Pro pochopení toho, co a proč bylo testováno, se toho od přímých účastníků testu moc nedozvíme, proto bude asi lepší vycházet z oficiální zprávy přímo od zdroje , která byla uveřejněna ještě téhož dne. Ředitel Agentury protiraketové obrany generálporučík Henry Obering oznámil úspěšné provedení důležitého systémového testu, při kterém byla několika radary protiraketového systému sledována cílová raketa, imitující balistickou raketu velkého dosahu, včetně oddělené bojové hlavice. Ve zprávě se uvádí, že šlo o dílčí test pozemní části systému protiraketové obrany, zaměřený výhradně na ověření funkce radarů a softwaru pro zpracování výstupních dat a prvků navedení včetně komunikace.

Cílová raketa byla odpálena z ostrova Kodiak na Aljašce a používala prostředky protiopatření. Cíl byl zachycen a sledován různými kosmickými, pozemními a námořními senzory, které poskytovaly data systému velení, řízení, bojového zabezpečení a komunikací a zároveň systému řízení bojové činnosti pozemní části systému pro střední fázi letu v Colorado Springs pro podporu simulovaného navedení antirakety. Do procesu byly zahrnuty různé radary - převozný tzv. předsunutý radar AN/TPY-2 kmitočtového pásma X, který je dočasně umístěný v Juneau (na Aljašce), radar SPY-1 systému Aegis na torpédoborci amerického vojenského námořnictva, zdokonalený radar včasné výstrahy UEWR (Upgraded Early Warning Radar) na vojenské letecké základně v Beale (Kalifornie) a radar SBX kmitočtového pásma X, instalovaný na plovoucí plošině, který v současné době operuje v Tichém oceánu.

Test byl velmi náročný a svým způsobem i odvážný už jen proto, že byl vůbec poprvé v tomto rozsahu ověřován software velení a řízení protiraketového systému. Tento software musí být schopen současně zpracovávat obrovský objem dat z různých zdrojů a na jejich základě zpracovávat optimální řešení pro navedení antirakety a zničení cíle, který v tomto případě představovala cílová raketa, imitující balistickou raketu velkého dosahu. Bez těchto velmi přesných cílových dat a zpracovaných dat navedení by nebylo možné cílovou raketu zničit antiraketou, resp. kontaktním zásahem prostředkem ničení EKV.

V průběhu testu byla cílová data získaná sledováním cílové rakety radary předávána systému velení, řízení, bojového zabezpečení a komunikací a zároveň systému řízení bojové činnosti pozemní části systému pro střední fázi letu GMD (Ground-based Midcourse Defense) integrovaného operačního střediska protiraketové obrany v Colorado Springs. Cílová raketa sice vlétla do cílového prostoru, avšak nedosáhla předpokládané výšky, ani vzdálenosti (spadla do vod oceánu asi o 500 km dřív), přesto podle sdělení Agentury MDA byly úspěšně vygenerovány všechny potřebné prvky zbraňového systému a operátoři s jejich využitím simulovali další proces - odpálení antirakety z Vandenbergovy základny a navedení na cílovou raketu. Data byla současně předána Velitelství kosmických a námořních operací amerického vojenského námořnictva, která operátoři využili ke zpracování vlastních řešení pro nezávislé, rovněž simulované zničení cílové rakety antiraketou SM-3 (Sea-based Standard Missile-3) potom, co zárověň obdrželi podnět a údaje pro nasměrování vyzařování námořního radaru SPY-1 od radaru AN/TPY-2, který sledoval cílovou raketu z prostoru Aljašky.

Co se bude dít dál? Teď se zapotí hlavně specialisté, kteří několik příštích týdnů budou třídit a vyhodnocovat obrovský objem dat, získaných z radarů a stejně tak ze systému velení a řízení a porovnávat je s telemetrickými daty a údaji dalších senzorů, použitých během testu. A k čemu tohle snažení může být dobré? Zejména k tomu, jak tvrdí generál Obering, aby mohla být zdokonalena účinnost technologií využitých v systému protiraketové obrany při ničení kategorie balistických raket velkého dosahu.

Klíčové věci se ale generál Obering elegantně vyhnul. Na jedné straně uvádí, že cílová raketa používala prostředky protiopatření, na druhé straně ale vůbec nezmiňuje jaké. Byly, nebo nebyly vypuštěny falešné bojové hlavice pro oklamání radarů? Přitom je všeobecně známé, že rozlišení skutečných bojových hlavic od klamných je považováno za zásadní problém. Mají to dokázat jediné senzory - radary a právě ty, na které byl zaměřen tento poslední test. Dokázali si s nimi radary a operátoři během testu poradit? O tom generál Obering a všichni ostatní takticky mlčí. Jestliže by se to podařilo, znamenalo by to výrazný kvalitativní skok v možnostech a zejména v účinnosti protiraketového systému jako celku. Jestliže ne, pak by to bylo známkou toho, že systém se od samého počátku dosud potýká s dlouhodobým a stále stejným problémem - lze jej ošálit a zahltit falešnými hlavicemi. Musíme se tak spokojit s formulací "test byl úspěšný", i když vůbec není jasné, v čem byl úspěšný. Test také nasvědčuje, že pozornost agentury MDA se soustřeďuje na řešení toho, co je předmětem intenzivní (i oprávněné) kritiky nejen v Česku, ale hlavně v samotných Spojených státech. A ve hře jsou dolary, obrovské dolary na vývoj a výstavbu systému protiraketové obrany a přitom přesvědčivých hmatatelných důkazů o spolehlivosti a účinnosti systému se stále nějak nedostává (simulace, kterou mimochodem viděla i ministryně obrany Parkanová, nejsou důvěryhodným důkazem).

Další test systému pozemní části GMD (Ground-based Midcourse Defense) protiraketového systému se má podle plánu pod označením FTG-4 uskutečnit letos v prosinci. Mnozí z nás se určitě právem ptají: proč vlastně při tomto pátečním testu nebyla odpálena skutečná antiraketa a nedošlo k fyzickému zničení cílové rakety a její hlavice? To vysvětluje sám generál Obering - Agentura MDA se podle něj nyní potýká s problémem v hardwarové oblasti - antirakety určené k testům jsou vybaveny dodatečnými telemetrickými kartami, které provádějí sběr důležitých dat v celém procesu navedení (u operačních antiraket GBI nejsou, nemají v nich žádný smysl). Specialisté ale zjistili, že všechny dodané karty jsou vadné a mohly by způsobit, že asi 20 % telemetrických dat by bylo nenávratně ztraceno. Není důvod riskovat vysoké náklady na test (každý totiž stojí 115 až 160 miliónů dolarů). Tyto karty je proto nutné před příštím testem vyměnit. To bylo údajně i důvodem toho, proč při pátečním testu nebyla použita skutečná antiraketa a tato část byla jen dílem počítačů.

Ví snad někdo z účastníků zájezdu do Ameriky, jak v testu obstály radary? Těžko. Zato viděli, jak všechny severokorejské rakety byly spolehlivě zničeny. Je na místě otázka, zda si vůbec ministryně obrany Parkanová uvědomuje, cože to v té Americe vůbec viděla za test a zda na těch velkoplošných obrazovkách dokáže rozlišit, kde je hranice mezi realitou a virtuálním světem. V cílené propagandě, ve které návštěva delegace ve Spojených státech včetně sledování skutečného testu sehrává důležité místo, však tyto "jemné rozdíly" nehrají prakticky žádnou roli.

psáno pro ATM Online