„Vybudování plavební komory by stát přišlo na 2 mld Kč, přičemž hned vedle řeky vede nově postavená dálnice a modernizovaný železniční koridor, který je z velké části nevyužitý. Lodní doprava na splavné části Labe dlouhodobě upadá. Nejedná se o ekologickou alternativu kamionům. Proti vybudování plavební komory se postavily skupiny expertů jmenované ministry Ambrozkem a Bursíkem a, což je možná zajímavější z hlediska posouzení ekonomické smysluplnosti stavby, také Nejvyšší kontrolní úřad.“

Jaká je skutečnost? Koncepce Splavnění Labe do Pardubic nepočítá jen s oním zmíněným projektem Plavebního stupně Přelouč II, ale také s vybudováním přístavu Pardubice a silničního mostu Valy–Mělice.

Příprava projektu Plavebního stupně Přelouč II probíhá od roku 1997, kdy jeho náklady byly vyčísleny na 1,2 mld Kč. Tato akce prošla procesem posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a získala kladné hodnocení. V návaznosti na to také ministr Ambrozek v roce 2003 projektu udělil potřebné výjimky ze zákona 114/1992 Sb. Dne 31. 12. 2005 pak projekt získal platné územní rozhodnutí a k 1. 12. 2007 má také stavební povolení na necelou polovinu stavebních objektů. Je tedy ve fázi stavebních řízení.

V důsledku nekonečných odvolání ekologů (první žádost o územní rozhodnutí podal investor v roce 2000) je dnešní cena projektu dvojnásobná – 2,4 mld Kč.

Začátkem roku 2006 Městský soud v Praze vyhověl žalobě ekologických sdružení a zrušil výjimky ze zákona 114/1992 Sb. udělené ministrem Ambrozkem. Nestalo se tak ovšem proto, že by udělení výjimek snad bylo nezákonné, tedy kvůli meritu věci, ale pro nedostatečné odůvodnění, tedy kvůli nekvalitní práci úředníků na MŽP. Proti rozhodnutí soudu podalo MŽP kasační stížnost, ke které se připojil i investor – Ředitelství vodních cest ČR. O stížnostech dosud nebylo rozhodnuto.

Ministr Ambrozek při udělení výjimek vydal také řadu podmínek s termínem splnění před zahájením stavby. Na jejich realizaci pracuje od roku 2003 v dotčeném území vědecký tým přírodovědců. Mimo jiné zajišťují transfer motýla modráska, přičemž práce probíhají pod mezinárodním dohledem a o mimořádně úspěšných výsledcích členové týmu publikují a referují na mezinárodních konferencích. Všude v cizině je jejich práce přijímána s velkým uznáním. Dr, Nowicki, evropsky uznávaný entomolog z krakovské univerzity, verifikuje průběžně všechny postupy a výsledky. Podmínky MŽP jsou prakticky splněny, motýl je mnohonásobně namnožen i na náhradních plochách. Předmětem dalších prací má být stabilizace a dlouhodobé sledování populace.

Tyto výsledky však z neznámých důvodu nezajímají a ani netěší AOPK a MŽP. Práce jsou ze strany těchto institucí bez jediného věcného důvodu bojkotovány a výsledky utajovány. Tvrdá data, která mimo veškerou pochybnost prokazují úspěšný postup prací, nebyla ani projednána na příslušné komisi, která měla ministru Bursíkovi doporučit či nedoporučit znovuvydání výjimek.

Samozřejmě, že za předpokladu kontinuity práva v ČR měl ministr Bursík napravit lajdáckou práci ministerských úředníků, doplnit podle rozhodnutí soudu odůvodnění a výjimky znovu vydat. Tím spíše, že podmínky stanovené ministrem Ambrozkem už byly investorem prakticky splněny. Žijeme ovšem v Čechách, takže změna ministra a navíc i politické strany znamená i změnu výsledků správního řízení. A tak pan ministr 19. ledna 2007 na tiskové konferenci demonstroval svůj vztah k vodní dopravě – oznámil své rozhodnutí výjimky nevydat. Jen pro úplnost dodávám, že v té době měl v ruce od investora nejen data o výsledcích práce týmu přírodovědců, ale i posouzení ekologické újmy a ekologických přínosů projektu Plavebního stupně Přelouč II od Ing. Ivana Dejmala, bývalého ministra životního prostředí. Ze závěru jeho práce si zde dovolím citovat:

„Lze tedy konstatovat, že ekologická újma vzniklá případnou realizací stavby bude plně kompenzována již v pátém roce po realizaci plánované výsadby doprovodné zeleně a biokoridoru. Hodnota nově vzniklých a založených biotopů se pak během dalších 25 let zvýší o 40 % proti hodnotě stávajících stavbou dotčených biotopů.“

Co dodat? Dva bývalí ministři životního prostředí jsou pro, vědecký tým přírodovědců je pro, evropští entomologové jsou pro, tak kdo je tedy proti a na základě čeho? Současný a ministr a pár úředníků na základě ideologické poučky, že vodní doprava na Labe nepatří? Nic jiného totiž v ruce úředníci MŽP nemají, jediná validní data má investor.

Ale už dost řečí o plavebním stupni. Ono to totiž ani s dalšími tvrzeními pana Gregora není o moc lepší – svědčí buď o trestuhodné neznalosti problematiky kolem tohoto projektu, neznalosti stavu a fungování dopravního trhu a neznalosti o externalitách jednotlivých dopravních systémů, nebo – v horším případě - o úmyslu dezinformovat veřejnost a obhajovat neobhajitelné. Ve stručnosti:

• Železniční doprava je přetížena. Protože kapacita železnice je komplexní pojem a zahrnuje všechny profily od místa nakládky až po místo vykládky zboží, může být v jednom úseku na první pohled „z velké části nevyužitá“.
• Vodní doprava samozřejmě je ekologickou alternativou kamionům a rostoucí počet kamionů je přímým důsledkem ideologického nebo kdoví čím motivovaného boje zelených proti vodní dopravě.
• Žádné skupiny expertů proti projektu neexistují, naopak experti doporučili ministru Ambrozkovi výjimku vydat.
• Na projekt existuje posouzení ekonomické návratnosti expertů VŠE Praha s kladnými výsledky. NKÚ se nikdy projektem Přelouče nezabýval.

Jaký závěr z toho plyne o správnosti informací a tvrzení pana Gregora nechávám na laskavém zvážení každého čtenáře

Autor , Ing.Miroslav Šefara, je ředitelem Ředitelství vodních cest ČR