19. 3. 2007
Příliš mnoho peněz, aneb Nebezpečí globalizace dnes
Číňané budou mít takové množství peněz, že by mohli nejen zaměstnat přímo v Číně nebo zde u nás inteligentní lidi, ale také si koupit patenty a dokonce celé firmy. Čínská lidová republika má valutové rezervy ve výši více než jeden bilion dolarů. Čínská vláda se proto rozhodla založit investiční společnost, která má spravovat a investovat devizy v zahraničí. Kdysi se nemluvilo o nebezpečí globalizace, ale o žlutém nebezpečí. Ten výraz bylo použit poprvé v roce 1898, a to ve spojení s Čínou. Toho výrazu se pak užívalo politicky, hlavně po vítzství Japonska nad Ruskem. |
V Německu se toho výrazu začalo zase používat, když začalo být Japonsko hospodářskou velmocí. Zatímco se tyto nové obavy před Japonskem v posledních letech nějak snížily, teď ale možná bude toto nové, čistě hospodářské nebezpečí, na základě pokračující globalizace skutečností. Tento týden nepoužil Spiegel Online výrazu "žluté nebezpečí", píše ale o problémech, která má Čína, které by jiné státy asi taky rádi měly, a o tom, se může ukázat, že Čína ohrožuje evropskou ekonomiku v jejím nynějším napojení na světový hospodářský systém. Velký a stále se zvětšující objev vývozu z Čínské lidové republiky má za následek, že se její už tak ohromné valutové rezervy zvyšují měsíčně o 20 miliard dolarů. Zatím se mluvilo a psalo v Německu hlavně o tom, že existuje nebezpečí, že v Evropě bychom mohli přijít o průmyslové provozy a o pracovní příležitosti v nich kvůli nízkým platům v Asii, a to zejména v Číně. V té souvislosti se často poukazuje na argumentaci evropských specialistů na to, že by východiskem z této situace mohlo být lepší vzdělání mladých lidí. Zapomíná se však při tom nejen na to, že na příklad v Číně taky existují university, ale hlavně, že Číňané budou mít takové množství peněz, že by mohli nejen zaměstnat přímo v Číně nebo zde u nás inteligentní lidi, ale také si koupit patenty a dokonce celé firmy. Následkem růstu svých valutových rezerv a velikosti svých firem budou mít Číňané mnohem větší možnost než kdysi Japonci, koupit si část evropských a amerických výrobních prostředků a tím získat ještě lehčí přístup na západní trhy. Tím se odhaluje jedna zajímavá spirála nepostižitelných ekonomických následků. Mělo se o tom nejen mluvit a nejen na to pasivně dívat, protože by bylo potřebí nápadů, co dělat, hospodářsky i politicky, a ne někdy, ale zítra. Kdo ví, jestli pro evropský hospodářský systém a blahobyt není už trochu po dvanácté. Co si o tom myslíte Vy? |
Čína | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 3. 2007 | Příliš mnoho peněz, aneb Nebezpečí globalizace dnes | Uwe Ladwig | |
20. 1. 2007 | Stane se Čína i vojenským pánem světa? | ||
20. 1. 2007 | Západ zuří, že Čína sestřelila satelit | ||
18. 1. 2007 | Chceme čínskou Evropu? | Martin Kunštek, Štěpán Kotrba | |
17. 1. 2007 | Rusko a globalizace | Georgij Veljaminov | |
12. 1. 2007 | Čínská propaganda | Jan Čulík | |
10. 1. 2007 | Rakety a jejich dvojí politická funkce | Miroslav Polreich | |
9. 1. 2007 | Současná Čína: Sebevědomá, rozporná a šovinistická | Lukáš Zádrapa | |
8. 1. 2007 | Dokáže Čína překonat svou krizi? | ||
6. 1. 2007 | Čína a Rusko spolupracující jako nikdy předtím | ||
4. 1. 2007 | Miloš, Gert, Milan, Frau A a vize budoucnosti | Miloš Pick | |
4. 1. 2007 | Závěrečná bilance vlády režimu Saddáma Husseina a možná východiska z krize | Jaroslav Bureš | |
3. 1. 2007 | Novoroční zamyšlení | Egon T. Lánský | |
20. 12. 2006 | Číně zřejmě už vadí její obrovské rezervy slábnoucího amerického dolaru |