16. 1. 2007
V Somálsku nejde o "islamský terorizmus"Vývoj situácie v Somálsku v mnohom pripomína to, čo sa udialo v Afganistane. Aj v tomto prípade je víťazná vláda krehká, je rukojemníkom zahraničných záujmov a miestnych barónov, ktorí nemajú záujem o upevnenie centrálnej moci. Etiópske sily počas posledných dvoch týždňov roku 2006 uplatnili svoju technologickú prevahu a vytlačili milície Únie islamských súdov do nehostinného juhu krajiny. Uzavrel sa tým kruh, ktorý v mnohom pripomína Afganistan. |
Krajina zmietaná vo víre vonkajších záujmovV roku 1991 bol zvrhnutý diktátor Mohamed Siad Barre, podporovaný Spojenými štátmi. Tie jeho režim posilňovali počas studenej vojny ako svojho spojenca v regióne, po kolapse ZSSR však stratili o bývalých afrických spojencov v Afganistane záujem. S Barreho režimom sa zrútila aj centrálna vláda. Moc si rozdelili súperiace klany a vojnoví baróni -- v Somálsku vznikli menšie regionálne štáty v štáte. Permanentná občianska vojna rozbila ekonomiku krajiny, väčšina obyvateľov upadla do obrovskej chudoby. Viacerí regionálni lídri sa pokúsili opäť zjednotiť krajinu, narážali však na odpor ostatných. V roku 2004 vznikla dočasná federálna vláda, ani tá však nedokázala situáciu zlepšiť. Fakt, že bola podporovaná susednou Etiópiou a Spojenými štátmi, však bol aj katalyzátorom mocenského rastu Únie islamských súdov. Pôvodne šlo o voľnú federáciou islamských súdov vedených klerikmi v hlavnom meste Mogadišu. Apelom na nábožensko-etnický nacionalizmus (dočasná federálna vláda bola podporovaná "neveriacimi" cudzincami, pričom väčšinu obyvateľov tvoria moslimovia), ale aj prísľubom skoncovať s korupciou a bezprávím (ktoré sa počas občianskej vojny stali určujúcim princípom spoločenského života) získavalo hnutie stále viac priaznivcov. V druhej polovici roka 2006 dokázali jeho milície postupne vytláčať dočasnú vládu z jej pozícií, až ovládli takmer celú krajinu. "Boj proti terorizmu"To však nezodpovedalo záujmom vonkajších mocností. Spojené štáty vývoj interpretovali v zmysle "boja proti terorizmu", a preto bolo pre nich neprijateľné vytvorenie radikálne islamistického štátu na východe Afriky. Už začiatkom roku 2006 iniciovali vznik "protiteroristických" jednotiek regrutovaných z radov miestnych vojenských barónov. Podporovala a riadila ich skupina 1 500 "poradcov" z Pentagonu, umiestnených od roku 2002 v susednom Džibutsku. Ukázalo sa však, že to nestačí. Začiatkom decembra mali Spojené štáty pripravenú pôdu na intervenciu. Keďže dočasná federálna vláda je formálne legitímnou vládou krajiny, nebolo ťažké získať s podporou Africkej únie autorizáciu Bezpečnostnej rady OSN na "mierovú misiu", ktorá ju mala uchrániť aspoň v meste Baioda. Jednotky Africkej únie dokonca dostali výnimku z embarga OSN na dovoz zbraní do krajiny. Etiópia, ktorá z mocenských dôvodov nemala záujem o vytvorenie silnej vlády v susednej krajine, s ktorou už viedla vojnu, vyslala do oblasti jednotky. S pomocou etiópskych vojakov dokázala dočasná vláda opäť ovládnuť Mogadišu a väčšinu krajiny. Aj postavenie novej vlády, vedenej bývalým exilantom s malou základňou v domácich kruhoch, tragicky kopíruje situáciu v Afganistane -- mocensky ťažko prežije odchod zahraničných vojsk a už teraz sa musí pri vplyve mimo centra spoliehať na miestnych lídrov, opäť sa objavujúcich vojenských barónov. Únia islamských súdovObraz situácie v Somálsku nie je kompletný bez pochopenia, čím vlastne je Únia islamských súdov. Hnutie, samozrejme, zahŕňa