Strach, hněv a zmatek převládají podle zpravodajů BBC na ulicích gruzínského hlavního města Tbilisi, kde většina obyvatelstva podporuje Saakašviliho vládu a je přesvědčena, že bývalí sovětští vládci v Kremlu se opět pokusili ovládnout svého malého jižního souseda a zajistit, aby Rusko zůstalo v regionu dominantní silou.

Konflikt mezi Ruskem a Gruzií ohledně Jižní Osetie má potenciál stát se válkou mezi Ruskem a Západem, jenže to je výsledek, jemuž se všichni západní politikové chtějí vyhnout. Británie by byla nyní v naprosto odlišné situaci, kdyby byla Gruzie už teď plným členem Severoatlantického společenství. Byli bychom nuceni považovat každý útok na Gruzii za útok na NATO a reagovat podle toho. Členství v NATO není vágním výrokem o přátelství. Nese s sebou vážné povinnosti.

Ruské vojenské lodě zakotvily u gruzínského pobřeží. Oznámila to agentura RIA citující vojenské zdroje. Podle agentury Interfax mají plavidla příkaz zabránit dodávkám zbraní do Gruzie přes Černé moře. Skupinu lodí tvoří raketový křižník Moskva, torpédoborec a další podpůrná plavidla.

ČTK: Ruská vojenská plavidla blokují gruzínské pobřeží ZDE

Izraelské ministerstvo zahraničí doporučilo zmrazit prodej izraelských zbraní Gruzii. Izrael se obává reakce Ruska, pokud by v prodeji pokračoval, napsal deník Haarec. Ministerstvo zahraničí se podle listu obává, že Moskva prodá protivzdušné zbraně Íránu a Sýrii. Nejvíce je Izrael znepokojen možností, že by Moskva dodala Íránu systém protivzdušné obrany typu S-300.

ČTK: Izrael doporučil zmrazit dodávky zbraní Gruzii ZDE

Gruzínský autokratický prezident Saakašvili uchvátil moc v roce 2004 poté, co svrhl svého předchůdce a bývalého patrona Ševarnadzeho v "Revoluci růží". Po nástupu do úřadu monopolizoval moc, užíval siláckou rétoriku a snažil se prosazovat svá stanoviska silou. Několik let vlády západních států ignorovaly Saakašviliho násilné metody, považovaly Saakašviliho režim za účelnou protiváhu vlivu Ruska v regionu. Nyní Saakašvili provedl invazi do malého odštěpeného území spoléhaje na podporu Spojených států a v naději, že by dotčená velmoc Rusko neriskovala vojenský konflikt. Dotčená velmoc však reaguje a účinná pomoc Spojených států zatím absentuje.

V souvislosti s konfliktem v Jižní Osetii se v sobotu 9. srpna 2008 věnoval politický komentátor ruské agentury RIA Novosti Dmitrij Kosyrev tématu tzv. "humanitární intervence". V dopoledním článku s názvem Humanitární intervence: americký model tvrdí, že vstup ozbrojených sil na území suverenního státu beze schválení OSN je americkým vynálezem.

Jak v sobotu informoval server Kavkazskij uzel, ruské zdroje uvádějí, že kvůli ozbrojeným akcím vedeným Gruzií na území separatistické Jižní Osetie je na útěku přes 30.000 lidí. Nejčastěji uváděný odhad počtu obyvatel této provincie pochází z roku 2000 a činí 70.000 (z toho asi 14. 000 etnických Gruzínů), novější hovoří až o 80.000. Každopádně, pokud Rusové příliš nenadsazují, to znamená, že téměř polovina obyvatelstva nyní překročila hranice. Podle včerejších údajů prezidenta neuznané republiky Eduarda Kokojtyho v důsledku gruzínských ozbrojených akcí zatím zahynulo přes 1.400 lidí, včetně 12 ruských mírových pozorovatelů (dalších 150 bylo raněno). Korespondent Kavkazského uzlu hlásí, že město Cchinvali je v důsledku gruzínské dělostřelby a plošných náletů prakticky zničeno.

Jak uvedl server gazeta.ru, legendární československé letouny L-39 Albatros z produkce vodochodské továrny Aero, přestavěné na lehké bitevníky útočily na gruzínské pozice v Kodorské soutěsce, strategickém místě v nejzápadnějším cípu Gruzie. Podle ruského listu Kommersant jde o stroje, které se kdysi používaly v době první čečenské války.

ŠOK│ Právě L-39 Abcházské republiky stojí za likvidací tří amerických (gruzínských) špionážních bezpilotních letounů UAV Hermes-450. Jeden byl zlikvidován 18. 3. a dva pak 20. 4. Spekulovalo se, že jeden z letounů sestřelila ruská stíhačka Su-27 či MiG-29. Podle různých zdrojů je například dnes jen na Ukrajině asi 250 bitevníků L-39, které lze koupit. Výzbroj umožňuje mířenou střelbu neřízenými raketami na pozemní cíle, odpal dvou samonaváděcích raket při vzdušném boji. Pod trupem může být dvouhlavňový rychlopalný kanón GŠ-23 ráže 23 mm o kadenci 3000 až 3400 ran za minutu se 150 náboji. Na vnější závěsníky lze montovat i kontejnery s kulomety ráže 7,62 či 12,7 mm. Raketová výzbroj je tvořena bloky UB-16-57U pro 32 raket S-5 různých verzí. Letoun, létající až 910 km/h, může nést i čtyři pumy hmotnosti 50 - 250 kg nebo dvě pumy po 500 kg na vnitřních závěsnících, případně dvě pumy po 100 kg na vnějších závěsnících či skupinové nosiče pum malé ráže. L-39 může létat i v noci a i za zhoršených meteorologických podmínek.

Aktuálně: Československé albatrosy v akci. Útočí na Gruzínce ZDE

Gruzínská pěchota vstoupila do hlavního města Jižní Osetie. Několik gruzínských tanků prorazilo linii obrany a proniklo do Cchinvali. Jižněosetínští bojovníci se protiví gruzínské ofenzívě. Ve městě se bojuje, píší stránky Kavkazský uzel.

Delegace amerických a evropských vyslanců se vydala do Gruzie ve snaze vyjednat příměří po třech dnech bojů, v nichž údajně zahynuly stovky osob a tisíce lidí se daly na útěk.

