18. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 4. 2008

ANALÝZA MOŽNÉ SHODY

Buduje si Paroubek v ČSSD křesťanskou kamarillu na svou podporu?

Naše strany jsou si blízké i pokud jde o sociální základnu, zahrnující obdobné společenské vrstvy. Není ovšem ani nezajímavé, že i v dalším směru jsme si bližší než by se na prvý pohled zdálo: I z Vašich sjezdových podkladových materiálů vyplývá, že je to ČSSD, která je na prvém místě mezi politickými stranami, pokud jde o absolutní počet voličů -- křesťanů. To přirozeně nic nemění na tom, že v relaci k celkovému počtu voličů politické strany je procento věřících voličů KDU-ČSL přirozeně výrazně vyšší. Chci Vás také upozornit, že před krátkou dobou vznikla v rámci ČSSD křesťanská platforma. A myslím, že bude mít silný vliv na politiku sociální demokracie.

Jiří Paroubek na sjzedu KDU-ČSL

Socialismus spojuje prorocko-křesťanskou myšlenku společnosti jako půdy pro duchovní sebeuskutečnění člověka, s ideu individuální svobody. Proto je socialismus opakem církve, omezující lidského ducha, i opakem liberalismu, oddělujícího od sebe společnost a morální hodnoty.

Erich Fromm, překlad Michael Hauser

Velké pochybnosti i v řadách vedení ČSSD vzbudil poslední projev předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka na sjezdu KDU-ČSL. Ten totiž mimo jiné řekl, že v ČSSD působí křesťanská platforma, "která bude mít silný vliv na politiku sociální demokracie". O této platformě ale nikdo nic neví, stejně jako o tom, že by měla jakkoliv působit. Silný vliv na politiku sociální demokracie křesťané nikdy neměli a mít nejspíše nebudou. To, co tomu brání, je antiautoritářský, egalitářský a emancipační charakter socialistických idejí, nezatížený konzervativismem a dogmatismem církevních nauk.

Pozn. JČ│ Naproti tomu je pravda, že v Británii měla Labouristická strana vždycky blízko ke katolické církvi jako "církvi občanů" považovaných v protestantském království historicky za druhořadé. Po odchodu z vedení Labouristické strany se v poslední době projevil Tony Blair jako osoba otevřeně katolicky zanícená, v premiérské funkci to potlačoval, neboť společnost Británie je s 10-25% věřících na rozdíl od společnosti USA dnes v podstatě sekulární. Ačkoliv je královna hlavou národní církve, snad nikdo její kněžskou roli nebere vážně. Ovšem nutno podotknout, že také Blair není a nikdy nebyl labourista...

Kdysi, za vlády Miloše Zemana, se v Lidovém domě scházela skupinka asi dvaceti sociálních demokratů, strana má odbornou komisi pro otázky církví a náboženských společností. Před nějakými osmi lety se pokusila tato několikačlenná skupina pod vedením senátora Doc. PhDr. Karla Flosse spolu s poradcem Petry Buzkové Martinem Profantem přesvědčit dvě desítky církevních hodnostářů, převážně evangelických a husitských, že je jim sociální demokracie přátelsky nakloněna. Nicméně nic z toho nebylo, neb se křesťané od přítomných sociálních demokratů včetně mne dozvěděli, že programová východiska strany vycházejí mimo jiné z principu sekularity, rovnosti, osvícenectví a tradic dělnického hnutí, obsahují požadavky feministického hnutí... a dovolávají se Marxe.

Odtažitý vztah ČSSD k církvím uznal i sám ex-senátor Floss, když ve sborníku z konferencí o vztahu státu a církví v roce 2006 přiznal, že programové dokumenty ČSSD se o církvích zmiňují pouze jednou větou :"V zájmu harmonického rozvoje společnosti je v tomto směru žádoucí spolupráce i s křesťanskými církvemi a jinými humanisticky orientovanými náboženstvími." (kap. 1.2:1. dlouhodobého programu - Humanismus). Vše ostatní ve Flossově vystoupení už ale jsou pouze soukromé názory a interpretace stařičkého filosofa... Pro skutečnou pozici ČSSD irelevantní. Při vší úctě.

