Nejprve k párování poslanců: Poslanci, kteří jsou zároveň ministry, mají možnost vzdát se poslaneckých mandátů. Sněmovna je v poločase a předčasné volby akutně nehrozí. Nehrozí ani pád vlády, i poslankyně označované neprávem za "rebelky" deklarují, že pro vyslovení nedůvěry hlasovat nebudou. Ani Bursíkova ministerská pozice není příliš ohrožena. Nikdo vážně nezpochybňuje jeho odbornou úroveň a schopnost řídit MŽP. Na Kosovo (hlasování všech ministrů za SZ pro jeho uznání v rozporu s předchozím usnesením republikové rady) republiková rada zřejmě "zapomněla", ohledně hlasování pro radar "pouze" konstatovala, že ministři Bursík a Stehlíková porušili usnesení sjezdu. (Pro objektivitu nutno dodat, že takto rozhodla RR v sobotu 14.6.2008, tedy v den, kdy byl rozhovor publikován). Je pravděpodobné, že poslanci nastoupivší na uvolněná místa by byli loajální k většině v republikové radě, potažmo k programu SZ a ne k předsedovi. Ovšem na poměrech ve sněmovně by to mnoho nezměnilo, na prosazení nejspornější věci -- radaru -- nemá koalice hlasy už za současného stavu. Pokud tedy Bursík a Liška chtějí sedět na dvou židlích, ministerské a poslanecké, dělají to hlavně z prestižních důvodů. Připadá-li Bursíkovi "bizarní, aby byl ve vládě a ne ve sněmovně", je to jen jeho problém.

V další části rozhovoru Bursík vcelku realisticky uvádí, že poslankyně Zubovou a Jakubkovou o prospěšnosti radaru nepřesvědčí. Zbytek se hemží snad už typickým překrucováním faktů. Třeba tady: "To, že se k tomu nějak vyjadřuje republiková rada, má sice nějakou váhu, ale já musím říct, že ta rada přijímá stále a více iracionálních závěrů a usnesení. A je to dáno tím, že tam prostě převažují radikálové a fundamentalisti. To je vážný problém, ale fakticky to neovlivňuje tu naši politiku." Pravdivá je poslední věta, pokud slovem "naši" rozumíme politiku Bursíka a jeho pár věrných. Zbytek je znevažování republikové rady - nejvyššího orgánu mezi sjezdy. Je to podobné, jako by Topolánek takhle hovořil o výkonné radě ODS. Republiková rada zvolna (schází se cca jednou za měsíc) ale přesto víc a víc dává najevo, že si to nenechá líbit.

Totéž se závazným hlasováním o radaru. Je dobře, že ho Bursík nežádá. Nemá na to. Pokud by někdo měl právo žádat od poslanců závazné hlasování (samozřejmě proti radaru), byla by to právě republiková rada, která se v souladu s programem SZ a s přihlédnutím k tomu, že radar není součástí koaliční smlouvy, vyjádřila proti.

Bursík má na své straně - a to nikoli bezpodmínečně - ambiciózního Lišku, který čeká na jeho fatální chybu, neambiciózního Rabase, který chce jen doklepat zbytek mandátu, a Stehlíkovou, se kterou se shodne na radaru, ale už ne na zdravotnické reformě.

Jeho opravdu věrnými jsou kromě Jaromíra, který toho ale v senátu mnoho nezmůže, Kateřina a Karel. Ten má za sebou silnou mediální lobby vytvářející dojem, že je oblíbeným politikem. Vrcholem této kampaně je rádoby vydírání, že složí funkci, pokud radar neprojde. Ovšem jaké je jeho legitimita, zvlášť v porovnání s legitimitou poslankyň (nejen oněch dvou) a poslanců? Zatímco poslanci byli zvoleni v červnu 2006 v řádných volbách, on se dostal do vlády v lednu 2007 a jeho nominace je stejným, ne-li větším politickým podvodem, jako přeběhnutí Melčáka a Pohanky. Členem SZ není, v době jmenování byl členem ODA. Se zelenou politikou má společného snad to, že občas nosí lesnickou uniformu. Dvojí občanství (české a švýcarské), rozsáhlé majetky v Rakousku (kde je víc "doma" než v onom Švýcarsku a kde před nástupem do funkce byl víc "doma" než v ČR), donedávna tutlané členství v Trilaterální komisi, za přednost vydávané styky se šlechtou z těch zemí, kde taková kategorie občanů oficiálně existuje, to jsou střety zájmů, které by ho za jen trochu standardních okolností měly pro ministerskou funkci diskvalifikovat. Moc se nemluví o tom, že nemá vysokoškolské vzdělání, ale je to tak, viz jeho vlastní životopis. Jeho jedinou kvalifikací tedy je přátelství mezi ním, Bursíkem a bývalým prezidentem. To vše by nemuselo být na závadu, pokud by ke své funkci přistupoval -- v zájmu České republiky -- právě tak jako Olga a Věra. A právě tak, jak to dělají ministři ODS a KDU-ČSL. Tedy pokud by plnil koaliční smlouvu, resp. programové prohlášení vlády, a ve věcech těmito dokumenty neupravených se řídil programem strany, která ho do vlády vyslala. Totéž se v plné míře týká i Martina Bursíka.