25. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 4. 2008

Tibet -- žádná Šangri-la

Slavoj Žižek

Média nám vnucují různé příběhy a příběh o Tibetu zní takto. Čínská lidová republika, která ilegálně zabrala Tibet, se po desetiletí věnuje systematické destrukci nejen tibetského náboženství, ale usiluje i o likvidaci Tibeťanů samotných. Nedávné tibetské protesty proti čínské okupaci byly opět rozdrceny vojenskou silou. V době, kdy je Čína hostitelem olympijských her, je povinností každého, kdo miluje svobodu a demokracii, vyvinout na Čínu tlak, aby vrátila Tibeťanům to, co jim ukradla. Zemi s tak bezútěšným stavem dodržování lidských práv by nemělo být dovoleno, aby využila ušlechtilého olympijského spektáklu ke zlepšení svého image. A co udělají naše vlády? Ustoupí, jako obvykle, ekonomickému pragmatismu, nebo seberou odvahu k prosazování etických a politických hodnot před krátkodobými ekonomickými zájmy?

V tomto příběhu "hodných proti zlým" jsou jisté nesrovnalosti. Nelze jednoznačně tvrdit, že byl Tibet samostatným státem, který pak najednou okupovala komunistická Čína. Vztahy mezi Čínou a Tibetem mají dlouhou a komplikovanou historii, ve které hrála Čína většinou roli protektorátního suveréna. Též antikomunistický Kuomintang trval na čínské suverenitě nad Tibetem. Před r. 1949 nebyl Tibet žádnou Šangri-la, ale velmi krutou feudální společností chudoby (s průměrnou délkou života stěží přes 30 let), zkorumpovanou a rozvrácenou občanskými válkami (poslední válka mezi řeholními frakcemi vypukla v r. 1948, kdy čínská rudá armáda již klepala na dveře). Vládnoucí elity se natolik bály sociálních nepokojů a dezintegrace, že raději zamezily průmyslovému rozvoji (proto musel být např. kov dovážen z Indie).

Od počátku 50. let se v podněcování protičínských nálad v Tibetu angažovala CIA, takže strach Číny z vnějších pokusů o destabilizaci Tibetu nebyl neoprávněný. Ani Kulturní revoluce, která vydrancovala v 60. letech minulého století tibetské kláštery, nebyla pouze přivezena Číňany; do Tibetu se dostalo sotva sto Rudých gardistů. V davech výtržníků, které vypalovaly kláštery, byli většinou výhradně Tibeťané samotní. Jak televizní obrazy dokládají, co se děje dnes v Tibetu má daleko k mírovým spirituálním protestům mnichů (jako minulý rok v Barmě), dochází zde k vraždění nevinných čínských imigrantů a vypalování jejich obchodů.

Je skutečností, že Čína investuje značné prostředky do tibetského ekonomického rozvoje, do jeho infrastruktury, vzdělání a zdravotní péče. Jednoduše řečeno: navzdory nepopiratelnému čínskému útisku, neměl průměrný Tibeťan nikdy tak vysoký životní standard jako má dnes. Venkovské oblasti západní Číny jsou chudobou postiženy daleko více -- je zde problém dětské otrocké práce v továrnách na cihly, hrůzné jsou též podmínky ve vězeních atd.

V uplynulých letech změnila Čína svou strategii v Tibetu: odpolitizovaná víra je nyní tolerována, často dokonce podporována. Čína nyní spoléhá více na etnickou a ekonomickou kolonizaci než na vojenský nátlak. Ze Lhasy se stává čínská verze divokého západu, kde se karaoke bary střídají s buddhistickými zábavními parky pro západní turisty. Čínské vojáky nebo policisty terorizující skrytě buddhistické mnichy nahradil účinnější model amerického stylu socio-ekonomické přeměny, ve kterém budou Tibeťané během dekády či dvou redukováni po vzoru domorodých Indiánů v USA do zcela marginální role. Vypadá to, že toho nakonec čínští komunisté dosáhnou -- co je tajná policie, internační tábory a ničení starodávných památek oproti síle bezuzdného kapitalismu?

Jedním z hlavních důvodů, proč se tak hodně lidí na Západě angažuje v protestech proti Číně, je důvod ideologický: tibetský budhismus, obratně propagovaný dalajlámou, je jedním z hlavních inspiračních zdrojů pro dnes tak populární hedonistické hnutí New Age. Tibet se stal mystickým místem, kam projektujeme své sny. Když lidé litují ztráty autentického tibetského života, není to ani tak ze zájmu o Tibeťany samotné. Co se chce od Tibeťanů je, aby byli autenticky spirituální pro nás, abychom tak my mohli nadále hrát bláznivou hru konzumu. "Si vous êtes pris dans le rêve de l'autre" napsal Gilles Deleuze "vous êtes foutu". Protestující proti Číně mají pravdu, když přepisují heslo pekingských olympijských her "Jeden svět, jeden sen" na "Jeden svět, mnoho snů". Ale měli by si uvědomit, že uvězňují Tibeťany ve svém vlastním snu.