Společnost pro dialog církve a státu, Karel Floss: Vztah státu a církví v programu ČSSD in: ZDE

Dnes je církevní komise v hierarchii ústředních odborných komisí ČSSD pouhou subkomisí podřazenou pod kulturní komisi. Paroubkovo okázalé "husitství" se bere v rámci tolerance jako jeho soukromá věc, která se stranickým programem a stranickým životem nemá nic společného. Strana se ještě v roce 2003 hrdě hlásila k Marxovi. A o nějaké křesťanské platformě nikdo v ČSSD nic neví a ani se nikde na stranické půdě dodnes nijak neprezentovala.

Mezinárodním fórem sdružujícím sociálně demokratické a socialistické strany z celého světa je Socialistická internacionála založená roku 1864 ( International Working Men's Association - známá jako 1. Internacionála, First Socialist International) a obnovená roku 1951. V prvním odstavci její Deklarace základních principů stojí:

Myšlenka na socialismus zaujala mysl lidí na celém světě, podporovala úspěšná politická hnutí, rozhodně zlepšila životy pracujících lidí a žen , a přispěla k formování 20. století.

Ani slovo v celém dokumentu o křesťanství. V souvislosti s evropským integračním procesem jsou dnes národní strany členských států Evropské unie sdruženy v Evropské straně sociálně demokratické (PES). V základním dokumentu Deset principů pro naši společnou budoucnost , který byl předložen Poulem Nyrupem Rasmussenem a Jacquem Delorsem, přijat na kongresu PES v Oporto v prosinci 2006 a který je volebním programem pro evropské volby v roce 2009, není ani slovo o křesťanství. Stejně tak v dokumentu, nazvaném "Nová sociální Evropa"

Demokracie sociální, nikoliv klerikální

Bezbožní nejsou ti, kteří pohrdají bohy mas, nýbrž ti, kteří mínění mas připisují bohům.

Karel Marx

Sama ČSSD je - ve shodě s ostatními socialistickými a sociálně demokratickými stranami Evropy - programově multikulturně tolerantní a ostentativně nekonfesní - o náboženství se vyjadřuje pouze v souvislosti s Listinou základních práv a svobod a rovností všech lidí (kap. 1.2.5. dl. prog. - Rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech) , jinak chce hledat východiska a protilátky proti důsledkům dehumanizujícího pojetí současného euroatlantického kulturního a náboženského prostoru.

Dlouhodobý program ČSSD "Otevřenost novým výzvám -- věrnost tradici" ZDE

Akcentuje vytvoření vzdělanostní společnosti - šíření poznatků vědy jako "protiváhy objevujících se antiscientistních nálad ve společnosti. O rituálech hovoří pouze jako o kulturním dědictví, o církvích hovoří pouze jako o objektu politiky a především o soukromí každého. ČSSD se oproti tomu otevřeně hlásí k ideji demokratického socialismu, vyzdvihuje emancipační význam dělnického hnutí i dalších sociálních hnutí, ekologických a mírových hnutí . Hlásí se otevřeně k ideálům Socialistické internacionály.

Sociální demokracie má své duchovní kořeny v antické demokratické filozofii, židovsko-křesťanské etice, v renesanci a reformaci, v humanistické a osvícenecké tradici, v deklaracích práv člověka a občana velkých revolucí 17. a 18. století, v evropském socialismu a v národních i mezinárodních zkušenostech dělnického hnutí a jeho stran.

Dlouhodobý program ČSSD "Otevřenost novým výzvám -- věrnost tradici" ZDE

Původní znění z roku 2003 bylo daleko konkrétnější a ostřejší. Jednoznačně se odkazovalo i na Marxe:

Evropský demokratický socialismus má své duchovní kořeny v antice, židovsko-křesťanské etice, v renesanci a reformaci, v humanistické a osvícenské tradici, v Deklaraci práv člověka a občana z roku 1789, v Marxově učení o historii a společnosti a v národních i mezinárodních zkušenostech dělnického hnutí a jeho stran. Socialismus převzal od liberalismu dva z jeho základních principů: víru v pokrok a politickou svobodu. Odmítal však akceptovat jeho individualismus, posvátnost soukromého vlastnictví a požadavek, aby stát zasahoval do hospodářství jen minimálně.

