Nedávné zvýšení cen plynu a elektřiny v Británii je neospravedlnitelné a měla by ho vyšetřovat vládní Komise pro konkurenci, konstatovala organizace sledující chování energetických firem Energywatch. Informuje o tom společnost BBC.

Dnes v sobotu 26. ledna se od 10 hodin koná v Jihlavě na Krajském úřadě, Žižkova 57, zasedání Republikové rady Strany zelených. V navrhovaném programu jednání je mj. volba předsedy Republikové rady a příprava krajských voleb v letošním roce. Ve 12.45-13.00 bude vyhlášeno "vnitrostranické referendum k radarové základně".

Proč je to zajímavé? Může to být ten jazýček na vahách, který v konečném důsledku povede k tomu, že radar v ČR nebude. Ve Straně zelených je samozřejmě většina členů proti radaru, podobně jako v celé české společnosti. Velmi dlouhou dobu se ale Bursíkovým lidem daří různým manévrováním a manipulací dosahovat toho, že nikdy nevzešlo závazné rozhodnutí některého z vrcholných orgánů SZ, které by zavázalo politiky za SZ postupovat jasně a bezpodmínečně proti radaru, píše jeden informovaný čtenář, jehož totožnost je redakci známa.

Hlavní Bursíkův protivník uvnitř SZ Matěj Stropnický a jeho lidé, kteří se od začátku snaží o takové závazné rozhodnutí proti radaru, zvolili jako poslední způsob boje vnitrostranické referendum, které bylo ale nejdříve nutné "uzákonit" uvnitř strany. Bursíkovci to velmi zdržovali, dělali obstrukce hlavně tím, že brzdili vypracování návrhu řádu vnitrostranického referenda. Nakonec, a to se děje právě teď, je vše uvnitř SZ "uzákoněno" a referendum by tedy mělo být vyhlášeno (pokud bursíkovci nevymyslí nějakou sabotáž, která to znemožní).

Program Strany zelených ZDE

ŠOK│ Předsedkyní republikové rady Zelených se po dnešním zasedání Republikové rady Strany zelených stala Olga Zubová. Vzniká tak opoziční struktura vůči propravicovému vedení SZ v čele s Bursíkem a Kateřinou Jacques. Dělící čárou může být i hlasování o prezidentovi, neboť se proslýchá, že část klubu Zelených vymění jmenování Klause za nedostavění Temelína a pozice strany Zelených vůči uvažované stavbě amerického radaru v Brdech. Poslanecká frakce Zelených/EFA v Evropském parlamentu jednoznačně odmítla protiraketový obranný štít USA ve dvou členských státech Evropské unie, ať už by se jednalo s NATO nebo s Ruskem. Evropští Zelení varují před bilaterálními přístupy a rozhodnutí , které by podle nich měly za následek vznik zón asymetrické bezpečnosti uvnitř Evropy a nežádoucí dopad na Evropskou bezpečnostní strategii a Evropskou strategii pro zbraně hromadného ničení. Ve Straně zelených se chystá vnitrostranické referendum o umístění americké radarové základny v Česku, neboť o jeho uspořádání požádala více než jedna pětina krajských organizací Strany zelených, jak stanoví stanovy.

Aktualizace 17:05: Republiková rada se usnesla, že strana bude jednotně podporovat Jana Švejnara v prezidentské volbě.

ŠOK│ V Haló novinách je rozhovor s europoslancem Jiřím Maštálkou, který zásadně zpochybňuje podporu Jiřímu Švejnarovi ze strany KSČM a víc než naznačuje možnou podporu Václava Klause. Obsahuje pasáž, která by rozhodně neměla být přehlédnuta. Vzhledem k tomu, že Jiří Dolejš nepatří k těm poslancům, jejichž stanoviska vyjadřují vždy stanovisko většiny KSČM, může jeho úsilí přesvědčit poslance KSČM o volbě Švejnara skončit neúspěchem. Maštálka zdůvodňuje, proč může být pravicový ekonom a symbol kupónové privatizace Klaus současným komunistům sympatický do té míry, že se stejně jako v minulých volbách pro něj nakonec rozhodnou.

Od loňského roku vypisuje britská vláda pro pregraduální studenty z Británie a z Evropské unie, studující na britských vysokých školách, každoroční konkurs na třítýdenní pobyt v Číně. Letos se bude tato "škola" konat o Velikonocích. Britská vláda vybere na tento pobyt letos 220 studentů.

Je to program, který financuje anglické Ministerstvo pro inovace, univerzity a kvalifikaci v součinnosti se skotskou vládou.

