27. 5. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 5. 2008

Lisabonská smlouva "ohrozí majetkové jistoty občanů ČR"

Tuto tiskovou zprávu rozeslala poslankyně Evropského parlamentu za Českou republiku Jana Bobošíková 2. dubna 2008. Českým politikům i českým médiím. Dodnes ji nikdo nezveřejnil, velmi závažné téma zůstalo stranou zájmu koaličních i opozičních politických stran. Hrozba pro Českou republiku nezajímá nikoho. Ani euroskeptickou ODS, jejíž poslanec Zahradil text dostal i se všemi podklady, ani měkce euroskeptickou KSČM, která měla nedávno sjezd. Ani eurooptimistickou ČSSD, jejíž předseda Paroubek je jindy mediálně hyperaktivní. Stranu Zelených zajímá pouze předseda a jeho milenka, křesťany zase 270 miliard církevních restitucí. Média zajímá prodejnost titulů, tu většinu regionálního tisku v sudetských rukách pak i politický zájem majitelů. Občané nezajímají nikoho. A shodný názor českého prezidenta Václava Klause odbyla média jedním odstavečkem. Klaus okamžitě poté zmlkl. Proč? Bobošíková zaslala dopis i předsedovi vlády ČR Mirkovi Topolánkovi , ve kterém požaduje vysvětlení tvrzení předsedy vlády Spolkové země Bavorsko Gunthera Becksteina a poslance Evropského parlamentu , mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndta Posselta , že vláda ČR s nimi otevřela dialog o poválečném odsunu a dekretech prezidenta Beneše. Poslankyně rovněž upozorňuje v dopise na trvalé propojení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, u jehož zrodu stáli nacisté, se špičkami české katolické církve. Opět ticho. Čestnou výjimkou je Lukáš Petřík v týdeníku EURO.

Není to příliš podezřelé ticho??? │ŠOK

JB│ Vstoupí-li v platnost Lisabonská reformní smlouva, otevírá se mezinárodně právní prostor k opětovné diskusi o platnosti dekretů prezidenta Beneše a ke znejistění majetkových vztahů v ČR. Vyplývá to ze studie právních expertů, která je obsažena v příloze. Studii posíláme všem poslancům a senátorům Parlamentu ČR. Problém tkví v Listině základních práv EU, která je součástí Lisabonské reformní smlouvy. Listinou se řídil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, když vlastnictví, nabyté na základě dekretů prezidenta Beneše, potvrdil. Po ratifikaci Lisabonské reformní smlouvy, která tak získá sílu Smlouvy zakládací, se ale vlastnické spory přesunou k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku. Ani čeští renomovaní právníci, ani soudce Soudního dvora EU v Lucemburku prof. JUDr. Malenovský nevyloučili, že Soudní dvůr EU, pod který bude Lisabonská smlouva spadat, může dojít k jiným závěrům, než k jakým došel Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ten nároky sudetských Němců vůči ČR zamítl - pozn. editora BL) . Podotýkám, že kdyby vláda ČR postupovala prozíravě jako Polsko nebo Velká Británie, které si vymínily nadřazenost svého domácího práva nad Listinou, nemuseli jsme dnes opětovně varovat před nejistotou majetkových vztahů v naší zemi.

Právní studie k možnému prolomení Dekretů prezidenta Beneše v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv EU ZDE

Právě Dekrety prezidenta Beneše, zabavující majetek nacistických zrádců a kolaborantů, se staly stěžejním tématem při vstupu ČR do EU. Někteří poslanci EP tehdy v souvislosti s dekrety vystupovali proti našemu přijetí. EP si nechal vypracovat názor na dekrety od předních expertů na právo a historii. Vznikla tak studie "Právní posouzení Benešových dekretů a přistoupení České republiky k Evropské unii" a následně doporučení EP k souhlasu s přistoupením ČR k EU. Oba dokumenty jasně konstatují, že Dekrety prezidenta Beneše nejsou překážkou vstupu ČR do EU a nejsou v rozporu s evropským právem. Rovněž Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku potvrdil legálnost nabytí vlastnictví na základě Dekretů prezidenta Beneše. Snahy o znovuotevření majetkových nároků a zrušení Dekretů prezidenta Beneše se ale objevují stále. Velmi aktivní je zejména poslanec EP Bernd Posselt, který je zároveň předsedou Sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Právní studie k možnému prolomení Dekretů prezidenta Beneše v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv EU

Autoři: tým právních expertů poslankyně EP Jany Bobošíkové, duben 2008

Listina základních práv EU a Benešovy dekrety

1. Změna v postavení Listiny základních práv EU (dále jen "Listina")

1.1. Dosavadní článek 6 Smlouvy o EU

1. Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům.

2. Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako obecné zásady práva Společenství.

3. Unie ctí národní identitu svých členských států.

4. Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro provádění svých politik.

1.2. Lisabonská smlouva článek 6 mění

1.  Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy.

Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.

Práva, svobody a zásady obsažené v Listině se vykládají v souladu s obecnými ustanoveními v hlavě VII Listiny, jimiž se řídí její výklad a použití, a s náležitým přihlédnutím k vysvětlením zmíněným v Listině, jež uvádějí zdroje těchto ustanovení.

2. Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami.

3. Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie."

Přijetím Lisabonské smlouvy se tedy Listina stane právně závaznou a bude mít stejné právní postavení, jako Smlouvy.

2. Možná úskalí související s přijetím Lisabonské smlouvy

2.1. Právo na vlastnictví - článek 17 Listiny

Článek 17
Právo na vlastnictví

1. Každý má právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej. Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek, které stanoví zákon, a při poskytnutí spravedlivé náhrady v přiměřené lhůtě. Užívání majetku může rovněž být upraveno zákonem v míře nezbytné z hlediska obecného zájmu.

2. Duševní vlastnictví je chráněno

Článek 52 odst. 3 Listiny stanoví, že  pokud tato Listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená Úmluva.Vysvětlení k Listině dále rozvádí toto ustanovení a výslovně stanoví, že článek 17 Listiny odpovídá článku 1 protokolu k Úmluvy.

Co se týče rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP"), nejčastějším předmětem stížností podaných proti České republice byly v minulých letech restituce a s nimi spojené otázky zásahu do vlastnických práv[1], které zaručuje právě článek 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě (tedy článek shodný s článkem 17 Listiny).

Podobně jako v případě Březný a Březný v. Slovensko, i v případě Mulhous v. ČR poznamenal ESLP, že stěžovatelé se mohou odvolávat na porušení článku 1 Protokolu č. 1 v rámci soudního jednání jen pod podmínkou, že toto jednání se týká jejich "majetku" nebo jejich "vlastnictví" ve smyslu tohoto ustanovení. Za majetek dle tohoto rozhodnutí nelze považovat naději na uznání bývalého vlastnického práva, jež není dlouhou dobu vykonáváno. V restitučním řízení pana Mulhouse tedy nešlo o existující majetek ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 a judikatury orgánů Úmluvy, neboť v okamžiku zahájení restitučního řízení nebyl stěžovatel v postavení vlastníka, nýbrž žadatele o vydání majetku.[2]

Stejně tak v kauze Des Fours - Walderode v. ČR došel ESLP k podobným závěrům jako v případech Poláček a Poláčková v. ČR, Gratzinger a Gratzingerová v. ČR a dalších, že v případném sporu o porušení majetkových práv v restitučním řízení nešlo o existující majetková práva, a ani nebylo prokázáno, že by stěžovatel měl "legitimní očekávání" tato práva oživit prostřednictvím restitučního řízení. ESLP konstatoval, že názory vnitrostátních soudů v restitučních řízeních byly dostatečně odůvodněny, jejich rozhodnutí zákonná a řízení, která k nim vedla, nejevila známky nespravedlnosti. 

Jak již bylo řečeno výše, Listina se stane přijetím Lisabonské smlouvy právně závaznou se silou zakládacích smluv. Dohled nad dodržováním Listiny bude po přijetí náležet Soudnímu dvoru EU, který zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění zakládacích smluv a rozhoduje mimo jiné o žalobách podaných členskými státy, orgány nebo fyzickými či právnickými osobami. V tomto případě by tedy patrně mohlo docházet k podávání žalob proti ČR pro nedodržování některých ustanovení Listiny (zejména právo na vlastnictví) tak, jak tomu bylo dle Úmluvy při řízeních před ESLP. Otázkou však nadále zůstává, do jaké míry se judikatura Soudního dvora EU může lišit od sporů již rozhodnutých ESLP, resp. k jakým závěrům může Soudní dvůr EU ve svých rozhodnutích docházet.

Námi oslovený Prof. JUDr. Jiří Malenovský, soudce Evropského soudního dvora v Lucemburku,  se ve svém stanovisku k otázce, zda lze předpokládat, že Soudní dvůr EU bude posuzovat spory již řešené ESLP jinak, vyjádřil takto:

"V obecné rovině mohu podotknout, že Soudní dvůr ES je povinen podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii ctít ..."základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Říme dne 4. listopadu 1950"... Tuto Úmluvu ve svých rozhodnutích pravidelně aplikuje. Protože však ES ani EU nejsou stranou citované Evropské úmluvy, nejsou ani mezinárodněprávně povinny řídit se judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Proto nelze teoreticky vyloučit, že Soudní dvůr ES bude interpretovat určité právo obsažené v Evropské úmluvě jiným způsobem, než to činí Evropský soud pro lidská práva."

