9. 7. 2008
Západ zjišťuje, že na třetí svět nemá
Zajímavé nové téma se v Karlových Varech shodou okolností objevilo hned ve dvou filmech, belgicko-francouzském Vzdálená chvění (2008, režie Manuel Poutte) a německém Dr. Alemán (2008, režie Tom Schreiber). Oba filmy se zabývají kulturním rozhraním mezi Evropou a jiným světem. V obou filmech vstupují středostavovští Evropané do jiné kultury, do kultury neevropské země, a zjišťují, že situaci v jiném prostředí absolutně nezvládají. Jiné prostředí je svými zvyky pohltí, vítězí nad nimi. |
Je to velmi aktuální a závažné globalizační téma v době, kdy je euroatlantická civilizace na ústupu a celosvětově se prosazuje jiný svět; především obrovská tvůrčí a modernizační energie Dálného východu, ale třeba i podnikatelská a tvůrčí energie Ruska. V těchto dvou filmech však Evropané nezvládají ani pasivnější kulturu africkou a vražedně mafiánskou jihoamerickou. Ve filmu Vzdálená chvění čeká v jednom senegalském městě tamější vesnický mladík Bandiougu na dopis od své dívky v Pařiži, která mu měla obstarat vízum do Francie, aby tam za ní přijel. Dopis skutečně dorazí, ale šarmantní Bandiougu je negramotný, a tak požádá místní mladou Francouzku Marii, aby mu ho přečetla. Marie je do velmi atraktivního Bandiougua zamilována a při čtení dopisu zalže -- předstírá, že Bandiouguova dívka v dopise píše, že mu vízum neobstarala a že se musejí rozejít. Pro senegalského mladíka je to obrovská rána: chce se stůj co stůj dostat do Francie, mj. proto, že utekl ze své vesnice, protože chtěl jiný život; ve vesnici se ovšem měl starat o místní bůžky, tento úkol zradil a bojí se pomsty místních duchů. Naskytne se zoufalé řešení, právě přicestovavší přítel Mariina otce -- lékaře, francouzský, zjevně nepříliš poctivý obchodník, chce, aby mu Bandiougu ve vesnici ukradl jeden ze starobylých místních posvátných fetišů -- za to mu francouzský obchodník slíbí peníze a vytoužené vízum do Paříže. Bandiougu tedy zorganizuje cestu člunem proti proudu místních řek a potoků do džungle směrem k jeho vesnici. Cesty se účastní kromě obchodníka (který v lodi onemocní) i Francouzka Marie a její starostlivý otec -- lékař, vedoucí nemocnice v africkém městečku. Hlavním tématem filmu je "jinakost" afrického světa, který je opředen mýty, žijí v něm démoni a duchové a člověk se před nimi musí chránit složitými rituály. Poevropštěný Bandiougu zpola věří nevěří moci místních duchů, ale jak loď pokračuje proti proudu stále do větší a větší pustiny, situace se stává tajemnější a nepřehlednější. Dějí se různé nepředvídatelné věci a různá neštěstí, která mohly být pouhou náhodou, nebo taky ne. Francouzský obchodník vážně onemocní a musí být poslán zpět. V hlubině džungle pak téměř zešílí Mariin otec. I Marie se nakonec pod tlakem intenzivně magické atmosféry Bandiouguovipřizná k svému podvodu. Zrazený Bandiougu se mlčky s Francouzi lodí vrací, všichni jsou naprosto otřeseni. Ve filmu Dr. Alemán přijíždí mladý, středostavovský německý lékař Marc na pracovní stáž do nemocnice v kolumbijském městě Cali. Je plný ideálů a snaží se žít a pracovat podle nich. Velmi brzo zjistí, že to není možné. Chudinským čtvrtim města Cali, kde Marc často pobývá poté, co si tam našel přátele a partnerku, naprosto dominuje vražedná kriminální mafie -- většina Marcovy práce v místní nemocnici spočívá v odstraňování kulek z těl obětí, které postřelili právě tito zločinci. Vraždění mafie je tak všudypřítomné, že je to jak osudová rána, s níž se nedá nic dělat. Lidé jsou bezmocní. Marc se brzo dostane do soukolí mezi dva soupeřící gangy. Nakonec se mu podaří o vlásek vyváznout životem. I tento dramatický film je varováním, že běžné civilizační středostavovské zvyklosti jsou prostě jinde ve světě neuplatnitelné, Evropa nemá neřeší a s ostatním světem si neporadí -- a ten ji dříve nebo později proto převálcuje. |