Britské vládní instituce zdůrazňují, že je jejich cílem podporovat studenty, studující v Británii, aby v rámci svého studia pobývali v zahraničí. Cílem těchto pobytů je vybavit je kvalifikací i potřebným uvědoměním na to, aby dokázali efektivně žít a pracovat v globální ekonomice. Je zejména důležité, aby studenti vstupovali do přímého styku s Čínou - je to jedna z největších a nejrychleji rostoucích světových ekonomik a je to země, která bude mít v nadcházejících letech stále větší globální význam, konstatuje britská vláda.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jen čirou náhodou jsem narazila na Vaše stránky, a upřímně je úžasné, že jsem se konečně dočetla toho, co si myslím už několik let, a co jaksi české obyvatelstvo ignoruje, či vidět nechce, píše Petra Kolibová. Žiji tři roky ve Španělsku a do České republiky skoro nejezdím. Když jsem tam byla naposledy, po roce, nepříjemně mě to překvapilo. Jak říkáte, přehnané ceny, nízké platy, a co nejvíc mě šokuje, že lidé si sice stále stěžují, ale nic s tím neudělají.

Politici si vesele rozkrádají, co se dá, a lid má strach? Z čeho nebo proč? Tady ve Španělsku, se lidé vzbouří, jdou do ulic a hlasitě protestují, když se jim něco nelíbí. A to jsou také na pomyslném konci řetězce evropských zemí v žebříčku rozvinutosti..Děsí mě, kam míří, lépe řečeno se propadá Česko. A jak daleko to ještě může dojít..a jak dopadne moje rodina, moji blízcí?

Rád bych reagoval na článek Jsou jako kobylky, stěžují si v Egyptě na Palestince, uveřejněný na serveru www.zahranicni.ihned.cz dne 24. ledna. Ačkoliv mě otázka okupovaných území a liknavý postoj k řešení tamní krize znepokojuje již delší dobu, nyní již druhým měsícem pobývám v egyptské Alexandrii a přítomnost palestinského problému tedy pociťuji asi o něco palčivěji, než například novinářky Lucie Beranová a Kristýna Greplová, které článek daly dohromady. Neobjektivnost zpravodajství a odbyté bagatelizování humanitární katastrofy miliónu a půl Palestinců žijících v izolovaném a okupovaném pásmu Gazy ale jistě nelze omluvit pouhou fyzickou vzdáleností. Ta by měla být nahrazena snahou o kritickou syntézu co nejširšího záběru informací z různých zdrojů a zavržení zavedených nálepek a dvojího metru. Tento přístup však u dotčeného článku i u českých médií všeobecně velmi postrádám.

AB│ Výroční zpráva ředitele sekce Pentagonu pro operační zkoušky a hodnocení zbraňových systémů (Director of Operational Test & Evaluation, DOT&E) předložila hodnocení výsledků, kterých MDA dosáhla v uplynulém fiskálním roce. Na stránkách nezávislé americké organizace CDI (Center for Defense Information) je shrnuje a hodnotí analytička Victoria Samsonová. Pozoruhodné, jak celkové vyznění zprávy Pentagonu a zejména některé informace poněkud zaostávají za optimismem, který se snaží šířit ... víte kdo. Ostatně, ani to šíření nestojí za mnoho.

ŠOK│CND│ O americké protiraketové obraně bude ve středu 30. 1. 2008 diskutovat Evropský parlament ihned po ukončení diskuze o zprávě vysokého přestavitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javiera Solany o situaci v Íránu. Poslanci si nejdříve o americké protiraketové obraně vyslechnou stanovisko Evropské komise a Evropské rady. Campaign for Nuclear Disarmament se snaží přimět britské poslance Evropského parlamentu zapojit se do debaty ale zaujmout postoj nikoliv pouze vůči dvěma americkým základnám v Británii - Fylingdales a Menwith Hill , ale vůči záměrům na výstavbu dalších základen v České republice, Polsku či dalších evropských zemích.

EP Final draft agenda ZDE

Právo│Aktuálně│iHNed│Týden│ Místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek s odvoláním na britské odborníky tvrdí, že americký radar v Česku má spolu s americkým radarem v Japonsku hlídat Rusko a Asii. Zaorálek řekl v Londýně v rozhovoru s listem Financial Times , že spojení návštěvy generála Henryho Oberinga v Praze s prezentací předních amerických výrobců raketové techniky vyvolalo špatný dojem, stejně jako když zástupci zbrojařů pozvali některé poslance na večeři... O Severoatlantické alianci prohlásil, že ztratila svou starou roli a nová není nalezena. Protiraketový systém USA nemá podle Zaorálka perspektivu a představy o něm byly přehnané už v době, kdy bylo rozhodnuto o jeho budování. Argumentaci o potenciálu Severní Koreje a Íránu Zaorálek označil za nevěrohodnou a útok ze strany těchto zemí za nepravděpodobný. Právu potvrdil, že v rozhovoru pro britský list uvedl, že jednání o radaru nemůže být obchodem za výhody a že Česko není stejně jako Británie dost silné, aby v dvoustranné relaci korigovalo politiku USA, a proto by měly jednat v rámci NATO a EU. Protože se umístění amerického radaru v Brdech jednoznačně týká celé Evropy, měly by o tom diskutovat národní parlamenty. Zaorálek řekl, že v nejbližších měsících osloví poslance v rakouském, německém či polském parlamentu.