Církví a náboženskou společností je v ČR chápáno

" ... dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby".

§ 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností ZDE

V těch několika větách je řečeno vše podstatné. Z nich plyne, že církve nejsou v republice subjektem politiky ani jakéhokoliv jiného obecného vztahu vůči státu. Nezajímají ho. Text výše uvedených programových formulací ČSSD ve znění schváleném XXXI.sjezdem ČSSD v březnu 2003, i když rozředěný texty z programového zasedání rozšířeného ÚVV ČSSD 29. ledna 2005 na tom prakticky nic nezměnil. ČSSD v podstatě řadí církve mezi instituce občanské společnosti a kultury.

Česká společnost obecně není nakloněna rozsáhlému vydávání majetku církvi. Řešení církevních otázek přiřazuje nejmenší důležitost ze všech. Církvím nedůvěřuje více než 50% občanů. Náboženský život je naprosto lhostejný 59,2% občanů, na první místo ho řadí pouze 0,8%, další 4,1% ho řadí na druhé místo. Více než čtyři z pěti dotázaných (85 %) jsou pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti mládeže pod 15 let, přičemž téměř polovina respondentů je pro toto snížení "rozhodně". Sedm oslovených občanů z deseti se domnívá, že žena má právo rozhodnout se o svém těhotenství sama. Že má žena mít právo se sama rozhodnout o interrupci (zabití nenarozeného dítěte dle křesťanů), tvrdí 72% občanů. Od roku 1990, kdy názor, že žena má právo sama se rozhodnout o umělém přerušení těhotenství, podporovaly dvě třetiny Čechů, vzrostla podpora tomuto tvrzení o dvanáct procentních bodů. Pouze 1% se domnívá, že interrupce by měla být zakázána a 5%, že interrupci lze povolit jen v případě ohrožení života ženy. Stabilně klesá podpora výroku, že interrupce by měla být zakázána -- v roce 1990 ho podpořilo 5 %, v roce 2007 již pouhé 1 % dotázaných. Mezi svobodnými muži se chce ženit pouze 64 % dotázaných a tento počet se dále snižuje. S výrokem že "nesezdaní lidé by neměli spolu žít" nesouhlasí 62 % tázaných. Tři pětiny nesouhlasí s tím, že "pro výchovu dětí je důležitý sňatek rodičů". Odstup ve vztahu k homosexuálům má pouze 34 % osob a také tento počet se každoročně snižuje. 62 % občanů přiznává právo homosexuálů na registrované partnerství. 14,6% rozhodně souhlasí a 43% občanů spíše souhlasí s euthanasií. Jen 10% rozhodně nesouhlasí... Výzkumy nalezne čtenář na serveru CVVM.

CVVM: Česká společnost k interrupcím ZDE

Journal for the Scientific Study of Religion 45 (4) , 567--584: Generations of Decline: Religious Change in 20th-Century Britain ZDE

Cíle a prostředky

Politika je budoucím právem a právo je více či méně úspěšně realizovanou politikou

Filip, J. : Volební inženýrství v letech 1990 až 1992 (VŠE, 1999)

Sociální demokracie není příliš smířena se stávajícím stavem, kdy církve působí jako organizační součásti rozpočtové sféry státu. Členské základně je dlouhodobě nejbližší model odluky státu a církve po francouzském vzoru, nicméně bez neuvážených a neodpovědných církevních restitucí, prolamujících 25. 2. 1948. Vnitřní provoz církví (kultovní činnosti) by měli financovat sami členové církví.

