Gruzie sice nemá žádné vlastní zásoby ropy, ale je strategickou tranzitní zemí pro export ropy z Kaspiku a ze Střední Asie mimo ruské a íránské území. 1770 km dlouhý ropovod BTC (Baku - Tbilisi - Çeyhan) stál zhruba 3 miliardy dolarů. Jeho gruzínský úsek je dlouhý asi 250 km a vede jen pár desítek kilometrů od míst bojů. Je v provozu teprve dva roky, proudí jím zhruba 1% světové ropy a jak jsem psal předloni, je na něm životně závislý především Izrael. Vlastníkem ropovodu je konsorcium velkých ropných firem v čele s BP.

Po atentátu na tureckém území, k němuž se přihlásila Kurdská strana pracujících, je ropovod od minulého týdne mimo provoz. Původně však podle Times Online podobnou sabotáží už před několika týdny hrozili jihoosetinští separatisté. Teď se zdá, že válka jeho odstávku neplánovaně (?) prodlouží.

Možnost koordinace kurdských a osetinských akcí, případně vlivu Ruska na jejich plánování, se nabízí sama. Rusko s výstavbou BTC zásadně nesouhlasilo, protože si vždy chtělo a nadále chce udržet kontrolu nad tranzitem středoasijské ropy a Kavkaz považuje i v tomto ohledu za součást své sféry vlivu.

Pro USA a Izrael je naopak otázka snížení vlivu Ruska na trasy ropného tranzitu klíčová. Proto, bude-li tento zatím regionální konflikt ještě eskalovat, může se stát ohrožujícím i pro globální mír a stabilitu.