Ruská letadla bombardovala několik měst, včetně města Gori v centrální Gruzii. Rusko konstatuje, že si přeje, aby se gruzínské jednotky stáhly do postavení mimo Jižní Osetii, jaká zaujímaly do čtvrtka.

Gruzie porušila mezinárodní právo, když krizi se separatistickou proruskou Jižní Osetií chtěla řešit silou, prohlásil dnes v německém rádiu NDR info náměstek německého ministra zahraničí Gernot Erler. Muž číslo dvě německé diplomacie usoudil, že je stále více náznaků, že gruzínský prezident Michail Saakašvili chtěl rozpory se separatistickým regionem vyřešit vojensky. Boje podle Erlera znamenají porušení příměří z roku 1992, na jehož dodržování dohlížely mezinárodní síly. V tomto smyslu podle něj jde také o porušení mezinárodního práva, protože šlo o pokus jednat za použití síly. Erler ale dodal, že je jasné, že tomu předcházely provokace jak ze strany Gruzie, tak také Jižní Osetie.

ČTK: Varšava žádá mimořádný summit Evropské unie o Gruzii ZDE

Jižní Osetínci a Gruzínci na sebe verbálné útočí už několik týdnů a trpělivost na obou stranách už došla. Jižní Osetie a Abcházie, dva vzbouřenecké regiony v Gruzii, mají od r. 1992 de facto nezávislost, avšak Tbilisi nikdy neuznalo ztrátu tohoto území. Spor mezi Gruzií a oběma vzbouřeneckými regiony se nazýval "zmrazeným konfliktem", protože otázky zůstávaly nevyřešeny, ale nebojovalo se. V oblasti vzniklo horko začátkem letošního roku, kdy Západ uznal nezávislost Kosova, navzdory varování Ruska. Jižní Osetínci a Abcházci pak začali argumentovat, že jestliže Kosovo smí být nezávislé, na nezávislost mají právo i oni, napsal deník Guardian.

Tři experti nezávisle na sobě došli k názoru, že válka Gruzie proti Osetii zahájená současně s olympiádou vznikla podle předem připraveného plánu prezidenta Saakašviliho. Poukazují na neudržitelnost gruzínské verze, podle níž útok v noci na 8. srpna byl spontánní reakcí na porušování příměří ze strany Jihoosetinců. Akce totiž nese rysy předem plánované gruzínské vojenské ofenzívy spuštěné v okamžiku, kdy ruský premiér Putin právě pobýval v Pekingu.

Válka v Osetii může vypadat jako nerovný souboj mezi ohromným Ruskem a nepatrnou Gruzií -- situace na frontě je však poněkud jiná

Gruzínský prezident Michail Saakašvili, kterého v roce 2003 vynesla do křesla prodemokratická Revoluce růží, s pomocí Spojených států vybudoval nejhouževnatější malou armádu v regionu. Rusko ji může zničit, ale nedosáhne toho ani rychle, ani snadno, tvrdí analýza zahraničního oddělení Deutsche Welle s odvoláním na vojenské experty. Materiál kromě jiného umožňuje vytvořit si přesnější představu o tom, jaký je v kontextu nynější války vlastně význam českých zbrojních dodávek Gruzii.

Válka na Kavkaze v době olympijských her. Nikdy bych si nebyl pomyslel, že by tohle mohlo být tématem jedné z mých poznámek, ale po přečtení textu Karla Dolejšího "Válka na Kavkaze a ostudná role České republiky" a Ladislava Žáka "Mír a olympiáda" jsem přišel na to, že existuje na světě asi ještě aspoň jeden politik, který myslí, že olympijská myšlenka má sílu způsobit dočasný mír.

KD -- Polský server Wprost s odvoláním na ruskou agenturu ITAR-TASS oznámil, že ruské jednotky obsadily město Cchinvali a nyní vytlačují gruzínské oddíly za linii příměří stanovenou v dohodách z roku 1992. Jiné zdroje zprávu o ruském obsazení Cchinvali nepotvrdily a Tbilisi ji popírá.

Wprost dále tvrdí, že gruzínské úřady byly evakuovány z hlavního města, protože panují obavy,že ruské letectvo zaútočí i na tento cíl.

(Podle zprávy Mata Robinsona z Reuters dnes Gruzie požádala o zastavení palby -- KD.)

Celý článek Wprostu "Gruzja obawia się ataku na Tbilisi" ZDE

• 2.-3. srpen: Oddíly gruzínských odstřelovačů zahajují palbu na jihoosetské jednotky dislokované na přístupech ke správnímu středisku Cchinvali. Z gruzínské strany je zaznamenáno nasazení velkorážových odstřelovačských pušek západního původu. Na obou stranách ranění, na jihoosetské šest mrtvých, částečná evakuace civilního obyvatelstva. Přestřelky pokračují v dalších dnech.
  
• 6. srpen: Míroví pozorovatelé zdokumentovali použití dělostřeleckých zbraní. Jihoosetská strana hovoří o nasazení gruzínských minometů a houfnic ráže 122 milimetrů, gruzínští příslušníci mírového kontingentu udávají použití minometů a kanónů ráže 100 milimetrů separatisty.
  
• 7. srpen: Cchinvali hlásí ostřelování města samohybnými houfnicemi ráže 152 milimetrů, soustřeďování nejméně 27 raketometů ráže 122 milimetrů poblíž nedaleké gruzínské základny Gori a pohyb zhruba padesátky gruzínských tanků. Ruští pozorovatelé hovoří o přeletech několika bezpilotních letounů a bitevníků Su-25K. Rusko dává najevo, že pokud bude násilí pokračovat, zasáhne do konfliktu. V 19:00 místního času gruzínský prezident Saakašvili vystupuje v televizi a oznamuje jednostranné zastavení palby.
  
