21. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 3. 2007

Dvojí tvář prorokova -- filosof Marx si vulgarizaci nezaslouží

Milan Valach ve svém textu "Marx a zákony" docela uspokojivě vysvětlil proces přeměny vody na páru, ovšem se samotným obsahem mého článku Prorok Karel Marx jakož i se samotným učením Marxe to má máloco společného. Kdyby četl samotného Marxe pozorněji, věděl by, že se dopustil exemplárního příkladu vulgarizace marxismu: lidská společnost jakožto analogie vody, která prochází přeměnami skupenství? Toto vysvětlení "podstaty Marxovy filosofie", na které si autor troufnul, kulhá na obě nohy.

Jednak žádná takováto analogie není vůbec přípustná. A jednak, a v neposlední řadě, autor bezděky poskytl argumenty vyvracející sebe sama: "dodávaná energie" přichází z vnějšku, ony molekuly vody jsou v celém procesu vskutku výhradně pasivními elementy. Přeměna vody na páru, "revoluční skok", který bychom měli nahlížet jako analogii Marxovým změnám společensko-ekonomických formací, se uskutečnil v důsledku činitele stojícímu úplně mimo systém voda-vodní pára. Vzali-li bychom tedy tuto analogii vskutku důsledně, žádný revoluční skok by v důsledku aktivity jedinců stojících uvnitř lidské společnosti nikdy nemohl nastat -- vydaná "energie" by se možná jen různě přelévala v systému, ale pro CELEK by se nezměnilo vůbec nic. O tom ostatně zákon zachování energie také je, nebo ne?

Marx si naštěstí s dětinskými analogiemi nezahrával. Byl si velmi dobře vědom jejich povrchnosti, ale svým současníkům a mnohdy tvrdým kritikům by tím také poskytoval vítaný materiál k vlastnímu zesměšnění. Ostatně byl mimo jiné žákem Hegela, jehož filosofie se trivialitami vskutku nemůže chlubit a jejíž nazírání světa jako "jednoty protikladů" či spíše "vývoje v protikladech" do značné míry převzal, ovšem ta -- bez robustní a "idealistické" Hegelovy metafyziky -- v Marxově podání často vypadá poněkud prvoplánově a nepříliš věrohodně.

Smyslem mého článku Prorok Karel Marx ale nebylo ani definovat nějaký jednorozměrný cíl Marxovy práce či "definovat její podstatu", sám vidím přínos Marxe v něčem jiném než v jím objevených "zákonech" či "vědeckosti" nebo snad v tom, že Marxovy teorie by nám dávaly přesný návod, co dělat. Vyjmenoval jsem tři dle mého mínění protiklady obsažné v samotném Marxově učení, týkající se aktivity jedince, stranickosti poznání a lidské svobody, ovšem proto, abych demonstroval onu dialektiku protikladů, ve kterou Marx věřil ve vnějším světě, i uvnitř samotného Marxova díla, a ne jako indikátory "chyb" jeho díla ( tím samozřejmě neříkám, že to chyby nejsou či nemůžou být). Beru Marxovu dialektiku, kterou převzal od Hegela, jako fakt, který -- možná -- na Marxovi představuje tu nejpravdivější, třebaže neobtížněji uchopitelnou informaci o světě.

Právě u dialektiky se také vyjevuje, proč pozitivistická věda měla s marxismem takový problém a proč tolik vědců - například u nás - marxismus upřímně nenávidí. A to navzdory tomu, že pro Marxe samotného byla věda hlavní svátostí, kterou má lidstvo a člověk vůbec k dispozici a na své cestě k "pokroku" může a má využívat. "Svět v protikladech" i "myšlení v protikladech" ovšem vskutku nepatří k základnímu vybavení západního racionalisty a pozitivistického vědce - věda se naopak snaží všechny paradoxy důsledně zaretušovat, rozpory co nejpečlivěji vygumovat a obrázek světa zjednodušit do triviálních modelů. Vše v zájmu "bezrospornosti" a "logické konzistence" ( teprve ve 20.století se věda v některých svých segmentech jako je subatomární fyzika nejspíš dotkla některých paradoxů poznání). Jenže, jestli má pravdu Hegel, ale i řada jiných myslitelů a třeba i dávných mudrců, "logický obraz" světa je možná tím nejnesmyslnějším výtvorem lidského ducha.