V dlouhodobém horizontu se v ČSSD uvažuje o půl až jednoprocentních daňových asignacích v rámci daňové povinnosti platby daně z příjmu fyzických osob či dobrovolné dani nad rámec povinného daňového státního odvodu pro církve, kulturní, sportovní, vzdělávací a sociální služby - jako o účinném "motivačním prvku". Církevním příspěvkem nejsou obecně zatíženy všechny fyzické osoby -- plátci daně z příjmu. Platí pouze ti, kteří se tak dobrovolně rozhodnou. Výše církevního příspěvku je odvozena z příjmů člena církve. Církevní příspěvek zajišťuje adresnost a stoprocentní směřování výnosu ve prospěch konkrétní církve. Prudký nárůst prostředků vydávaných ze státního rozpočtu na financování činnosti církví je zejména důsledkem dosud neregulovatelného růstu počtu duchovních. Církve při přípravě rozpočtu pouze nahlásí počty duchovních a na tyto počty ministerstvo kultury dle platových tříd a stupňů propočte celkovou výši příspěvku v daném roce. Stát nemá nástroj, kterým by ovlivňoval počty duchovních. Přitom počet věřících stále klesá. V nutnosti omezit tuto nadměrnou solidaritu státu v rámci rozpočtové podkapitoly ministerstva kultury se ČSSD shodne nejen na levici, ale i s ODS... V Británii, Nizozemí či Francii, ale i Irsku či Portugalsku žijí církve pouze z darů a sbírek.

Péči o památky by měly hradit církve jako majitelé těchto památek a přispívat by měl i stát - podle zákona o ochraně památek. Na tomto prvku solidární platby se shodnou všichni. A všichni zároveň souhlasí, že se tak musí dít za stejně rovných podmínek a ve stejném režimu, jako u všech ostatních necírkevních památek. Doposud rozpočtová kapitola Všeobecná pokladní správa obsahuje speciální položky na opravy a rekonstrukce církevních památek, další prostředky vyčleňuje každoročně rozpočet ministerstva kultury v Programu záchrany architektonického dědictví. Nezanedbatelné prostředky vydávají ze svých rozpočtů i kraje a obce. Školská, zdravotnická a humanitární činnost církví by měla podléhat stejným pravidlům, jako činnost jiných neziskových organizací, pracujících v těchto oblastech. Doposud rozpočtová kapitola ministerstva školství mládeže a tělovýchovy zahrnuje dotace církevním školám. Výuku náboženství jako volitelného předmětu na necírkevních školách si musí hradit církve samy v plném rozsahu. Stejně tak činnost duchovních ve věznicích či v armádě, pokud se rozhodnou tyto činnosti provozovat.

Štěpán Kotrba: V čem je navrhované majetkové vypořádání s církvemi prospěšné pro stát či daňového poplatníka? ZDE

Jan Zeman: Občan 38Kč, církev 300 miliard? ZDE
Martin Martínek: Patří majetek katolické církvi nebo katolická církev majetku? ZDE
František Nevařil: Analýza vládního návrhu na církevní restituce: Další restituce nebo jen další velký tunel? ZDE

Od svého vzniku v roce 1918 nebyla Československá republika ani později Česká republika svázána s žádnou církví. Z politických stran se k církvi přihlásily po "sametu" pouze ČSL, KDU a KDS. S klerikály koketovala částečně i Paroubkova mateřská strana, Česká strana socialistická. Lidovci dožívají - z 80000 členů už je jejich počet méně než poloviční. KDU se sloučila s ČSL, čímž onen nezadržitelný vývoj poněkud zpomalila. KDS se rozplynula v ODS a je zde tolerována jako minorita. Počet aktivně praktikujících věřících prozatím zabezpečuje KDU-ČSL její parlamentní působení. Nicméně nezadržitelně klesá s tím, jak se věk členů blíží či překračuje průměrný věk dožití. Od roku 1991 došlo k poklesu věřících o 1,4 mil. osob. Mládež je v naprosté většině sekulární a hedonistická. Společnost dlouhodobě v naprosté většině nepreferuje propojení církve a státu . Politická budoucnost ČSSD uprostřed sjednocujících se politik Evropské unie je v PES - Evropské sociální demokracii a v Socialistické internacionále. A tam nemá nacionálně orientovaný socialismus ani křesťanský konzervativismus místo. Naštěstí.

Pro naprostou většina občanů tohoto státu je víra či nevíra intimním soukromím, nikoliv politickou fanglí. Budujme proto stát v duchu idejí Masaryka, nikoliv Háchy. A proto se ohledně Paroubkových výroků na téma křesťanské předsednické kamarilly v ČSSD ztotožňuji s lidoveckým volebním heslem Třikrát a dost.

