Reakce na článek Vladislava Černíka "Daniel Strož: Muž současnosti" a Borise Cveka "Komunismus je nepřijatelný".

I kdybychom přijali mylnou, českými "mladofrontovními" médii i většinou učitelů na školách opakovanou informaci, že totiž komunismus byl obdobím neměnného, nestrukturovaného teroru od počátku až do konce a všichni komunisté jsou, byli a budou zločinci, pikantní na případu Daniela Strože je právě skutečnost, že v době, kdy většina dnešních antikomunistů, kopajících dnes v ČR do mrtvoly totalitního státu, s komunistickým normalizačním režimem (který byl opravdu hnusný) vesele kolaborovala, anebo se aspoň vůči režimu chovala velmi tiše a "ukázněně", Daniel Strož proti totalitnímu systému aktivně bojoval a udělal svou obětavou vydavatelskou a kulturní činností (čtvrtletník Obrys, vycházející deset let, v letech 1980 - 1990, téměř sto padesát titulů [básnické sbírky, próza, filozofie, dramata]) obrovské množství práce. No, jen se podívejte, seznam všeho, co vydal, je ZDE. To, že to dneska nikdo netuší, není Strožova chyba. To, že média pominula výročí této významné osobnosti, je primitivismus a sprosťárna.

Musím protestovat proti představě, že všichni komunisté byli jsou a budou zločinci. Už jsem v tomto listě několikrát psal o svém překvapení po setkání s emigranty z osmašedesátého (Igor Hájek), s lidmi, kteří neměli zkušenost ze sedmdesátých let života v Československu, a pro ně tak byli komunisté slušní lidé, usilující o svobodu a reformu své země. Takoví totiž byli většinou komunisté v šedesátých letech. Svědčí o tom konec konců i vynikající filmová a literární kultura té doby, v dnešní ČR také v podstatě neznámá. Jakým zjevením byl například na letošní LFŠ Kohoutův film Sedm zabitých. Mělo by se studovat, co se vlastně v Československu dělo od konce padesátých let.

Komunisté začali být "zločinci" až v letech sedmdesátých, kdy bylo Československo poraženou, zotročenou kolonií a k moci se v zemi - podobně jako po Mnichovu 1938 -. dostal póvl. Prosím, rozlišujte.