|
3. 3. 2007
Český rozhlas Radio Wave na vlně 100,7 FMRada proti rádiu
Rada Českého rozhlasu (většina pěti členů) poslušně rozhodla. V termínu... Rozhodl jsem se k tomuto rozhodnutí dát jako přílohu zápisu Rady takzavané votum separatum ve kterém objasním okolnosti, za kterých Rada rozhodovala a zveřejním podklady, se kterými byla Rada před rozhodnutím seznámena. Dlužím to těm koncesionářům, kteří Český rozhlas Radio Wave poslouchají. Aby věděli... Protože vědět mají právo. Český rozhlas je i jejich, neboť i oni jsou koncesionáři. |
|
ZDE Usnesení Rady 24/07 ZDE Stanovisko Štěpána Kotrby
ZDE
DOKUMENT: Rozhodnutí RRTV o pokutě
ZDE
DOKUMENT: Rozhodnutí Městského soudu o nezákonnosti pokuty
ZDE
DOKUMENT: Podnět Rady pro rozhalsové a televizní vysílání Radě Českého rozhlasu
ZDE Přepis záznamu diskuze Rady k usnesení Rady 24/07
ZDE AUDIO: Zvukový záznam jednání Rady 28. 2. 2007
ZDE DOKUMENT: Prohlášení vedení Českého rozhlasu
Usnesení 24/07 ze dne 28.2. 2007K Radiu Wave -- reakce k podnětu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z 1.2.2007 Rada ČRo se na základě podnětu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 26.1.2007 zabývala posouzením, zda šířením programu ČRo 4-Radio Wave na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW dochází k porušení povinností Českého rozhlasu při plnění veřejné služby, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Českém rozhlasu. Rada ČRo konstatovala, že využitím kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW pro ČRo 4 Radio-Wave Český rozhlas dostatečně nenaplňuje povinnosti při plnění veřejné služby, stanovené v ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Českém rozhlasu, neboť tímto rozhodnutím došlo k výraznému snížení pokrytí území Středočeského kraje (Beroun a Benešov) programem regionálního studia ČRo Region, Střední Čechy v pásmu VKV. Rada ČRo zároveň konstatovala, že programová skladba studia ČRo 4 -- Radio Wave, zaměřená na vymezenou věkovou skupinu, nenaplňuje povinnost plnit úkoly veřejné služby ve vztahu k danému regionu v rozsahu stanoveném v ust. § 2 zákona o Českém rozhlase a proto nelze studio ČRo 4-Radio Wave v tomto směru považovat za regionální studio. Rada ČRo v souladu s ust. § 8 odst. 1 písmena g) zákona o Českém rozhlasu doporučuje generálnímu řediteli, aby neodkladně zajistil naplnění úkolů veřejné služby pokrytím území Středočeského kraje programem regionálního studia ČRo Region, Střední Čechy šířeném na VKV, a to v takovém rozsahu, který umožňovalo vysílání toho programu na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW před jeho užitím pro šíření programu studia ČRo 4-Radio Wave. Hlasování: 5 pro, 3 proti Pro: Milan Blažek, Jiří Florian, Dana Jaklová, Ladislav Jíša, Maria
Ptáčková
Proti: Štěpán Kotrba, Richard Seemann, Bohuš Zoubek
Pan Kotrba sdělil, že k tomuto usnesení vypracuje své osobní písemné stanovisko. Zdroj: Rada Českého rozhlasu - zápis z jednání 28. 2. 2007 ZDE Názor člena Rady Českého rozhlasu Štěpána KotrbyPříloha k usnesení Rady Českého rozhlasu ze dne 28. 2. 2007
Rozhodnutí Rady Českého rozhlasu vedoucí ke spuštění studiaStanice Rádio Wave byla spuštěna dosud jako poslední z nových stanic a studií určených i pro digitální vysílání i jako specifické regionální rozhlasového studio pro analogové vysílání a zřízena na základě schváleného Projektu I. etapy digitálního vysílání Českého rozhlasu a rozvoje nových médií v souladu s usnesením Rady č.12/05, rozhodnutím generálního ředitele dne 1.11. 2005 dle § 9 odst. 8, a to po předchozím souhlasu Rady Českého rozhlasu dle § 8 odst. 1 písm. e) zákona 484/1991 Sb.. Rada dle § 8 odst. 1 písm. g) tohoto zákona konstatovala, že zřízením tohoto studia dochází k rozšíření plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Vznik studia umožnila formulace §2 odst. 2. písm. c zákona 484/1991 Sb., která určuje vytvářet a šířit programy a poskytovat vyváženou nabídku pořadů se zřetelem i na věkovou skladbu posluchačů s přihlédnutím k § 2. odst. 2 písm. e), který se zabývá zejména mládeží. Do okamžiku zprovoznění regionálního studia Wave Český rozhlas nenaplňoval ustanovení zákona pro skupinu posluchačů ve věku 15 -- 25 let. Regionální studio Český rozhlas Radio Wave vzniklo zcela v souladu se zákonem ČRo. Tuto skutečnost nezpochybňuje ani Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ani soud. Trocha právní teorieObecná právní norma je norma upravující postup dotčených osob (správních orgánů i soudů), v případě, že speciální zákon upravuje část procesu odchylně, má dotčená osoba povinnost postupovat podle této speciální úpravy. Obecnou normou pro šíření signálu v sítích elektronických komunikací je zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (kompetence Rady ČTÚ a ČTÚ), speciální normou pak zákon č. 231/2001 Sb. (výlučná kompetence RRTV). Ve vztahu k obsahu a podmínkám vysílání je obecná norma zákon č. 231/2001 Sb. (kompetence RRTV) a speciální je zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu (kompetence Rady ČRo) či zákon o České televizi. Definice regionálního studia dle § 3 odst 1 písm. a) zákona č. 484/1991 Sb.Spuštění vysílání na analogovém FM kmitočtu umožnila Českému rozhlasu definice § 3 odst. 1. písm. a) zákona č. 484/1991 Sb., která nelimituje počet regionálních studií a neztotožňuje jejich počet s počtem VÚSC, stejně jako tak nečiní zákon č. 231/2001 Sb.. Ten určuje pouze v § 2, odst. 1, písm. c) odkaz 1a) na § 3 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., novelizovaný 22. února 2005 § 177, odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, v kterém se definuje pro Český rozhlas celoplošnost vysílání jako to, které může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.V §2 odst. 1 písm. e) je regionální vysílání definováno jako to, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, a odlišuje je tak od místního vysílání dle §2 odst. 1 písm. f). Dle definice rozhlasových studií, vyplývajících z § 12 odst. 1 s odkazem na kompetence managementu dle § 9 odst. 8 je počet studií neomezen a provázanost studií s VÚSC je určena pouze pro jejich část, sídlící v sídlech krajů. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) nebylo novelou § 3 odst. 4 zákona 484/1991 Sb. dotčeno. § 2 odst. 2 písm. c) zákona 484/1991 Sb. vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti, Tento požadavek je vznesen nikoliv na jednotlivou stanici či studio nebo dokonce na pořad, ale na celou instituci Český rozhlas. Pro věkovou kategorii 15-35 Český rozhlas do doby spuštění Radia Wave nevysílal vůbec, nebo jen velmi okrajově (1 hodina na ČRo 6, 1/24 vysílání ČRo 2 -- Praha). § 3 zákona 484/1991 Sb. ve svém odstavci 1, písm. a říká, že Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že a) provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln , a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln, ... Zde si všimněme gramatické stavby věty, která od sebe odděluje část prvou, týkající se odlišné formulace pro území České republiky celoplošnými stanicemi a část druhou, týkající se výlučně programů regionálních studií, aby v třetí části upravila společné podmínky pro obě kategorie vysílání. Zákon o ČRo definuje celoplošný rozhlasový program, kterým je program, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu. Tuto definici ale najdeme v zákoně č. 231/2001 Sb. Z toho lze dovodit, že regionální vysílání je takové, které může přijímat méně než 95 % obyvatelstva. (Podle definice regionálního vysílání platné pro provozovatele vysílání s licencí regionální vysílání je takové, které může poslouchat na území vymezeném dosahem vysílače 1 -- 70% procent obyvatel žijícím na tomto území. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání v platném znění uvádí v § 2 odst. 1) písm. c), d) a e) tři kategorie rozhlasového a televizního vysílání z hlediska jejich dosahu: celoplošné, regionální a místní, které definuje. Vzhledem k tomu, že jiné kategorie vysílání neuvádí a nedává ani jinou možnost (například slovem "zejména" nebo "například"), jde o úplný, taxativní výčet. Celoplošné rozhlasové a televizní vysílání: "vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledních sčítání lidu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak." Zvláštním předpisem je v tomto případě i zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění, v němž je v § 3 odst. 4 celoplošnost vymezena 95 % ("celoplošným rozhlasovým programem se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu"). Celoplošnými programy jsou podle této definice v síti VKV nesporně ČRo 1 -- Radiožurnál a ČRo 3 -- Vltava. ČRo 2 -- Praha podle metodiky výpočtu pokrytí, kterou používá na základě mezinárodních standardů ČTÚ, je nižší než 95 %. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyjádřila neoficiálně názor, že definice "může přijímat" není jednoznačná a mohla by být vykládána i jako možnost příjmu na velice kvalitní přijímač s vysokou selektivitou a výkonnou anténou i mimo tzv. chráněný územní rozsah pokrytí. Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je třeba při případné novele zákona tuto definici zpřesnit. - Regionální rozhlasové a televizní: "vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu". - Místní vysílání: "vysílání rozhlasového nebo televizního programu, určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu". V ustanoveních písm. e) a f) došlo s účinností k 31. květnu 2006 k novele, která nově zavedla pojem regionálního vysílání, který je vázán pouze na územní rozsah, nikoli na obsah vysílání. (Ve znění před novelou nebylo regionální vysílání uvedeno a místním vysíláním se rozumělo: "místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného".) Soud rozhodoval ještě podle znění zákona před novelou, Rada ČRo by se zabývala Radiem Wave již po novele, je tedy vázána platným zněním zákona. Podle platného znění zákonač. 