Tvrzení o dvojkolejnosti je nesmysl. Podobně "dvojkolejné" vedení jako SZ (předsednictvo + republiková rada) mají všechny ostatní parlamentní strany. ODS: grémium + výkonná rada, ČSSD: předsednictvo + ústřední výkonný výbor, KDU-ČSL: předsednictvo + celostátní výbor, KSČM: výkonný výbor + ústřední výbor. Bursík neprávem označuje republikovou radu za "druhé" politické a mocenské centrum, v další větě tvrdí, že RR svého postavení využívá k vlastnímu mocenskému posilování cestou oslabování "stávajícího zvoleného vedení". To je přece příkladná manipulace s pojmy, snaha vytvořit dojem, že ve "dvojkolejném" uspořádání má být RR "druhým", méně významným orgánem, "vedením" že je předsednictvo, které je "zvolené", jako kdyby také republiková rada nebyla orgánem zvoleným.

Opak je pravda. Republiková rada je přece reprezentativnějším zástupcem názorů Vás, členů SZ, než sedmičlenné předsednictvo, ve kterém Bursíkova skupina disponuje poměrem hlasů 4:3. Do předsednictva nemusím ani vidět, stačí zkušenost z jakéhokoli orgánu jakéhokoli spolku vedeného člověkem s autokratickými rysy, abych si dovedl představit, že při uvedeném poměru hlasů se ani v předsednictvu "nevedou demokratické diskuze o vývoji politické situace, ale odehrávají se tam narežírované akce", že "mocenské centrum je ... zformované ... pracuje podle připraveného písemného scénáře, rozděluje strategii na MY a ONI, vše je institucionalizované, jmenovitě podložené". Stěžuje-li si těmito slovy Váš předseda na poměry v republikové radě, jen pláče na špatném hrobě.

Jak se sluší na mazaného manipulátora, následuje po odstavci s citovanými perlami odstavec v zásadě věcný a pravdivý, jehož jádrem je sdělení, že "Voliče, které obvykle nezajímá strana, jež se zabývá sama sebou, takové chování politického subjektu právem odpuzuje". Ten je ovšem vystřídán opět pláčem na špatném hrobě, stížností, že "mocenský boj se přenesl z republikové rady i do poslaneckého klubu". Nevím, zda se tam přenesl mocenský boj, ale nejde o slovíčka. Do situace v klubu se prostě promítá fakt, že Bursík a jeho parta ignorují program, sjezd i republikovou radu, zatímco dvě slušné ženy tomu odmítají nečinně přihlížet.

Dále Martin Bursík formuluje dva údajné koncepty existující v SZ, z nichž autorství prvního (dobrého) přisuzuje sobě, autorství druhého (špatného) Matěji Stropnickému. Je to hrubá manipulace s fakty. Prvnímu konceptu lze stěží něco vytknout, nemá daleko k dokonalosti. Je sporné, zda ho takto někdy v minulosti či "průběžně" formuloval právě Bursík; problémem (a vinou současných ministrů reprezentujících SZ) je, že není v praxi uplatňován. Nebo snad SZ je "schopna vytěžit korektně z koaliční spolupráce maximum pro uplatňování principů ochrany životního prostředí a lidských práv"?

Druhý koncept (v podobě v dopise předložené) existuje jen v Bursíkových představách. Program SZ ve stávajícím znění (natož pak program strany, pro kterou by skutečnou prioritou byl přechod od ekonomického růstu k udržitelnému rozvoji), logicky musí být nekompatibilní s programem ODS (přinejmenším s tím současným a především s její praxí). Vidět v ODS největšího "nepřítele" mezi současnými parlamentními stranami je v tomto smyslu přirozené. Vyvozovat z toho ovšem, že v případě "vítězství" (samotný tento pojem je při poměrném volebním systému zavádějící) ODS to pro SZ automaticky znamená být v opozici, není korektní, stejně jako úvaha o posunu doleva a zužování koaličního potenciálu. Nekompatibilita programů nemusí znamenat nemožnost koaliční spolupráce (ke Stropnického návrhu a obecně tendencím k vystoupení z vlády se vyjádřím samostatně).

