V roce 1995 bylo území i památkově chráněný objekt věže jatek prodán, obvod Moravská Ostrava (+město) na své náklady provedl nové přípojky a demolici území. Kupní smlouva i stavební povolení předpokládalo rekonstrukci památky - budovy jatek na prodejny, a teprve za druhé výstavbu nové haly Bauhausu. Jak je možné, že kolaudace byla rozdělena, jatky se nechaly zchátrat, a změnil se i územní plán, aby se mohla místo jatek postavit přístavba Bauhausu? Proč v Městské památkové zóně, kde jiní podnikatelé musí projednávat s úřady i reklamní transparent přes ulici, může mít "ekonomicky silná" společnost v centru i dvacetimetrový dálniční reklamní pylon, skládku hnojiva či stavebního materiálu?

Dívejme se ale s nadhledem, jako z mostu přes frýdlantskou železnici u Bauhausu, protože kousek na jih (u Frýdlantských mostů) nás asi čeká opakování na desetinásobné ploše.

U představitelů města patrně nastal pocit, že je třeba někomu věnovat "vyčištěný" kus centra, protože urbanismus je zbytečný. Odborník (urbanista, obchodník, developer i sociolog) by řekl, že za zájem o území může dokončování D47 a naplnění jiných lokalit od Prahy po Brno. Za pár let bude důležité jen to, co tam stojí. Zadáním nové "soutěže" města Ostravy je pouze získání nejlepšího developerského nebo investorského projektu využití území Karolina v Moravské Ostravě pro rozšíření historického centra města Ostravy. Ale kriteria hodnocení bez udání pořadí a váhy jsou velmi vágní (komplexnost, atraktivita, propojení...) snad kromě záruk a referencí, ale ani ty se neupřesňují a právníci jistě najdou kličky, proč se zastaví jen ty cenné plochy. O tom, jak vyhodnotit výsledky a co tam má tudíž být na minimálně sto let (cesty a sítě) a desítky let (budovy), vůbec nic. Pro nedostatek místa a času doporučuji si uvědomit :

• Jižní hranice území (báňská dráha) není od direktivního zrušení těžby v ostravské části revíru v roce 1994 důležitá.
• Průhledy, jako mnohé jiné urbanistické parametry "rozšíření historického centra", je třeba konfrontovat s mapou a skutečností. Doporučované prodloužení osy Poděbradovy zcela šilhá mimo objekt památkově chráněného torza průmyslového areálu (dvojhalí a dílny) i mimo průhled na ostravskou dominantu - vysoké pece a těžní věž Hlubina. Památkové haly přes stromy a příp. domy nikdo neuvidí, což by se již dnes nasvětleným vysokým pecím při vhodně vedených komunikacích nemuselo stát. Výška zástavby, dominanty a podobné nejdůležitější parametry území jsou tak ponechány naší představivosti.
• Převaha objektů musí být víceúčelových, jak už v městech obvykle bývá -- dole provozovny, nad tím kanceláře či bydlení, výška tak max. 4-6 pater (kromě dominant na vybraných místech). V urbanismu města je lépe stavět postupně a třeba nechat možnost rozvoje, např. vzdušné přepravy a nových informačních technologií.
• Konkrétní stavební provedení je už problém jednotlivých investorů a jejich architektů, kteří by se měli o vymezené plochy rvát, což přinese i kvalitu a různorodost. Ostrava měla už před sedmdesáti lety pojízdné vnitřní schodiště či monumentální prostor přes 4 patra v prosklených obchodních domech (ASO, Ostravica), ale hlavně s živým městským parterem s výkladci.
• Konkretizace využití dle "zadání developerské soutěže" je neznámé, což je opravdu pro takový kus centra města světový unikát. Není známa obdoba slevněného výprodeje "dobyté" území (válkami či volbami). Snad jen rozhodnutí jednoho cara o kusu země někde v dálce (Aljaška). Je to samozřejmě jiné měřítko, ale srovnání kulhá stejně, jako srovnání s obnovou bloku laubů u staré radnice.

Dle obtížně dostupných podkladů se dá předpokládat, že se dočkáme jen územní kartelové dohody triumvirátu (zahraničních developerů) na nejatraktivnější plochy. Konkrétně replikace dvou hypermarketových Bauhausů s parkovišti u Frýdlantských mostů a jedné již smluvené patrové (teď opravdové) Karoliny z ÚANu někde za bývalým hotelem Palace. Chtějí prý i pár obytných kostek za divadlem pro exkluzivní bydlení. Zbytek Karoliny budou nadlouho ovládat sběrači kovů, čímž se vracíme k letošnímu investorskému zadání, učinit zde něco historického (lidé byli od počátku věků především sběrači a lovci).

Každý architekt by zadání mohl řešit trochu jinak, ale i v jiných oborech je jasné, co nedělat. Např. jen "investorskou soutěž" (překlad "obálkové metody"?) s jednotnou cenou pozemků na velký kus města.

Obchodník postaví přízemní halu (kde jsou na stejný obrat pětinové náklady) co nejblíže centru, kam ho s tou obludou pustí. Lékař nepřišije srdce tam, kde končí záda, i když to technicky jde. Ale není to ono -- a město je taky organizmus, ikdyž některé zásahy bez umrtvení si někteří operatéři dopředu neuvědomí a vedou odumírání o trochu později...

I vítěznému návrhu soutěže Karolina 2000 lze namítnout chybějící kontakt zástavby s řekou i ty šilhající průhledy. Zpracovat zadání pro území je ve všech státech i zřízeních jeho nejdůležitější úkol vedení města. Vše ostatní zvládnou po menších tahanicích i soukromníci. Sdělení, že se tam nechce kasino je málo, když v centru jsou a chybí spíše živé městský parter (přízemí i ulice). Slušné velké kavárny (jaká byla např. Elektra), kam můžete pozvat i obchodní přátele či rodinu zpoza hranic, se člověk už nedohledá. Co by mělo centrum nabídnout ? Ne dopravní uzel svážející kupující a zboží (protože malí kupci jsou zničeni a Ostrava nemá kupní sílu milionu obyvatel), pro čištění špinavých peněz, ale krásný prostor pro setkávání a kultivovaný život lidí. Pokud opravdu zástupci města neví, co v centru chtějí a ozývají se i úplně šílené nápady např. na fotbalový stadion na Karolině, bude vhodnější si dát pauzu. S developery vymyslet jen investorské zadání (co by tam byli ochotni postavit) a urbanistickou koncepci nechat těm, co mají kromě odbornosti i svědomí po sobě nechat jen čisté dílo.

Nevím na základě čeho bude zastupitelstvo rozhodovat o tom, jak bude kus města urbanizován. Komora českých architektů považuje takový postup tvorby urbanistických podkladů za nezákonný, ale ozvat se je poslední možnost, jak i nové centrum může být "gryfne a fajne". Nejsem pod vlivem zahraničních filmů, kde jsou developeři líčení jen jako podrazáci, ale nechci jako řidič bydlet u parkoviště shopping centra, ani se jako Ostravak dožít chvíle, které znám od dob Bauhausu (čímž se kruh otázek a pozdních odpovědí uzavřel k nadpisu), až mi kolegové (a to byli ti nevedení snahou o prestiž a získání zakázek) řeknou, že mám sice pravdu, ale že je vše už domluveno...

(Autor je architekt)