23. 11. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 11. 2006

Autorskoprávní zločiny a pětikoruna

Ona prováděcí vyhláška Ministerstva kultury 488/2006 Sb., která se tak dotkla programátora Radka Viceka, že musel pln rozhořčení napsat článek o absurdním uplatnění principu kolektivní viny "Daň" z krádeže autorských děl, je reakcí na schválení "protipirátské euronovely" autorského zákona 121/2000 Sb., ve znění 216/2006 Sb. (od 1. 1. 2007 186/2006 Sb.) a zákona 273/1993 Sb. v aktuálním znění o podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl.

Zákonodárci tak vyšli vstříc lobbingu "gramofonových" firem i autorských svazů a jejich výběrčích společností (dle zák. 237/1995 Sb. o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných), které jsou zoufalé z technického pokroku polsedních let a rozmachu svépomocného zhotovování rozmnoženin datových, hudebních a filmových děl. Domnívají se, že se tímto způsobem dá zastavit neodvratný zánik současného obchodního a distribučního modelu šíření audiovizuálních děl. Videopůjčovny krachují. Autoři si zoufají. Nikdo díla nekupuje, neboť trh je teritoriálně i kupní silou obyvatel omezen a současné ceny shlédnutí děl jsou v hrubém nepoměru k cenám nenahraného nosiče a rozmnožovacích technologií. Všichni ale kradou jako straky.

Řešení nezná nikdo na světě a paušální "kulturní" daně v podobě přirážek - "paušálních odměn" připočtených k ceně nenahraného nosiče ve výši 0,40 Kč - 5 Kč neřeší nic, i když dočasně mohou učinit "polštář" před definitivním dopadem výrobců kulturních statků na zem pravdy. Systém autorského práva je už dnes prakticky mrtev a všichni pozůstalí nevědí, co bude dál. IFPI (International Federation of the Phonographic Industry) ani RIAA (Recording Industry Association of America).

Kdo, když ne my, kdy, když ne teď?

Ale i včetně této zvláštní "daně z kopírky" či cédéčka ceny CD-R, CD-RW i DVD poklesly na směšné hodnoty. Cédéčko za čtyři koruny, DVD za deset korun. Vypalování je nejrozšířenější volnočasovou činností mládeže hned po poslechu... Kvalita duplikátu je nerozeznatelná od originálu. Zákon není výmyslem. Reaguje na společenskou realitu ve snaze ochránit tvůrce. Protožýe bez nich b nebylo kultury...

Zpátky do Evropy

Je samozřejmé, že základním prvkem českého autorského zákona je právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy, které Česká republika či Československo ratifikovaly. Česká republika je členem EU, je členem WTO a dalších mezinárodních organziací, které autorská práva vnímají velmi ostře - jako základní prvek civilizace. Evropská unie přihlíží jak k právu spotřebitele - kozumenta díla, tak i k ochrně práv producentů a k spravedlivé odměně autorům za vytvoření a poskytnutí práv k užití díla. Jak to ale zajistit, když počet prodaných kusů nahrávky je zlomkem skutečně rozmnožených děl na trhu? Až osmdesát procent audiovizuálních děl je dnes "přepálených".

Zákonodárce musel nutně přihlížet k základním mezinárodním smlouvám, jako je Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl , Světová deklarace o duševním vlastnictví (WIPO/OMPI) , Všeobecná úmluva o autorském právu, Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací (Římská úmluva o autorském právu), Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví WTO, Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů, ale i k novým skutečnostem, které souvisí s přijetím České republiky do EU, zde je základním dokumentem především tzv. Evropská dohoda (7/95 Sb. - články 67 - 70) , Směrnice o autorském právu, Směrnice Rady 92/100/EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, Směrnice o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, Směrnice 93/83/EHS , 93/98/EHS , 2001/29/ES , 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví a další evropské předpisy.