" Na druhé straně ovšem třeba zdůraznit, že Soudní dvůr ES si je vědom klíčového postavení Evropského soudu pro lidská práva pro zachování jednotné úrovně ochrany občanských a politických práv v Evropě a k judikatuře tohoto soudu trvale, řádně a v dobré víře přihlíží. Nelze opomenout ani fakt, že podle Lisabonské smlouvy (bod 8, který mění čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU) se stanoví závazek, že Evropská unie přistoupí k Evropské úmluvě o lidských právech. Takto právně formulovaná politická vůle  členských států EU nemůže být naším soudem ignorována. Již jen z tohoto důvodu lze stěží předpokládat, že by se náš soud po případném vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v konkrétních případech dramaticky odchyloval od judikatury Evropského soudu pro lidská práva."

2.2. Zákaz diskriminace - článek 21 Listiny

Článek 21

Zákaz diskriminace

1. Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

2. V oblasti působnosti Smluv, a aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, se zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.

Dle Vysvětlení k článku 21 Listiny nevytváří tento článek žádné pravomoci přijímat antidiskriminační právní předpisy v oblastech pravomocí členského státu nebo v soukromé sféře ani nestanoví obecný zákaz diskriminace v těchto širokých oblastech. Místo toho upravuje pouze diskriminaci ze strany orgánů a institucí samotné Unie při výkonu pravomocí, které jí svěřují Smlouvy, a ze strany členských států, pouze provádějí-li právo Unie. V tomto případě by tedy dle našeho názoru neměl být co do zpochybňování Benešových dekretů žádný problém.

2.3. Občanství EU

Otázka občanství EU není v Listině vůbec upravena. Je však obsažena ve Smlouvě o založení Evropského společenství a Lisabonská smlouva některá ustanovení pozměňuje, a to takto:

1) Název části druhé se nahrazuje tímto: "ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ UNIE".

2) Vkládá se článek 16d, který přebírá znění dosavadního článku 12.

3) Vkládá se článek 16e, který přebírá znění dosavadního článku 13 s tím, že v odstavci 2 se slova "rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá" nahrazují slovy "mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro".

17.12.2007 CS Úřední věstník Evropské unie C 306/51

4) Článek 17 se mění takto:

a) slova "doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji" se nahrazují slovy "doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je";

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

"2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami. Mají mimo jiné:

a) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

b) právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

c) na území třetí země, kde členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

d) petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného

ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce.Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Smlouvami a opatřeními přijatými na jejich základě."

5) Článek 18 se mění takto:

a) v odstavci 2 se slova "může Rada" nahrazují slovy "mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem" a poslední věta se zrušuje;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

"3. Ke stejnému účelu jako účelu uvedenému v odstavci 1, nestanoví-li k tomu Smlouvy nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se sociálního zabezpečení nebo sociální ochrany. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem."

C 306/52 CS Úřední věstník Evropské unie 17.12.2007

6) V článku 20 se slova "mezi sebou sjednají nezbytná pravidla" nahrazují slovy "přijmou nezbytná ustanovení". Doplňuje se nový pododstavec, který zní:

"Rada může zvláštním legislativním postupem a po konzultaci Evropského parlamentu přijímat směrnice o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění této ochrany."

7) V článku 21 se vkládá nový první pododstavec, který zní:

"Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 8b Smlouvy o Evropské unii, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí pocházet občané, kteří ji předkládají."

8) V čl. 22 druhém pododstavci se slova "práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy" nahrazují slovy "práv uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy."

Dle našeho názoru tedy v institutu občanství EU dochází jen k drobným úpravám, které nemohou být v kombinaci s Listinou žádným způsobem zneužity ke zpochybňování Benešových dekretů. Ani další ustanovení Listiny se nezdály být problematickými.

3. Polsko a výjimka z použití Listiny

Spojené království a Polsko si vymínily výjimku z používání Listiny, a to formou protokolu, který má být připojen ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a případně ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Jde o "Protokol o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království" (Úřední věstník EU C 306, svazek 50), podle kterého v Polsku ani Spojeném království:

  • Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora EU ani jakéhokoliv vnitrostátního soudu shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy dané země nejsou v souladu s principy, které Listina potvrzuje;
  • zejména nic v hlavě IV Listiny ("Solidarita") nezakládá soudně vymahatelná práva, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu.