Často je v souvislosti s Čínou kladena otázka: "Povede zde prudký rozvoj kapitalismu též k rozvoji demokracie jako "přirozené" kapitalistické formy politické organizace?" Otázka se často ještě rozšiřuje na: "Jak rychlý by měl čínský rozvoj být, aby s sebou přinesl žádané politické změny (a systém by musel aplikovat politickou demokracii)?" Ale může být tento předpoklad tak samozřejmý? V jednom televizním vystoupení před pár lety spojil Ralf Dahrendorf klesající důvěru v demokracii u občanů postkomunistické východní Evropy s faktem, že po každé revoluční změně vede cesta k nové prosperitě přes "slzavé údolí". Poté, co socialismus zkrachoval, jeho limitovaný, ale reálný systém prosperity a zabezpečení musel být odstraněn, přičemž tyto první kroky byly nezbytně bolestivé. To samé se nyní děje v západní Evropě, kde přechod od státu blahobytu k nové globální ekonomice přináší odříkání, snižující se bezpečnost a garance sociálního postavení. Dahrendorf připomíná, že tento přechod trvá déle než průměrná doba volebního období, takže v západních demokraciích je velké pokušení odsunout tyto nepopulární změny z důvodu krátkodobého volebního zisku. Fareed Zakaria poukazuje na to, že demokracie může být dosaženo pouze v ekonomicky rozvinutých zemích. Pokud jsou rozvíjející se země "předčasně demokratizovány", výsledkem je populismus, který končí ekonomickou katastrofou a politickým despotismem. Není divu, že dnešní hospodářsky nejúspěšnější země třetího světa jako je Tchaj-wan, Jižní Korea nebo Chile přijaly plnou demokracii až po období autoritativních vlád.

Sledujeme-li tuto úvahu, pak Číňané využívají "nezávislou" autoritativní státní moc ke kontrole sociálních nákladů při zavádění kapitalismu. Výstřední kombinace kapitalismu a komunistické moci tak dokazuje, že nejde o absurdní paradox, ale požehnání. Čína se rozvíjí tak rychle nikoli navzdory autoritativnímu komunismu, ale díky němu.

Před daleko hlubším paradoxem však nyní stojíme sami. Co když slibovaná druhá fáze, kdy demokracie následuje autoritativní "slzavé údolí" nikdy nepřijde? Není toto možná nejvíce zneklidňující kolem Číny dneška -- podezření, že její autoritativní kapitalismus není pouze připomínkou minulosti, kdy v průběhu 16.-18. stol. probíhal v Evropě proces akumulace kapitálu, ale náznakem naší vlastní budoucnosti? Co když se spojení asijské knuty a evropského obchodu potvrdí jako ekonomicky efektivnější než liberální kapitalismus? A co až demokracie, jak ji známe, nebude nadále motorem ekonomického rozvoje, ale jeho brzdou?

Z London Review of Books ze dne 19. dubna 2008 přeložil Zdeněk Jehlička. (Vychází s výslovným souhlasem autora.)

