Tak to byl jistý Čchen, kterého 'Spojené státy podporovaly v boji za svobodu`, abych parafrázoval frázi z titulku Čulíkova článku (Blisty 26.3. 2008). Ta podpora se projevovala hlavně tím, že mu Spojené státy prodávaly zbraně. A on bojoval. Zvítězil ve volbách, jejichž demokratičnost nikdo nikdy nezpochybnil. Myšlenka vyhlášení samostatného státu (jednalo se o jakýsi Tchaj-wan) tam byla v dané době poměrně populární, a na to, aby k vyhlášení došlo, chybělo vlastně už jediné -- uznání ze strany Spojených států. Hodně se demonstrovalo a západní média psala -- o čem jiném než o boji za svobodu. Jenomže co se nestalo -- Spojené státy neměly najednou na pana Čchena čas. Udělovaly totiž právě vyznamenání jakémusi dalajlámovi, odkudsi z Tibetu. A paní mluvčí Bílého domu se s tímto Dalajlámou o něco později dokonce dala vyfotografovat! Tak to tedy byla oběť!

Jaký tedy byl rozdíl mezi Čchenem a Dalajlámou? Proč měli vedoucí představitelé čas na Daljlámu, ale ne na Čchena. Oba bojovali za svobodu. Jenomže ten jeden, Čchen, v jisté době skutečně měl možnost ve svém boji zvítězit -- měl jasně vymezené území, které efektivně ovládal, měl armádu, které velel, měl právní řád, založený na Ústavě, zkrátka, měl všechno, co dělá stát státem, jenom ne to uznání. Nic z toho neměl a nemá Dalajláma. Dalajláma žije v exilu a na život v Tibetu má jen nepřímý vliv.

Proč by tedy Spojené státy měly podporovat v boji za svobodu někoho, kdo má mnohem nižší šanci zvítězit, a proč by měly přestat podporovat toho, komu už chyběl jenom ten poslední krok? Na tuhle otázku bude možné s definitivní platností odpovědět asi až poté, co se otevřou archívy. Prozatím nezbývá, než se pustit do hypotéz. Hypotéza, která se sama nabízí je, že za tím byly obchodní zájmy Spojených států. Tuto hypotézu vyznává mnoho vlivných odborníků, v České republice například sinoložka Lomová. Ta hypotéza má ale nejméně dvě chyby -- neuplatnila-li ČLR obchodní sankce vůči Spojeným státům za jejich prodej zbraní na Tchaj-wan, proč by je měla vyhlašovat v souvislosti s uznáním? A pak, pro ČLR jsou Spojené státy významnějším obchodním partnerem než ČLR pro Spojené státy; obchodní sankce ze strany ČLR by tedy poškodily ČLR více než Spojené státy.

Hypotéza, kterou nabízím, je myslím pravděpodobnější: Totiž, že se Spojené státy poučily z rozpadu Sovětského svazu. Představa, že budou mít dalších deset států s dalšími deseti potenciálně nevypočitatelnými vládami, je nepochybně noční můrou Bílého domu. Boj za svobodu, tak to tedy ano, ale opravdové uznání, tak to tedy zase ne.

Tak, a teď teprve začněme mluvit o Tibetu. Vyvěšovat tibetskou vlajku z oken Ministerstva, to je přesně to, co teď české školství potřebuje!