Komentátor Harry Pearson: ... Součástí problému, jak říká jeden můj kamarád, je samotná první liga, nebo, přesněji řečeno, nový "podnikatelský" přístup mnoha fotbalových klubů k ní, včetně našeho vlastního. "Mimo nejlepších čtyř klubů se nikdo vlastně vůbec nesnaží o to, aby ligu vyhrál," říká. "Většina z nich chce jen v té lize zůstat, aby dostali všechny peníze od televizí, což jim umožní, aby v první lize zůstali. Udržet se, aby mohli vydělávat peníze k tomu, aby se udrželi. To není sport, to je pro většinu z nás každodenní realita."

Vím přesně, o čem mluví. Když poslouchám většinu manažerů a předsedů fotbalových klubů, jak dnes "realisticky" dlouze hovoří o svých šancích, připomíná mi to politickou organizaci českého spisovatele Jaroslava Haška "Strana mírného pokroku v rámci zákona". Jediným rozdílem je to, že Hašek si dělal legraci.

Legionrebel, USA: Myslím, že velký Haškův román lze považovat za součást české disidentské tradice, která vytvořila v národním fotbalovém týmu takový elán, elán, který anglickému fotbalu chybí právě proto, že je úspěšný -- to je právě ten problém. Jsem opravdu přesvědčen, že anglický fotbal je v takové krizi, jako je globální oteplování. ...

Octavemouret, Taipei/Tchajwan: Švejk jako inspirace pro českou fotbalovou ligu? To se mi zdá teda přehnané. A kromě toho, Hašek nebyl ani tolik typický český disident. Byl proti Němcům, ale po válce nebyl příliš populární, byl bolšánem v době, kdy Češi zrovna získali nezávislost a svou první republiku. A taky nebral svou práci příliš vážně - pro něho to všechno bylo jen legrace a nepovažoval to za "disidentskou" literaturu.

Legionrebel, USA: Já ale tu myšlenku o Haškovi jako disidentu podporuju. Kundera, například,píše o tom, jak Hašek zachytil humor českého lidu a jak, například v Kunderově románu Žert, je taková tradice používána pro antikomunistické účely. Pro mě to funguje. Víte, že Jaromír Jágr v americkém hokeji nosí tričko "68" z osobních a politických důvodů? Češi propojují sport s politikou a humorem lehčeji než většina ostatních lidí.

Octavemouret, Taipei/Tchajwan: S tím souhlasím, i s tím, že humor byl pro ně vždycky takovýmhle prostředkem (říká to Havel -- absolutistické vlády se vždycky bojí humoru, zejména absurdního humoru, protože si nikdy nemohou být jisty, že si někdo z nich nedělá legraci, Klíma a další vysvětlují, že takhle to fungovalo v roce 1989, že se útočilo zesměšňováním.)

Jen si nemyslím že byl Hašek vědomě politický -- a ke konci svého krátkého života se stal součástí "establishmentu".

To o tom Jágrovi jsem nevěděl, a nevěděl jsem, že je jeho číslo 68. Obecně jsem si povšiml, že v Čechách jsou kontakty mezi intelektuály a obyčejnými lidmi daleko těsnější -- jako například ve Francii (tam se stávají filozofové vedoucími představiteli hnutí, kdežto průměrný Brit vůbec žádného filozofa nezná! Teda, měl bych říct Angličan. Skoti a Welšani jsou asi na tom daleko líp. Jeremy Paxman píše zajímavě o vnímání intelektuálů a o tom, jak se "dělá reklama tomu jak jsem já osobně chytrej" - že to je naprosto neanglický způsob chování -- píše o tom ve své knize The English: A Portrait of a People. Jen se podívejte, kolik ulic v Paříži je pojmenováno po intelektuálech...

V jednom Havlově životopise byla zajímavá pasáž o tom (a četl jsem to i jinde), že dělníci se neúčastnili počátečních demonstrací v roce 1989, dokud neviděli, že mladí studenti jsou biti policií a uvědomili si, Tak pozor, to jsou naše děti". V Británii by pravděpodobně normální člověk řekl, "No, jo, rozmazlení studenti si zase na něco stěžují!" - i když my jsme nezažili takovou situaci, aby se to celé pořádně prozkoušelo.

Co se týče Kundery, i když je velký (teda, byl), všechny jeho úvahy pocházejí z bezpečí jeho pařížského útočiště (což irituje Havla a méně i Klímu).

Legionrebel: Souhlasím, že Hrabal a Klíma nejlépe zaznamenávají český disidentský humor a revolučního ducha. Kundera je příliš intelektuální, a kniha Láska a smetí (sic, to je knížka od Ivana Klímy, ne Kundery, pozn.red.) je příšerná! Co se Jágra týče, jeho dědeček byl zabit v bojích v roce 1968 a nosil tričko "68" na počet dědečka a věci antikomunismu. Jsem opravdu přesvědčen, že česká politika a kultura vytvořily mentalitu, kterou lze také vidět v českém národním týmu. Ale doba, kdy mohlo dojít k úspěchu, už pominula, Česká republika se sklání směrem k Americe a lidi jako Nedvěd odcházejí ze scény.

Octavemouret: Nic jsem nikdy od Hrabala nečetl. Co doporučuješ? Nečetl jsem ani žádného novějšího Kunderu, ale jeden kamarád spisovatel mě ujišťuje, že to jsou nyní -- zcela oficiálně a nesporně -- sračky.

Před časem jsem četl jednoho autora, jmenoval se Arnošt Lustig, který vydal nádhernou sbírku povídek o holocaustu Démanty noci. To opravdu stojí za přečtení, jestli to seženeš.

(...)