• 8. srpen: Navzdory Saakašviliho projevu zahajují gruzínské jednotky dlouho připravovaný útok na Cchinvali se zjevným úmyslem podrobit si odbojnou provincii silou. Oficiálním důvodem je údajné ostřelování gruzínských vesnic. Probíhá masívní dělostřelecká a letecká příprava útoku, která město prakticky zničí. Fotograf agentury Reuters Vano Šlamov pořizuje snímky gruzínských raketometů českého původu RM-70 ostřelujících Cchinvali -- slideshow ZDE, snímek číslo 9. Gruzie hlásí izolovaný protizemní útok ruského bombardéru Su-24. Gruzínské jednotky vstupují do centra Cchinvali, ale podle ruských zdrojů jsou během odpoledne opět vytlačeny Jihoosetinci posílenými o dobrovolníky z Kavkazu a Ruska. Ze Severní Osetie přijíždí zhruba 100.000 vojáků a desítky tanků ruské 58. armády, podle některých odhadů až 150 kusů. Rusko dále podniká nálety na gruzínskou základnu Gori a další cíle, dvě letadla jsou sestřelena, při bombardování zahynulo údajně 30 lidí. Prezident Saakašvili přirovnává ruskou akci k invazi do Československa v roce 1968, oznamuje stažení dvou tisíc vojáků z Iráku a žádá o americkou pomoc.
  
• 9. srpen: Saakašvili vyhlašuje patnáctidenní výjimečný stav a všeobecnou mobilizaci mužů ve věku 18 -- 50 let, navzdory naléhání izraelských poradců, aby z Jižní Osetie stáhl dříve, než bude jeho armáda zcela zničena ruskou přesilou. Moskva uvádí, že více než 30.000 Jihoosetinců je na útěku ze země. Jihoosetský prezident Kokoity udává, že válka si dosud vyžádala nejméně 1.400 obětí. Pokračují boje v Jižní Osetii, ruské letectvo bombarduje gruzínské vojenské základny, ropovod Baku-Ceyhan a přístav Poti. Ministr zahraničí separatistické republiky Abcházie oznámil, že armáda zahájila letecké a dělostřelecké útoky na gruzínské jednotky a otevřela tak druhou frontu probíhajícího konfliktu. Agentura AFP přináší další snímek české bojové techniky používané gruzínskou armádou -- samohybných houfnic vz. 77 Dana ZDE. Gruzie tvrdí, že sestřelila už 10 ruských letadel a zničila 30 tanků. Ruský ministr Lavrov varoval země, které Gruzii dodávají zbraně, že ponesou odpovědnost za situaci v Jižní Osetii.

Zdroje: Associated Press, BBC, Civil Georgia, Debka File, ITAR-TASS, Jane's Defence News, Kavkazskij uzel, Ossetia.ru, RIA-Novosti, Reuters, Spiegel Online, The Georgian Times - KD)

Vojenský konflikt se nezačíná s někým, kdo má možnost vám zastavit dodávku plynu, míní analytik BBC Kevin Connolly.

Podle agentury RIA Novosti nemohou Spojené státy významným způsobem pomoci Gruzii ve vojenském konfliktu v Jižní Osetii. Ve zprávě z 8. srpna 2008 se agentura odvolává na hodnocení organizace Stratfor (označované někdy jako "stínová CIA"), z něhož cituje: "Jihoosetinské síly nemají proti Gruzii šanci bez pomoci Ruska, Gruzie nemá šanci proti ruským silám bez pomoci USA. A protože armáda USA je zaneprázdněna v Afghánistánu a Iráku, k podstatné pomoci ze strany USA nedojde."

Postoj Ruské federace k právě probíhajícímu konfliktu hodnotí analytici organizace Stratfor takto: "Moskva chce z tohoto konfliktu udělat varovný příklad. Potřebuje ubezpečit Západ, že hrátky u jejích hranic nejsou tím, co by snášela, a prozápadní Gruzie představuje už dlouho vřed, kterého se chce Rusko zbavit."

Za podstatnou pak považují otázku, kde se Rusko zastaví: "Na hranicích Cchinvali, kde může Rusko vyjednávat z pozice síly? V samotném Cchinvali, aby [Rusové] způsobili Gruzíncům ztráty a donutili je ke stažení? Na hranici mezi Jižní Osetií a Gruzií, aby vymazali gruzínský vliv z Jižní Osetie a upevnili vlastní pozici na Kavkaze? Nebo budou pokračovat do samotného Tbilisi a zcela odstraní hrozbu ze své jižní hranici?" Podle zprávy organizace Stratfor nejde o vojenskou otázku: "Nikdo nepochybuje o schopnosti Ruska sáhnout ke kterékoli uvedené variantě. Je to otázka politická: Jde o to, jak pevné postavení chce Rusko ukázat světu a jaký mu chce poslat vzkaz."

Zpráva agentury RIA Novosti dále cituje Ariela Cohena z vlivné Heritage Foundation, podle něhož současná situace směřuje k obnovení hranic bývalého Sovětského svazu: "USA a jejich evropští spojenci musejí přijmout všechna možná diplomatická opatření, aby zastavili agresi Ruska." Podle Cohenova mínění by bylo řešením poskytnutí plné autonomie Jižní Osetii a Abcházii v rámci Gruzie. Rozhovory o takovémto řešení by musely začít na neutrální půdě, např. v OBSE.

США не смогут серьезно помочь Грузии в Цхинвали - "теневое ЦРУ" ZDE

(Informaci připravil Jakub Rolčík)

Times Online, internetová verze britského listu Times, upozorňuje na možné ropné pozadí rusko-gruzínského konfliktu.

Také si myslíte, že jsme národ hodný obdivu? Nezatížený fanatismem všeho druhu, od náboženského po ideologický, který se umí smát i sám sobě, a přitom je dostatečně tolerantní vůči jiným kulturám? A že i naše poštěkávání s Romy je jen smítkem na vyžehlené košili? Pojďte se podívat do Zlína.

Je to zvláštní věc. Lidi jsou zřejmě už natolik odolní vůči reklamě, že prostě nevidí, co vypadá třeba jen vzdáleně jako reklama. Už mi napsalo několik lidí s dotazem, kde máme v Britských listech dokumentaci zaznamenávající veřejnou debatu z r. 1968. Je to prosté: v pravém sloupci hlavní stránky máme grafický čtverec, odkazující na to, "O co šlo v r. 1968", kopíruji ho znovu k této glose. Protože to ale lidi považují za reklamu, nevidí ho.

Česká média (letošní rok, kdy je kulaté výročí, je snad trochu výjimkou) fungují nesmírně stereotypně. Na Pražské jaro r. 1968 vzpomínají jen při příležitosti invaze v srpnu toho roku. Takže podle nich: Nejprve došlo k "irelevantnímu" boji mezi dvě frakcemi KSČ, které národ vlastně ignoroval, a pak k drastické a nespravedlivé invazi vojsk Varšavského paktu. Sice je v tom tak trochu rozpor (proč by do Československa Rusové vpadli, když nešlo o nic), ale nevadí.