Internet jako vize komunismu 21. století

Bez dodržování autorských práv není možný mezinárodní obchod (včetně zrušení různých omezení) a neexistovaly by zahraniční investice do vyspělých technologií a výrob. Autorské právo je ale celosvětově v krizi, zaviněné fenoménem virtuální celosvětové sítě, která nerespektuje fyzické hranice států a tím domicil. Jiná než paušální podoba "kulturních" a "tvůrčích" daní neexistuje a v dohledné době nebude ani možná. V budoucnosti se nejspíše bude platit "desátek" - konzumní daň z intelektuální činnosti nesvázaná s konkrétními předměty, ale s reálnou možností neomezeně konzumovat intelektuální statky. Svoji úlohu by měly plnit také daňové asignace. Jiný (předmětový, výkonový) způsob zpoplatnění a získání prostředků pro autory a distributory nebude reálný a hlavně vymožitelný.

Jestliže už dnes je 1TB úložné diskové kapacity HDD za 20 000 Kč včetně 19% DPH, pak do několika let se tato cena sníží na 2 000 Kč a méně. Jestliže pevné přepisovatlené paměti USB dosahují dnes kapacity jednotek GB, pak do několika let dosáhnou kapacity stovek GB či jednotek TB. CD-R o kapacitě 700 MB stojí dnes 4-5 Kč, DVD o kapacitě 4,7GB pak 10-20 Kč. Záznamová mechanika kolem 2000 Kč. Ovšem originální nahraný zvukový záznam na CD či DVD přijde na několik set Kč. Jestliže digitalizace médií dnes reálně umožňuje vysílání (a příjem koncovým uživatelem) v kvalitě srovatelné se studiovým záznamem, je nahrávání audiovizuálních děl a jejich uživatelsky řízené přehrávání či archivace na různá média realitou dneška. O zítřku nemluvě.

Kapitalismus je mrtev, ať žije kapitalismus!

Za této situace nutně systémově zkrachuje jakýkoliv pokus o zpoplatněný distribuční model. Technické překážky kopírování narážejí na existenci technických protiopatření, o čemž se přesvědčili výrobci počítačových programů při zavádění tzv. donglů (hardwarových klíčů). Do několika dnů od distribuce nové verze programu se vždy našel někdo, kdo dal do oběhu "crack", prolamující šifru.

Může se nám to nelíbit, ale žijeme v přelomové době. Na jedné straně stojí stále globalizovanější kultura a celkem anonymní globální komunikační infrastruktura s neomezenou možností replikace elektronických rozmnoženin textů, hudby, audiovizuálních a multimediálních děl, počítačových programů, na druhé straně stále vyšší nároky na kvalitu tvůrčích výkonů filmařů, hudebníků i spisovatelů či programátorů.

Absurdity reality

Pak se nedivme, že čtení autorského díla na veřejnosti, například při různých kulturních akcích v knihovnách či literárních kavárnách, je užitím autorského díla ve smyslu autorského zákona č. 121/2000 Sb. DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura jako kolektivní správce práv autorů literárních děl a Národní knihovna ČR uzavřely hromadnou licenční smlouvu na veřejná čtení v knihovnách. Odměna autorům bude hrazena paušální částkou z rozpočtu Národní knihovny ČR a že jednotlivým knihovnám systému knihoven bude k získání licence pro veřejná čtení stačit pouze řádné ohlášení údajů prostřednictvím formuláře přístupného na stránkách Národní knihovny. Hromadná licenční smlouva platí pouze pro knihovny, které jsou evidovány podle knihovního zákona...

Nic není zdarma. Za vší současnou kulturou je lidská práce, tvůrčí výkon a prázdný žaludek celého řetězce tvůrců - lidí, kteří se chtějí tvorbou kulturních statků uživit. Někteří už rezignovali. Skoro všichni básníci, řada spisovatelů, skoro všichni dokumentaristé, mnozí fotografové, houslisté, dudáci či sochaři a malíři. Jejich tvorba není "masová" a přitom je hodnotná. Nicméně, do sféry globální distribuce a globálních distributorů nemohou být přijati, neboť jejich tvorba je specificky zaměřena - kulturně, jazykově, materiálově. Přesto jejich práce je pro společnost přínosem - je součástí kultury, civizlizace - naší kolektivní totožnosti.