Štěpán Kotrba: Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci ZDE

Hana Profousová, Fabiano Golgo: Jestli katolická církev neodpovídá popisu organizovaného zločinu, tak co už? ZDE

volební program ČSSD 2006 Jistoty a prosperita - prezentace PDF

volební program ČSSD 2006 Jistoty a prosperita - rozšířená verze (nezveřejněno) DOC
1999-2003: dlouhodobý program ČSSD - schváleno XXXI. sjezdem ČSSD, Praha, 28. -- 30. 3. 2003 PDF

2005: dlouhodobý program ČSSD - schváleno XXXII. sjezdem ČSSD , Brno, 25. -- 27. 3. 2005 PDF
                 
Obsah vydání       18. 4. 2008
20. 4. 2008 ČR "chtěla s USA vyjednávat samostatně"
19. 4. 2008 Mučení v táboře Guantánamo prosadili vysocí Bushovi poradci
20. 4. 2008 Jednání Českého rozhlasu někdy nechápu Petr  Nachtmann
19. 4. 2008 V Číně se konaly protifrancouzské demonstrace
20. 4. 2008 Západní tlak na Čínu ohledně Tibetu výrazně posílil čínský nacionalismus
19. 4. 2008 Noviny, které napsaly, že si Putin bere mladou gymnastku, končí
19. 4. 2008 Dva tisíce odpůrců radaru protestovalo v dešti
19. 4. 2008 Svoboda v Brdech František  Řezáč
19. 4. 2008 Neoral: Zdrojem moci jsou občané a žádný Topolánek se vztyčeným prostředníkem Jan  Neoral
20. 4. 2008 Paroubek křesťanům: jste spojeni s nezapomenutelnou rolí Monsignore Jana Šrámka Jiří  Paroubek
20. 4. 2008 Buduje si Paroubek v ČSSD křesťanskou kamarillu na svou podporu? Štěpán  Kotrba
19. 4. 2008 Proč ztroskotal deník Le Monde ? Karel  Košťál
19. 4. 2008 ČRo 6 odvysílal bez korekce další komentář falešného profesora a lháře Petr  Nachtmann
19. 4. 2008 Němečtí politici nejsou schopni se dohodnout o zákazu NPD Richard  Seemann
19. 4. 2008 Týden Pesachu roku 5768
18. 4. 2008 Úvěrová krize? Skutečnou krizí je globální hladovění. A pokud vám to není jedno, budete jíst méně masa
18. 4. 2008 Příčiny hladu na světě jsou hlubší Tomáš  Krček
19. 4. 2008 Nová atomová elektrárna u Kaliningradu?
18. 4. 2008 Putin jako Paroubek a Topolánek
17. 4. 2008 Glasgow University is looking for a new Lecturer in Czech Studies
18. 4. 2008 Mluvme tedy o Tibetu! Petr  Fiala
18. 4. 2008 Nejen chlebem živ je člověk! Miloš  Dokulil
18. 4. 2008 Cyklisti, dávejte si pozor, příště může přijít řada i na vás Miroslav  Prokeš
18. 4. 2008 Internetové stránky, které se samy pozměňují
18. 4. 2008 Radar v Brdech představuje závažnou hrozbu pro životní prostředí Jakub  Rolčík
18. 4. 2008 Čína poslala režimu Roberta Mugabeho loď plnou zbraní
18. 4. 2008 Slova, jen nic neříkající slova, neboli Hat das Sinn und Zweck, Herr Cvek? Uwe  Ladwig
18. 4. 2008 ■ ■ ■ Hana  Tomšů
18. 4. 2008 Spásná moc reforem Jan  Sova
18. 4. 2008 Dejte cyklojízdě politický nádech
18. 4. 2008 Voda pro Barcelonu Simone  Radačičová
17. 4. 2008 Pro českou politiku žádná škoda František  Řezáč
18. 4. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. dubna 2008
18. 4. 2008 Peníze jen do konce mandátů Petr  Žantovský
17. 4. 2008 BBC: Americká protiraketová obrana "nebude fungovat"
17. 4. 2008 "USA prý zjišťují, zda by ČR přijala kromě radaru i antirakety"
17. 4. 2008 Máme presne také vlády, aké si občania v našich zemiach zvolili
19. 4. 2008 Ještě větší blbec, než jsme doufali Petr  Štěpánek
17. 4. 2008 Štěpánek možná není členem Rady ČTÚ Štěpán  Kotrba
17. 4. 2008 Absurdní drama čínské olympiády Lukáš  Zádrapa
17. 4. 2008 Cyklisté všech zemí, spojte se! František  Řezáč
17. 4. 2008 Rada Českého rozhlasu: Kterak zveřejnění Kubiceho zprávy bylo vlastně činností, na kterou se zákon a Kodex nevztahuje
17. 4. 2008 Návrat Berlusconiho aneb Italské politické paradoxy, část II. Josef  Brož
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008

