Tento konkrétní pokrok je nutno nyní vybudovat a nikoliv nepromyšlenými akcemi ohrožovat," prohlásil podle "Der Spiegel" Steinmeier. Proto rozhodnutí jeho stranické kolegyně, která je představitelkou levého křídla, spolkové ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Heidemarie Wieczorek-Zeulové se s ním dnes setkat v jistém berlínském hotelu, vzbudila nejen u Steinmeiera, ale i šéfa SPD Kurta Becka krajní rozhořčení. "Tuto střelu nelze již vrátit zpět", prohlásil rozčileně v pátek v Lübecku, kde se účastnil agitace v rámci tamních komunálních voleb. Zdůraznil, že tím se sociální demokraté dostali do defenzivy a sporný míč se dostal zpět na jejich hřiště. Stalo se tak právě v době, kdy žádný člen spolkové vlády nebyl připraven se s dalajlámou setkat a sociální demokraté, kteří jsou ve vládě odpovědni za zahraniční politiku, museli odrážet vzrůstající útoky za tento postoj od unionistických stran. Zahraničně politický expert SPD Rolf Mützenich varoval CDU a CSU před tím, aby "nezneužívali politiku vůči Tibetu k vnitropolitickým sporům". Místopředseda sociálně demokratické frakce ve Spolkovém sněmu Walter Kolbow současně oznámil, že pod jeho vedením pojede do Pekingu stranická delegace, která chce pokračovat v dialogu o zahraniční a bezpečnostní politice. Dal na vědomí, že v této souvislosti se též zmíní o tibetském tématu.

Političtí analytici poukazují, že ze zahraničně politického hlediska bylo v září minulého roku ze strany Angely Merkelové odvážné přijmout 14. dalajlámu. Avšak rovněž tak odvážné je rozhodnutí Steinmeiera se s ním nesetkat, i když to může jeho image v Německu uškodit. Jedná však jako odborník, nejvyšší německý diplomat, jehož povinností je mít co největší vliv na takovou světovou mocnost jako je Čína, která umírňuje chování barmské junty, kde jde o životy milionu lidí. Někteří poukazují, že nelze ani přehlížet, že za vlády současného dalajlámy tibetští feudální vládci udržovali otroctví a poddanství. V Německu byla Tibetu věnována mimořádná pozornost již od dvacátých a třicátých let minulého století, kdy zde vznikla společnost Thule, která byla pojmenovaná po "údajně nordické zaniklé kultuře ", jejíž zbytky se měly nacházet právě v této oblasti. K tomu vyslány dvě tibetské expedice SS, z nichž nejznámější se pak stala druhá, vedená jejím příslušníkem Heinrichem Harrerem. Jemu se podařilo uprchnout za války z britského zajetí do Tibetu, kde se v letech 1946 až 1951 stal vychovatelem a poradcem současného dalajlámy. Do konce jeho života pak trvalo přátelství s dalajlámou, který jej dvakráte navštívil v Rakousku při příležitosti jeho osmdesátých a devadesátých narozenin.

Nejnovější reprezentativní výzkum Institutu pro demoskopii v Allensbachu na objednávku konzervativního listu "Frankfurter Allgemeine Zeitung" zjistil, že Čínou není obyvatelstvo nadšeno, ale fascinováno. Nikoliv ze sympatií, ale z toho, že 55 procent je přesvědčeno, že se stane vedoucí světovou ekonomickou velmocí. Je to o 11 procent více než ještě před dvěma lety. Teprve s velkým odstupem následuje 14 procent Evropská unie. Spojené státy přitom považuje pouze 16 procent obyvatelstva za nejlepšího přítele a George W. Bushe za nejneoblíbenějšího amerického prezidenta od konce druhé světové války. Pouze 5 procent prohlašuje, že má o něm dobré mínění a 73 procent o něm hovoří negativně. Na dotaz, zdali se Německo může spolehnout na Spojené státy, je o tom 39 procent přesvědčeno, ale 32 procent to vysloveně odmítá. Důvěra však klesá po nástupu prezidenta Nicolase Sarkozyho i na spojenectví s Francií. Jestliže ještě před pěti léty důvěřovalo 62 procent, pak letos klesla na 48 procent, 9 procent má o něm dobré mínění a 47 procent nikoliv.

Pokud jde o Čínu, 69 procent obyvatel je z hospodářských a bezpečnostně politických náhledů pro kooperaci, a to z hlediska trhu, který nabízí. Téměř polovina je přesvědčena, že úzká spolupráce zmenší riziko napětí mezi oběma zeměmi. Menšina je přitom přesvědčena, že Německo může prosazovat v Číně problematiku lidských práv a demokratizaci. Většina si přitom nečiní žádné iluze o čínském režimu a považuje Rusko za spolehlivějšího partnera. Polovina dotázaných vyjádřila přání navštívit Čínu, což je více než Rusko a Indii.

Pekingská vláda velmi pozorně sleduje tyto tendence a nebylo překvapením, že její berlínské velvyslanectví kritizovalo i neformální setkání na dnes končící 33. cestě dalajlámy do Německa. S dalajlámou se již sešel hesenský ministerský předseda křesťanský demokrat Roland Koch a dnes kromě spolkové ministryně Wieczorek-Zeulové se zřejmě sejde ještě s dvaceti poslanci, což iniciuje jeho stranický kolega, předseda zahraničního výboru Bundestagu Ruprecht Polenz. Sejít s dalajlámou se mají dnes ještě sejít představitelé zelené frakce ve spolkovém sněmu v čele s předsedkyní strany Claudií Rothovou. Ve všech těchto případech se tato setkání deklarují jako neoficiální a také předseda sněmu Norbert Lammert oznámil, že s ním bude jednat mimo své úřední sídlo. Čína však vyzvala německou vládu, že nemá naslouchat, co jí "dalajláma říká, ale posuzovat, co dělá". Bilaterální vztahy jsou v zájmu obou zemí, prohlásil v rozhovoru pro německou veřejno právní televizi ARD rada čínského velvyslanectví v Berlíně Junhui Chang. Jsme však rozhodně proti, aby byl dalajláma přijat oficiálními zástupci Německa proto, že přes tvrzení, že neusiluje o nezávislost, na ní ve skutečnosti pro Tibet trvá.

Na otázku, zdali dalajlámova současná návštěva nevyvolá ledovou dobu mezi oběma zeměmi, odpověděl čínský diplomat: "Samozřejmě budeme o této otázce s německou stranou hovořit. Vyzýváme německou spolkovou vládu striktně dodržovat zásadu jedné Číny, což umožní stabilní vývoj v bilaterálních vztazích".