Spor o evoluční teorii je starý jako evoluční teorie sama. Nemělo by nás to nikterak vyvádět z míry. Velmi pravděpodobně nebo spíše docela jistě není úplná. To je osud každé správné vědecké teorie. Věčné pravdy ve vědě neexistují. Právo hledat pravdu mají všichni lidé bez ohledu na to kam patří a k čemu se hlásí. Jen si nejsem jistý, zda spor o evoluční teorii je sporem o Darwina.

V souvislosti s diskutovanou problematikou si dovoluji upozornit na článek "Darwinismus je mrtev - a co dál?" od Tomáše Hermanna, Antona Markoše a Zdeňka Neubauera, který vyšel v zářijovém čísle časopisu VESMÍR. Chtělo by se mi pyšně napsat, že ten článek je takový nebo onaký - dobrý nebo špatný. Nebudu to dělat. Mohu jenom uvést, že alespoň pro mne ukázal, jak nekonečně složité je posuzování vědecké teorie.

Jsem hluboce přesvědčen, že Darwin by se divil, co všechno se kolem jeho práce za ta léta událo. Už za svého života si ovšem užil své. Kromě všech hrubostí, výsměchu a urážek ho nejvíce bolelo to, že se z jeho práce dělalo něco, čím nebyla. Že se ji lidé nesnažili pochopit takovou, jaká byla, ale že se jí nejprve snažili někam nacpat, zařadit a pak ji porovnávat, oceňovat a soudit.

Darwinova myšlenka o původu druhů je podle mne nespoutatelná, nezařaditelná a neporovnatelná. Nespoutá a nepřivlastní si ji ani víra, ani věda. Je jako život sám. Darwina si nelze přivlastnit. Patří všemu a všem a přitom zůstává sám sebou.