militantné, konzervatívne krídlo, ktorého postavenie sa posilnilo s tým, ako rástol vonkajší tlak na hnutie. No hoci politika hnutia obsahuje aj ultrakonzervatívne islamské prvky známe z talibanského Afganistanu -- obmedzenie filmov, obmedzovanie slobody žien a pod. -- podporu získavajú zmenami, ktoré zaviedli po porážke vojenských barónov. Dokázali zabezpečiť pokles násilia voči civilistom, či zníženie cien potravín (najmä vďaka tomu, že zrušili clá a dane, ktoré uvaľoval každý z vojenských vládcov). Hnutie dokonca vzniklo po rozpade centrálnej vlády v roku 1991 ako iniciatíva miestnych vodcov komunít a podnikateľov, ktorí chceli trestať drobný zločin a presadzovať dodržiavanie zmlúv. Súdy tiež odrážajú diverzitu štruktúry podklanov a klanov, z ktorých vyrastajú. Tradiční konzervatívci a súfijskí moslimovia odmietajú radikálnu salafistickú interpretáciu islamu. Islamské právo šaría sa vždy miešalo s tradičným klanovým právom. Šanca na prežitieMilície Únie sa pravdepodobne udržia partizánskym bojom. Podporu -- a nielen finančnú -- môžu získavať aj od regionálneho súpera Etiópie, od Eritrei, ako aj niektorých skupín v Saudskej Arábii. To by znamenalo posilňovanie radikálnych islamských skupín. Dočasná federálna vláda nemá veľa šancí prežiť. Medzinárodné jednotky skôr či neskôr odídu, a ak by sa jej aj podarilo formálne udržať, tak len vďaka podpore miestnych vojenských vodcov. Tí si za ňu nechajú "zaplatiť" posilnením regionálnej autonómie. Ústredná vláda by mala šancu v prípade, že sa podpora medzinárodného spoločenstva premietne na koncentrovanú a rozsiahlu rozvojovú pomoc zameranú na vytvorenie základov na udržateľný ekonomický rozvoj. "Vojne proti terorizmu", v mene ktorej bola vedená aj invázia v Somálsku, sa viac darí "odstraňovať režimy", než stabilné demokratické režimy vytvárať. Zveřejněno s laskavým svolením slovenského politicko - společenského týdeníku SLOVO Demokratická republika Somálsko , Somalia (The Somali Democratic Republic - anglicky), Jamhuuriyadda Dimograadiga Soomaaliiya (somálsky)
, Al-Džumhúríja ad-Dimúkrátíja as-Somálíja (arabsky) Rozloha: 637 657 km2 Poloha: 41°-52° v. d. a 2°-12° s. š. Využití plochy: 2% orná půda, 69% pastviny, 26% lesy, 3% ostatní Reliéf: nejvyšší bod - Shimbiris (2 416 mnm), nejnižší bod - Indický oceán (0 mnm) Vodstvo: nejdelší řeka - Shabeelle (1950 km) Klima: tropický pás Biotop: savany
Forma vlády: bezvládí. Státní zřízení: republika. Hlava státu (do 2004): Hassan Salad Abdikassim , dnes Muhammad Abdi Yusuf. Předseda vlády (do 2004): Muhammad Abdi Yusuf, dnes Ali Mohamed Geedi, místopředseda vlády a ministr vnitra Hussein M. Farah Aidid, místopředseda vlády a ministr financí Salim Aliyow Ibroow, místopředseda vlády a ministr informatiky Mohamuud Abdullahi Jama . . Členství: OSN, MMF, SB, Liga arabských států, African Union (AU), Common Market for Eastern and Southern Africa (COMESA) . Republika prezidentského typu; od r. 1991 však mimo tzv. Somaliland bez centrální správy. Po létech bojů a složitých jednání byl r. 2004 ustanoven parlament, zvolen prezident a počátkem 2005 jmenována vláda, která však díky nevyřešené bezpečnostní situaci v hlavním městě Mogadishu má své sídlo stále v keňském Nairobi (květen 2005). Hlavní politické strany: United Somali Congress (USC) - vznikl v r. 1989; v r. 1991 svrhl Siada Barre, později se spojil se Somali National Alliance; Somali Salvation Democratic Front - původně (od r. 1978) hnutí odporu proti