Činy místo diskuzí

p> Nejen v Tibetu, ale i ve vzdáleně cizině nevystupují Číňané nijak ohleduplně. Aby mohli kořistit místní suroviny, prodávají zbraně v Africe režimům, pohrdajícími lidmi. Navíc drží svou mocnou ochranou ruku nad diktátory v Iránu a Severní Koreji. Tak se jeví vylekanému Západu Říše středu. Asijský specialista Frank Sieren, žijící patnáct let v Číně, ukazuje ve své nové knize jiný pohled. Vypráví o čínských obchodnících a politicích v Severní Koreji, Nigerii, v Súdánu a Iránu. "Číňané nekladou otázky. Nabízejí levné půjčky a staví za ně infrastrukturu - a dostávají za to nerostné bohatství." Stavějí železnice, rafinerie a přístavy. Němečtí inženýři kontrolují pak na zakázku afrických vlád čínské stavební dělníky. Přes korupci a morální námitky to dopadá pro místní lidi nakonec dobře, soudí autor, který všechny tyto země procestoval. Bez proudu a cest je dobrá vláda nemožná.

Sieren nazývá novou čínskou cestu "Ekonomie Matky Kuráže". Trefně to komentuje súdánský taxikář, který jako mnoho jiných zdánlivých nuzných diváků globalizace, se dostává u něj ke slovu : "Číňané nediskutují a neprohlížejí si - oni konají." To od Západu nepoznal. "A respektují naše náboženství."

Rostoucí vliv Číny zmenšuje pole působnosti Západu. "Každý den posouvá Říše středu světové hospodářství o kousek dále ke svému prospěchu, doposud nezadržitelně a pro náš pojem času překvapivě rychle. Politický přesun moci následuje po hospodářském. A současně s tím stoupá kulturní vliv. Ztroskotání čínského projektu vlivem vnitřních konfliktů je přelud. Příliš mnoho lidí má prospěch z čínského hospodářského zázraku. Navzdory Tibetu.

Sieren tímto oponuje neoliberálním kazatelům a výřečným politikům, ujišťujícím, že svobodný obchod a globalizace je dobrým přínosem pro všechny. Pomalý úpadek Západu je naprogramovaný. Překvapivě přichází k závěru: "Nemáme žádný důvod si kvůli tomu stěžovat. Vždyť propojenost globálního hospodářství a jeho následky dělají svět spravedlivější." Autor je přesvědčen, že západní pravidlo "jeden člověk, jeden hlas" se pomalu ale postupně prosazuje i na globální úrovni. Vývoj je tlačen dopředu mocnými, efektivními a úspěšnými diktaturami. Na konci bude Západ malou menšinou, jejíž výjimečné postavení nebude udržitelné.

Sierenovy myšlenky jsou nezvyklé, chce se jim oponovat. Dopadne Západ na globální úrovni tak, jak dopadla šlechta v národních státech devatenáctého století, jak tvrdí autor ? Urození byli taky přesvědčeni, že jejich hodnoty jsou pro národ to nejlepší. Když však většina požadovala svá práva byli bezmocní. Číňané urychlují nyní tento globální proces, když se spojují se slabými, Západem ponižovanými zeměmi. V Iránu se pokoušejí o dlouhodobé vztahy důvěry s hospodářskými reformátory ajatoláhského režimu , který je jim stejně podezřelý jako Západu. Dělení státu a církve je svaté taky pro Číňany. Jsou však přesvědčeni, že "Proměna sbližováním" je úspěšnější než stavění zdí.

Kniha by získala sociologickou perspektivou, jež by se diferencovaněji ptala, které skupiny na Západě a v Číně získávají z globálních přesunů a které na ně doplácejí. Zde připadá Sierensova argumentace příliš paušální. Přesto je to brilantní kniha. Příběhy a zážitky, jako třeba přátelství mezi čínským a súdánským strojvůdcem, mají v knize stejné oprávnění, jako geopolitické mocenské vztahy a dobře rešeršované historické souvislosti.

Sieren předkládá alternativní příběhy globalizace. Příběhy, které se v eurocentrickém obrazu světa neobjevují. Příběhy, kde platí jiná měřítka - a taky v otázce lidských práv. Sieren nebagatelizuje utrpení nesčetných lidí v diktaturách a v občanských válkách. Ale myslí dále a do oblastí, kde se jiní s nasazenými moralistickými klapkami na očích neodvažují - možná taky z obav přesunů ve světovém uspořádání. Nemusíme mít rádi způsob, jak Číňané postupují, ale proto přesně nepozorovat - to si už nemůžeme dovolit.

Frank Sieren: Der China Schock. Wie Peking sich die Welt gefügig macht. Econ Verlag, Berlin 2008. 432 stran, 19,90 Euro.