Ale ten druhý mnou zmíněný rozpor Marxova učení, kdy na jedné straně provádím "revoluci" ve jménu lidské svobody, a přitom svobodu definuji jako "poznanou nutnost", může mít a v minulosti také měl mnohem fatálnější důsledky. V okamžiku, kdy Marxovi pokračovatelé jako "poznanou pravdu" přijali jeho učení, už nebylo třeba si namáhat hlavu ani s vlastním poznávání, ani vlastní odpovědností, natožpak s problémem lidské svobody. I proto, dle mého mínění, jeho pokračovatelé objevili tak málo nového a prosluli takovou zkostnatělostí a konzervatismem. Kromě té, ovšemže, velmi početné řady "úchylkářů" a "revizionistů", kteří se nebáli myslet vlastní hlavou, a možná i proto je oficiální držitelé "komunistické pravdy" umístili na černé seznamy prokletých.

V okamžiku, kdy člověk přijme myšlenku, že už zná jakési "společenské zákony", které jej spolehlivě vedou do budoucna, ostatně žádný velký prostor na lidskou svobodu skutečně nezbývá. Marxovo učení je možná velmi dobrým vodítkem pro toho, kdo se rozhodl zničit kapitalismus. Je ale asi tou nejméně vhodnou vírou pro lidi žijící v tom systému, který kapitalistický již není. Marxovo učení svým revolučním nábojem vzdává hold lidské svobodě. Právě tato vize dokonale "osvobozeného člověka" v očích jeho vyznavačů také může ospravedlnit krev, která na této cesta teče. Ovšem to samé Marxovo učení se pak -- den poté, kdy revoluce "už zvítězila" - může stát hlavním nástrojem, kterým je tato lidská svoboda nelítostně ukřižována. A ospravedlněním teroru bez hranic. To se také, což je fakt, se kterým je nutné počítat, v historii skutečně stalo. Třebaže, samozřejmě, se můžeme dohadovat o tom, zda se to stát muselo, nebo to bylo jen nedopatření, jen omyl těch, co Marxe špatně přečetli.

Marx byl dítětem své doby, skoro naivně věřil v lidský rozum a možnosti západní vědy. Nevěřil v Boha, Marx věřil ve vědu. Spolu se svým přítelem Engelsem, který se zabýval potvrzováním správnosti dialektického materialismu především poznatky z přírodních věd, stvořil nejdůslednější materialistický a přísně monistický filosofický systém. Přírodní vědci ale marxismus povětšinou nevyznávali, a když, tak pouze jako mimikry pro vládnoucí moc v bývalém socialistickém bloku. Většina z nich jsou sice z duše přesvědčenými materialisty a pozitivisty, ale chybí jim právě to, co nefalšovaně a nepřehlédnutelně hoří v Marxově učení: víra.

Mluvit proto o Marxovi výhradně jako o ateistovi může být zavádějící. Ano, kritizoval různé náboženské kulty (ovšem při své kritice přespříliš zjednodušoval a trivializoval), ovšem jen proto, že jeho samotného poháněla jiná víra. Jeho Hmota jakožto jediná relevantní substance tohoto i všech "jiných světů", řídící se studenými "vědeckými zákonitostmi", nám může připadat nepříliš lákavou vidinou. Jenže odmyslíme-li si od ní onu dobovou a dost naivní "vědeckost", můžeme uvidět dávný kult Matky Země, k níž se tak Marx -- uprchlík od tvrdého a neúprosného židovského Jehovy -- takto historickou oklikou vrátil.

Ta víra je hluboká a nelze popřít, že svůdná. Ať už vyznáváme "vědecké zákonitosti" či nikoliv, příroda kolem nás a v nás se mnohdy chová naprosto racionálně, ba s hyperracionalitou překračující všechnu lidskou představivost. A ať už jsme křesťané či nikoliv, nelze popřít, že kolem nás a nejspíš i v nás dochází k jevům, které právem můžeme označit za zázraky. Zázraky, kterých může být schopná jen ona živoucí a vědomá kouzelnice. Ta, kterou kdysi uctívali naši dávní předkové, a ta, kterou uctíval, aniž si toho třeba musel být sám vědom, i Karel Marx.