231/2001 Sb. Radio Wave spadá jednoznačně do kategorie regionálního vysílání. Názor soudu, že pojem "program regionálního studia", který užívá zákon o Českém rozhlasu, má samostatný význam a nelze ho ztotožňovat s pojmy místního či regionálního vysílání dle zákona o pro rozhlasové a televizní vysílání, je přinejmenším nejasný, neboť zákon o Českém rozhlasu pojem "program regionálního studia" nijak nedefinuje, naopak v § 12 připouští, že studia lze zřizovat i jinde než v sídlech krajů. Navíc zákon o pro rozhlasové a televizní vysílání v definici celoplošného vysílání výslovně uvádí výjimku zvláštního právního předpisu, tj. zákona o ČRo a zákona o ČT, když 70 % území pro provozovatele s licencí je pro ČRo a ČT speciálním zákonem rozšířeno na 95 %. V případě regionálního a místního vysílání ale taková specifikace uvedena není. Pokud by v § 3 odst. 1) písm. a) zákona o Českém rozhlasu mělo jít pouze o studia v místech krajů, pak by zde musela být zopakována tato formulace (tj. např. "Český rozhlas provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území ČR třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu VKV a rozhlasovými programy v sídlech krajů vysílanými v pásmu VKV..."). Na jiných místech, pokud zákon o ČRo má výslovně na mysli studia v sídlech krajů, tento pojem v této podobě uvádí /§ 12, odst. 1), § 9 odst. 8) s odkazem u § 8 odst. 1) písm. e) /. Pokud je v tomto ustanovení uváděn pojem "regionální", je třeba jej vztáhnout k zákonu o pro rozhlasové a televizní vysílání, kde je tento pojem definován, a to v návaznosti na možnost Českého rozhlasu zřizovat studia (regionální, místní) i nad rámec sídel krajů. Programy Českého rozhlasu musí být zařaditelné do kategorií dle zákona o pro rozhlasové a televizní vysílání -- v tomto případě jde jasně o regionální vysílání. Konstatování soudu, že program Radia Wave není ani programem celoplošným ani regionálního studia je logickým vybočením, neboť nutně musí do některé z těchto kategorií (včetně místní) patřit. Počet rozhlasových studií jako takových a počet rozhlasových studií v sídlech krajů není zákonem o ČRo stanoven/limitován. Z ustanovení § 12 odst. 1) jednoznačně vyplývá, že Český rozhlas při zřizování studií není vázán pouze sídly krajů a může zřizovat i další rozhlasová studia. V zákoně o ČRo není upraven ani počet studií v sídlech krajů, tj. zákon umožňuje zřídit v jednom kraji třeba dvě a více studií. Rozsah pokrytí rozhlasových studií v sídlech krajů zákon o ČRo nespecifikuje. Soud v odůvodnění toto potvrzuje, když na str. 10, řádky 1 -- 3 uvádí, že územní rozsah jednotlivých programů regionálních studií "jistě nemusí přesně odpovídat administrativnímu či samosprávnému členění území státu". To potvrzuje i situace v jiných krajích, kde zejména Liberecký kraj, ale i kraj Vysočina a další nejsou stále dostatečně pokryté a žádný z regulačních orgánů (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ani ČTÚ) tuto situaci neřeší. (Ostatně dosud ji neřešily ani u celoplošných programů, neboť rozsah pokrytí Českého rozhlasu 2 Prahy nedosahuje zákonem stanovených 95 % obyvatel ČR.) Z hlediska pokrytí v případech krizové situace to nejsou studia v sídlech krajů, u nichž má být zajištěno pokrytí celých krajů, ale celoplošné programy, u nichž mj. z důvodu informování obyvatel v krizových situací bylo navýšeno pokrytí ze 70 % obyvatel (které zákon o vysílání určuje pro komerční provozovatele) na 95 % obyvatel. O povaze/specifice -- obsahu "regionálního programu" není v zákoně o ČRo ani v zákoně o provozování pro rozhlasové a televizní vysílání (na rozdíl od místního vysílání) žádná zmínka. Hlavní úkoly Českého rozhlasu jsou uvedeny v § 2 Českého rozhlasu a vztahují se k Českému rozhlasu jako celku. Pokud by každá stanice musela respektovat všechny požadavky v § 2 uvedené, pak by musely být de facto totožné. Počet počet regionálních studií vysílaných v pásmu velmi krátkých vln není pro Český rozhlas omezen, pouze musí splnit podmínku vyplývající z oprávnění generálního ředitele dle § 9, odst. 8 a podmínku §12 odst. 1. Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů. § 8 odst. 1 písm. e) zákona 484/1991 Sb. pak dává oprávnění Radě schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7, § 8 odst. 1 písm. h) zákona 484/1991 Sb. dává oprávnění Radě schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje, Rada ČRo v průběhu roku 2005 schvalovala plány dalšího strategického rozvoje, jejichž součástí bylo zřízení stanice pro mladé. § 12 zákona 484/1991 Sb. v odstavci 1 pak říká, že Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně rozhlasová studia zřízená na základě § 9 odst. 8 tohoto zákona. Rada ČRo zřízení rozhlasového studia Radio Wave schválila, výše uvedený postup byl při zřízení Radio Wave dodržen. Usnesení 12/05 Rady ČRo Rada bere na vědomí Koncepci přípravy a pravděpodobného provozu digitálního vysílání Českého rozhlasu, I. etapa 2005-2006. Generální ředitel Českého rozhlasu předloží Radě ČRo upřesněný Projekt I. etapy digitálního vysílání Českého rozhlasu a rozvoje nových médií k 30. 3. 2005. Rada ČRo schvaluje předloženou Strategii I. etapy digitalizace vysílání Českého rozhlasu a rozvoje nových médií. (Strategie je přílohou tohoto zápisu.) Rada ČRo děkuje generálnímu řediteli ČRo a týmu pro digitální vysílání s koordinátorkou H. Havlíkovou za kvalitu odvedené práce na dokumentu. Hlasování: 5 pro Usnesení 43/05 Rady ČRo V návaznosti na usnesení 12/05 přijaté Radou dne 23.2.05 a v souladu s § 3 odst. b) a § 8 odst. e) Zákona o Českém rozhlase 484/1991 Sb. v pozdějším znění k "Projektu I. etapy digitálního vysílání Českého rozhlasu a rozvoje nových médií" rada ... bere na vědomí e) přípravu projektu stanice pro mladé s termínem dokončení projektu 1.7.2005 f) nutnost postupné změny rozpočtu Českého rozhlasu v souvislosti s digitálním vysíláním v systému DVB-T a dalších systémech dle dosaženého stavu, projektu a v něm přiložených rozpočtových rámců s přihlédnutím k aktuálním cenám vysílatele Hlasování: 9 pro Usnesení 103/05 Rady ČRo Rada Českého rozhlasu schválila programové schéma vysílání stanice ČRo 4 -- vysílání pro mladé (platné od 1.12.2005), které Radě předložil generální ředitel ČRo pan Václav Kasík. Hlasování: 7 pro Usnesení 6/06 Rady ČRo Rada Českého rozhlasu podle § 8 odst. 1 písm. e) zákona o Českém rozhlase v návaznosti na své Usnesení 103/05 ze dne 30. 11. 2005 schvaluje zřízení studia ČRo 4 -- Radio Wave, které zahájilo své vysílání dne 13. 1. 2006. Hlasování: 8 pro ČTÚ jako státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu a v souladu s paragrafem 3 odst. 3 zákona o Českém rozhlasu, neshledal žádný zákonný důvod k využití vysílače Praha -- Cukrák 100,7 MHz pro vysílání programu studia Radio Wave místo programu studia Region, Střední Čechy. ČTÚ je regulační orgán kompetentní pro správu kmitočtového spektra. Dopisem ze dne 2. 1. 2006 ČTÚ Českému rozhlasu sdělil, že "ČTÚ neshledal žádný zákonný důvod, který by bránil rozhodnutí Českého rozhlasu ve využití kmitočtu 100,7 MHZ pro šíření jiného svého programu". "Mapy pokrytí" jsou zavádějící, protože zachycují území, nikoli počty obyvatel. Území hlavního města Prahy vypadá geograficky malé, obývá je však 1,18 mil. obyvatel. Území Středočeského kraje je geograficky mnohonásobně větší (je to největší kraj ČR), obývá je však méně obyvatel než území hl. m. Prahy -- 1,15 mil. obyvatel. Kmitočet 100,7 MHz byl původně součástí celoplošné sítě. ČRo se snažil o zlepšení pokrytí Středočeského kraje průběžně již od roku 2005 (před spuštěním Radia Wave z Cukráku).
Využití vysílače Praha -- Cukrák 100,7 MHz pro obyvatele Středočeského kraje je neefektivní, protože pokrývá především obyvatele hlavního města Prahy.
Vysílač Praha -- Cukrák 100,7 MHz má navíc překryvy se sadou pěti středočeských vysílačů ve výši téměř 150 tis. obyvatel, tj. současné šíření Regionu, Střední Čechy ze sady 5 vysílačů a Cukráku bylo duplicitní pro téměř 150 tis. potencionálních posluchačů. ČRo nadále vysílá program Region, Střední Čechy, tj. naplňuje svoji povinnost mít rozhlasové studio ve Středočeském kraji. Pokrytí vysílače Praha -- Cukrák 100,7 MHz nezasahuje specificky Středočeský kraj, ale především hlavní město Prahu (viz výše využití vysílače Praha -- Cukrák). Program Region, Střední Čechy tak má ve Středočeském kraji větší pokrytí % obyvatel příslušného kraje, než program pro např. Liberecký kraj. Český rozhlas kompenzoval možnost příjmu Českého rozhlasu Region, Střední Čechy posluchačům Středočeského kraje, kteří přijímali tento program z vysílače Praha -- Cukrák. Český rozhlas podle § 3 odst. 1) písm. a) může zajišťovat šíření programu regionálních studií také prostřednictvím jiných technických prostředků. Český rozhlas Region, Střední Čechy je jako jediný z dosavadních ostatních studií v sídlech krajů šířen prostřednictvím satelitu, je tedy možné jej přijímat satelitním přijímacím zařízením na celém území Středočeského kraje. Na tento program se tak také vztahuje plně povinnost kabelových operátorů zařadit jej do nejnižší programové nabídky. Český rozhlas tak v případě program Region, Středočeský kraj výsostně naplnil toto ustanovení, o které se přitom opírá hlavní argumentace Rady pro rtv i Rady ČRo o údajném neplnění povinností veřejné služby. Soud se ve svém odůvodnění s tímto klíčovým aspektem vůbec nezabýval a nepořádal! Český rozhlas také usiloval a usiluje o vyhrazení dalších kmitočtů, které by specificky pokrývaly území Středočeského kraje (viz výše). Naplnění požadavků veřejné služby dle §2 zákona 484/1991 Sb.
rozšíření veřejné služby z hlediska obsahu Podle § 2 odst. 2) zákona o ČRo Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména ...
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti, ...