Hlavním problémem ovšem je, že dnešní česká média pomíjejí obrovskou občanskou aktivitu v roce 1968, která se projevovala především intenzivní veřejnou diskusí. Právě tato obrovská občanská aktivita je pro dnešek nesmírně důležitá, protože dnes už se k nadšení o nápravu společnosti nezmůže nikdo, všichni jsou jen otrávení a pasivní a "nemají čas" (jak dodává čtenář Pavel Sokol a pokračuje: "Moc dobře se to někomu hodí do krámu: Ťvy pracujte a my se už o vše postarámeť").

Tuto diskusi přinášíme v souboru digitalizovaných publikací, obsahujících nejdůležitější dokumenty z r. 1968 a dalšího období, který jsme připravili ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem Viléma Prečana, jemuž za pomoc děkujeme.

Čtěte, o čem se mluvilo za Pražského jara ZDE

ČTK│ Ruská armáda oznámila, že vytlačila gruzínské ozbrojené síly ze správního střediska Jižní Osetie Cchinvali. Informovala o tom agentura ITAR-TASS, která citovala velitele ruských pozemních vojsk generála Vladimira Boldyreva. Podle stejného zdroje ruští vojáci rovněž vytlačují gruzínské jednotky mimo zónu mírových sil, které dlouhodobě působí v Jižní Osetii. Rusko prý opět bombardovalo Gruzii; RB OSN se opět nedohodla. Rusko má jako stálý člen rady právo veta. Saakašvili chce v Gruzii vyhlásit stanné právo. Spojené státy potvrdily, že v oblasti Tbilisi působí v posledním období na 130 amerických vojáků a civilních pracovníků Pentagonu, kteří zde fungují jako poradci.

Podrobnosti ČTK ZDEZDEZDE

Rusko a Gruzie jsou v podstatě navzájem ve válečném stavu poté, co se dlouholetý neřešený konflikt na Kavkaze vymkl z rukou, když se gruzínská armáda pokusila ovládnout vzbouřenecký region Jižní Osetie, obývaný většinou Rusy.

Tanky a dělostřelectvo z ruské 58. armády vstoupily do města Cchinvali, což je hlavní město Jižní Osetie, s cílem zabránit gruzínské armádě útočit na ruské mírové sbory a na civilisty, konstatovalo ministerstvo obrany v Moskvě.

Kreml zorganizoval odvetu za gruzínský vojenský útok, jehož cílem je ovládnout rebelující ruský region. Gruzie v pátek požádala Spojené státy o pomoc poté, co její hranice překročily ruské tanky s cílem pomoci separatistům v regionu Jižní Osetie.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili se vyjádřil, že je podle něho v americkém zájmu pomoci jeho "svobodymilovnému" národu. V rozhovoru pro CNN Saakašvili uvedl: "Rusko proti nám vede válku na našem vlastním území. Už nejde o Gruzii. Jde o Ameriku, o její hodnoty. Jsme svobodymilovný národ, který je nyní terčem útoku."

Reuters│ŠOK│ Gruzínský prezident Michail Saakašvili dnes v rozhovoru pro americkou zpravodajskou televizi CNN prohlásil, že Rusko vede v "jeho zemi" válku proti USA. Podle něj je "v zájmu Spojených států", aby pomohly jeho zemi. "Už to není jen o Gruzii. Jde o Ameriku, o její hodnoty. " Většina ze 70.000 obyvatel Jižní Osetie je od Gruzínců etnicky odlišná a tvrdí, že byli ke Gruzii násilně připojeni za sovětské nadvlády a nyní chtějí uplatnit své právo na sebeurčení. Jižní Osetie po rozpadu Sovětského svazu hlasovala v referendu o nezávislosti na Gruzii, která však výsledky referenda nerespektovala a odpověděla na to vojenskou silou. Rusko tvoří v regionu modré přilby, jako mírotvorné síly. Nyní Gruzie zaútočila na Osetii. Při útoku napadla ruská kasárna a zabila desítku ruských vojáků. Ruské stihačky recipročně bombardovaly gruzínskou vojenskou základnu Vaziani u gruzínského hlavního města Tbilisi. Podle Gruzie nejméně dvě ruská letadla narušila gruzínský vzdušný prostor a shodila bomby jižně od Jižní Osetie, oznámila agentura Reuters.

Celý zakavkazský region představuje klíčovou trasu pro tranzit ropy a plynu do Evropy. Vedou tudy trasy jak ruským Gazpromem podporované "Jižné větve", tak produktovod Nabucco, projektovaný Evropskou unií a podporovaný USA. Hlavní index ruské burzy IRTS klesal o 6,6 procenta na 14měsíční minimum, zatímco rubl ztratil přes 1 procento proti koši eura a dolaru.

Podle korespondenta ruské televizní stanice Věsti-24 Andreje Chisťakova si boje v Cchinvali vyžádaly životy nejméně 15 civilistů a tisíce lidí hledají útočiště ve sklepeních domů. Ruský prezident Medveděv přislíbil, že bude ruské "krajany" v Jižní Osetii bránit. Rusko podporuje separatistickou správu regionu a většina tamních obyvatel obdržela ruské pasy. Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti oznámilo, že již do Jižní Osetie vyslalo armádu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil gruzínské jednotky z "etnického čištění" vesnic v Jižní Osetii.

Vzpomínám si, že když jsem byl malý, tak se ještě mluvívalo s pohoršením o tom, že se válčí, když probíhají olympijské hry. Pak se začalo střílet v Mnichově i na olympiádě samotné a potom už bylo největší starostí všech jak využít olympiádu k politickým cílům, jak udělat ten či onen bojkot. Potom následovalo období, kdy tím nejdůležitějším bylo maximálně využít olympiádu pro kšeft všeho druhu. V případě té letošní olympiády se politické čachry znovu připojily k těm obchodním.

Olympiáda v Pekingu se na dlouhá léta stala kulisou pro zviditelnění názorů i zboží a bude tomu tak i po pár následujících týdnů... Dovoluji si připomenout, že 8. 8. 2008 začala nejen olympiáda, ale i válka. Války se účastní i země, která je pořadatelskou zemí ZOH v roce 2014.