                 
Obsah vydání       21. 3. 2007
21. 3. 2007 V Německu vře spor o amerických raketách v Evropě Richard  Seemann
21. 3. 2007 Proč by se neměl brát ohled na zdraví českých zaměstnanců, aneb Nemusí to být rakovina, smrad vlastně už stačí Uwe  Ladwig
21. 3. 2007 Kdo to sočí na Mongoly Milan  Daniel
21. 3. 2007 ■ ■ ■ Zuzana  Gabrišová
21. 3. 2007 Jde o daleko víc než o rakety
20. 3. 2007 Co ČT natočila a co pak odvysílala Tomáš  Franke
21. 3. 2007 Jak vybrat "správné" odpůrce radarové základny? Antonín  Hubený
9. 3. 2007 Jací jsme?
21. 3. 2007 ČSSD před sjezdem a před problémy Vladislav  Černík
21. 3. 2007 Kapské město Jan  Baláč
21. 3. 2007 České hospody jsou kuřácké. Nekuřáci, nelezte tam! Jan  Bláha
21. 3. 2007 Jsou Bursíkovi zelení "moderní evropskou stranou"? Jaroslav  Polák
21. 3. 2007 Podivná vyrovnání s minulostí Vladimíra  Dvořáková
21. 3. 2007 Černá čísla Pavel  Kopecký
21. 3. 2007 Starosty Nováka se bojí všichni Jan  Mech
21. 3. 2007 Británie za rok vydala 10 000 falešných pasů
21. 3. 2007 Polka získala u Evropského soudu odškodnění za odepřený potrat
21. 3. 2007 Británie zakáže"neinteligentní" kazetové bomby
21. 3. 2007 Dvojí tvář prorokova -- filosof Marx si vulgarizaci nezaslouží Luděk  Toman
21. 3. 2007 Věcné nesmysly Stanislava Křečka
21. 3. 2007 Protest skupiny NE základnám v Brně
21. 3. 2007 Kdo pro stromy nevidí les? Daniel  Veselý
20. 3. 2007 Nebavte se s Českou televizí, nevysílá pravdu
20. 3. 2007 Česká televize stále nadbíhá mocným a neplní veřejnou službu Karel  Šolín
20. 3. 2007 Jan Tamáš se s námi nechtěl bavit
20. 3. 2007 Věc: Stížnost na názorovou blokádu v České televizi Tomáš  Franke
20. 3. 2007 Prodej akcií ČEZ Petr  Wagner
20. 3. 2007 Tmavomodrý svět Jan  Čulík
19. 3. 2007 Kolektivisté vracejí úder Darina  Martykánová
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
21. 3. 2007 Dvojí tvář prorokova -- filosof Marx si vulgarizaci nezaslouží Luděk  Toman
19. 3. 2007 Marx a zákony Milan  Valach
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
5. 3. 2007 Dialektika není nevědecká, musí se jí ale rozumět Michael  Kroh
5. 3. 2007 Marxisté všech zemí, nemýlíte se? Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
1. 3. 2007 Trojí bída komunismu II. Bohuslav  Binka
1. 3. 2007 Trojí bída hlubinného ekologa Michael  Kroh
1. 3. 2007 Trojí bída antikomunismu Josef  Vít
28. 2. 2007 Trojí bída komunismu Bohuslav  Binka
14. 2. 2007 Marx je mrtev, ať žije Marx! Martin  Škabraha
1. 2. 2007 Ekologická politika KSČM aneb Audiatur et altera pars Miroslav  Prokeš

Karl Marx RSS 2.0      Historie >
21. 3. 2007 Dvojí tvář prorokova -- filosof Marx si vulgarizaci nezaslouží Luděk  Toman
19. 3. 2007 Marx a zákony Milan  Valach
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
5. 3. 2007 Dialektika není nevědecká, musí se jí ale rozumět Michael  Kroh
5. 3. 2007 Marxisté všech zemí, nemýlíte se? Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
1. 3. 2007 Trojí bída komunismu II. Bohuslav  Binka
1. 3. 2007 Trojí bída hlubinného ekologa Michael  Kroh
1. 3. 2007 Trojí bída antikomunismu Josef  Vít
28. 2. 2007 Trojí bída komunismu Bohuslav  Binka
24. 2. 2007 Ecce homo economicus!   
23. 2. 2007 Pragmatika energetické i jaderné bezpečnosti - vyvážená multilaterální politika Štěpán  Kotrba