Podle Kosyreva jsou případy Jugoslávie v roce 1999 a Iráku v roce 2003 jen posledními ukázkami tohoto přístupu. Vedle bombardování Severního Vietnamu v 60. letech a Kambodži v letech 70. uvádí též intervenci v Grenadě v roce 1983 a invazi do Panamy v roce 1989. Tehdy prý Spojené státy vypracovaly "technologii briefingů, tiskových konferencí a setkání s předními politiky, podnikateli a dalšími vlivnými lokálními osobnostmi", kterou později úspěšně použily v Jugoslávii a v Iráku. Kosyrev dále argumentuje, že změny ve Strategii národní bezpečnosti USA v letech 2002 a 2005 vedly k závěru, že "předpokladem efektivní humanitární pomoci je narušení státní suverenity".

V sobotu večer přinesl server RIA Novosti zprávu, podle níž návrh gruzínského prezidenta Saakašviliho na přerušení bojů, s nímž se obrátil na prezidenta RF Dmitrije Medveděva, žádným kanálem nedorazil. Michail Saakašvili údajně navrhl ruskému prezidentu, aby "společně zastavili to šílenství".

O půl hodiny později informovaly stránky RIA Novosti o slovech, která pronesl bývalý ruský prezident a současný premiér Vladimir Putin při své návštěvě Vladikavkazu: "Z právního hlediska jsou naše kroky absolutně opodstatněné a legitimní". Putin označil jednání Ruské federace jako nevyhnutelné a dodal: "V souladu s platnými mezinárodními úmluvami, včetně úmluvy z roku 1999, Rusko nejenom plní funkci mírotvorného charakteru, ale je také povinno v případě, že jedna ze stran dohodu o příměří poruší, vzít pod svou ochranu druhou stranu, což jsme učinili -- v tomto případě ve vztahu k Jižní Osetii."

V průběhu dne informovala agentura RIA Novosti o tom, že zpravodajské stránky pro Gruzii, které agentura pomáhala vybudovat, jsou terčem mnohých útoků hackerů. V odpoledních hodinách tuto zprávu rozšířila o sdělení, že hackery jsou napadány i další servery s koncovkou .ru. V současnosti (v neděli dopoledne mezi 10. a 11. hodinou SELČ) nejsou již stránky RIA Novosti dostupné.