Falešná je tedy následně formulovaná otázka, zda SZ pokládá první koncept za "nosný" nebo ho chce "radikálně změnit". Nejde o to ne Bursíkův, ale široce přijímaný koncept měnit, jde o to naplňovat jej, což, jak ukázal uplynulý rok a půl, současný předseda a ministři nedokázali.

Kritiku rozhodnutí RR, že účast SZ ve vládě je pouze podmíněná a po (letošních podzimních) volbách RR vyhodnotí výsledky a rozhodne o případném odchodu z koalice, pokládám za nesprávnou. Je přece logické, že každá koaliční strana průběžně vyhodnocuje výsledky koaličního vládnutí a legitimně uvažuje i o krajním řešení, pokud výsledky nejsou uspokojivé. A vzkaz voličům "volte nás a my po volbách rozhodneme, jak se na politické scéně zachováme"? Ten je opravdu svým způsobem nesolidní, je ale realitou politického systému s pěti stranami a poměrným volebním systémem. Tak to prostě je každých pět let před volbami do sněmovny. Letošní volby však budou senátní a krajské, jejich bezprostřední vliv na složení vládní koalice by měl být nulový. Jak jsem uvedl výše, tzv. "koncept č. 2" je Bursíkovou fikcí, případná skupina k němu se hlásící není totožná s názorovou většinou v RR a následná úvaha o tom, že se údajná skupina chce nechat volit pod hlavičkou "konceptu č. 1" je proto matoucí. Opakuji, že je legitimní ve volbách vystupovat s "konceptem č. 1", je ale také nutné se jím řídit.

Bursíkem uváděná východiska jsou tedy falešná a z nich vyvozovaný důvod pro svolání sjezdu zástupný. Z dostupných kusých informací usuzuji, že skutečným důvodem předsedovy snahy o překotné svolání sjezdu je buď snaha udělat to "dokud má podporu", případně fakt, že se mu naopak tuto podporu právě podařilo zvýšit nad kritickou mez účelovým založením několika nových základních organizací, především v Středočeském kraji. Kde je pravda, víte asi lépe než já. Skutečností, v těchto souvislostech smutnou, tedy zůstává, že předsednictvo SZ jeho návrhu těsnou většinou vyhovělo a sjezd se bude v šibeničním termínu konat.

Nezbývá, než tuto "hozenou rukavici" přijmout a snažit se nad Bursíkem a jeho skupinou zvítězit v termínu, který určil, a zbraněmi, které si vybral. Ostatně jím formulované čtyři úkoly sjezdu jsou (s podstatnou výjimkou první věty druhého bodu) přirozené, hodnotově neutrální, a jde jen o to obrátit je právě ve prospěch Vás, kteří to se zelenou politikou a naší republikou myslíte dobře.

Nepochybuji o tom, že Martin Bursík je nejen "připraven" věnovat léto výjezdům do regionů, diskutovat (byť v jeho pojetí má diskuze poněkud deformovaný charakter), vysvětlovat, naslouchat a prezentovat, ale že to skutečně udělá, že to, jak s oblibou říká, "odpracuje". On to má ze své pozice samozřejmě snadnější. Proto neváhejte ani Vy, nelitujte dovolené ani peněz na vlak nebo benzín (které vynecháním třeba zájezdu do ciziny můžete v podstatě ušetřit) a dělejte totéž, co on. Jezděte spolu s ním na jednání do dalších krajů a míst, jezděte tam i bez něho, vysvětlujte, diskutujte, přesvědčujte, za delegáty sjezdu zvolte lidi, kteří jednoznačně a spolehlivě reprezentují většinové názory Vašich základních organizací a nejsou Bursíkovi nijak zavázáni.