režimu Siada Barre; nyní představitel zájmů Puntlandu. Další strany/seskupení: Somali Patriotic Movement, Southern Somali National Movement, National Salvation Council, National Somali Front, Rahawayn Resistance Army . Počet obyvatel (2004): 8 304 601 Hustota zalidnění: 13 obyv./km2. Národnostní složení: Somálci (85 %), Bantu, Arabové . Náboženství: sunnitští muslimové 99%, islám celkem 99,9%, křesťanství 0,1 %. Věkové složení: 0-14 r. 44,54%, 15-64 r. 52,69%, nad 65 r. 2,77%. Roční přirozený přírůstek: 3,41% . Střední délka života - muži: 44,99 let, ženy: 48,25 let. Gramotnost: 24% Urbanizace: 27,9%. Úřední jazyky: somálština (oficiální), arabština, italština, angličtina Tvorba HDP: 30% služby, 10% průmysl, 60% zemědělství. Zaměstnanost: 29% služby a průmysl, 71% zemědělství . HDP (parita kupní síly): 4,361 mld. USD. HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 500 USD. Inflace (2003): více něž 100%. Hospodářský růst: 2,1%. Nezaměstnanost: - Dluh (2000): 2,6 mld. USD. Zemědělství - sklizeň: kukuřice, sorgo, cukrová třtina, podzemnice olejná, sezam banány. Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, velbloudi. Průmysl - těžba: kamenná sůl. Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 100%. Průmysl - energetika (výroba): 260 mil. kWh. Průmysl - energetika (spotřeba): 241,8 mil. kWh. Vývoz: dobytek, banány, ryby. Dovoz: potraviny, stroje, ropa. Odběratelské země: SAE, Jemen, Omán. Dodavatelské země: Džibutsko, Keňa, Brazílie, Thajsko. Doprava: 0 km železnice, 22 100 km silnice. Měna: somálský šilink (SOS) = 100 centů. Somaliland zavedl svoji vlastní jednotku Somaliland Shilling (SolSh). Běžně se používají měny sousedních arabských zemí; v obchodním styku se používá USD. Většina obchodu Somálska je realizována prostřednictvím kanceláří v Dubaji, který tak je efektivním obchodním centrem země. Většina dovozů rovněž prochází Dubají, kde jsou překládány z větších plavidel na malé plachetnice (pouze Boosaaso a Berbera jsou schopny, vzhledem k relativně dobré bezpečnostní situaci, přijímat větší plavidla).
Vstup do OSN: 1960, internetová doména: .so, internetových uživatelů: 89 000. 40 největší stát na světě. Čas k SEČ: +2hod. Stát ve východní Africe u Indického oceánu v tzv. Africkém rohu. Od 7. století zakládali Arabové obchodní stanice na pobřeží, které zůstalo pod arabským vlivem až do 19. století, kdy se o Somálsko začaly zajímat evropské velmoci. Somálské území bylo do konce 19. století rozděleno na několik teritorií: Francouzské Somálsko (dnešní Džibuti ), Italské Somálsko (východní část), Britské Somálsko (severní část). Italské Somálsko bylo po italsko-habešské válce spojeno roku 1936 s Etiopií v Italskou východní Afriku . Z této oblasti pak vedla fašistická Itálie útok proti Britskému Somálsku, které roku 1940 obsadila. O rok později dobyli Britové ztracené území a postupně obsadili i Italské Somálsko, které okupovali až do roku 1950. Část somálského území (Ogaden) byla předána sousední Etiopii. Roku 1949 bylo na území Italského Somálska z rozhodnutí OSN vytvořeno poručenské území pod italskou správou. Roku 1960 došlo k sjednocení obou bývalých kolonií a vytvoření jednotného a nezávislého Somálska. V 70. letech se dostalo Somálsko do konfliktu s Etiopií kvůli sporným územím, od konce 80. let byla země zachvácena občanskou (klanovou) válkou, která vyústila ve faktické rozdělení země mezi jednotlivé politické frakce. Na severozápadě země došlo v roce 1991 k odtržení