Polská vláda argumentuje především tím, že Listina je hrozbou pro polské rodinné právo - údajně by ulehčila možnost zakládání homosexuálních sňatků a možnost legalizovat euthanasii. Tato argumentace nám však není zcela jasná, protože článek 9 Listiny stanoví, že "Právo uzavřít manželství a založit rodinu je zaručeno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon těchto práv." Vysvětlení k Listině základních práv (2007/C 303/02, dále jen "Vysvětlení k Listině"), jež je jakousi důvodovou zprávou k Listině, poté jasně stanoví, že článek 9 nezakazuje ani nepřikazuje udělit statut sňatku spojení osob stejného pohlaví.

Dalšími důvody, které Polsko uvádí, je možnost, že by Listina otevřela dveře Němcům, kteří by se mohli začít dovolávat svých vlastnických práv na půdu, která po druhé světové válce připadla Polsku. "Ve Smlouvě existují určitá ohrožení našich národních zájmů," uvedl prezident, přestože nespecifikoval, jakým způsobem by Listina mohla ovlivnit teritoriální zájmy Polska.[3]

4. Závěr

Při zpracovávání této analýzy jsme se snažili odhalit některá nebezpečí, která by mohla vyvstat přijetím Lisabonské smlouvy a následnou interpretací Listiny Soudním dvorem EU. Tiskem prošlo několik článků, které se o nebezpečí přijetí Lisabonské smlouvy zmiňovaly, nicméně žádný z nich neuváděl konkrétně, v čem by toto nebezpečí mělo tkvít. Ani v případě Polska se nám nic bližšího nepodařilo zjistit. Dle našeho názoru by jediným možným úskalím mohla být právě možnost uvedená podrobněji pod bodem 2.1. v souvislosti s právem na vlastnictví dle Listiny. Ani prof. Malenovský, soudce Soudního dvora EU, nevyloučil, že v případných sporech řešených Soudním dvorem dle Listiny EU může docházet k odlišným soudním rozhodnutím než jsou ta, která již judikoval ESLP ve Štrasburku. Ve svém obecném právním stanovisku k dané otázce zároveň podotknul, že by bylo porušením elementárních pravidel, kdyby se měl blíže pokoušet o odhady toho, jak bude Soudní dvůr v budoucnu určitou otázku posuzovat.

 Dle našeho názoru však smluvení výjimky tak, jak to učinilo Polsko, v každém případě nenechává prostor pro jakékoliv debaty a bylo by jistě (bývalo) vhodné i v případě ČR.

dopis Jany Bobošíkové předsedovi vlády ČR Mirkovi Topolánkovi ZDEDOC

projev předsedy vlády Spolkové země Bavorsko Gunthera Becksteina 11.5.2008 ZDE
projev poslance EP, mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndta Posselta 10.5.2008 ZDE
projev poslance EP, mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndta Posselta 11.5.2008 ZDE
projev spolkového předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franze Panyho ZDE

Lukáš Petřík, EURO, 2. 4. 2008 Bobošíková: Eurosmlouva zpochybní Benešovy dekrety ZDE

STUDIE Konference hlav států Evropského parlamentu z října 2002: Prof. Dr. Dres. h.c. Jochen A. Frowein, Heidelberg; Prof. Dr. Ulf Bernitz, Stockholm; Rt. Hon. Lord Kingsland Q.C. - Právní posouzení Benešových dekretů a přistoupení České republiky k Evropské unii PDF

