Pouze jsem ukázal, že to, co prodáváte jako bezmála empirický fakt, je ve skutečnosti pouhý názor - Váš. Podle velmi emotivního a věcnou diskusi předem vylučujícího nadpisu Vaší repliky usuzuji, že ke shodě mezi námi nedojde. Když už tedy takto zbytečně reaguji, zkusím alespoň vyslovit nějakou obecnější myšlenku, nebo alespoň další podnět k diskusi, abychom toto naše názorové pinožení nevedli na úkor poslání Britských listů a shovívavosti jeho čtenářské obce.

Máte naprostou pravdu, když poukazujete na spojitost práva a moci. Této dichotomie si konečně všimne každý, kdo hledá odpověď na otázku po povaze práva. Právo bez moci není není nic než jalové blábolení obecního blázna a moc bez práva je slepé násilí. Jak to ale prospívá Vaší argumentaci? Přiznal jste, že šlo o boj? Výborně, můžeme tedy zavrhnout analogii s terorismem a bavit se, která z bojujících stran byla vlastně v lepším právu... Ale vzhledem k tomu, že jste i přes existenci mnoha historických pramenů, které obsahují vzájemně konzistentní svědectví o tom, že dotyční rozhodně jen nevraždili "bez morálních zábran", usoudil, že byli sprostými vrahy a nic víc, nelze ve smysluplné debatě pokračovat. Z mého pohledu tomu totiž nic nenasvědčuje.

Ale ještě v jedné věci máte pravdu - otázka terorismu by si zasloužila hlubší diskusi, nejlépe bez tohoto kontextu. Pokusím se k tématu někdy v budoucnu vrátit. Prozatím jen poznamenám, že moje předchozí pracovní definice je sice náležitě zjednodušená a náležitě zastarávající, ale ne zas tak nepoužitelná. Vámi uváděné útoky na policejní stanice jsou psychologickým zásahem do infrastruktury prorežimních složek a proti policistům samotným v nejneočekávanější chvíli.

Vzhledem k tomu, že de facto okamžitou policejní protiakci znemožní a útočníci se tím vyhnou přímému ozbrojenému konfliktu, troufnu si s klidem tento čin pod terorismus - nebojující v přímém střetu - podřadit. Na druhou stranu se zde účelově nazývá terorismem odpor proti okupačnímu režimu a jeho spolupracovníkům, který rozhodně prvoplánovitě nesměřuje do vlastních řad...

Bohužel nálepka terorismu je současnou politickou a mediální hysterií dostatečně zdiskreditována a převzala úplně jinou společenskou roli - popis elementárního anonymního nepřítele všech, který na sebe strhává veškerou pozornost, čehož politici s velkým povděkem využívají. Za terorismus se nesmlouvavě vydává i to, co by jindy a jinde nazvali partyzánskou válkou, odbojem, občanskými nepokoji nebo i občanskou neposlušností. I Vy jste této hysterii zřejmě podlehl, když pojmenováváte zjednodušeně terorismem to, co jiní, pro mne minimálně stejně důvěryhodní, hrdě nazývají třeba třetím odbojem. Pak tedy vězte, že potom není terorismus, jako terorismus...

Mým záměrem v napadaném dodatku v úplně jiném článku bylo pouze zpochybnit Váš subjektivní odsudek, který si dělal ambice na konečnou pravdu. Minimálně už tím, že zde existuje i názor diametrálně odlišný. Ale na to, že Vám k tomu stačilo několik řádků, je to opravdu velká troufalost, která by neměla zůstat k celé kontroverzi jako poslední vyřčené slovo. Budeme-li v tomto způsobu pokračovat, zcela jistě se budeme dopouštět dalších a dalších redukcí a polovičatých definic, byť pokaždé o něco košatějších. Rozhodně ale nepřestanu poukazovat na to, že se za kvasifakty snažíte maskovat svůj vlastní světový názor.

Mějte alespoň odvahu jej prezentovat otevřeně jako svůj a čelit tak legitimním otázkám, zda považujete minulý režim za tak bezproblémový a bezelstný, že by jakýkoliv odpor proti němu měl z dnešního pohledu podléhat jen trestnímu postihu. Ideálně jej předložte tak, aby byl vypodložený ověřitelnými informacemi a ne nic neříkajícími zjednodušujícími analogiemi, zastřešenými ideovou a politickou orientací. Pictura est literatura laicorum... - ale takové čtenáře na BL nehledejte.