Knowledge society

Nikdy v dějinách neurčovalo vzdělání, kulturní prožitky a schopnost komunikovat životní šance každého člena společnosti jako dnes. Rozdíl vzdělání a kompetencí mezi jednotlivci dnes vystupuje jako nejdůležitější zdroj sociální polarizace, v rozhodující míře podmiňuje ve vyspělých zemích světa i hrozbu sociálního vyloučení. Vzdělávání musí být chápáno jako celoživotní proces, který učí jedince aplikovat a využívat získané vědomosti, znalosti a dovednosti ve prospěch jeho samého i ve prospěch celé společnosti.

Vzdělání i kultura je významnou součástí života občanské společnosti. Její poznání, pochopení a prožití přispívá k sebevědomí, emancipaci a vnitřní integraci občanské společnosti. Kultura rovněž významně prospívá rozvoji sociální a občanské identity a soudržnosti. Je veřejným statkem a proto by jí měl být přikládán stejný význam jako ekonomice a životnímu prostředí. Investice do kultury v mnoha ohledech zásadně spolurozhodují o budoucím charakteru a kvalitě života každého občana i o budoucnosti celé společnosti. Kultura vždy byla věcí veřejnou, - určovala kolektivní totožnost, sdílení hodnot i identitu. Také v budoucnu zůstane předmětem veřejného zájmu a kulturní politiky státu.

Prachy, ty špinavý prachy

Kultura nemůže být samofinancovatelná. Obce, kraje či stát se nemůžou zbavit zodpovědnosti za její rozvoj. Náš přínos kultuře evropské civilizace i světovému kulturnímu dědictví je oprávněným zdrojem našeho přirozeného sebevědomí, národní hrdosti i schopnosti soužití. Zrychlení a zhuštění komunikačních procesů v evropském a globálním měřítku ovlivňuje zásadním způsobem i kulturu. Národní kultury se dílčím způsobem prolínají, ovlivňují. Uchování svébytné národní kultury a jazyka je předpokladem jejich přežití - i v době digitální éry a vypalovaček. Podporujme - dobrovolně - tvůrce. Třeba i almužnou v podobě 40 haléřů či pětikoruny, zaplacených v ceně nosiče, při nelegálním výpalu oblíbené kapely nebo filmu. Je to to nejmenší, co můžeme pro vlastní kuturu udělat. Je to ta nejsnažší cesta k nejdemokratičtějšímu šíření kulturních statků.

Přejme umělcům tu pětikorunu. Je to almužna. A přitom může pomoci tvořit bohatství. Nás všech.