oblasti, která se vyhlásila nezávislou republikou Somaliland. Intervence vojsk OSN v roce 1993 skončila neúspěchem. V roce 1994 sice podepsali představitelé dvou nejsilnějších znepřátelených frakcí Alí Mahdí Mohammed a Mohammed Farah Aidíd prohlášení vyzývající k příměří, ale v roce 1995 vypukly nové boje. V červenci 1996 samozvaný prezient Aidíd po zranění zemřel.Stát ve východní Africe u Indického oceánu v tzv. Africkém rohu. Od 7. století zakládali Arabové obchodní stanice na pobřeží, které zůstalo pod arabským vlivem až do 19. století, kdy se o Somálsko začaly zajímat evropské velmoci. Somálské území bylo do konce 19. století rozděleno na několik teritorií: Francouzské Somálsko (dnešní Džibuti ), Italské Somálsko (východní část), Britské Somálsko (severní část). Italské Somálsko bylo po italsko-habešské válce spojeno roku 1936 s Etiopií v Italskou východní Afriku . Z této oblasti pak vedla fašistická Itálie útok proti Britskému Somálsku, které roku 1940 obsadila. O rok později dobyli Britové ztracené území a postupně obsadili i Italské Somálsko, které okupovali až do roku 1950. Část somálského území (Ogaden) byla předána sousední Etiopii. Roku 1949 bylo na území Italského Somálska z rozhodnutí OSN vytvořeno poručenské území pod italskou správou. Roku 1960 došlo k sjednocení obou bývalých kolonií a vytvoření jednotného a nezávislého Somálska. V 70. letech se dostalo Somálsko do konfliktu s Etiopií kvůli sporným územím, od konce 80. let byla země zachvácena občanskou (klanovou) válkou, která vyústila ve faktické rozdělení země mezi jednotlivé politické frakce. Na severozápadě země došlo v roce 1991 k odtržení oblasti, která se vyhlásila nezávislou republikou Somaliland. Intervence vojsk OSN v roce 1993 skončila neúspěchem. V roce 1994 sice podepsali představitelé dvou nejsilnějších znepřátelených frakcí Alí Mahdí Mohammed a Mohammed Farah Aidíd prohlášení vyzývající k příměří, ale v roce 1995 vypukly nové boje. V červenci 1996 samozvaný prezient Aidíd po zranění zemřel. Zdroj ZDE Somálsko -- základní informace MZV ZDE
Somálsko -- základní informace pro podnikatele
ZDE
Andre Glucksmann -- Světu hrozí "somalizace"
ZDE
Oldřich Průša: Somálsko -- díra v mapě ZDE
Mesfin Gedlu:
Somálsko: dávat vinu obvyklým podezřelým, to je recept na vleklou regionální destabilizaci ZDE
Mesfin Gedlu:
Somálsko: břemena neúspěchů ZDE |
Somálsko mezi národně osvobozeneckým bojem a islámským terorismem | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 1. 2007 | V Somálsku nejde o "islamský terorizmus" | Matúš Holý | |
9. 1. 2007 | Africké otazníky | Daniel Veselý | |
9. 1. 2007 | Somálsko: Při útoku na "teroristy" usmrtily Spojené státy civilisty | ||
29. 12. 2006 | Somálsko -- díra v mapě | Oldřich Průša | |
25. 12. 2006 | Naše ČT -- o Vánocích | Oldřich Průša | |
3. 8. 2006 | Impérium a suverenita | Frank Simoulay | |
7. 6. 2006 | Somálsko: břemena neúspěchů | Mesfin Gedlu | |
14. 5. 2006 | Fukuyama: Čemu dnes čelí svět | ||
19. 4. 2006 | Miliony uprchlíků jsou skryté oběti západní "války proti terorismu", varuje OSN | ||
20. 2. 2006 | Piráti se vrací na scénu | Jan Klusáček | |
3. 8. 2005 | K možným souvislostem současné teroristické vlny | Petr Kužvart | |
6. 8. 2004 | Vráťte nám štát | Francis Fukuyama | |
7. 7. 2004 | Fukuyama: Je nutno posílit roli státu | ||
6. 2. 2004 | Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí | Simone Radačičová | |
3. 2. 2004 | Globální politika a úskalí africké obnovy | Mesfin Gedlu |