Jako varovnou berte předposlední větu dopisu: "Tyto podklady připraví předsednictvo strany". Proč ji tam napsal, ví asi jen on. Vyplývá to přece ze stanov, článku 16, odstavce 9. Nezapomeňte proto na poslední větu tohoto odstavce: "Předsednictvo předloží sjezdu materiály, jejichž předložení sjezdu podpoří alespoň jedna ZO."

Vážení a milí Zelení,

tolik k dopisu jako takovému. Kdo dočetl až sem, jistě mi odpustí několik dalších poznámek.

Příznačné je, že dopis (úplně vyhnout se mu nemohu) neobsahuje pojmy "radar" ani "zahraniční politika", přestože právě tato témata se, vedle autokratických osobnostních rysů současného předsedy, stala hlavním důvodem současného rozkolu ve Straně zelených. Nemám obavy, že by případné Bursíkovo vítězství na sjezdu něco změnilo na postoji tří poslanců SZ rozhodnutých hlasovat proti radaru, a že by tedy důvodem Bursíkova spěchu byla snaha uskutečnit sjezd před tímto hlasováním. Olga Zubová a Věra Jakubková by se zpronevěřily svému svědomí a těžko čekat takový přemet od toho, kdo osobně navštívil tábor Greenpeace na kótě 718 nebo se zúčastnil řetězové hladovky. Ani nadějný evropský politik Ondřej Liška svůj vykalkulovaný postoj nezmění, přinejmenším do příštího summitu NATO, kdy už by ale mělo být ve sněmovně odhlasováno. Ale nemít tyto obavy je trochu málo.

Bylo by přece nedůstojné, aby se sjezd SZ usnesl v tom duchu, že bílý kruh je černým čtvercem, a že tedy například podmínka předchozího sjezdu o začlenění radaru pod řízení a velení NATO byla splněna mnohomluvnou rezolucí bukurešťského summitu. Všichni přece víte, že to tak není. Vědět to musí i Bursík, jenom lže. Stanovisko zahraniční sekce SZ, které sloužilo jako podklad pro rozhodnutí RR, je přece jednoznačné. Přiznám se ale, že není ani pro mne úplně stravitelné, protože operuje odbornými pojmy z newspeaku NATO. Pokud máte podobný dojem, nabízím srozumitelnější důkaz, že radar není (a podle textu smlouvy podepsané 8. července nikdy být nemá) začleněn do řízení a velení NATO. Začlenit jej tam (a nejen radar, ale logicky celou protiraketovou obranu USA) by totiž znamenalo vyčlenit jej z pod přímého velení USA. Úplně stejně, jako některé své jednotky a prostředky (mezi nimi dva Gripeny) vyčleňuje z pod svého velení a ve prospěch NATO Česká republika.

Bylo by přece nedůstojné, aby se dvě poslankyně, dosud hájící legitimní stanovisko strany, staly skutečnými rebelkami. Bylo by přece nedůstojné, aby strana, mající v názvu slovo "zelených" změnila svůj politický program a souhlasila se zřízením cizí vojenské základny, nadto určené pro vedení jaderné války, na území ČR. Bylo by přece nedůstojné, aby byl legitimizován podvod na voličích, kterým bylo přiřknutí křesla ministra zahraničních věcí Vaší straně, ovšem s jeho obsazením Karlem Schwarzenbergem, v té době členem ODA, člověkem, který je vším jiným, než zeleným politikem. Bylo by přece nedůstojné, aby v čele Strany zelených byl potvrzen člověk, který proti vůli 70% občanů ČR (a odhadem proti vůli podobného procenta Vašich voličů a podobného procenta Vás samých) jako ministr hlasoval pro smlouvu o radaru. Bylo by přece nedůstojné, aby v čele Strany zelených byl potvrzen tentýž člověk, který proti vůli 90% občanů ČR a v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 jako ministr hlasoval pro diplomatické uznání darebáckého státu kosovských Albánců. Bylo by přece nedůstojné potvrdit ve funkci předsedy člověka, který se premiéru Topolánkovi omlouvá za usnesení republikové rady vlastní strany. Bylo by také nedůstojné, aby člověk s těmito postoji zůstal členem vlády za Stranu zelených. Naprosto nezpochybňuji Bursíkovu kompetenci k řízení MŽP. Jen znám v SZ nejméně tři lidi, kteří by to dokázali stejně dobře jako on. Nejméně dva z nich by neměli ambice být zároveň předsedou strany, a mohli by se tedy ministerstvu věnovat naplno.

