována za tichého souhlasu nekomunistických stran z Čech a Moravy ZDE. Naopak v českých zemích komunistická strana volby vyhrála....... Až na čestné výjimky se dnes ve sdělovacích prostředcích v České republice při informaci o disentu v Československu nesetkáte se jmény Korec, Čarnogurský, Krčméry, Junkl, Mikloško. Proč se nepřipomíná dopis Jána Chryzostoma Korca Rudému právu z 30. 10. 1987, ve kterém byl proveden souhrn pronásledování církve v Československu za uplynulých čtyřicet let? Bohužel jak pro Českou republiku, tak i pro Slovensko je společné, že ve sdělovacích prostředcích jsou kritizováni lidé, kteří většinou pod nátlakem podepsali spolupráci, ale pracovníci StB si beztrestně užívají vysokých důchodů a pokojného stáří. Jména Nohavica, Sokol uslyšíte často. Proč ne třeba Alojz Lorenc? Tuto situaci nelze nazvat jinak než vítězstvím StB. Proč například nebyli potrestáni členové politické komise, kterou zřídil ÚV KSS, která sledovala a řídila aktivity proti uvedenému shromáždění dne 25.3.1988? Kdo byl potrestán za represe v Praze v letech 1988 -- 1989? |