Ali Weiwei je jedním z čelných současných čínských umělců. Pomohl založit Východní vesnici pro experimentální umělce v Pekingu. Jako umělecký poradce spolupracoval se švýcarskou firmou architektů Herzog a de Meuron. Navrhl pekingský národní stadion pro nynější Olympijské hry. V článku, který včera vyšel v deníku Guardian, Ai Weiwei konstatuje, že chtěl, aby stadion představoval svobodu, nikoliv autokracii. Čína se podle něho musí změnit:

Tenmto týden se svět shromáždí v Pekingu na Olympijské hry r. 2008. Je to mimořádný okamžik, o němž Čína sní už sto let.

Salim Ahmed Hamdan, první podezřelý z al Kajdy, který byl postaven před vojenský tribunál v táboře v zálivu Guantánamo, byl ve čtvrtek odsouzen na pět a půl roku do vězení.

Avšak vzhledem k tomu, že si čtyřicetiletý Hamdan už v Guantánamo odseděl pět let, měl by být po dalším šestiměsíčním věznění propuštěn. Soudce v jeho případě, americký armádní kapitán Keith Allred, sdělil reportérům ve vězeňském táboře, že není jasné, co se s Hamdanem stane za půl roku, ale že pravděpodobně bude mít právo na administrativní hodnocení jeho statutu.

Bez ohledu na rozhodnutí soudu si americká armáda může vymínit, aby byl Hamdan vězněn na dobu neurčitou.

„Over 75 percent of those filing medical-related bankruptcies had health insurance at the onset of their illness.   Recent studies have found that nearly half of all personal bankruptcies in the US are related to medical causes, that those facing bankruptcy due to medical costs face average out-of-pocket costs of nearly $12,000, and that over 75 percent have health insurance at the onset of their illness."

„75% lidí, kteří podali žádost o úpadkové řízení na základě příliš vysokých výdajů na zdravotní péči, měla na začátku své nemoci zdravotní pojistku. Nejnovější studie příčin žádostí o úpadkové řízení dokazuje, že více než polovina osobních úpadků byla způsobena vysokými náklady na zdravotní péči, v průměru 12 tis. dolarů na osobu a to včetně 75% těch, kteří měli zdravotní pojistku na počátku nemoci."

Problém americké zdravotní péče je v tom, ze je založena na „business modelu" a v rozporu s lékařskou přísahou v ní nejde o službu nemocným, nýbrž o nákup zdravotních služeb v rozsahu, jaký si nakupující může dovolit. Tento business model ma ovsem velmi přísná kriteria pro „připuštění" nakupujícího k pojistce.

Letošní mírová cyklistická jízda Deutsche Friedensgesellschaft - Vereinigte Kriegsdienst-gegnerInnen (DFG-VK - Německá mírová společnost – Sjednocení odpůrci a odpůrkyně válečné služby) vede Bavorskem z Ulmu přes Donauwörth, Řezno, k českým hranicím do Waidhausu a Železné a dále přes Plzeň a Trokavec do Rožmitálu pod Třemšínem od 2. do 9. 8. 2008. Zítra ji zakončí slavnostní odjezd v 10 hod z Plzně a cíl - v Rožmitále pod Třemšínem , tj. nedaleko od plánované radarové základny USA v Brdech. Zde od 17 hod proběhne mezinárodní setkání občanů na koupališti - s brdskými starosty a.iniciativami proti radaru, resp. za referendum, mj. za účasti bývalého Jana Kavana europoslance Jaromíra Kohlíčka a .

MUDr. Miroslav Šindelář, zlínský zastupitel za ODS a kandidát do senátu, zveřejnil 8. června na serveru virtually.cz článek, odsuzující senátorku Alenu Gajdůškovou. V nadcházejících volbách je totiž zlínský radní za ODS soupeřem senátorky za ČSSD. Tak se snaží. Podle Šindláře senátorka teprve nyní přesně ví, co by Zlínu prospělo a co je mu naopak ke škodě. Šindelář se ptá, kde byla Alena Gajdůšková během šesti let svého mandátu? Gajdůšková chce zřízení malých radnic v jednotlivých městských částech. Bojí se neshod občanů s magistrátem a roztržení Zlína na jednotlivé samostatné obce. Proto chce dát lidem vlastní samosprávu a kompetence magistrátu přenést co nejblíže jejich bydlišti. To však omezuje moc "velké" zlínské radnice... ODS se brání pod záminkou úsilí, vedoucího k přebudování Zlína v krajské město, "se vším co k tomu patří"... Lidé podle ODS nemají právo na takové uspořádání, jaké si přejí, ale jen na takové, které je pro ODS nejlepší.

RNDr. ing. J. Stern, fyzik, se narodil 29. 6. 1942, byl členem Institut de Physique Théorique, Centre National de la Recherche Scientifique (C.N.R.S.), Groupe de Physique Theorique Institute Physique Nucleaire, působil jako profesor nukleární fyziky na Université Paris-Sud, Orsay. Zabýval se výzkumem kvarků a antikvarků, neutrin, hadronů a leptonů. Udržoval rozsáhlé kontakty s českými fyziky, byl zván na zasedání vědecké rady MFF UK.

Podrobnosti ZDEZDE

Byl se svými spolupracovníky autorem "zobecněné chirální poruchové teorie", jako pokračování teorie Gassera a Leutwylera v aplikaci idejí a technik efektivní teorie pole v teoretické subjaderné fyzice. Patřil mezi nejcitovnější české vědce. Zemřel 2. 7. 2008 ve věku 66 let v Paříži. Pohřeb se koná 15. 8. 2008 v 11:00 v urnovém háji pražského krematoria ve Strašnicích.

tisková zpráva

Šest dětí z romské komunity v Dobré Vodě u Toužimi bylo vůbec poprvé minulý týden na letním táboře. Tábora na motivy pravěku se děti mohly zúčastnit i díky občanskému sdružení Český západ, které v této romské sociálně vyloučené komunitě působí, a které dětem přispělo na polovinu pobytu. Z šestidenního tábora, který pořádalo Salesiánské hnutí mládeže Klub Plzeň ve Stodě u Plzně, přijely děti nadšené a příští rok by jely rády znovu.

