Čínské ministerstvo obrany se oficiálně vyjádřilo, že o vojenském testu nemá žádné informace. "O situaci nevíme nic," řekl činitel čínského ministerstva obrany. "Nebylo vydáno žádné oficiální prohlášení." Ve státních čínských sdělovacích prostředcích ani na hlavních zpravodajských serverech nebyly o úspěšné vojenské zkoušce publikovány žádné informace.

Na ulici neměli obyčejní Číňané absolutně tušení, že se Čína připojila k závodu vytvořit program Hvězdných válek, tedy protiraketové obrany. Džin Mei, prodavačka v Pekingu, uvedla: "Nic o tom nevím. Je to pravda? Čína dosud nikdy takovou věc neuskutečnila. Naše technologie je stále daleko za Spojenými státy. Myslím, že je to nemožné."

Obrovské mlčení je v ostrém kontrastu s velkými oslavami, které doprovázely jiné velké technologické úspěchy čínského vesmírného programu za poslední léta, první lety do vesmíru s lidskou posádkou v letech 2003 a 2006.

Analytikové poukázali na to, že je to plně v souladu se strategií čínské vlády, která tiše a nenápadně rozvíjí své vojenské schopnosti, zatímco veřejně zdůrazňuje, že vzrůst ekonomické, diplomatické a technologické moci Číny je jen mírový.

V posledních letech zahájili vojenští představitelé v Číně plány zrychlit modernizaci čínské armády v reakci na to, jak se projevovala americká technologie v Iráku a v Afghánistánu. Čínská armáda se už nechce spoléhat čistě na počty vojáků a zdůrazňuje potřebu hypermoderní technologie.

Vývoj přesnějších dalekonosných raket, jako je série Donfang, které jsou schopny zasáhnout cíle ve vzdálenosti 10 000 km, a vývoj nové domácí čínské stihačky, J-10, jsou důkazy, že technologický pokrok v čínské armádě se zrychluje.

Vojenské výdaje v Číně rostou od roku 1990 více než je průměrný růst čínské ekonomiky, který ročně dosahuje 10 procent. Pentagon se domnívá, že jsou možná výdaje na armádu v Číně ještě daleko vyšší, vzhledem k tomu, že Čína utajuje svůj vojenský rozpočet.

Raketa, která odpálila kinetickou protisatelitní bombu, je zahalena tajemstvím. KT2 byla vystavena v Zhuhai v roce 2002 jako "civilní odpalovací systém", ale od té doby nebyla na veřejnosti představena. Podle Aviation Week and Space Technology, listu, který první přinesl informace o úspěšném čínském vojenském testu, byl protisatelitní systém odpálen nedaleko vesmírného střediska Xichang v provincii Sichuan.

Čína tvrdí, že její plány vesmírného rozvoje jsou mírové. Podle západních analytiků dokazuje tato zkouška, v jejímž rámci byl zničen satelit, pravý opak.

"Toto nelze interpretovat mírovým způsobem," řekl Robert Hewson, editora Air-Launched Weapons a analytik Číny v Jane's Defence. "Toto je prostě zbraň a je to velmi ofenzívní zbraň. Terčem číslo jedna jsou Spojené státy."

Dodal, že Čína napodobuje ruský model rozvoje, od raket s lidskou posádkou, k vesmírným procházkám, k procházkám na Měsíci, až k rozvoji vesmírných stanic -- a to všechno pro vojenské účely.

"Jsou o několik generací za Spojenými státy a Ruskem, ale investují do toho teď víc peněz i úsilí. Rozumějí, že vesmír má vojenskou hodnotu. Když pohlédnete na rozsah jejich programu, je obrovský a každým rokem se ještě dál rozšiřuje. Čína má nyní daleko ambicióznější plány a dělá víc než všechny ostatní země."

Podrobnosti v angličtině ZDE