e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež. Vytvořením a šířením programu Radio Wave doplnil Český rozhlas svoji nabídku pro skupinu obyvatel se zřetelem na jejich věk tak, aby že program odráží rozmanitost názorů a uměleckých směrů charakteristických právě pro tuto cílovou skupinu. Je nesporné, že tím Český rozhlas také posílil výrobu pořadů pro mládež. Rozšíření veřejné služby z hlediska cílové skupiny Z výsledků poslechovosti je nesporné, že vysíláním Radia Wave Český rozhlas významně rozšířil počet svých posluchačů o cílovou skupinu, která je perspektivní a kterou do té doby Český rozhlas neměl možnost v takovém rozsahu a formě účinněji oslovit. Podle výsledků Radio Projektu je mezi posluchači Radio Wave ve kategoriích 12 -- 19 let 26,7 %, Rozšíření veřejné služby z hlediska efektivity využívání kmitočtu Tvrzení, že Český rozhlas vysíláním Radio Wave porušil svou povinnost naplňovat veřejnou službu, když přestal vysílat z vysílače Praha -- Cukrák program ČRo Region, Střední Čechy, je sporné, neboť ani Rada ani soud se nezabývaly rozsahem pokrytí z tohoto vysílače. Program ČRo Region, Střední Čechy, Český rozhlas nadále vysílá na kmitočtech, které specificky tento region pokrývají. (Soud konstatuje, že územní rozsah jednotlivých programů regionálních studií jistě nemusí přesně odpovídat administrativnímu či samosprávnému členění území státu). Povinnost zajišťovat zřízení regionálních studií Český rozhlas v případě Středočeského regionu neporušil. Vysílač Praha -- Cukrák rozhodně nepatří mezi kmitočty se specifickým pokrytím obyvatel Středočeského kraje, naopak většina jeho pokrytí se vztahuje na obyvatele území hlavního města Prahy, pro které je ovšem určeno jiné vysílání, a to ČRo -- Regina. Vysílač Praha -- Cukrák obyvatele území Středočeského kraje pouze dokrývá určitou částí směrem na SZ a JV. Větší částí pokrytí z vysílače Praha -- Cukrák docházelo nejen k duplicitě pokrytí obyvatel, ale i pokrývání obyvatel na území hlavního města Prahy, které programu určenému pro Středočeský kraj neodpovídalo, což Rada pro rozhlasové a televizní vysílání opakovaně Českému rozhlasu vyčítala. (Např. dopisem ze dne 26. října 2005 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání doporučovala Českému rozhlasu, aby provedl revizi stávajících kmitočtů z hlediska násobného pokrytí za účelem zefektivnění využívání kmitočtového spektra.) Naopak ani Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ani ČTÚ nebyly přes opakované urgence Českého rozhlasu zajistit pokrytí některých jiných regionů (zejména Libereckého, ale i kraje Vysočina). Rozšíření veřejné služby z hlediska zvýšení poslechovosti Při porovnání období 7.11. 2005 -- 31. 3. 2006, kdy ČRo Region Střední Čechy ještě vysílal z Cukráku, v porovnání s údaji za 2. pololetí 2006 sice došlo ke snížení týdenního i denního poslechu u ČRo Region, Střední Čechy, ale poslechovost Radia Wave je v obou ukazatelích výrazně několikrát vyšší než při využívání tohoto kmitočtu pro ČRo Region Střední Čechy. Týdenní dosah ČRo Region klesl v 2. čtvrtletí po vyřazení Cukráku ze sítě středočeských vysílačů o 17 tis., poslechovost Radio Wave je nyní průměrném týdnu 52 tis., z toho je 18 tis. ve Středočeském kraji. Denní poslech Regionu klesl o 8 tis., poslechovost Radia Wave v průměrném dni je přitom 22 tis., z toho 9 tis. ve Středočeském kraji. (Údaje s krajovou specifikací nevycházejí z trvalého bydliště, ale kraje, kde respondent tráví většinu dnů v týdnu.) Poslech Radia Wave prostřednictvím internetu je odhadován na 9 tis. posluchačů. Zdroj dat Radio Projekt 7. 11. 2005 -- 17.12. 2006. Pokud by Rada ČRo přesto chtěla použít své pravomoci a shledala, že vysíláním Radia Wave z Cukráku dochází k porušování úkolů veřejné služby podle §§ 2 a 3, pak především musí s patřičným odůvodněním nést odpovědnost za své vlastní rozhodnutí, jímž zřízení studia schválila. Vysílání programu Radia Wave naplňuje povinnosti provozovatele z hlediska obsahu programů podle zákona o pro rozhlasové a televizní vysílání. Z hlediska obsahu programů dle § 31, odst. 4) zákona o pro rozhlasové a televizní vysílání provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině. Z pohledu obsahu programů Českého rozhlasu jako celku nelze zpochybnit, že vysíláním Radia Wave je programová nabídka ČRo obohacena, přinejmenším z hlediska věku obyvatel. Činy vedení stanice ČRo 4 -- Radio WaveProjekt Radia Wave z roku 2005, se kterým byla Rada ČRo seznámena a jehož programovou skladbu schválila.Předložil Ladislav Lindner-Kylar a tým projektu Radium 13. 1. 2005 1. Úvod Cílová skupina teenagerů dychtících po nenáročném, převážně hudebním vysílání hlavního proudu, je uspokojena nabídkou komerčních rádií. Ne všichni jsou však spokojeni s obehranými hity diskoték, jednoduchými soutěžemi a často slabomyslným žvatláním na mikrofon. Navzdory vysoké poptávce těchto mladých lidí neexistuje v současné době zatím vyhovující vysílání, které by vyjadřovalo jejich současný životní pocit. Český rozhlas -- jako jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí této země -- by měl tuto generaci náležitě oslovit, nabídnout zábavu patřičné úrovně a nenásilnou metodou, spíše formou inspirace, mladé lidi vychovávat. V rámci Českého rozhlasu proběhlo během posledních let několik nekoordinovaných dílčích pokusů, které měly určitý ohlas mezi svými posluchači, koncepčně zatím však problematika vysílání pro mládež řešena nebyla. V současné době má Český rozhlas jednu z posledních šancí oslovit stávající dospívající generaci. Pokud tuto příležitost nevyužije, bude muset čekat na podchycení generace další. 2. Koncepce vysílání Tento projekt je inspirován již zavedeným modelem veřejnoprávního vysílání pro mladé v Rakousku, jedné ze stanic tamního rozhlasu, tzv. FM4. Tato stanice vysílá 24 hodin denně již po dobu několika let a dlužno dodat, že i v českých zemích zaznamenává jistou sledovanost (jižní Morava a jižní a západní Čechy). Jedná se pochopitelně o terestrické vysílání, doplněné samozřejmě internetovým přenosem. Uvažujeme o zřízení 24hodinové živě vysílané stanice, která by byla dostupná na FM frekvenci ve větších městských aglomeracích, kde jsou vysoké školy (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice), později, po nástupu DAB či jiné digitální technologie, i v celoplošném 24-hodinovém vysílání. Paralelně by byl program této stanice vysílán i po internetu, uvítáme ale i další technologické možnosti. Stejně jako stanice FM4 by se i toto vysílání mělo stát pro mladou generaci kultovním pojmem, rozhlasovým vysíláním, které má co těmto lidem nabídnout, a vyplnilo by tak i značnou mezeru na trhu. 3. Rozložení programové skladby Při pohledu na návrh programového schéma (viz příloha) je patrné rozložení dne do jednotlivých bloků. Vysílání začíná v běžný pracovní den v 6:00 ráno prvními zprávami, po nich pokračuje až do 10:00 dopoledním proudem. Každou hodinu zazní krátké zprávy do 3 min, od 10:00 nastupuje dopolední a po něm odpolední proud. V 17:00, tedy v dobu, kdy již většině středoškoláků skončilo vyučování, nastupuje první publicistický magazín. Po hodině, tedy od 18:00 pokračuje vysílání opět proudem, a to až do 21:00, kdy je reprízován publicistický magazín. V tuto hodinu se dá již počítat i s napojením vysokoškoláků. Otázkou je, zdali nepřipravovat publicistické magazíny 2, tedy jeden pro mladší (středoškolské) a druhý pro starší (vysokoškolské) posluchače. V každém případě lze ale magazín vyrábět tak, aby byl zajímavý pro obě skupiny. Po 22:00 začíná speciální dvouhodinový hudební blok, který připravuje a moderuje osobnost, která se pohybuje a vyzná v oblasti daného žánru a je dostatečně známá, aby dokázala přitáhnout posluchače. Po půlnoci, kdy zazní krátké zprávy připravené moderátorem, následuje hodinka tipů na následující den a potom od jedné hodiny noční proud s moderátorem. Páteční a víkendová nabídka je pochopitelně pestřejší, přičemž páteční schéma kopíruje až do 17:00 všední den, v 17:00 místo publicistického magazínu zazní pozvánky na víkend a následuje redakční hitparáda (ta bude posléze zopakována v neděli večer). Páteční večer bude zakončen buď přímým přenosem z klubu/koncertu, nebo živým vystoupením skupiny ve studiu, které by mělo být ozvláštněno průvodcem/moderátorem. Sobotní dopoledne je schematicky stejné jako ve všední den. V neděli dopoledne pro změnu zazní hudební pořad, který připraví host (opět známá osobnost). Odpolední a večerní program je o víkendu odlišný, je zde dán prostor dvěma magazínům, kultuře a internetu, večer následují dvě hitparády, talkshow, moderovaná seznamka a např. magazín o životním stylu. Zbytek programové skladby je stejný jako ve všední den, tj. proudové schéma. Definitivní podobu programového schéma hodláme určit po provedení průzkumu (viz příloha) a po následné diskuzi. 4. Posluchači Stanici chceme zaměřit na mladé lidi, pohybující se okolo klubové scény, budeme se snažit získat posluchače, pro které je hudba životním stylem, s vyšším IQ a větším přehledem než průměrný návštěvník venkovských diskoték. Takový posluchač většinou studuje gymnázium, střední či vysokou školu, běžně pracuje s počítačem a internetem, umí cizí jazyky, není omezen "českou kotlinu", časem hodlá (pokud tak již neučinil) vyjet na studium či práci do zahraničí. Zajímá se o svět okolo sebe, není pasivním konzumentem. Sociologicky se jedná o tzv. "cores" a "players". Těch je v běžné populaci celkem okolo 13%, od nich se však zásadně odvíjí tvorba trendů, silně tak ovlivňují sociologický vývoj ostatní mládeže. "Cores" jsou tzv. "tvrdé jádro", které trendy prožívá, jsou součástí jejich života. Jde o silně uzavřenou skupinu, pro kterou je jednou z nejdůležitějších hodnot autenticita, mají "svůj" život, odmítají "komerčně" či uměle vytvořené trendy. "Players" jsou potom zprostředkovatelé mezi "cores" a mainstreamem, dokáží zpřístupnit trendy většině. Rádio tak vlastně doplňuje funkci "players". Tyto posluchače především oslovují tzv. "master drivers". To jsou například skupiny, které mají vlastní historii, nadšeně žijí pro danou věc, mají vlastní styl a osobnost, vyvíjejí se. Dalším silným driverem jsou média, převážně internetové hudební stránky věnované jednotlivým hudebním směrům. Jde o opak kapel či médií, která jsou masově dostupné, k jejichž produktům se lze dostat snadno a bez předpokladu hlubších znalostí. Popularita "master drivers" je v dané scéně velká, nepřesáhla však zatím do mainstreamu. To jim dává určitý charakter exkluzivity a nezaměnitelnosti. Opakem "master drivers" jsou tzv. "mainstream drivers". Typickým příkladem jsou soutěže na hledání Superstar. Garantují sice rychlý masový úspěch, jsou ale krátkodobé a pro výše zmiňované dvě skupiny neautentické. Zacílení na "Master drivers" dokáže naopak vytvořit autentický image. Média (rádia) zaměřená na "mainstream drivers" v České republice dávno existují. Na "master drivers" zatím s výjimkou Rádia 1 nikoliv. 5. Název stanice Možností je více, počínaje již dávno navrhovaným Radio4U, přes stávající název internetového streamu Radium až po navrhnutí názvu nového. Rozhodně by nemělo, přinejmenším v propagaci tohoto vysílání, zaznít, že se jedná o "vysílání pro mladé". To nám přijde jako spíše kontraproduktivní. To, že jde o vysílání pro mladé lidi, musí být primárně poznat z programu, nikoliv jen z názvu. Pokud program bude špatný, sebelepší název toho už moc nezachrání. Název Alternativa nepovažujeme za vhodný především z toho důvodu, že implikuje představu hudebního směru, pod kterým posluchači nejčastěji chápou dnes již přežilé období předrevolučního undergroundu, resp. okrajové menšinové žánry vhodné spíše pro stanici ČRo3-Vltava. 