Condoleeza Riceová našla ve svém diáři volné okénko a 8. července s českým protějškem Schwarzenbergem podepsala vymodlenou základní smlouvu o radaru v Brdech. Topolánkovi dobrodruzi si tak mohli "odfajfkovat" první zásadní bod, pro nějž současná vláda zřejmě vznikla. Do jaké míry si tím ohrozili šance na své znovuzvolení, ukáže teprve budoucnost. (Ale Češi dokáží rychle zapomínat a pokud budou radarem "cejchovaní" výtečníci kandidovat někde hodně daleko od Brd, mají slušnou šanci....)

Dne 4.8.2008 byla uveřejněna v Britských listech polemika prof. Ing. Vladimíra Schejbala, CSc. pod názvem "Nic není bez rizika, aneb několik poznámek k radaru v Brdech" k obsahu oponentní studie k radaru „Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“ autorů POKORNÝ, HLOBIL, KAUCKÝ zpracované 28.5.2008 [3] . Ve svém článku pan profesor hodnotí studie [1], [2], [3]. Ve studiích ministerstva obrany a národní referenční laboratoře [1], [2] nenachází faktické chyby a podstatné nepřesnosti, kritické připomínky však má ke studii [3]. Diskuse, kterou se snaží pan profesor zavést, není vedena podle mého názoru štastně a postrádá k mému velkému údivu objektivní fakta, jasná čísla, rovnice a výsledky praktických měření.

Cena ropy pohybující při dnešním kurzu dolaru v rozmezí 140 – 150 dolarů za barel byla přemrštěná. Ovšem trh spekulantů s čímkoliv to nechtěl slyšet. Nicméně její cena zahájila i přes zbožná přání ropných koncernů a těchto spekulantů pokles. Kde však je její reálná cena?

Prvním skutečným problémem, při snahách o predikci ceny ropy, je současný princip jejího oceňování. Americký dolar ztratil svou funkci srovnávacího etalonu, jednak se podstatná část světového obchodu s ropou odehrává v jiných měnách a hlavně propad hodnoty dolaru v posledních dvou letech je více než 25 %. Před dvěma lety kurz EUR/USD osciloval kolem 0,8 v současnosti se pohybuje pod úrovní 0,65 euro centů za USD. Jinými slovy dnešních 118 dolarů odpovídá necelým 95 dolarům z roku 2006. Samozřejmě i tak se jedná o vysoký a ničím neopodstatněný vzestup. Vždyť tehdejší cena ropy byla kolem 60 dolarů za barel.

Mezinárodní soutěž, která hledala autora nové budovy Národní knihovny v Praze, ho vybrala pochybným způsobem. Chybnost zadání potvrdilo Generální ředitelství pro vnitřní obchod a služby v Bruselu, na které se obrátil český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pravidla UNESCO ani Mezinárodní unie architektů (UIA) nejsou pravidly mezinárodní organizace, která by mohla nahradit postup podle platných právních předpisů (zákona o veřejných zakázkách), uvedla Komise. Tolik noviny. Hospodářské.

Kaplický si vezme několik milionů skizzovného, uzlíček a nejspíše se vrátí do Londýna. Lze s úspěchem pochybovat, že by mu po jeho mediálních prezentacích kdokoliv soudný zadal jakoukoliv zakázku. Architekt, který se chce soudit s investorem, je stejně nepřijatelný, jako pes, který pokouše svého pána. Hrdinného ředitele knihovny Ježka čeká nejspíš celebritální osud mučedníka, poté vyhazov a vzápětí nejspíš křeslo senátora za lidovce. Proč by to jinak všechno dělal? Hra na páchání dobra rozvášnila Pražany, kterří knihovnu platí, i odbornou veřejnost, která je schopna tleskat čemukoliv. Knihy potká prozatím osud hnijící a plesnivějící celulózy (jezuité mohou mít radost) a pražská ODS se veřejnosti předvedla jako banda arogantů v nejnevhodnější chvíli. Typicky český výsledek. Provizorní řešení v podobě depozitáře je k ničemu, a tak Prahu čeká další rozhodování. Nejspíš o osudu Paláce kultury. Tentokrát ale až po volbách a nejspíš i s jinými zastupiteli. Bylo to nutné?

Evropská komise: Tendr na knihovnu byl protizákonný ZDE

Po svém nástupu k moci v roce 2006 se rozhodla současná vládní koalice ODS, KDU-ČSL a SZ pokračovat v dalším rozprodávání státního majetku, resp. státních podílů, které ještě vlastní. Jejím prvořadým zájmem je zcela či částečně zprivatizovat do konce svého funkčního období pro stát strategické podniky. V diskusi na VII. sjezdu KSČM zaznělo, že problémem je neujasněnost pojmu "strategický podnik". Historie, ale i současné praxe v zahraničí ukazují, že za strategické podniky (sektory) lze považovat především energetiku, dopravu a spoje. Z podniků, které vláda plánuje privatizovat, je tedy možné za strategické považovat Letiště Praha, ČSA a Českou poštu. Vláda zároveň zahájila přípravu privatizace posledního národního podniku v České republice, kterým je Budějovický Budvar.

V Česku v posledních letech zdánlivě nedošlo ke státnímu převratu. Nezměnili jsme vlajku, na náměstích nestojí sochy nového diktátora. K něčemu ale dojít muselo – stále větší skupiny lidí totiž podléhají formám vládnutí, které neodpovídají formálně existující demokratické republice ani z hlediska oficiózní rétoriky, ani z hlediska dosavadní zkušenosti. Zdá se tedy, že státní převrat proběhl, jenom nám o něm neřekli.

Nová moc nad lidmi prosazující se v posledních letech je mnohem bezprostřednější a „efektivnější“ než výkon moci klasického státu. Kombinuje ekonomický tlak a politické donucení rozmlžením a propojením jednotlivých sociálních rolí, jejichž striktní vymezení bylo typické pro původní modernu.

Ačkoliv se s Luďkem Tomanem v řadě otázek docela shodnu (a známe se i osobně), musím se přiznat, že jeho článek "Vlast a ruská duše? Deník Právo ně ljubit" mi připadá jako poněkud naivistická a nehistorická snaha adorovat zemřelého spisovatele a spolu s ním se přihlásit k ruskému "pravoslavnému" nacionalismu jako k hlavní opoziční síle schopné vzdorovat současné dominanci tzv. euroatlantických hodnot.

