ČTK: Ve středu Írán odzkoušel devět raket dlouhého a středního doletu typu země-země. Použita byla i nová balistická raketa Šaháb-3 (Létavice), která je údajně s to zasáhnout cíl vzdálený až 2000 kilometrů.

Balistická raketa Šaháb-3 není nová. To za prvé. Je vyvíjena na bázi severokorejských nosičů Nodong-1, testována od roku 1998. O schopnosti zasáhnout cíl v pásmu maximálního doletu lze s úspěchem pochybovat.

Ano, prázdná raketa Šaháb 3ER (extended range) dolétne i do vzdálenosti 2500 km. Prázdná, bez hlavice. S bojovou hlavicí o maximální váze 700 kg (jednotunová hlavice dále prudce snižuje maximální dolet) pouze 1700 km. S robustním kontejnerem s družicí IRIS ještě méně. Vyvinout kosmický nosič se Íránu nepodařilo, i když o tomto úsilí informoval už před lety na regionálním veletrhu vojenských technologií. Rozdíl mezi maximálním doeltem bez kontejneru a s kontejnerem různé váhy je značný. Indický nosič AGNI 1 s kontejnerem o váze 750 kg má 1335 km, s kontejnerem o váze 1000 kg už pouze 1182 km a s kontejnerem o váze 1250 kg už jen 1056 km. Větší zátěž není možná, protože zásadně mění těžiště a destabilizuje let. Tedy i přesnost zasažení cíle klesá s váhou bojové hlavice. U ocelových konstrukcí bez podílu kompozitů nelze dosáhnout delšího doletu. Pouhé řetězení nosičů na sebe přidáváním dalších stupňů není řešením, protože není řešena nejen aerodynamika, ale zejména pevnost v ohybu při vibracích při startu i za letu a celková tuhost výsledné konstrukce.

Údaj o maximálním doletu také není totéž, co přesné zasažení předem zvoleného cíle. Írán zkouší nosič Šaháb 3 ER už třetím rokem a stále nic. To nic ale musí umět tisku prodat každý píárista. Cílem je dostat špionážní družici na oběžnou dráhu, nikoliv ohrožovat Evropu, se kterou Irán obchoduje a které dodává ropu a plyn. Území Izraele už dávno může zasypat od roku 2004 rutinně vyráběnými a používanými raketami Šaháb 3A (maximální dolet prázdné rakety 1 000 km a Šaháb 2 (na bázi SCUD B, maximální dolet prázdné rakety 1 350 km). Ale jaká bude odpověď? Zničující. Chce to Irán? Nechce. Už řadu let. Další rakety, které nyní Írán zkoušel, byly Fateh-110 a Zelzal. Šaháb 3 nejsou v kategorii interkontinentálních raket kategorie IRBM, ale raket středního doletu MRBM. Vyrábět se začínají teprve teď, což potvrdil i renomovaný server Jane's.

Jane's Defence Weekly 9. 7. 2008: "Iran begins serial production of Shahab-3 ZDE

Faktem zůstává, že Írán je a chce zůstat regionální mocností. Nelze se ale nechat se zmást květnatými perskými obraty tiskových mluvčích ve státní televizi, určenými domácímu obyvatelstvu a okolním arabským zemím. Už Karel May popisoval v románech Z Baghdádu do Cařihradu a dalších sluhu hadžiho Halefa Omara a další postavičky a jejich jazyk. Ano, ten popis je velmi věrný. Tak zachází s jazykem jak Peršané, tak Arabové, ale i Turci už od dob chalífů a sultánů. Taková je kultura, jejíž oslavné obraty jsou nám stejně kulturně vzdálené, jako jazyk diplomatického protokolu, i když je to čeština.

Vše ostatní je propaganda.

ČTK: Írán údajně druhým dnem pokračuje v testech raket ZDE