Je tedy naopak zcela na místě Martinovi Bursíkovi poděkovat za jeho příspěvek k volebnímu úspěchu z roku 2006, při vědomí, že jeho přínos nejspíš pomohl překonat hranici volitelnosti, ale sám o sobě by k jejímu překonání nestačil. Je tedy zcela na místě zvolit do předsednické funkce člověka, který bude ctít principy zelené politiky vyjádřené programem a usneseními sjezdu a který se bude řídit názory členské základny, zprostředkovanými legitimními orgány strany nebo v určitých případech vnitrostranickým referendem. Bude-li mít o předsednickou funkci zájem Dana Kuchtová, važte si toho a zvolte ji, bude dobrou předsedkyní.

Závěrem bych rád sdělil svůj názor na to, zda SZ má nebo nemá zůstat součástí vládní koalice. Přes veškeré výhrady k této vládě (sdílím názor, že je nejhorší vládou od roku 1990) si myslím, že Strana zelených má ve vládě zůstat. A má ji vylepšit, má svou účast využít ve prospěch zelené politiky a České republiky. Budu tedy v tomhle polemizovat s Matějem Stropnickým. Přechod do opozice by straně v ničem neprospěl. Vylepšovat stranu jako takovou, diskutovat, tříbit programové dokumenty, to mohou členové dělat i za situace, kdy tři jejich kolegové a jeden nezávislý senátor trpící představou, že je šlechticem, zaujímají ministerské funkce. Strana v opozici je pro občany zajímavá, pokud je v dnešní pozici ČSSD, tedy velké strany s reálnou šancí vyhrát příští volby a splnit něco z toho, co slibuje. Menší strana, jakou nyní SZ reálně je, je zajímavá, pokud je ve vládě. Vnitřní spory SZ jsou teď napínavým divadlem pro lidi zvenčí jen proto, že SZ je jazýčkem vah. Obecně vnitřní věci, tedy v podstatě ani obsazení stranických funkcí, veřejnost nezajímají. Důležité jsou vládní funkce. Z pohledu Ústavy ČR a z pohledu občana ČR je potřeba zvolit Danu Kuchtovou předsedkyní ne proto, aby byla předsedkyní strany, ale proto, aby druhý den šla za premiérem s požadavkem na odvolání stávajících ministrů za SZ a se seznamem ministrů nových. Se seznamem, o kterém se nediskutuje, protože ta místa SZ podle koaliční smlouvy patří a protože SZ také nevetuje kandidáta ODS na místo ministra zemědělství nebo průmyslu. S takovým seznamem, ze kterého dotyčný nejdřív zalapá po dechu a pak bez ohledu na to, že jedná s dámou, dá průchod lampasáckému buranství. Ale pak se uklidní a další hodiny a dny ukáží, zda ODS stojí o koalici se SZ - s takovou, jaká doopravdy je, ne s takovou, jakou dnes v očích voličů reprezentují Bursík a Schwarzenberg.

Vážení a milí Zelení,

do příštích necelých dvou měsíců Vám přeji pevné nervy, mnoho vytrvalosti a moudrá rozhodnutí.

S modrou oblohou

Václav Hála