Seymour Hersh, který v roce 1969 obdržel Pullitzerovu cenu za to, že zveřejnil informace o masakru stovek vietnamských civilistů ve vesnici My Lai americkými vojáky během vietnamské války a v roce 2004 publikoval informace o falšování zpravodajských zpráv americkou vládou před invazí do Iráku a o mučení iráckých vězňů, řekl začátkem července, na konferenci pořádané pro studenty novinářských škol, že George Bush a Richard Cheyney nedávno diskutovali, v Cheneyho kanceláři, o možnosti vyprovokovat válku s Íránem střetnutím mezi americkým válečným námořnictvem a Američany převlečenými za Íránce. Informaci o diskusi vynesl jeden z přítomných zpravodajských důstojníků.

Jan Čulík se mýlí. John Winston Lennon byl poté, když se přestěhoval do mekky demokracie, Spojených států, už v roce 1971 americkou tajnou službou prokazatelně sledován kvůli svým radikálně levicovým názorům a textům . Bojoval s imigračními úřady o trvalý pobyt. Vláda se obávala jeho destruktivního vlivu na myšlení americké mládeže. Lennon se netajil svým odporem k válce ve Vietnamu. Lennon prosazoval práva amerických žen. Lennon chtěl více svobod pro černošské obyvatelstvo USA. . Lennon se stýkal s liberálně levicovými intelektuály i radikály. Kouřil trávu. Prostě - choval se stejně, jako statisíce lidí po něm. Akorát, že byl první. Byl kultovní ikonou, symbolem. FBI měla ve chvíli jeho smrti o něm asi dvousetstránkový spis.

Seminář pořádá Strana demokratického socialismu pod záštitou strany Evropské levice (a s podporou zastupitelů KSČM v ZHMP) v sobotu 16. srpna 2008 v prostorách Magistrátu hl. města Prahy od 9:30 do 17:00. Jsou pozváni zástupci radikálně levicových stran ze zahraničí, média i česká odborná veřejnost. Plánována jsou jak individuální vystoupení (do 30 minut), tak panelové diskuse k jednotlivým tématům.

Připomínka Jana Čulíka ke článku Štěpána Kotrby je založena na poněkud nepřesném přečtení toho, co Kotrba vlastně napsal. V jeho článku totiž nenajdete nic, co by "spolupráci" s komunistickým režimem ospravedlňovalo.

Základní otázka je, jak spolupráci vůbec definovat. Byla jí stranická příslušnost, vojenská přísaha věrnosti, kvalitní práce nebo účast ve volbách, účast na Večerní universitě marxismu-leninismu (VUML) , reprezentace ve sportu, členství v ROH, atd, atd. ? V úvahu by se musela vzít i skutečnost, že program českých komunistů byl v podstatě velmi úspěšný -- odstranění nezaměstnanosti, dostupnost lékařské péče a vzdělání a značný kulturní rozkvět let šedesátých -- byl pro většinu lidí nebývalou změnou k lepšímu. Ostatně ani zavádění zemědělské velkovýroby nebylo ve svých důsledcích tak negativní, jak se to prezentuje s odstupem času.

Kdybychom onu dobu hodnotili skutečně objektivně, došli bychom k závěru, že velká část populace neměla důvod onen systém bořit.

Pan Černík se diví, že se lidé dívají na toho, kdo spojuje své politické a občanské postoje s KSČM, odtažitě. Jako by komunisté tuto zemi 40 let neničili, jako by ji neoplotili ostnatým drátem, jako by neumučili v koncentrácích tisíce lidí, jako by jejich vláda nebyla spojena se sovětskou okupací a popřením všech hodnot.

Reakce na článek Vladislava Černíka "Daniel Strož: Muž současnosti" a Borise Cveka "Komunismus je nepřijatelný".

I kdybychom přijali mylnou, českými "mladofrontovními" médii i většinou učitelů na školách opakovanou informaci, že totiž komunismus byl obdobím neměnného, nestrukturovaného teroru od počátku až do konce a všichni komunisté jsou, byli a budou zločinci, pikantní na případu Daniela Strože je právě skutečnost, že v době, kdy většina dnešních antikomunistů, kopajících dnes v ČR do mrtvoly totalitního státu, s komunistickým normalizačním režimem (který byl opravdu hnusný) vesele kolaborovala, anebo se aspoň vůči režimu chovala velmi tiše a "ukázněně", Daniel Strož proti totalitnímu systému aktivně bojoval a udělal svou obětavou vydavatelskou a kulturní činností (čtvrtletník Obrys, vycházející deset let, v letech 1980 - 1990, téměř sto padesát titulů [básnické sbírky, próza, filozofie, dramata]) obrovské množství práce. No, jen se podívejte, seznam všeho, co vydal, je ZDE. To, že to dneska nikdo netuší, není Strožova chyba. To, že média pominula výročí této významné osobnosti, je primitivismus a sprosťárna.

Musím protestovat proti představě, že všichni komunisté byli jsou a budou zločinci. Už jsem v tomto listě několikrát psal o svém překvapení po setkání s emigranty z osmašedesátého (Igor Hájek), s lidmi, kteří neměli zkušenost ze sedmdesátých let života v Československu, a pro ně tak byli komunisté slušní lidé, usilující o svobodu a reformu své země. Takoví totiž byli většinou komunisté v šedesátých letech. Svědčí o tom konec konců i vynikající filmová a literární kultura té doby, v dnešní ČR také v podstatě neznámá. Jakým zjevením byl například na letošní LFŠ Kohoutův film Sedm zabitých. Mělo by se studovat, co se vlastně v Československu dělo od konce padesátých let.

Komunisté začali být "zločinci" až v letech sedmdesátých, kdy bylo Československo poraženou, zotročenou kolonií a k moci se v zemi - podobně jako po Mnichovu 1938 -. dostal póvl. Prosím, rozlišujte.

Motto:

Filmové listy, LFŠ, Uherské Hradiště: Jaký máte z probíhající filmovky pocit?

Petr Korč, předseda Asociace českých filmových klubů: Jednoznačně úžasný. Překvapil nás velký zájem publika i přes fakt, že je tentokrát program mnohem náročnější a není tak atraktivní. (...) A ve štábu letos vznikla pospolitost, která v něm dřív ne vždycky byla.