Anglický originál článku je ZDE

                 
Obsah vydání       25. 4. 2008
25. 4. 2008 Tibet -- žádná Šangri-la Slavoj  Žižek
26. 4. 2008 To je síla ODS! Mirek  Topolánek
27. 4. 2008 Tři režiséři hovořili v Londýně o cenzuře Jan  Čulík
26. 4. 2008 Znovu o reformě zdravotnictví Petr  Wagner
27. 4. 2008 Mladé komunisty odsoudili k rozpuštění kvůli jedné větě z Programu
25. 4. 2008 Fízlování mobilů i internetu prošlo hlasy Zelených Štěpán  Kotrba
26. 4. 2008 Dalmácie jako decimálka 2 František  Řezáč
25. 4. 2008 Deštníky proti radaru
25. 4. 2008 Space War Express: Irák je říší fantazie
25. 4. 2008 Zbigniew Brzeziński: Kosovo je problém výlučně Evropské unie
25. 4. 2008 Severa se přiznal: Kubiceho zpráva pocházela z jeho kopie Štěpán  Kotrba
25. 4. 2008 Mene tekel, ať jsi pták, anebo z pekel Štěpán  Kotrba
24. 4. 2008 Pane premiére, které země jste to vlastně premiér? Jan  Neoral
25. 4. 2008 Dopis o znechucení Karel  Hoff
25. 4. 2008 Mírová politika, aneb Úloha politiků Uwe  Ladwig
25. 4. 2008 Politika jako umění překladu Miloš  Dokulil
25. 4. 2008 Co museli onoho jitra nutně vědět uchazeči o studium, nemusel vědět pro týž večer pracovník Českého rozhlasu Miloš  Dokulil
25. 4. 2008 Anarchistické setkání k 1. máji
25. 4. 2008 Vymyslet nenásilnou cestu jak upozornit čtenáře, že by mohli na BL finančně přispívat...
24. 4. 2008 Adresa podnikatele není osobní údaj - aneb omyly ministerstva zdravotnictví Štěpán  Kotrba
24. 4. 2008 Protestuji proti pokrytectví aktivistů, kteří se zasazují za lidská práva jen pro někoho Petr  Kužvart
25. 4. 2008 O přehradě bez emocí
25. 4. 2008 Proč ČT neanalyzuje názory odpůrců americké základny?
24. 4. 2008 Je ČT vyvážená?
24. 4. 2008 Ve věci amerického radaru praktikuje Česká televize cenzuru Jakub  Rolčík
24. 4. 2008 ČT jediná věnuje diskusi o radaru vyvážený prostor Ladislav  Šticha
24. 4. 2008 Odložení elektronického hlasování v ČR na rok 2014 Josef  Hromádko
24. 4. 2008 Bobošíková kritizuje Evropskou unii Jana  Bobošíková
24. 4. 2008 Regulační poplatky u lékařů pomáhají (ale lepší by bylo rákoskou přes prsty) Jan  Sova
24. 4. 2008 Nové Heřminovy: souznění vlády s betonovou a developerskou lobby Petr  Petržílek
25. 4. 2008 Plebejci nejsou plebejové
23. 4. 2008 Hele, kámo, nemáš pár zbytečnejch drobáků?" Martin  Gřeš
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008

Čína RSS 2.0      Historie >
25. 4. 2008 Tibet -- žádná Šangri-la Slavoj  Žižek
24. 4. 2008 Protestuji proti pokrytectví aktivistů, kteří se zasazují za lidská práva jen pro někoho Petr  Kužvart
20. 4. 2008 Západní tlak na Čínu ohledně Tibetu výrazně posílil čínský nacionalismus   
19. 4. 2008 V Číně se konaly protifrancouzské demonstrace   
17. 4. 2008 Absurdní drama čínské olympiády Lukáš  Zádrapa
14. 4. 2008 Čínská velvyslankyně varovala před ochlazením vztahů   
11. 4. 2008 Olympiáda v Číně Beno  Trávníček
10. 4. 2008 Zvěrstva v Číně a sinoromantismus   
10. 4. 2008 Spolupráce Evropy a Číny: desetiměsíční výukové programy pro manažery   
10. 4. 2008 V Číně jsem nebyl, ale je to tam hrozné Aleš  Uhlíř
10. 4. 2008 K Číně   
10. 4. 2008 Romantismus nenávisti a gradual transition Štěpán  Kotrba
10. 4. 2008 O zkušenostech z Číny   
10. 4. 2008 Debata o Číně je mimoběžná   
9. 4. 2008 Čína, jak ji neznáte   

Tibet RSS 2.0      Historie >
25. 4. 2008 Tibet -- žádná Šangri-la Slavoj  Žižek
24. 4. 2008 Protestuji proti pokrytectví aktivistů, kteří se zasazují za lidská práva jen pro někoho Petr  Kužvart
18. 4. 2008 Mluvme tedy o Tibetu! Petr  Fiala
31. 3. 2008 "Olympiáda v Pekingu - Vypni televizi!"   
31. 3. 2008 Rezignuje dalajláma? Tibetská mládež ho možná donutí Štěpán  Kotrba
30. 3. 2008 Dezinformační válka: Podle obskurních zdrojů prý britská špionáž tvrdí, že nepokoje v Lhase vyvolali čínští policisté   
28. 3. 2008 Tibetští mniši narušili oficiální čínskou mediální PR akci   
26. 3. 2008 Tibet a nezávislost aktivistů?   
26. 3. 2008 Boj za svobodu není nelegitimní jen proto, že ho podporují Spojené státy Jan  Čulík
26. 3. 2008 Následkem čínské okupace zemřelo přes milion Tibeťanů   
25. 3. 2008 Sněmovna odmítla projednat rezoluci k Tibetu Andrea  Cerqueirová
25. 3. 2008 Čínská velvyslankyně: Kdyby čeští poslanci měli nezávislé informace, rozhodovali by se jinak   
25. 3. 2008 Tibet -- konečně vyvážený přístup Miroslav  Polreich
21. 3. 2008 Tibet: Jak zdemolovali Pekingskou třídu   
21. 3. 2008 Olympiáda pro tělesně postižené Jiří  Drašnar