6. Hudba Základní poměr hudba/slovo je nastaven cca na 85/15%. Co se hudby týče, ta musí pozorně sledovat moderní proudy rádií západní Evropy a USA, s přihlédnutím k českým poměrům. Vzhledem k bohaté české hudební tradici rozhodně nelze zanedbávat tuzemskou mladou, doposud spíše opomíjenou scénu. Hudebně by se toto rádio mělo stát průnikem mezi MTV (profesionalita a tvář vysílání) a částečně (!) pražským Radiem 1. Tzn.: Nikoliv pouze vysoká rotace komerčních hitů, ale zase na druhou stranu nikoliv za každou cenu underground, alternativa a hraní si na uzavřenou elitu. Hlavním kritériem je tedy nabídnout posluchači vyvážený hudební tok, který bude složený jak z osvědčených skladeb, které prošly pomyslným sítem kvality a úspěšnosti u posluchačů (což částečně zahrnuje i tak zvané vzpomínkové skladby, jež jedny potěší a druhým rozšíří obzory), z hudebních novinek -- "trháků" a nezbytných experimentů. Základním znakem je otevřenost vůči zajímavé a kvalitní hudbě jakéhokoliv žánru, přičemž samozřejmě existuje určitý hlavní směr, kterým se rádio ubírá. V každém případě se toto vysílání bude vyhýbat uměle vytvořeným "hvězdičkám pro náctileté" á la Britney Spears, Lunetic apod., kterým je dáván nemalý prostor na komerčních rádiích, čímž bude zároveň jasně určena hudební orientace vysílání. S ohledem na výše řečené si troufáme tvrdit, že jde o onu častokráte zmiňovanou "nekomerčně-komerční" hudbu, tedy takovou hudbu, která má vlastní autentické image, není "uměle" vyprodukovaná. Oproti již dříve předkládaným projektům předpokládáme jistý posun v hlavních hudebních žánrech. Elektronická hudba, kterou jsme dříve (2002) považovali za jeden z pilířů, se stala na jeden čas téměř mainstreamem a dnes začíná již být za zenitem své slávy. V nedávné době proběhl mezi nejmladší generací silný nástup hiphopu, který se již pomalu, ale jistě stává jedním z hlavních proudů a do módy se opět vracejí kytarové partičky -- jak tvrdší (hardcore, neo-punk, nu-metal atp.), tak, zejména pod vlivem britské scény, jemnější, dalo by se říci "poprockové" kapely. Pokud budeme plánovat dlouhodobější horizont (cca 2-4 roky), lze počítat se stoupající oblibou reggae a ska jakožto zástupců alternativnějších směrů. Pokud bychom měli srovnávat plánované rádio se soutěží "Česko hledá Superstar", pak by toto rádio mělo mít image Anety Langerové, v žádném případě však Šárky Vaňkové. Řečeno jinak -- podchycovat trendy v období vzniku (tzv. období fáze "cores-players"), podpořit jejich vznik a naskočit na jejich vlnu, nikoliv sázet na již zaběhlé osvědčené hity (fáze mainstreamu). Je to sice mnohem těžší, ale jde to. Během doby, kterou jsme věnovali vysílání Radium se nám podařilo vybudovat kontakty v hudební scéně, které by umožnily takovýto program naplnit. Počítáme, že přes den by hrál dynamický hudební proud z pečlivě sestaveného selektoru, večer by byl věnován jednotlivým žánrům (samostatné programové bloky -- pořady zaměřené například na aktuální dění na české a zahraniční hudební scéně s přihlédnutím k okrajovým žánrům) a noc by byla v režii jednotlivých moderátorů, opět jako vyvážený a ucelený hudební proud, který však musí alespoň z části korespondovat s celkovým hudebním zaměřením stanice, kde by se navíc objevovaly různé hudební zajímavosti. 7. Zpravodajství Zpravodajství stanice pro mladé musí vycházet ze žurnalistických zásad Českého rozhlasu. Vzhledem ke specifické skupině posluchačů by měly být zpravodajské relace zaměřeny především na témata, která mladé lidi oslovují. Zprávy musí vznikat na základě jednoduchosti a srozumitelnosti. V žádném případě by nemělo jít o suplování už existujících veřejnoprávních nebo soukromých stanic. Zprávy by měly být stručnější, zahrnovat nejširší záběr témat, zároveň by se ale prezentací a příspěvky měly co nejvíce přiblížit rozšířenějším titulkům. Zprávy by měly obsahovat informace z domova, zahraničí a sportu (žádné oficiality, spíše nová objevná témata, která trápí mladé lidi, informace z jednotlivých regionů o nejzajímavějších akcích, zprávy ze společnosti, ze světa hudby, divadla, literatury). Je nepřípustné, aby zpravodajské relace nutily mladé lidi přepínat nebo vypínat rádio. I důležité a zajímavé informace se dají podat stravitelnou formou. Zprávy musí být aktuální, přitažlivé, zajímavé, pestré a graficky svižné, musí dbát na dynamiku, zkracování, klipovitost. V žádném případě se ve zpravodajství nesmí objevovat složité analýzy. Zároveň je potřeba využívat co nejvíc prvků živosti -- přímých vstupů. Posluchač musí mít dojem, že pro něj pracuje tým lidí, kteří jsou na místě. Důležitá je také celková grafika relací. Musí z ní vyzařovat dynamika a rychlost. Podkres dodává mluvenému slovu na švihu, je silnější a dynamičtější než u ostatních stanic ČRo (pro vzor lze doporučit např. poslech BBC Radio1). Zprávy by měly být především vybírány z témat, která se týkají "běžného života mladých lidí a jejich problémů (studium, peníze, cestování, zájmy, překážky každodenního života, ovlivnění jejich budoucí kariéry, společnosti atd.). Předpoklady:
Základní kritéria zpravodajských relací:
8. Publicistika Pro publicistiku jsou vyhrazeny jednotlivé programové bloky v podvečerní a večerní čas ve všední den a o víkendu odpoledne a večer, tedy v dobu, kdy je vzhledem k časovému rozvrhu mladých lidí (škola, koníčky) očekávaná největší sledovanost. Má formu hodinových magazínových pořadů, kde zazní reportáže ze zajímavých akcí, rozhovory a diskuze na aktuální téma, kultura, ekologie atd. Tento druh pořadu bude spíše předtáčený než živý, časem (po zapracování týmu) se však dá přejít k živému vysílání. Program je nastaven tak, aby každý den zaznělo jiné téma, přičemž základní tematický rámec je dán předem ve formě "barevného týdne", tedy každý den magazín na jiné téma. Tyto bloky budou mít jasnou dramaturgii a koncepci, jejich témata a způsob zpracování musí odpovídat dané věkové skupině, což je také zaručeno tím, že i jejich autoři budou vrstevníci posluchačů. Zásadně se tato programová nabídka bude vyhýbat rádoby "intelektuálskému" ražení, bude upřednostňovat spíše jednoduchost a dynamiku střihu. Plánovaný poměr hudby a slova je cca 60/40%, přičemž dle tématu a zajímavosti lze počítat s výkyvy směrem k většímu procentu mluveného slova. Otázkou je, zdali nepřebírat vhodné vytipované pořady i z ostatních stanic Českého rozhlasu (např. Vltava), došlo by tak i k určitým úsporám programového rozpočtu. 9. Ostatní slovo Zde se jedná o moderátory a o dva zvláštní pořady -- personality/talkshow a hudba hosta. Nutno brát v potaz, že názvy pořadů zatím nejsou stanoveny. Moderace Moderátoři by měli odpovídat profilu stanice. Dynamické kultovní osobnosti, které navíc umí dobře mluvit (dobrý a zajímavý hlasový projev je podmínkou) a hlavně, na rozdíl od mnoha moderátorů soukromých stanic, ví, o čem mluví a žijí tím, čím jejich posluchači, vyrůstají z jejich řad. Drobné vady lze podle našeho názoru odpustit, pokud ovšem nebudou na úkor srozumitelnosti a nebudou kazit image. Především z toho důvodu, že v českých zemích v podstatě neexistuje vysílání podobného typu, není možné příliš uvažovat o našich vzorech nebo nastínit analogie. Jistou inspiraci můžeme hledat ve vysílání zahraničních stanic pro mladé (viz zmiňované vysílání FM4), porovnávat však můžeme pouze dynamičnost, ladění či styl projevu. Česká jazyková situace je totiž velmi specifická a vychází z často diskutovaného problému kultivovanosti a spisovnosti vyjadřování, totiž nakolik se tyto pojmy kryjí, resp. zda je spisovné vyjadřování synonymem vyjadřování kultivovaného -- mluvíme-li tedy o vysílání veřejnoprávního rozhlasu. V každém případě -- abychom vymezili náš pohled -- považujeme za nezbytné, aby vysílání pro mladé bylo kultivované, což se ovšem -- vzhledem k zaměření tohoto vysílání -- nemusí vždy nutně pojit s preskriptivním používáním spisovného jazyka. Jde o to, že v důsledku absence vysílání pro mladé a studenty na vlnách Českého rozhlasu nebylo prozatím uvažováno o tom, jak by mělo po jazykové stránce vypadat vysílání pro mladé lidi a studenty, jaký mluvní projev moderátorů a redaktorů by byl pro posluchače přijatelný, ale rovněž by odpovídal požadavkům, které má na jazykový projev veřejnoprávní Český rozhlas. Z těchto důvodů bude v oblasti moderace (či obecně v mluvním projevu moderátorů, redaktorů a DJ) toto vysílání průkopnické -- je třeba najít vhodný kompromis mezi kultivovaným spisovným vyjadřováním a projevem, na který naši posluchači nebou reagovat jako na něco cizího, strojeného, jako na něco, co připravují lidé, kteří jsou "úplně jinde než oni". Není snad ale nutné upozorňovat na to, že "přiblížením" projevu mladým lidem nemíníme napodobovaní komerčních rozhlasových stanic s plytkým moderátorským projevem (co do obsahu i co do kultivovanosti). Budeme se naopak snažit o vytváření vlastního moderátorského stylu prostřednictvím angažování osobitých a originálních moderátorů, kteří prošli praxí Českého rozhlasu, hlasovou a moderátorskou průpravou, ale nekopírují doslova moderátorské postupy "zažité" v tomto médiu. Tito moderátoři by měli být kultovními osobnostmi a jakýmisi "vzory" nejen pro posluchače, ale i pro další, začínající moderátorské osobnosti. Ve výsledku se tedy projevy jednotlivých moderátorů mohou stylově i výrazněji lišit. Každý z nich by měl být posluchačsky spjat s určitým originálním stylem vlastního projevu (v závislosti na typu vysílání, pořadu, kterým bude provázet). Předpokládáme, že obecně by se v tomto vysílání měly objevit dva typy moderace/moderátorů:
Druhy vstupů:
Personality/ talkshow Pořad, který by byl v rukách jednoho "šílence", který dostane prostor pro nejrůznější mystifikace. Nečekané a neskutečné se zde stává realitou. Jedná se o cca hodinový pořad s týdenní periodicitou, jehož cílem bude svést dohromady vždy několik rozdílných osobností, které spolu navzájem nesouvisí a které by se spolu nikdy nesetkaly. Lidé různých profesí, sociálních úrovní, známé osobnosti i lidé z ulice. Spojovací linka mezi nimi však bude vždy existovat, někdy to bude podobnost osudů, jindy bude klíčem k jejich výběru třeba slovní hříčka. S pomocí osobité moderace vznikne pozoruhodná, zábavná konfrontace. Tak jak je tomu u slavných televizních světových show (které bude pořad parodovat např. už ve zvukové "grafice"), mělo by být ve studiu přítomno publikum, které bude na show bezprostředně reagovat. Další reakce budou přicházet prostřednictvím internetu (e-mail, icq) a živých telefonátů i vstupů, anket. Hudební dramaturgie bude svázaná s tématem pořadu. Protože cílem pořadu není řešit osobní problémy hostů (tak jako u doopravdických show), ale především stavět na hlavu zaběhaná schémata a bavit, budou některé vstupy na hranici mystifikace, která by se tu měla prolínat s reálnem. Hostova hudba Aneb "nedělní dopoledne s..." -- zajímavý host (osobnost blízká dané cílové skupině) pouští svoji oblíbenou hudbu a mluví o tom, proč zrovna tuto nahrávku má rád. Možno i s dalšími hosty přizvanými do studia atd. Bez moderátora. 10. Technologie Kromě terestrického vysílání na VKV uvažujeme o současném vysílání v digitálním formátu MP3 a Ogg, streamovací technologií Icecast/Shoutcast, a to paralelně v několika verzích kvality. Tento druh vysílání oproti jiným přináší řadu nesporných výhod: především se jedná o tzv. open source software, tudíž je k dispozici zdarma. Dále má formát MP3, resp. Ogg menší tok dat oproti jiným druhům digitálních formátů, což znamená menší zatížení jak domácího, tak i posluchačova serveru (počítače). Jedním z dalších důvodů, proč právě tento formát, je skutečnost, že MP3 se stal především mezi mládeží velmi vyhledávaným, takřka kultovním formátem. V souvislosti s digitalizací bychom pak rádi časem využili zejména výhod, které s sebou přináší možnost přenosu dat -- vytvořit databáze, které budou použitelné pro tento druh vysílání a do té doby budou přístupné na internetu (databáze textů, klipů, diskografií a historií kapel etc.). Zároveň bychom rádi zapojili SMS/MMS technologie -- ať už nejprve ve formě hlasování nebo např. vzkazů na internetové stránky, tak později třeba na obrazovku přijímače apod. Budeme se snažit zapojit již stávající projekty jako jsou právě vznikající stránky pořadu Alternativa (projekt databáze free-mp3 od různých českých kapel a djs spojený se SMS hitparádou a komunitním serverem) 15. Vývoj do budoucna, ambice Hlavním cílem, se kterým se počítá v horizontu jednoho roku, je oslovení širokého spektra mladé generace, především ale těch, kteří nejsou spokojeni se stávající nabídkou komerčních stanic. Toto vysílání se bude obracet hlavně na populaci středo- a vysokoškolského typu, kterým nemůže stačit proud plytké hudby, valící se z běžného vysílání českých rozhlasových stanic. Zároveň je třeba získat status "kultovního rádia", tak, jak se to v omezené míře povedlo např. Radiu Strahov, resp. Radiu 1. Zásady komunikační strategie, se kterými byla Rada Českého rozhlasu seznámenaLadislav Lindner-Kylar, ČRo Online a studio Commercial Underground (září 2006) Kreativní řešení image kampaně (výňatek)
Slogan Poslouchej hlavou, vytvořený týmem ČRo Online se stal prvním headline Radia Wave. Programové schéma vysílání Radia Wave
Činy Rady ČRo a generálního ředitele Českého rozhlasuRada schválila dle oprávnění § 8 odst. 1 písm. h) usnesení 12/05, jehož součástí byl projekt ČRo 4 Radia Wave, a generální ředitel dle tohoto usnesení zadal přípravu realizace projektu, což Rada vzala na vědomí usnesením 43/05, písm. e). Usnesením 103/05 Rada schválila programové schéma, usnesením 6/06 Rada zřídila na základě § 9 odst. 8 zákona 484/1991 Sb. regionální studio. O změně v šíření programů na vysílači Cukrák Český rozhlas oficiálně informoval před zahájením vysílání Radia Wave dopisem ze dne 22.12.2005 Radu pro rtv i ČTÚ. Rada pro rtv na rozdíl od ČTÚ na toto písemné podání vůbec nereagovala (např. požadavkem na doplnění podání, příp. zamítnutím), takže ČRo mohl mít za to, že Rada pro rtv se změnou souhlasí. 13.1. 2006 vyčlenil generální ředitel pro vysílání FM frekvenci a studio zahájilo vysílání digitálně a analogově na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7MHz/50kW. Rada ČRo v zápisu z veřejného zasedání 25. 1. 2006 požádala generálního ředitele, aby jejím jménem pracovníkům studia Českého rozhlasu 4 -- Radio Wave za jeho uvedení do provozu poděkoval. Rada ČRo zajistila monitorování provozu Radia Wave vzhledem k dodržování požadavků zákona č. 484/1991 Sb. odborníkem -- p. Hnilem a objednala si u něj poziční zprávy každý měsíc. Za tyto zprávy Rada ČRo platila p. Hnilovi honorář a počátkem roku 2007 jej dokonce pro velmi kvalitní informační hodnotu zvýšila. V žádné zprávě nezávislý hodnotitel programu Hnilo nekonstatoval, že by byl vysíláním Radia Wave závažným způsobem porušen §2 nebo § 3 zákona o Českém rozhlasu. VysíláníDne 13.1. 2006 ve 13:13 hod. zahájil FM vysílač Praha-Cukrák s výkonem 50 kW na kmitočtu 100,7 MHz šíření nového programu regionálního studia ČRo 4 -- Rádio Wave. Regionální studio Český rozhlas 4 -- Radio Wave zároveň vysílá na internetu, v digitálním multiplexu DVB-T a jako převzaté vysílání na satelitu a v rozvodech kabelových operátorů. Naplnila se tak deset let stará vize o vzniku nové stanice pro mladé posluchače na FM kmitočtu s pokrytím území s nejhustší koncentrací mládeže. Původní záměr vytvořit celoplošnou stanici vždy ztroskotal na nedostatku zkoordinovaných FM kmitočtů, na kterých po vzniku duálního vysílání začali vysílat provozovatelé rozhlasového vysílání na základě licence. Profil posluchačůStanice svým programovým formátem patří do kategorie Urban Contemporary. Rozsah cílových skupin je definován věkově v rozsahu 18 -- 35 let. Alternativní hudební a kulturně publicistický formát pro mladou a "nespokojenou" městskou populaci, široký playlist obsahuje vše od "nekomerčního" poprocku přes jazz, etno až po house. Typickým posluchačem tohoto studia je středoškolský či vysokoškolský student z města a jeho okolí -- typicky z Prahy a ze Středočeského kraje, bez vlastního stálého příjmu, se zájmem o sport a aktivní prožívání volného času. Největší část posluchačů -- cca 51% -- je ve věku 20-29 let, 30% posluchačů je ve věku 12-19 let. Posluchač je plně digitálně gramotný na úrovni standardu ECDL, vlastní a umí požívat jak počítač, tak multimediální mobilní telefon a přenosné audio- a videotechnologie. Orientuje se v populární hudbě, filmu, počítačových hrách a jeho kulturní i hudební vkus jsou vyhraněné. Je divákem televize Óčko, občasným divákem ČT 2. JE aktivním návštěvníkem kulturních akcí v klubech. Další skupinu posluchačů tvoří muži i ženy starší 25 let se zájmem o "pouliční" a nestandardní sporty (fusbal, skateboard, inlay bruslení, snowboard, rekreační horolezectví a turistika, jízda na horském či trekingovém kole, akrobacie apod.), současnou progresivní hudbu, kulturu a aktivní návštěvníci alternativních kulturních a sportovních zařízení v Praze a jejím okolí. Třetí skupinu tvoří žáci posledních ročníků základní školy se zájmem o aktivní prožívání volného času. Právě volnočasové aktivity mládeže ve městě jsou jedním z primárních témat stanice. To, že stanice je regionálním studiem, vyplývá ze sociodemografického rozdělení jejích posluchačů. 14% obyvatelstva je z obcí do 1000 obyvatel, 25,6% z obcí 1 000-4 999 obyvatel, 22,7 % z měst 5-20 000 obyvatel, pouze 5% z obcí 20 -- 100 000 obyvatel a plných 32,6% z měst nad 100 000 obyvatel. 34% posluchačů má základní, 53% střední a 12% vysokoškolské vzdělání. Programové vymezeníHlavní orientace stanice v oblasti mluveného slova je kulturní, především orientovaná na fenomén této skupiny posluchačů -- hudbu. Oslovit stejnou intenzitou všechny skupiny obyvatel neumožňuje u žádné stanice prostý fakt. Neumožňují to sociokulturní rozdíly, které zvláště v této věkové skupině jsou velmi markantní. Markantní jsou ale i mezi dalšími věkovými kategoriemi. Odlišnost hudebního vkusu je jedním kritériem, druhým pak je rychlost a charakter mluvy moderátorů, třetím jsou žánrová specifika. V daném segmentu nemainstreamové kultury přináší regionální studio Radio Wave rozhovory, reportáže, pozvánky a další informace o kulturním dění, kulturní tipy (zejména páteční Weekend Checkout, který je kompletním víkendovým kulturním servisem) zejména v regionu, pro který vysílá -- v Praze a ve Středočeském kraji. Vznik studia byl připravován od května 2005 pod provozní gescí ČRo 2 -- Praha na základě převzatého týmu redaktorů a externistů z ČRo 8 Online. Nábor zaměstnanců pro novou stanici začal probíhat od listopadu 2005, ke konci roku pracovalo na stanici celkem devět zaměstnanců. Na spuštěném zkušebním vysílání 1. 12. 2005 se podílelo 30 externistů. Ti se rekrutovali především ze starších a zkušenějších elévů. Spor s Radou pro rozhlasové a televizní vysíláníDalo se očekávat, že spuštění Radia Wave vyvolá negativní reakce provozovatelů vysílání s licencí na dotčeném území i mimo ně. Protože jim vznikla "nekalá" konkurence u cílové skupiny, která byla doposud výhradní, kartelově ovládanou doménou komerčních subjektů a na ně napojených reklamních sítí. Asociace provozovatelů soukromého vysílání ústy prezidenta Michala Zelenky, ale i další privátní vysílatelé i zástupci Radia 1 se také od začátku vysílání Radia Wave mediálně vyjadřovali k vysílání Radia Wave. Anketa RadioTV -- první dojmy z Radia Wave ZDE Na tyto počínající útoky na veřejnou službu Radia Wave jsem byl nucen reagovat prostřednictvím článků v internetovém deníku Britské listy. Vlna spláchne i potůček špíny ZDE Potůček teče, vlna se valí... ZDE
Rádio 1 a Reflex: barterově vyměňovaný prostor pro vzájemnou propagaci ZDE
Agitky Českých médií už netáhnou, není divu ZDE
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání došla k závěru, že zahájením vysílání Radia Wave na FM vysílači Praha-Cukrák mohlo dojít k porušení zákona a zahájila dne 24. 1. 2006 s Českým rozhlasem správní řízení. Ve věci nařídila ústní jednání a po něm vydala dne 1. 3. 2006 upozornění dle ustanovení § 60 odst. 2 písm. e) zákona 231/2001 Sb. Český rozhlas upozornění rozporoval a v písemně odůvodnil, proč bude i nadále vysílat Radio Wave. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mu udělila rozhodnutím sp. zn. 2006/18/Saf/CRO, č. j. kuc/4431/06 ze dne 15.6.2006 pokutu 1 000 000 Kč podle ustanovení § 60 odst. 2 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tj. nedodržení souboru technických parametrů vysílání. Rozhodnutí RRTV o pokutě ze dne 15.6.2006 TIFDOC Proti rozhodnutí Rady podal Český rozhlas žalobu. Městský soud v Praze rozhodnutím sp. zn. 10 Ca 236/2006- 32 ze dne 10. 11. 2006 rozhodnuti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o pokutě vůči ČRo za porušení souboru technických parametrů podle § 78 odst. 1. zákona o správním řízení soudním pro nezákonnost zrušil a vrátil věc Radě pro rtv k dalšímu řízení, přičemž je Rada pro rtv právním názorem v rozsudku ve svém dalším rozhodování vázána. Soud v řízení rozhodl, že předmětným jednáním Český rozhlas nenaplnil znaky skutkové podstaty správního deliktu dle ustanovení § 60 odst. 2 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb. a že je tudíž Radou udělená sankce nezákonná. Rozhodnutí Městského soudu o nezákonnosti pokuty Co to znamená? Toto je stanovisko vedení Českého rozhlasu, věcně shodné s názory renomované advokátní kanceláře, se kterým se i já stoprocentně ztotožňuji:
Jestliže soud v odůvodnění připojil kromě odůvodnění výroku další vlastní úvahy o tom, zda Wave je či není regionálním vysíláním a zda jej tedy ČRo může vysílat, je to pouhá volná úvaha soudu, nikoliv rozhodnutí. Taková úvaha v odůvodnění rozsudku nemá žádnou právní relevanci. To mimo jiné znamená, že jím není vázána ani Rada Českého rozhlasu, ani ČRo. Od rozhodnutí soudu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání žádný úkon ve vztahu ke správnímu řízení s ČRo nepodnikla. ČRo musí vyčkat, zda a jak bude Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve správním řízení pokračovat, nebo je zastaví. Otázkou, s níž je třeba se vypořádat, jsou případné důsledky právních názorů, kterými soud své rozhodnutí zdůvodnil. Tyto názory jsou pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání závazné a lze očekávat, že jim podřídí svou další strategii postupu ve věci. Dne 26.1.2007 zaslala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Radě ČRo dopis, (jehož přílohou je rozsudek MS v Praze), který se odvolává na právní názor MS v Praze, jímž odůvodnil své rozhodnutí a jímž se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání cítí být vázána a "předává Radě Čro k posouzení a rozhodnutí, zda vysíláním programu ČRo 4 -- Radio Wave na kmitočtu Praha -- Cukrák 100,7 MHz/50 kW nedošlo (a nedochází) k porušení povinnosti Českého rozhlasu při plnění úkolů veřejné služby, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. a) zákona 484/Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění". Současně dopis Radu Čro žádá, aby věc posoudila a podnikla v rámci svých svěřených kompetencí odpovídající opatření a ve lhůtě do jednoho měsíce Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o svém stanovisku a přijatých opatřeních informovala. Z dopisu je zřejmé, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přejala právní názory soudu, vyslovené v odůvodnění rozsudku. Postup Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jímž zaslala v této fázi podnět Radě ČRo, je v rozporu s právním názorem soudu připojeným k rozsudku. DOKUMENT: Podnět Rady pro rozhalsové a televizní vysílání Radě Českého rozhlasu 1. 2. 2007 PDF Jak uvedeno výše, právním názorem vysloveným v rozsudku je vázán správní orgán, tj. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. V oblasti správního řízení platí zásada, že identita skutku, pro nějž bylo řízení zahájeno, musí být zachována po celou dobu řízení, zatímco právní kvalifikace skutku se může měnit. Ovšem za předpokladu, že je účastník řízení s novou právní kvalifikací seznámen a je mu poskytnuta možnost se k ní vyjádřit. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přitom musí postupovat podle § 59 zákona o pro rozhlasové a televizní vysílání a poskytnout ČRo přiměřenou lhůtu k nápravě. Podle tohoto právního názoru (str. 10, 3. odstavec) bude především nutno posoudit, zda se ČRo předmětným jednáním nedopustil jiného správního deliktu uvedeného v § 60 zákona o pro rozhlasové a televizní vysílání, než je nedodržení souboru technických parametrů, za něž byl ČRo nesprávně postižen a který Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemůže znovu použít. Podle právního názoru soudu pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dospěje k závěru, že porušení povinností nenaplňuje znaky žádného správního deliktu podle zákona o pro rozhlasové a televizní vysílání, nezbude Radě pro rozhlasové a televizní vysílání než správní řízení zastavit, neboť podle názoru soudu samozřejmě i pro oblast správního trestání platí ústavní zásada, podle níž nemůže být trestu bez zákona. Teprve následně by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mohla předat podnět jinému příslušnému orgánu, tj. Radě ČRo. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nové posouzení skutku dosud neprovedla, tj. ani nezahájila nové správní řízení s novou kvalifikací, ani nedospěla k zastavení řízení. Její výzva vyjádřená v dopisu Radě ČRo, aby posoudila, zda ČRo neporušuje povinnosti při plnění úkolů veřejné služby, je tedy v rozporu s právním názorem soudu, kterým je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vázána. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání současně vyzývá Radu ČRo, aby v této věci podnikla v rámci svých kompetencí odpovídající opatření a o přijatých opatřeních ji do jednoho měsíce informovala. Paradoxně tak požaduje, aby Rada ČRo reagovala na správní řízení, které doposud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ani nezahájila. Pokud by zahájila další správní řízení, může tak učinit jen ve vztahu k ČRo. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle názoru soudu nemůže s ČRo zahájit správní řízení pro porušení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o ČRo. Rada ČRo je zcela samostatným orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, který není Radě pro pro rozhlasové a televizní vysílání, správnímu úřadu, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, nijak podřízen. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemůže Radu ČRo nijak úkolovat. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemá kompetenci stanovovat Českému rozhlasu, jaké programy má na svých kmitočtech vysílat. Pouze kontroluje, zda přidělené kmitočty Český rozhlas využívá a zda program je v souladu se zákonem o provozování pro rozhlasové a televizní vysílání. K tomu závěru dospěl ve svém právním názoru i soud (viz str. 7 rozsudku dole). Dopis Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zaslaný Radě ČRo má z hlediska Rady ČRo charakter podnětu, ke kterému by měla přistoupit jako ke každému jinému podnětu, který dostane od veřejnosti. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Radu ČRo rozhodně nemůže úkolovat včetně lhůty, tj. požadovat ve stanovené lhůtě nějaké stanovisko a informaci o přijatých nápravných opatřeních. Rada ČRo by však v rozumné lhůtě měla na podnět odpovědět tak, jak činí v případě jiných podnětů. Český rozhlas v souladu s pravomocným zamítnutím žaloby Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vysílal na kmitočtu 100,7 FM program regionálního studia Radio Wave až do konce roku 2006 a vysílá zde program Radia Wave stále. ZávěrRada ČRo měla vyčkat, dokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání buď nezahájí nové správní řízení pro delikt taxativně vyjmenovaný v § 60 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání (kromě § 60 odst. 2 písm. e), jehož použití pro tento případ soud v plném rozsahu zrušil) nebo zahájené řízení proti Českému rozhlasu zastaví. To také na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu dne 28. 2. 2007 navrhoval její místopředseda Rady Zoubek. Zaslání dopisu Radě ČRo je podle vedení Českého rozhlasu i podle mého právního názoru v rozporu s právním názorem soudu, kterým je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vázána; ve věci musí nejprve znovu rozhodnout sama Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (zahájit nové řízení nebo řízení zastavit). Za právního stavu do inkriminovaného usnesení Rady Českého rozhlasu by bývala musela Rada pro rozhlasové televizní vysílání řízení zastavit. Dle mého právního názoru Rada Českého rozhlasu (jako celek) usnesením své většiny (členů Rady Floriana, Jaklové, Jíšy, Ptáčkové a Blažka) porušila formulacemi svého schváleného usnesení zákon o Českém rozhlasu, zákon o rozhlasovém a televizním vysílání a zasáhla do výlučných kompetencí generálního ředitele Českého rozhlasu a managementu Českého rozhlasu. Rada totiž může a musí konat pouze v souladu se zákonem a svým oprávněním. Nemůže vydávat jiná usnesení, než k jakým ji zákon zmocňuje. Vzniká tedy podezření, že Rada ČRo by mohla poškodit Český rozhlas, tím, že dá svým usnesením možnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání pokračovat v řízení o udělení pokuty 1 000 000 Kč Českému rozhlasu, aniž se názor Rady opírá o zákon o Českém rozhlasu či o zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Rada ČRo svým konáním v případu Wave 100,7 FM poškodila plátce rozhlasového poplatku, kteří platili rozhlasový poplatek, aniž by za něj dostávali adekvátní protihodnotu vysíláním, které by splňovalo jejich požadavky kladené §2 zákona č. 484/1991 Sb. Mladí posluchači mohou rozhodnutím Rady Českého rozhlasu přijít o možnost příjmu rozhlasového studia, specificky zaměřeného na mladé posluchače v pražském a středočeském regionu a v budoucnosti i v dalších regionech. Rada ČRo ohrozila svým doporučením možnost Českého rozhlasu vysílat z vysílače Cukrák, neboť v současné době probíhá revize kmitočtů. Rada pro rtv by v okamžiku, kdyby z vysílače Cukrák vysílal Český rozhlas program studia Region Středočeský kraj (jako studio, svou schválenou programovou skladbou primárně určenou pro vysílání obyvatelům Středočeského kraje -- studio v sídle kraje), mohlo Českému rozhlasu vysílač Cukrák odejmout. Český rozhlas by se v tu chvíli nechoval ke svěřenému kmitočtu i svěřeným financím poplatníků s péčí řádného hospodáře, neboť by prakticky stoprocentně překrýval vysíláním z Cukráku hlavní město Prahu. To ovšem není předmětem vysílání regionálního studia Českého rozhlasu Region Střední Čechy. Vzniklo by tak reálné riziko, že by Rada pro rtv Českému rozhlasu vysílač Cukrák odňal výměnou za dokrývače v Berouně a dalších lokalitách a vysílač Cukrák o vysokém výkonu by přidělil -- některé komerční stanici. Podle zákona pro rtv však Rada pro rtv může podle § 20, odst. 1) omezit soubor technických parametrů vysílání mj. při neefektivitě využívání kmitočtů, čímž se ovšem výhradně rozumí vysílání se sníženým výkonem oproti přidělenému. Členové Rady ČRo měli pro své rozhodnutí po celou dobu plnou součinnost managementu ČRo a byly jim poskytnuty veškeré informace, včetně stanovisek advokátních kanceláří Kříž-Bělina (zadání generálního ředitele ČRo) a advokátní kanceláře Hrudka-Řípa (zadání Rady ČRo). Dostali kompletní podklady od managementu, mohli managementu klást bez omezení doplňující otázky a byly jim vysvětleny i veškeré okolnosti programové skladby studia. Z analýz nezávislého konzultanta Rady nevyplynulo, že by se studio Český rozhlas Radio Wave odchylovalo od požadavků na objem regionálních zpráv či objem regionálně zaměřené publicistiky či že by porušovalo zákon o Českém rozhlasu. Doporučení člena předsednictva Zoubka odložit takto významné rozhodnutí většina pěti členů Rady nerespektovala, stejně jako mé upozornění, že ignorováním přesných formulací zákonů a jejich záměnou s dojmy členů Rady, kteří navrhli usnesení o Radiu Wave překračuje Rada své kompetence a zákon o Českém rozhlasu. O motivech pěti členů Rady ČRo , kteří takto poškodili Český rozhlas a některé jeho koncesionáře, se lze jen dohadovat. Já tak činit nehodlám, ale věřím, že rozhodnutím dotčení koncesionáři ano. Mají na to totiž právo, neboť Rada ČRo zastupuje i je. Už s ohledem na to, že člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání. Poslanecká sněmovna člena Rady ČRo z funkce odvolá například tehdy, přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady ČRo stanovené ve výše citovaném § 5 zákona o Českém rozhlasu. Myslím, že hluboká pravda je v reklamních sloganech Radia Wave -- nezáleží jaké rádio máš, ale jakou stanici posloucháš! Poslouchat se musí hlavou. Samostatné stanovisko jako DOC Přepis zvukového záznamu jednání Rady Českého rozhlasu 28. 2. 2007 o Radiu WaveJiří Florian, předseda rady: A teď je tady bod číslo 6, usnesení k bodu Rádio Wave. To je návrh paní kolegyně Jaklové, tím jí teď předávám slovo. Ať přednese svůj návrh. Dana Jaklová, místopředsedkyně : Takže, máte před sebou návrh, který vám není neznámý, dostali jste ho v mailové podobě, nějakým způsobem jste se k němu vyjadřovali. Já tento návrh předkládám, protože se domnívám, že se rada věnovala Rádiu Wave dostatečně. O výsledku toho soudního sporu ví od 13. prosince loňského roku. Podnět z rady přišel 1. 