8. 8. 2008
Johna Lennona sledovali, odposlouchávali, buzerovali, vyháněli - demokraticky? replika na pokračující marnou debatu o tom, zda polemická replika Jana Čulíka "Taková doba nebyla" ke článku Štěpána Kotrby "Nejste ve svazcích vojenské kontrarozvědky? Tak to nejste v dobré společnosti" vystihla pohled na nedávnou minulost "reálného socialismu", nebo ne.... Že "Taková byla doba", se domnívá i Jiří Jírovec a Jan Čulík mu na to namítá, že "Lennona netahali k výslechům a nevyhostili "
Jan Čulík se mýlí. John Winston Lennon byl poté, když se přestěhoval do mekky demokracie, Spojených států, už v roce 1971 americkou tajnou službou prokazatelně sledován kvůli svým radikálně levicovým názorům a textům . Bojoval s imigračními úřady o trvalý pobyt. Vláda se obávala jeho destruktivního vlivu na myšlení americké mládeže. Lennon se netajil svým odporem k válce ve Vietnamu. Lennon prosazoval práva amerických žen. Lennon chtěl více svobod pro černošské obyvatelstvo USA. . Lennon se stýkal s liberálně levicovými intelektuály i radikály. Kouřil trávu. Prostě - choval se stejně, jako statisíce lidí po něm. Akorát, že byl první. Byl kultovní ikonou, symbolem. FBI měla ve chvíli jeho smrti o něm asi dvousetstránkový spis. |
Odposlouchávali mu telefon a dle některých záznamů FBI agenty přímo vybízeli jejich nadřízení k "neutralizování" jeho "rozvratných" aktivit. Zajímaly je i zpěvákovy vazby na levicové a mírové aktivisty, kteří působili v Londýně. Některé stránky FBI kopírovala a zasílala CIA, jejíž ředitel J. Edgar Hoover vydal v dubnu 1972 ohledně Johna Lennona z Liverpoolu tyto instrukce:
"Lokalizujte subjekt a veďte v patrnosti všechny jeho aktivity včetně toho, že je silným uživatelem narkotik." Politické dění z dob "vlády patriotů" - ředitele J. Edgara Hoovera či prezidenta Nixona bylo až příliš podobné tomu, co vidíme dnes kolem sebe. Amerika válčila žoldáckou válku kdesi na druhém konci světa, kterou prohrála. Agenti tajných služeb a policisté i soudci tohoto systému pronásledoval lidi pro jejich "protivládní" názory. Soudili i zavírali. Perzekvovali v zaměstnání. Lennon plánoval před volbami v roce 1972 vyjet na turné po celých Spojených státech s cílem přesvědčit mladé voliče, aby hlasovali proti válce a proti Nixonovi. Dvojalbum Some Time In New York City svými texty popouzí americkou vládu i Nixonovy poradce. Probíhá boj Angely Davis za lidská práva, povstání vězňů v Attice, střelba do demonstrantů... FBI zahájila kroky k Lennonově vyhoštění. Americká obdoba akce Klín. Začala čtyři léta trvající válka "hippíka" proti systému "demokracie". Teprve v lednu 1975 Lennonovo vyhoštění imigrační úřad zastavuje. Dočasně - kvůli těhotenství Yoko Ono. Teprve v červenci 1976 dostává Lennon "zelenou kartu", která mu umožní legální pobyt v USA... Martin Luther King, Frank Sinatra, John Lennon, Katherine Hepburnová - to je jen pár nejznámějších jmen ze seznamu politicky nespolehlivých Američanů - nepřátel USA a její demokracie, pod dohledem a perzekucí agentů FBI a CIA. Vše končilo až skandálem Watergate. Ani vyšetřovací komise Senátu, vedená senátorem Frankem Churchem v polovině 70. letech, přesně nezjistila, co vše se v těch letech stalo, kdo všechno byl provokován, sledován, vydírán či ostouzen. Režiséři David Leaf, John Scheinfeld natočili o Lenonovi dokument "USA versus John Lennon". Film o tom, jakou moc měl rokenrol...... FBI otevřela veřejnosti složku vedenou na Johna Lennona teprve v roce 2006. Musela - na příkaz soudu kvůli žalobě historika Jona Wienera. V Česku se začal film promítat v symbolický den . 13. prosince 2007. V den, kdy před 36 lety, 13. prosince 1971, Nejvyšší soud státu Michigan nařídil propustit z vězení Johna Sinclaira, jenž si odpykával desetiletý trest odnětí svobody za to, že nabídl dva jointy utajeným příslušníkům protidrogového oddělení. Michiganský koncert z 13. prosince 1971 znamenal přímou konfrontaci s estébáky v tehdejším americkém vládním systému. A to se vůbec nebavíme o černých operacích americké kontrarozvědky Counter Intelligence Corps (CIC - předchůdkyně CIA) v Evropě těsně po II. světové válce , kdy z Mnichova, Frankfurtu a Vídně řídila (majoři Miloš Knorr a Herbert Němec) spolu s vojenskou rozvědkou MIS a zpravodajská služba atomových výzkumů JNEIC výcvik a výsadky agentů-kopečkářů (agentů-chodců ) proti tehdejšímu Československu. Učila je obsluze vysílaček, tichému boji a sabotážím v týlu nepřítele. CIC spolupracovala i s vatikánskými zločineckými knězi typu Aloise Hudala na provozu krysí stezky - dopravě svých agentů a nacistických zločinců, včetně Adolfa Eichmanna, kterým pomáhala k útěku před spravedlností do Argentiny a jiných zemí s polofašistickými režimy. Služeb CIC používali i někteří bývalí čs. důstojníci, kteří za války působili na Západě - k organizování protistátních skupin (skupiny plk. Kašpara-Pátého, mjr. Rudolfa Drbohlava, mjr. Františka Bogataje, Jaroslava Polacha, pplk. Aloise Šedy, Václava Klabíka, dr. Michala Zibrína, Bohumila Láta, Zdeňka Václavíka či Bohumila Valtra). Tak vznikala hysterie československé kontrašpionáže a následné represe i proti nevinným. Ale o této části poválečné historie se dnes mnoho nemluví... Taková doba ale také byla.
Well it was Sunday bloody Sunday Sunday Bloody Sunday Pozn. JČ: Je to pořád nesrovnatelné. Na rozdíl od Jaroslava Hutky netahali Johna Lennona k výslechům. Lennon byl v Americe imigrant, a tedy někdo, kdo nemá automatické právo na pobyt v cizí zemi (zrovna ČR o tom ví hodně, že, a přísně to vůči cizincům praktikuje, a Štěpán Kotrba to schvaluje...). Přesto nakonec povolení k pobytu Lennon dostal, navzdory svým "podvratným" činnostem i porušování zákona kouřením drog. Hutka byl z vlastní země vyhoštěn. Ano, skoro 10 let bez vědomí Stb Hutka v Československu "tajně" pořádal podvratné koncerty, ale kdyby se otevřenými výroky postavil proti režimu tak, jako v Americe John Lennon, skončil by velmi rychle ve vězení. Pokud vím, Johnu Lennonovi nepálili agenti CIA ruce zapálenými cigaretami, jak to dělali agenti Stb Vlastimilu Třešňákovi...
|