Sjezd české sociální demokracie RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2008 Buduje si Paroubek v ČSSD křesťanskou kamarillu na svou podporu? Štěpán  Kotrba
18. 10. 2007 Kováčová má ráda Paroubka i stranu, chce aby Paroubek skoncoval s politikou Štěpán  Kotrba
11. 9. 2007 Modernizace ČSSD Josef  Vít

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2008 Buduje si Paroubek v ČSSD křesťanskou kamarillu na svou podporu? Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Ptákoviny jako fundament civilizace   
12. 3. 2008 Římská církev dělá krok zpět do středověku Boris  Cvek
11. 3. 2008 Recyklujte, nebo přijdete do pekla, varuje Vatikán   
6. 2. 2008 Dohoda, nebo loupež tisíciletí? Ladislav  Háva
6. 2. 2008 Vatikán je otevřeně proti válce v Iráku Boris  Cvek
6. 2. 2008 Nepochopení Boris  Cvek
5. 2. 2008 Chce Bůh radar a rakety? Milan  Daniel
25. 1. 2008 V čem je navrhované majetkové vypořádání s církvemi prospěšné pro stát či daňového poplatníka? Štěpán  Kotrba
10. 9. 2007 Vatikán i Rakousko se vypořádávají s holocaustem Richard  Seemann
21. 8. 2007 Družstevnictví z pohledu římských papežů Karol  Dučák jr.
27. 7. 2007 Papežův tajemník varoval před přistěhovalectvím muslimů do Evropy Lukáš  Lhoťan
19. 7. 2007 Vatikán musí být ultrakonzervativní Boris  Cvek
18. 7. 2007 I římská konzerva se otevře... Tomáš  Koloc
18. 7. 2007 Dědictví středověku, nikoliv starověku Boris  Cvek

Socialistická politika a ekonomika RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2008 Buduje si Paroubek v ČSSD křesťanskou kamarillu na svou podporu? Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! Michael  Hauser
29. 11. 2007 Když kritizuju, mám něco i vymyslet aneb jak sladit pracovní a rodinný život jinak, než Topolánkova milenka? Anna  Čurdová
18. 10. 2007 Náhradní výživné znovu na scéně aneb ODS chce zakázat rozvody Anna  Čurdová
13. 9. 2007 Příliš liberální vláda, kurvy, hornice a dětští otroci Štěpán  Kotrba
11. 9. 2007 Modernizace ČSSD Josef  Vít
31. 3. 2007 Chce být Miloš Zeman Lafontainem českých důchodců? Štěpán  Kotrba
20. 2. 2007 Archivní svědectví: Tvrdík chtěl smlouvu s Američany podepsat už v roce 2002 Štěpán  Kotrba
11. 1. 2007 Desatero programových podmínek ČSSD pro toleranci vlády   
4. 1. 2007 Miloš, Gert, Milan, Frau A a vize budoucnosti Miloš  Pick
31. 12. 2006 Jak sesbírat moudrost civilizace na rozcestí Tibor  Vaško
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
19. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem od programových pozic Jiří  Havel
15. 12. 2006 Mlátit ženy je mezi českými muži rozšířené hobby Irena  Ryšánková
14. 12. 2006 Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," Štěpán  Kotrba