2. na Radu Českého rozhlasu, a dávám tedy toto usnesení jako usnesení číslo 24/07. Jiří Florian, předseda rady : Pan místopředseda...? Bohuš Zoubek, místopředseda : Já bych se chtěl zeptat, s dovolením, pane předsedo, pana generálního ředitele na materiál, který jsme dostali dnes na stůl a který jsme neměli příležitost asi studovat. Nebo, neměli jsme podrobně tu příležitost. Jestli jsou tam nějaké zásadní novinky proti té diskusi, kterou jsme měli na předsednictvu minulý týden. Jiří Florian, předseda rady : Prosím, pane generální řediteli. Václav Kasík, ředitel ČRo : Děkuji. Je tam zásadní materiál, to jest odpověď vysoce renomované právní kanceláře pánů profesorů Kříž a Bělina na téma stanice Wave. Tam jsou jednoznačné výroky. Zejména po přečtení několikařádkového odstavce s názvem Závěr. To může trvat jednu minutu. Jiří Florian, předseda rady : Ano, okamžik... Prosím, pan... (směs hlasů) Bohuš Zoubek, místopředseda : Já jestli bych na to mohl reagovat sám za sebe, já se osobně domnívám, že pak bychom si to měli velice podrobně prostudovat a nedospět předčasně k nějakému usnesení, které bychom eventuálně museli opravovat na některém z příštích zasedání. To je můj návrh. Jiří Florian, předseda rady : Prosím, paní Jaklová. Dana Jaklová, místopředsedkyně : No... Já.... jsem ty podklady obdržela elektronickou poštou včera ve 23.07. My jsme měli velmi obsáhlé jednání minulý týden na předsednictvu, kdy pan ředitel přišel prakticky se všemi zástupci managementu Českého rozhlasu, aby nám vysvětlil situaci. De facto nás přesvědčil. Já upozorňuji na to, že tento materiál, a to jsme dostávali různé materiály, je ze 26. ledna letošního roku. Nechápu tedy, proč jsme ho dostali včera v noci a dnes na stůl. Ale protože jsme měli i svůj právní posudek, protože pan ředitel generální na minulém jednání citoval právní stanoviska k té celé kauze, která rozhlas měl, domnívám se, že není nutné, aby rada před přijetím usnesení musela zase o měsíc odkládat to rozhodnutí. Jiří Florian, předseda rady : Tak. Hlásí se... Teď nevím, kdo z vás se hlásil první. Pan generální ředitel. Prosím, pane generální řediteli. Václav Kasík, ředitel ČRo : Promiňte, nezlobte se, který materiál má datum 26. 1.? Dana Jaklová, místopředsedkyně : „Podklady k dopisu RRTV ze dne 26. ledna.“ Václav Kasík, ředitel ČRo : To je, prosím pěkně, nedůležité datum. Ty podklady se samozřejmě hromadily dlouhou dobu. Ale já jsem nyní hovořil o jednom jediném dokumentu, který má datum samozřejmě aktuální. Jiří Florian, předseda rady : Ano, okamžik, pan doktor se pak hlásí... po panu generálním. Václav Kasík, ředitel ČRo : Nevím, kde se tam zatoulal. Jiří Florian, předseda rady : Pan doktor Seemann se hlásil. Štěpán Kotrba : Pane předsedo, prosím pěkně. Kdyby paní místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu uměla číst, tak by věděla, že dopis Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byl datován 26. 1. 2007. Děkuji! Jiří Florian, předseda rady : Pan doktor Seemann. Richard Seemann : Já mám dva dotazy. První dotaz je, možná jsem to špatně po-chopil, že na posledním zasedání předsednictva bylo vcelku jednomyslně rozhodnuto celou záležitost odložit. Proto se poslal ten dopis. Druhá věc je dotaz – tento návrh, který je nám předkládán, to je stanovisko předsednictva, anebo je to stanovisko paní Jaklový, která to přednáší? Jiří Florian, předseda rady : Děkuji, hlásí se paní Ptáčková. Maria Ptáčková : Tak jednak nebudu zapírat, že z velké většiny jsem koncipovala návrh toho usnesení já. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že si velmi vážím rozboru, který jsme tady dostali od advokátní kanceláře, který se v tom závěru zabývá tím, jestli se Český rozhlas chová protiprávně a zda porušuje zákon. Já se domnívám, že kdyby velká rada chtěla vědět, jestli se Český rozhlas chová protiprávně a porušuje zákon, nebude se na to ptát Rady Českého rozhlasu. Bude se na to ptát orgánů, činných v trestním řízení. A tím pádem také návrh mého usnesení se vůbec netýká toho, jestli se Český rozhlas chová protiprávně a porušuje zákon, týká se toho, jestli naplňuje zákon. A to je podle mě něco jiného. A já se domnívám, že nenaplňuje zákon v tom smyslu, že vlastně omezil pokrytí regionálního rádia Region, nebo studia, abych byla přesná, tím, že využil vysílač pro jiné účely. A toto vlastně sleduje návrh mého usnesení. Je to pochopitelně reakce na podnět, který nám dala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale já si myslím, že my na to nehledíme z pohledu, jak na to hleděla RRTV, to znamená, že se ona zabývala otázkou, zda byl porušen zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Ale my se musíme sami sebe zeptat, zda je naplněn zákon o Českém rozhlasu. A v tom případě já si myslím, že když situace je taková, že asi nikdy nedospějeme, nebo v nějakém časovém horizontu, než si dokážeme představit, nedospějeme k tomu, že re-gionálními studii budou opravdu pokryta území regionů, tak si myslím, že veřejnoprávní stanice by se neměla dopouštět toho, že bude situaci zhoršovat. A tady z mého pohledu došlo ke zhoršení, a proto navrhuji usnesení v tomto smyslu, kdy bychom se měli přinejmenším vrátit k situaci, která tu už byla. Abychom naplnili povinnosti, které klade Českému rozhlasu zákon o Českém rozhlase. Jiří Florian, předseda rady : Ano, děkuji. Pan Kotrba se hlásí. Štěpán Kotrba : No, já se vrátím k tomu odstavci 2 usnesení, které paní Jaklová sice předkládá, ale vypracovala ho paní Ptáčková. A já bych si dovolil konstatovat jednu věc. Rada Českého rozhlasu může činit svá rozhodnutí pouze v souladu a ve jménu zákona. Nezlobte se, paní kolegyně, ale hovořit v usnesení, zabývajícím se zákonem o Českém rozhlase, o „pokrytí území Středočeského kraje“, je z tohoto titulu nonsens. Slovo „pokrytí území Středočeského kraje“ není předmětem regionálního vysílání. Regionální vysílání podle zákona 231/2001 nepokrývá území, ale pokrývá počet obyvatel. Do prázdných lesů se většinou nevysílá. A tam, kam se vysílá, se vysílá dle technických možností. A proto pro regionální vysílání určuje zákon o rozhlasovém a televizním vysílání 231/2001 parametr 1-70 %. Tohoto parametru se dotýká i definice § 3, odst. 1 zákona o Českém rozhlase a Český rozhlas tímto nemůže nenaplnit zákonný požadavek, protože prostě procento obyvatel, které pokrývá stanice Region, je dosaženo. Takže, nezlobte se na mě, nelze hlasovat o něčem, co je v rozporu se zákonem. Tady je právní nihilismus v téhle radě. Tady si prostě každý plácá... é... dojmy s pojmy a nikdo nere-spektuje to, co prostě konstatují právníci, kteří asi tomu rozumí. Jiří Florian, předseda rady : Tady, pane Kotrbo, nikdo neplácá, tady jsou členové rady, zvolení parlamentem České republiky. Podle toho se chovejte. Paní Ptáčková se hlásí. Maria Ptáčková : Já bych se chtěla zeptat pana Kotrby, protože on řekl každý, a on má pravdu, opravdu každý, i on tady plácá nesmysly... Ale já bych jenom chtěla zdůraznit, že Beroun ani Benešov není zalesněná krajina, že jsou to podle mě významné aglomerace a s významným počtem obyvatel v rámci Středočeského kraje. Je bez pochyby, že došlo ke snížení příjmu vysílání regionální stanice v těchto oblastech. Štěpán Kotrba : Došlo k... Jiří Florian, předseda rady : Nemáte slovo, pane Kotrbo. Děkuji paní Ptáčkové, hlásil se pan doktor Seemann. Richard Seemann : Já se nechci na těch právních věcech točit, já bych měl spíš dotaz a na to možná může dobře odpovědět pan generální ředitel. Kdyby teda došlo k tomu, že skončíme to analogové vysílání, jaký to bude mít dopad? Já mám pocit, že tím těch 18 milionů nebo kolik my tam věnujeme na tu stanici Wave, to prostě potom nemá vůbec cenu věnovat. Většina těch posluchačů, které my chceme zasáhnout, tu mládež, ta má jedinou možnost, pokud jsou v pohybu, a takhle nám to tady bylo prezentováno, když ukazovali nějaký ty tykadýlka, co oni maj, a tak dále, to se dá poslouchat zatím jen analogem. Zatím neexistují takové digitální přístroje. Digitálně si to můžu pustit na set-top-boxu, může si to pustit prostřednictvím notebooku a já nevím čeho, ale nikoliv u lidí, kteří se prostě pohybujou. Ono taky podle toho to vypadá, protože ty ostatní digitální stanice, co máme, víceméně vycházej ze stanic, nebo z redakcí, které už existujou, a stojí asi půl milionu. Tohle stojí 18 milionů a kdyby se to odpojilo, no tak podle mého názoru v dnešní situaci – já neříkám, že za rok, až začne výrobce vyrábět i takovýhle MP3, ale ty zatím neexistujou, kromě stolních přijímačů, ale to nikdo nebude tahat – tak to nemá vůbec cenu takovouhle stanici živit. A mně se zdá, že těch 18 milionů, to by byl drahý špás. Pochopitelně můžeme přemýšlet o tom, a jistě by to tak bylo, že v momentu, kdy převáží možnost digitálního poslechu volným poslechem, tak by bylo možné ten analog opustit. Ale jinak si tedy řekněme, jaké to bude mít praktické důsledky, mně vůbec nejde o to, jestli je zákon takovej či onakej, co to bude mít za praktickej důsledek, a to bych rád slyšel z úst pana generálního ředitele, co by potom chybělo. Jiří Florian, předseda rady : Než dáme slovo panu generálnímu řediteli, jenom technická poznámka. Tato stanice byla zřízena jako stanice digitální. Štěpán Kotrba : Ne. Jiří Florian, předseda rady : Tak jsme ji původně schvalovali. Štěpán Kotrba : Ne, není pravda, pane předsedo. Jiří Florian, předseda rady : Pan generální ředitel má slovo, prosím. Václav Kasík, ředitel ČRo : Tak kdybychom této stanici sebrali analogové vysílače, nebo lépe řečeno jeden analogový vysílač, tak bychom působnost této stanice v podstatě zrušili. Tato stanice je určena mladým lidem, kteří v současné době převážně poslouchají tuto stanici v analogu. Co se pokrytí středočeského Regionu týče, neustále vynakládáme veliké úsilí na doplnění kmitočtů tak, abychom Region pokrývali lépe. Proto bych byl rád, kdybychom celou záležitost vnímali tak, že současné nastavení kmitočtů bych já vnímal jako dočasné. V okamžiku, kdy se digitální vysílání díky pokroku technologií rozšíří na přijatelnější úroveň, tak abychom se samozřejmě – teď mluvím konkrétně o vysílači Cukrák – vrátili třeba k využití Cukráku pro středočeský Region. Nemluvě ovšem o tom, že středočeský region není hlavní město Praha a právě vysílač Cukrák šedesáti pěti procenty působí právě na území hlavního města Prahy. Pro hlavní město Praha je určen vysílač Mahlerovy sady, kde vysílá stanice Regina. Proto jsem si dovolil vám dát i mapu, která tento stav, který jsem nyní popsal, prakticky dokládá. Z mé strany všechno. Jiří Florian, předseda rady : Děkuji. Hlásila se paní Ptáčková. Maria Ptáčková : Já jenom ještě jsem chtěla zdůraznit, možná jsem to neřekla jasně, že návrh mého usnesení vůbec nehovoří o tom, že se má zrušit vysílání Rádia Wave na analogu. Jako já proti tomu nebrojím. Mně vadí to, že došlo ke snížení pokrytí Středočeského kraje. A jakou formou a jakým způsobem Český rozhlas zajistí to pokrytí, to je v jeho kompetenci. Do toho já nemohu mluvit a netroufám si to byť jen navrhovat. Pokud by Český rozhlas byl schopen zajistit to, že bude Středočeský kraj pokryt tak, jak byl pokryt, než byl použit Cukrák pro Wave, jinými způsoby, ať tak učiní jinými způsoby. Jiří Florian, předseda rady : Hlásí se pan generální ředitel, potom pan Kotrba. Václav Kasík, ředitel ČRo : Děkuju za slovo. My bychom tak učinili hned zítra, kdybychom měli nějakou možnost. Kdybychom měli kmitočty, nebo kdybychom uměli ovlivnit přidělení kmitočtů... Jiří Florian, předseda rady : Ano. Tady chybí... Václav Kasík, ředitel ČRo : Kdybychom uměli ovlivnit přidělení kmitočtů, tak my bychom to udělali ihned. My musíme vždycky počkat, až ten kmitočet nám bude přidělen, a to je ten malér. Důkazy o naší aktivitě, směřující k získání takových kmitočtů máme, je to všeobecně známá činnost. Jiří Florian, předseda rady : Děkuji. Než dám slovo panu Kotrbovi: Mám tady před sebou usnesení z roku 2006. My... Rádio Wave jako digitální stanice byla zřízena v průběhu roku 2005, ke konci roku, a to byla zřízena v tom balíku digitálních stanic, které byly celkem čtyři – Leonardo, D-Dur, Česko a Wave. A teprve dodatečně, a to v lednu 2006, jsme usnesením číslo 6 schvalovali zřízení studia ČRo 4 – Rádio Wave. Takže takhle to bylo, jenom pro pořádek jakým způsobem to bylo. Čili Rádio Wave nebylo schvalováno jako analogová stanice. Slovo má pan Kotrba. Štěpán Kotrba : Já bych uvedl některé věci na pravou míru. Já už si tady připadám jako ta pověstná kancelář. Takže, prosím pěkně: Rada schválila dle oprávnění podle § 8, odstavec 1, písmeno h) usnesení 12/05, jehož součástí byl projekt Českého rozhlasu 4 – Rádia Wave, a pan generální ředitel podle tohoto usnesení zadal realizaci tohoto projektu. To vzala pouze na vědomí rada usnesením číslo 43/05 pod písmenem e). To je to, o kterém mluvíte. Ale to vzala pouze na vědomí. Protože tam nic rada neschvaluje. Usnesením 103/05 rada schválila programové schéma stanice a usnesením 6/06 zřídila na základě § 9, odstavec 8 zákona 484/91 Sb. regionální studio. 