                 
Obsah vydání       27. 5. 2008
27. 5. 2008 Naléhavé rozhovory o globálních cenách potravin
27. 5. 2008 Reforma zdravotnictví za 200 miliard: okradení občanů ve prospěch nadnárodní korporace Martin J. Kadrman
27. 5. 2008 Umět rozlišit Petr  Pospíchal
27. 5. 2008 Uhradí česká vláda škody na majetku občanů? Petr  Nachtmann
27. 5. 2008 Dana Kuchtová a její dnešní dopis Zeleným i Bursíkovi
27. 5. 2008 Otázka Jiřímu Paroubkovi aneb slalom mezi Američany, ODS, radarem a voliči Štěpán  Kotrba
27. 5. 2008 Pracovníci mírových sborů a humanitárních organizací znásilňují v třetím světě děti
27. 5. 2008 NYT: Mnoho Čechů vidí zdravotnictví zdarma jako věc principu
27. 5. 2008 Klausovu knihu vydává organizace, kterou platí ropná společnost
26. 5. 2008 Útok na akademickou svobodu na Nottingham University
27. 5. 2008 A student and a member of staff arrested
27. 5. 2008 Notts Uni detainee innocent but still facing deportation
27. 5. 2008 Lisabonská smlouva "ohrozí majetkové jistoty občanů ČR"
27. 5. 2008 Lisabonská smlouva: O co větší ticho na povrchu, o to větší šramot pod pokličkou
27. 5. 2008 ■ ■ ■ Hana  Tomšů
27. 5. 2008 Hezký zbytek dne ve společnosti České televize aneb co se do ČT 1 nevešlo
27. 5. 2008 Jimmy Carter: Izrael má 150 jaderných zbraní
27. 5. 2008 Rusko a Západ -- možnost zlepšit vztahy?
27. 5. 2008 Víte, kdo zaznamenal největší vývozy na světě v roce 2007? Miloš  Dokulil
26. 5. 2008 Newyorské restaurace musejí na jídelních lístcích zveřejňovat počet kalorií každého jídla
27. 5. 2008 Trofejní manželky žádají o rozvod
27. 5. 2008 Soros: Rostoucí cena ropy je pouhá bublina
27. 5. 2008 Kdy praskne černá bublina?
27. 5. 2008 Je libo kocovinu, nebo večírek? Michal  Vimmer
27. 5. 2008 Bursík, mistr twistů Milan  Daniel
27. 5. 2008 Hlas lidu: ČSSD plus
27. 5. 2008 Bankovní poplatky a zděšení v USA z našich nemocnic Václav  Špíka
27. 5. 2008 Zděšení z nemocnic Petr  Wagner
27. 5. 2008 Obrana oblíbeného terče, českého zdravotnictví
27. 5. 2008 Kdo má jiný názor, ten je ministrem označován za nepřítele
27. 5. 2008 Televize záměrně zamlčují, že se konají demonstrace proti reformě zdravotnictví
26. 5. 2008 O čem se v mediích (také) nepíše
26. 5. 2008 UNASUR Jiří  Drašnar
27. 5. 2008 Sladký med, neboli z hlediska byrokratů zcela jednoznačné prohlášení Uwe  Ladwig
27. 5. 2008 Projekt pro nové americké století zrušil svůj web
26. 5. 2008 Zdravotní stav Jana Bednáře se zhoršuje
26. 5. 2008 Cigarety budou v obchodech smět být pouze skryty pod pultem
26. 5. 2008 Čáslavka Bursíkovi: Zelené vedeš jako rodinnou firmu, zcela ignoruješ Republikovou radu
26. 5. 2008 Poněkud "nazelenalý" pohled na prezidentské kandidáty v USA? Miloš  Dokulil
26. 5. 2008 Borovenské protokoly Karel  Dolejší
26. 5. 2008 "Přednostně hájená" základna, o které se lidem neřeklo, že se na ni bude přednostně útočit
26. 5. 2008 Nedělní Otázky Václava Moravce v Brdech a o Brdech Štěpán  Kotrba
26. 5. 2008 Proti izolaci v české kotlině František  Řezáč
26. 5. 2008 Probuďte se, Ameriko. Směřujeme ke katastrofě
25. 5. 2008 Němci šokováni, že jsou všichni stejní
25. 5. 2008 Nová funkce Britských listů
5. 5. 2008 Hospodaření OSBL za duben 2008

Evropská ústava a Lisabonská smlouva RSS 2.0      Historie >
27. 5. 2008 Lisabonská smlouva "ohrozí majetkové jistoty občanů ČR"   
27. 5. 2008 Lisabonská smlouva: O co větší ticho na povrchu, o to větší šramot pod pokličkou   
28. 4. 2008 Senát si není jist Lisabonskou smlouvou a jejím souladem s Ústavou ČR Jan  Zeman
28. 4. 2008 Žádost o posouzení souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR   
24. 4. 2008 Bobošíková kritizuje Evropskou unii Jana  Bobošíková
14. 4. 2008 Zmluva a mluva Michal  Polák
25. 3. 2008 Lisabonská smlouva v Parlamentu - upřesnění   
23. 3. 2008 Konsolidované znění Lisabonské smlouvy si zájemci mohou stáhnout z internetu   
12. 3. 2007 Iniciativa za Evropské ústavodárné shromáždění   
25. 1. 2007 Evropská ústava: jak dál? Simone  Radačičová
8. 12. 2005 Kudy ven ze slepé ulice evropské ústavní krize? Josef  Brož
31. 8. 2005 Václav Klaus: Evropa musí odmítnout pojem evropského občanství   
13. 6. 2005 Evropská integrace ničí sebe samu Martin  Horut
6. 6. 2005 Pánové politologové jistě něco vymyslí Michal  Vimmer
6. 6. 2005 Rebelie kmánů