                 
Obsah vydání       23. 11. 2006
23. 11. 2006 Jiří Karas napadl novinářku z BBC
23. 11. 2006 Kdo je "hlasatelka z BBC" Jenni Murray
23. 11. 2006 Jenni Murray Britským listům
23. 11. 2006 Sebevražedné sesterstvo Petra  Procházková
23. 11. 2006 Čtyři závažné otázky Petr  Wagner
23. 11. 2006 Názor dne Oldřich  Průša
23. 11. 2006 "Daň" z krádeže autorských děl
23. 11. 2006 Autorskoprávní zločiny a pětikoruna Štěpán  Kotrba
23. 11. 2006 Poplatek za média nic neřeší
23. 11. 2006 Pokud se za autorská díla platí při nákupu kopírovacího materiálu, měla by být zadarmo
24. 11. 2006 Na hlubinách František Emanuel Zelenka
23. 11. 2006 Práce a důchod, aneb kvadratura kruhu začátkem 21. století Uwe  Ladwig
23. 11. 2006 Falangisté nejsou sociální demokraté Pavel  Pečínka
23. 11. 2006 Zbytečné návraty Václav  Dušek
23. 11. 2006 Alergie Jiří  Pálka
23. 11. 2006 ...a nebo partaj jako vřed Ladislav  Žák
23. 11. 2006 Lief hebben -- mít rád Meike  Snijder
23. 11. 2006 Lief hebben Meike  Snijder
22. 11. 2006 Američtí agenti neochránili Bushovu dceru
22. 11. 2006 Labyrint revoluce byla propaganda jak za Husáka Peter  Dinuš
22. 11. 2006 Nejsem levičák
23. 11. 2006 Blízký východ: Třináct odpovědí Daniel  Veselý
23. 11. 2006 Krátké ohrazení Hynek  Bíla
22. 11. 2006 Nemohu uvěřit v existenci dopisu soudců! Stanislav  Křeček
22. 11. 2006 Manžel a manželky
12. 10. 2006 Jak dopisy negramotných Tomáš  Čurda
22. 11. 2006 Veselé globálne Vianoce Radovan  Geist
22. 11. 2006 Slovensko: Strach pravice na komunálnej úrovni Jakub  Topol
22. 11. 2006 Ľudia bez vody Radovan  Geist
22. 11. 2006 Rumunsko před vstupem do EU
22. 11. 2006 Makrobiotika není mikrobiologie Jakub  Rolčík
22. 11. 2006 Konstruktivní dialog? Oskar  Krejčí
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
23. 11. 2006 Jiří Karas napadl novinářku z BBC   
23. 11. 2006 Autorskoprávní zločiny a pětikoruna Štěpán  Kotrba
19. 11. 2006 Propagandisté vpřed! Martin  Vadas
18. 11. 2006 Veřejná služba v rukou cenzorů Janečka, Lamberta, Savického, Baumruka a dalších Martin  Vadas
18. 11. 2006 Jiný kraj, jiný mrav   
18. 11. 2006 Jak je tomu s "nadstranickou nezávislostí v dobrých médiích" Darius  Nosreti, Jan Čulík
17. 11. 2006 O cenzuře a odpovědnosti České televize Nikolaj  Savický
17. 11. 2006 Agitky Českých médií už netáhnou, není divu Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Televize, kam se podíváš Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Je Jandák poslancem ČSSD nebo ODS? Štěpán  Kotrba
15. 11. 2006 Tiskový mluvčí televize pracuje jen v pracovní době, a to nepracuje Štěpán  Kotrba
15. 11. 2006 "Duopol komerčních televizí" aneb jak je to doopravdy se sirénami trhu bez přívlastků Štěpán  Kotrba
9. 11. 2006 Zpravodajství ČT k americkým volbám   
30. 10. 2006 Potůček a jeho Dolina pod Tatrami Štěpán  Kotrba

Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
23. 11. 2006 Poplatek za média nic neřeší   
23. 11. 2006 Mediální monopoly narážejí na společenskou potřebu sdílení kultury Štěpán  Kotrba
23. 11. 2006 Autorskoprávní zločiny a pětikoruna Štěpán  Kotrba
23. 11. 2006 Pokud se za autorská díla platí při nákupu kopírovacího materiálu, měla by být zadarmo   
17. 11. 2006 Agitky Českých médií už netáhnou, není divu Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Televize, kam se podíváš Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Je Jandák poslancem ČSSD nebo ODS? Štěpán  Kotrba
31. 10. 2006 Nepleťe si internet se sítí elektronických komunikací Štěpán  Kotrba
30. 10. 2006 Potůček a jeho Dolina pod Tatrami Štěpán  Kotrba
26. 10. 2006 Soukromá rádia se už také vydávají cestou multimedializace Štěpán  Kotrba
23. 10. 2006 Citát dne - včerejšího   
20. 10. 2006 Google: Koho zajímá Havel a koho zajímá Bush Štěpán  Kotrba
19. 10. 2006 Vesmírná superstar Štěpán  Kotrba
19. 10. 2006 Jandák chce zestátnit televizi Štěpán  Kotrba
10. 10. 2006 10. 10. 2010 - hysterie na Invexu Štěpán  Kotrba

Autorskoprávní "zločiny", vypalovačky a sítě RSS 2.0      Historie >
23. 11. 2006 "Daň" z krádeže autorských děl   
23. 11. 2006 Autorskoprávní zločiny a pětikoruna Štěpán  Kotrba
23. 11. 2006 Pokud se za autorská díla platí při nákupu kopírovacího materiálu, měla by být zadarmo   
23. 11. 2006 Poplatek za média nic neřeší   
23. 11. 2006 Mediální monopoly narážejí na společenskou potřebu sdílení kultury Štěpán  Kotrba
26. 10. 2006 Soukromá rádia se už také vydávají cestou multimedializace Štěpán  Kotrba
17. 10. 2005 Autorské právo, písmo svaté a veřejná služba Štěpán  Kotrba
20. 6. 2005 Digitalizace: Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? Štěpán  Kotrba