13. ledna 2006 vyčlenil generální ředitel pro toto vysílání mikrovlnnou frekvenci a studio zahájilo vysílání. Jiří Florian, předseda rady : Technická poznámka. Rada Českého rozhlasu podle § 8, nikoliv to, co vy jste teď hlásil, odstavec 1, písmeno e) zákona o Českém rozhlase v návaznosti na své usnesení 103/05 ze dne 30. 11. 2005 schvaluje zřízení, pozor, studia ČRo 4 – Rádio Wave... Štěpán Kotrba : Ano. Jiří Florian, předseda rady : ...slovo regionální tam není, které zahájilo své vysílání dne 13. 1. 2006. Toto je doslovně usnesení 6/06. Štěpán Kotrba : No... Jiří Florian, předseda rady : Ale vy jste četl jiný text! To byla jenom technická poznámka. Máte slovo, pokračujte dál. Štěpán Kotrba : Tak, to je jedna věc. Druhá věc je: Součástí toho balíku podkladů, které jsme dostali od generálního ředitele, je současně i dokumentace o tom, jaké kroky učinil Český rozhlas ve věci sehnání kmitočtů pro pokrytí řady dalších území. Nemůže někdo tvrdit, že Český rozhlas nenaplňuje zákon, jestliže se pohybuje v mezích tohoto zákona. Není možné tvrdit, že tím, že je nepokryto kus území jednou stanicí, ale to není zhoršení, protože je pokryto jinou stanicí, čili pro krizové situace a jiné případy je ta stanice k dispozici. Ta frekvence je k dispozici, ten vysílač vysílá. Vysílá na něm něco jiného, jinou stanici. A nezlobte se na mě, paní kolegyně, já chápu, že se smějete, ale není v kompetenci Rady rozhodovat o tom, který vysílač bude přidělen které stanici. Maria Ptáčková (?) : Já jsem to řekla, kdybyste poslouchal. Jiří Florian, předseda rady : Děkuji panu Kotrbovi. Ještě je nějaká připomínka tady k tomuto, prosím? Není tomu tak. Takže je tady návrh usnesení, a teď prosím mě sledujte, zdali je to správné číslo, je to 24, je to tak? 24/07, návrh usnesení, ten text máte před sebou, přečte ho paní kolegyně Jaklová a potom já k tomu musím vyhlásit hlasování. Prosím, paní kolegyně Jaklová. Dana Jaklová, místopředsedkyně : „Rada ČRo se na základě podnětu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 26. ledna 2007 zabývala posouzením, zda šířením programu ČRo 4- Radio Wave na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW dochází k porušení povinností Českého rozhlasu při plnění veřejné služby, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Českém rozhlasu. Rada ČRo konstatovala, že využitím kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW pro ČRo 4- Radio Wave Český rozhlas dostatečně nenaplňuje povinnosti při plnění veřejné služby, stanovené v ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Českém rozhlasu, neboť tímto rozhodnutím došlo k výraznému snížení pokrytí území Středočeského kraje (Beroun a Benešov) programem regionálního studia ČRo Region, Střední Čechy v pásmu VKV. Rada ČRo zároveň konstatovala, že programová skladba studia ČRo 4 - Radio Wave, zaměřená na vymezenou věkovou skupinu, nenaplňuje povinnost plnit úkoly veřejné služby ve vztahu k danému regionu v rozsahu stanoveném v ust. § 2 zákona o Českém rozhlase, a proto nelze studio ČRo 4 - Radio Wave v tomto směru považovat za regionální studio. Rada ČRo v souladu s ust. § 8 odst. 1 písmena g) zákona o Českém rozhlasu doporučuje generálnímu řediteli, aby neodkladně zajistil naplnění úkolů veřejné služby pokrytím území Středočeského kraje programem regionálního studia ČRo Region, Střední Čechy šířeném na VKV, a to v takovém rozsahu, který umožňovalo vysílání tohoto programu na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW před jeho užitím pro šíření programu studia ČRo 4 - Radio Wave.“ Jiří Florian, předseda rady : Tak, slyšeli jste návrh usnesení. Pan Zoubek se hlásí, prosím. Bohuš Zoubek, místopředseda : Já bych Vás pane předsedo rád poprosil o jednu věc. To, co jsem vznesl na začátku našeho jednání o tomto bodu, k tomuto tématu. Já se osobně domnívám, že jsme dostali nový materiál, který nám objasňuje situaci podrobnějc a z jiného úhlu, než jsme se doteď dozvídali. Zároveň pan generální ředitel dnes řekl i jiné a nové skutečnosti, které si myslím, že vedou k možnému jinému obsahu usnesení, které zde bylo přečteno a já před tímto zasedáním bych s ním souhlasil, nebýt těch nových skutečností. Z toho důvodu, domnívám se, po prostudování toho materiálu, eventuálně ještě doplnění pana generálního ředitele na příštím zasedání, bych to radši doporučil odložit, toto hlasování. Jiří Florian, předseda rady : Nicméně já z procedurálního hlediska, protože byl přednesen návrh usnesení, musím o něm dát hlasovat, pane místopředsedo. Já beru na vědomí váš názor. Pan doktor Seemann. Richard Seemann : Já bych rád slyšel od pana generálního ředitele, co teda bude dělat, kdyby toto usnesení bylo přijato. Jaké by to podle něho mělo důsledky? Václav Kasík, ředitel ČRo : No, tak... Mám slovo? Jiří Florian, předseda rady : Ano. Prosím, pane generální řediteli. Václav Kasík, ředitel ČRo : Po přečtení toho odstavce číslo čtyři, kde mi doporučujete, abych vrátil stav pokrytí středočeského Regionu do doby, kdy byl na této kótě vysílán program Regionu Střední Čechy, to je doporučení reálné pouze v případě, že bych vrátil vysílání Regionu na Cukrák. Tím ovšem mně současně doporučujete, abych vypnul vysílání Wave na Cukráku. Takovéto doporučení já jako technik neumím vstřebat. Jiří Florian, předseda rady : Dobře, děkuji. (Hlas: Já bych chtěl doplněk.) Vážení, ale já prosím, já vám dám slovo, pane doktore, ale já jsem se před přečtením toho usnesení ptal, zdali k tomu má ještě někdo připomínky a už je k tomu nikdo neměl. Prosím, hovořte. Richard Seemann : Velmi málokdy zdržuju. Já ještě pro doplnění, jaký je to osud pro to studio Wave? To by mě zajímalo. Jiří Florian, předseda rady : Pan generální, prosím. Václav Kasík, ředitel ČRo : Tak je vysoká pravděpodobnost, že se toto vysílání stane pro mnoho mladých lidí nedostupné. Tím pádem o tyto mladé lidi přijdeme, protože vysílání stanice Wave je pro mladé lidi určeno a není naděje, že by tito mladí lidé přešli k vysílání jiných stanic Českého rozhlasu. A současný vývoj dokládá, že programem Rádia Wave jsme oslovili řadu mladých lidí. Poslechovost stanice Wave je daleko vyšší, než poslechovost stanice Region Střední Čechy, pokud je srovnáme co do vyzářeného výkonu. Jiří Florian, předseda rady : Děkuji. Pane kolego, ale ta diskuse byla uzavřena. Skutečně, nezlobte se, tady musíme dodržovat nějaký procedurální řád. Máte něco ještě podstatného k tomu? Štěpán Kotrba : Ano, mám. Jiří Florian, předseda rady : Tak ale příště nehlaste se, když uzavírám diskusi! Já se vždycky ptám, zdali ještě někdo něco má a už nic... Štěpán Kotrba : Já bych se ještě rád, pane předsedo, zeptal vaším prostřednictvím pana generálního ředitele, jaká je pravděpodobnost, že Český telekomunikační úřad zruší kmitočet Cukrák 100,7/50 kW za situace, kdy se prakticky stoprocentně překrývá se stanicí Regina na území hlavního města Prahy, a toto pokrytí činí většinu jeho výkonu. Jiří Florian, předseda rady : Prosím, pane generální řediteli. Václav Kasík, ředitel ČRo : Na takovou otázku neumím odpovědět. Jiří Florian, předseda rady : Ano, děkuji. Čili přikročme k hlasování o usnese-ní... Štěpán Kotrba : A je tam... pardon, pane předsedo... Jiří Florian, předseda rady : ...číslo 24/07, tak jak jsme... Štěpán Kotrba : Mohu, pane předsedo? Jiří Florian, předseda rady : Už ne, pane kolego, už to nejde! Štěpán Kotrba : PANE PŘEDSEDO, ROZHODUJEME TADY O PŘÍLIŠ VÁŽNÝCH VĚCECH, NEŽ ABYCHOM SI TADY HRÁLI... Jiří Florian, předseda rady : Samozřejmě, všichni ho vyjadřujeme hlasováním a přistupuje k němu velmi odpovědně. Takže já se ptám, kdo je pro toto usnesení tak, jak ho přečetla paní Jaklová? Prosím. Raz, dva, tři, čtyři, pět. Kdo je pro-ti? Tři. Nezdržel se nikdo. Tak, tím bychom měli bod, který byl dodatečně vsunut, usnesení k Rádiu Wave, vyřízen. Teď bod číslo 7, Různé. Hlasování Samostatný přepis jako DOC Zvukový záznam celého jednání Rady Českého rozhlasu dne 28. 2. 2007 28kBps | 22kHz | MONO | 11,66 MB WMA
48kBps | 22kHz | MONO | 26,90 MB MP3
160kBps | 44kHz | STEREO | 90,40 MB WMA
Veřejnoprávní média - média veřejné služby TÉMA BL Digitalizace sdělovacích prostředků TÉMA BL
Český rozhlas Radio Wave TÉMA BL Prohlášení vedení Českého rozhlasuk usnesení Rady Českého rozhlasu ze dne 28. února 2007 ve věci šíření programu stanice Radio Wave na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW V reakci na usnesení Rady Českého rozhlasu ze dne 28. února 2007 ve věci šíření programu stanice Radio Wave na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50kW Český rozhlas konstatuje, že neporušil a neporušuje svou povinnost při plnění veřejné služby, což dokládají právní analýzy, jimiž ČRo disponuje. I soud ve sporu mezi ČRo a RRTV v této věci rozhodl ve prospěch Českého rozhlasu a zrušil rozhodnutí RRTV o pokutě vůči ČRo pro jeho nezákonnost. Vedení Českého rozhlasu se zabývá uvedeným usnesením, analyzuje jej a zkoumá jeho veškeré možné důsledky. Vedení Českého rozhlasu bude usilovat o další dialog s Radou Českého rozhlasu s cílem seznámit se s důvody, které Radu ČRo k přijetí včerejšího usnesení vedly. Zdroj www.rozhlas.cz ZDE Autor je členem Rady Českého rozhlasu a uplatňuje tak právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu v orgánu k tomu určeném. Tímto a nejen tímto článkem naplňuje ustanovení zákona o Českém rozhlasu, který říká, že člen Rady nesmí působit ve prospěch skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě, nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. Je zájmem koncesionářů Českého rozhlasu, aby rozhlas oslovil i mladé lidi, připravoval a šířil pro ně program, který bude naplněním veřejné služby. Jen tak ukáže alternativu bezduchému konzumu a dokáže obstát před svými budoucími koncesionáři. A jen tak přežje budoucnost. |
| Radio Wave na vlně 100,7 FM | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 3. 3. 2007 | Rada proti rádiu | Štěpán Kotrba | |
| 9. 2. 2007 | Čert nepatří do pekla, ale do televize | Štěpán Kotrba | |
| 17. 11. 2006 | Agitky Českých médií už netáhnou, není divu | Štěpán Kotrba | |
| 3. 10. 2006 | Rozhlas, jak ho vidí staří i mladí? Tragédie! | Ivo V. Fencl | |
| 3. 7. 2006 | Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu | Štěpán Kotrba | |
| 30. 6. 2006 | ČTK: Rada žádá ředitele ČRo, aby zastavil přípravy dalších stanic | ||
| 23. 1. 2006 | Krutá pravda o Rádiu Wave | Bohumil Kartous | |
| 20. 1. 2006 | Rádio 1 a Reflex: barterově vyměňovaný prostor pro vzájemnou propagaci | Štěpán Kotrba | |
| 19. 1. 2006 | Potůček teče, vlna se valí... | Štěpán Kotrba | |
| 18. 1. 2006 | Vlna spláchne i potůček špíny | Štěpán Kotrba | |