Petr Korč, který letos s jinými převzal vedení Letní filmové školy, v rozhovoru pro bulletin LFŠ filmové listy přiznal, že byly problémy s přeplněnými sály, že nebylo dostatek repríz, že na LFŠ bylo daleko méně hostů než v minulosti ("Myslím, že nemusíme za každou cenu vozit stovky hostů.") a že některé lektory, kteří se pokoušeli filmy uvádět, diváci vypískali. Byli jsme svědky i toho, že publikum reagovalo ironicky i na oslavování místních politiků.

Myslím, že rozumím palácovému převratu, k němuž ve vedení a organizaci Letní filmové školy došlo za poslední rok odstraněním Jiřího Králíka. Je to prostě revoluce mladších lidí, kteří se rozhodli, že už mají Králíka s jeho autoritativním přístupem dost. Šlo myslím o generační konflikt: Lidé kolem dvaceti třiceti se rozhodli, že chtějí zkusit filmovku organizovat po svém.

Časopis Nature, který vychází každý týden, ve svém čísle z 24. července věnuje Číně mimořádnou pozornost. Zabývá se tím, co pro Čínu znamená dědictví politiky jednoho dítěte, stavem životního prostředí i úvahami nad čínskou vědou. Pokud jde o vědu, Nature i mnozí jím oslovení čínští vědci, zdůrazňuje, jak významný vliv má nedostatek kritiky vůči autoritám na stav vědy a jak čínská věda sice zažívá obrovský číselný boom (množstvím publikovaných článků dohání USA), nicméně jde spíše jen o povrchní zdání. Nature uvažuje také o tom, zda po USA může Čína nastoupit jako vědecká supervelmoc, totiž v tradici Francie (18. století)-Německo (19. století) - Británie (konec 19. a začátek 20. století)-USA (po válce až po dnešek). Budoucnost světa se zdá ale spíše multipolární a časy hegemonů prý asi mizí.

Reakce na článek "Vím, co je to sionismus" čtenáře Bergmanna ohledně rozdílného vnímání blízkovýchodní reality.

Ačkoliv jsem po přečtení posledního elaborátu Pavla Bergmana usoudil, že naň nebudu reagovat, jeho žoviálně pojatá polemika mne pobavila natolik, že jsem své rozhodnutí změnil. Každý žijeme v jiném světě. Pan Bergmann píše, že " i člověk, který "jen" píše o politice musí dodržovat jisté normy: přesně citovat, odkazovat se na rezoluce a zákonné normy tak, jak existují, a přísně rozlišovat mezi tím, co se stalo, a tím, co je pouze jeho názor." U drtivé většiny svých článků uvádím odkazy na ta která tvrzení, parafráze i citace. Netvrdím, že se občas nezmýlím v interpretacích, avšak jádro celého sporu mezi mnou a panem Bergmanem spíš spočívá v naprosto odlišném vnímání dění, které nás obklopuje.

Konstatoval to profesor Bob Watson, hlavní vědecký poradce britského ministerstva životního prostředí, potravin a venkova. "Není pochyb, že bychom měli omezit vzrůst globáních středních teplot na 2 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou," uvedl Watson. "Avšak to je velmi ambiciózní cíl a my nevíme přesně, jak omezit emise skleníkových plynů, abychom omezili oteplování na 2 stupně Celsia, tak bychom se měli připravit na teplotní vzrůst o 4 stupně Celsia."

Miloslav Štěrba se pustil do mladofrontových kritiků čínských pořadatelů olympiády. Pravda, toto periodikum přináší převážně ideologicky silně zabarvené články a jeho komentátoři jsou známými levicobijci, to se ostatně dovíme v každém druhém vydání Britských listů. Zpravidla je to odůvodněné a z tohoto důvodu MfD pravidelně nesleduji. Nenadál bych se proto, že svým způsobem ji zde budu muset hájit. Dnes už tu máme jeden příspěvek o vylévání vaničky i s dítětem, a já k němu musím přidat další.

"Hry jsou příležitostí, jak provázet Čínu na cestě k otevřenosti, toleranci, pokroku a respektování hodnot, které uznáváme my"

Aktuálně: Sarkozy v Pekingu: Čtvrtina lidstva se nebojkotuje ZDE

Další podrobnosti ZDE

Po zveřejnění článku "Nepatřičné úvahy nad reprízou dokumentárního filmu Vládneme, nerušit!" na Britských listech, mi napsalo hned několik čtenářů reakce, které by se daly shrnout do věty: "Ano, Tabery je možná pohádkář opoziční smlouvy, ale o čem tedy byla opoziční smlouva?" A ještě konkrétně: "S kým měl Tabery mluvit, aby to bylo hodnověrné?" Jelikož mým hlavním argumentem bylo, že se novinář Tabery spokojí s prefabrikovanou realitou a chybí mu zdroje, pokusme se tu, má-li na to laskavý čtenář patřičně zocelené nervy, otevřít několik témat, která zůstala Taberymu skryta.

Dokument Vládneme, nerušit! nese avízo: "Následky opoziční smlouvy provázejí naši zemi dodnes. Korupční skandály, mafiánské vraždy, útoky na novináře, podivné nákupy stíhaček - jen náhoda nebo přímý důsledek zákulisních politických dohod? Nová fakta a souvislosti o jedné z nejčerstvějších kapitol naší porevoluční historie v dokumentu Erika Taberyho a Tomáše Kudrny." Nic proti dramatičnosti nástupu, ale podívejme se na věci méně dramaticky. A zeptejme se: Jaká nová fakta a souvislosti?

Gruzínci prý používají děla dodaná z ČR k ostřelování jihoosetského města Cchinvali, české úřady a média mlčí

Desátého července navštívila Gruzii americká ministryně zahraničí Condoleeza Ricová. Pět dnů nato začaly manévry s názvem Kavkaz 2008 za účasti ruské armády a armád ruských spojenců na Kavkaze. Ve stejný den byly ale zahájeny také gruzínské manévry s účastí Američanů prezentované pod názvem Immediate Response 2008. Na obě cvičení prakticky okamžitě navázalo vyostření situace kolem separatistické republiky Jižní Osetie -- situace, která na počátku srpna nabyla charakteru ozbrojených operací nízké intenzity, při nichž ovšem dochází k nasazení těžkých zbraní.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 180 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2008 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 916.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.7. 2008 částku 231 190.15 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,400.18 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.