podrobnosti ZDEZDEZDE

Iniciativa Ne základnám s potěšením přijala dokument s názvem Bezpečnostní strategie, kterou vypracovala a 15. ledna 2008 schválil parlamentní klub Zelených/Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu - Greens-EFA .

V jejím závěru, přesněji v poslední části oddílu B.5. Odzbrojení -- klíčový krok k míru, který nese název "Protiraketová obrana", se říká:

,"Vědomi si globálních výzev pro bezpečnost a odzbrojení v časech globalizace, Zelení budou podporovat všechny iniciativy zaměřené proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, k odstranění jaderných zbraní (např. prostřednictvím Konvence o jaderných zbraních) a k omezení a kontrole konvenčních zbraní. Uvnitř Evropy chceme posílit CFSP (Common Foreign and Security Policy, Společná zahraniční a bezpečnostní politika -- poznámka překladatele). To znamená, že nemůžeme akceptovat plány na takzvaný protiraketový obranný štít USA ve dvou členských státech naší Evropské unie.

OTÁZKA Jiří: Souhlasíte, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží?
ODPOVĚĎ Jan Pokorný: Souhlasím. Zejména od 23. června 1989. Hezký den.

ON-LINE ROZHOVOR iDnes: Ptejte se odstupujícího šéfredaktora Radiožurnálu ZDE

Emocí už bylo dost a stejně nikam nevedou. Ať někdo zkusí vypočítat, kolik lidí se už pokoušelo rozmluvit Václava Klause na téma „ochrana planety“. Včera, při jeho televizní "pohlednici" i ten poslední idealista musel pochopit, že taková snaha je učiněná marnost.

Svolavatel plzeňského pochodu neonacistů, pravicový extremista Václav Bureš byl členem ODS. Místní organizace se za něj veřejnosti omluvila. Server iDNES.cz "zjistil", že pokladníkem bohumínské organizace ODS je i další z neonacistů Martin Bacík, bývalý republikán Miroslava Sládka a člen Národní strany. Vzhledem k tomu, že se jedná o studenta stranického vzdělávání ODS - soukromé vysoké školy CEVRO Institut, založení ministrem vnitra Langerem, je to pikantní. Xenofobní, homofobní a anticiganistické postoje nalezneme ale i v dalších organizacích a u dalších představitelů Občanské demokratické strany . I u jejích koaličních partnerů.

V souvislosti s článkem Štěpána Kotrby "Jsou provokační akce neonacistů PR operací ODS, mající odůvodnit okleštění shromažďovacího práva?" si dovoluji upozornit i na "zajímavé" stránky spolku www.eurabia.cz - publikují zde Joch, Semín, lefebvrističtí ultrakatolíci a řada dalších podivných postav (až na výjimku arabisty Zdeňka Műllera, který se snaží být objektivní); propojení na další weby a "spřátelené organizace" je rovněž hodno pozornosti. Podobně i organizace ICEJ, sdružující evangelikální a sionistické křesťany, kteří navazují na myšlenky křesťanského sionismu (původem z "biblického pásu" USA, resp. nevzdělaného fundamentalistického Jihu), v němž "Žida se zahnutým nosem, který tahá za drátky" nahradili muslimové a Arabové, jak o tom svědčí článek Lukáše Lhoťana "Rasismus v Itálii sílí" nebo též kniha Miloše Mendela "Náboženství v boji o Palestinu. Judaismus, islám a křesťanství jako ideologie etnického konfliktu" nebo Giles Kepel - "Boží pomsta. Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět".

To jen na okraj, pro "doplnění" seznamu, který sestavil Štěpán Kotrba...

Mnohé vynálezy, které se staly motorem průmyslové revoluce v 18.a 19. století, existovaly či fungovaly na principech objevených již za starého Řecka. Bylo to však až koncem 18. století, kdy dostaly příležitost transformovat tvář země. Pro pochopení této skutečnosti je třeba rozumět nejen fungování těchto strojů, ale také širšímu společenskému kontextu té které doby.

Film Zločiny v Oxfordu (2007, rež. Alex de la Iglesia, hrají Elijah Wood, John Hurt, Leonor Watling) začíná scénou, v níž slavný matematik založí svou přednášku o nepolapitelnosti pravdy/reality rozsahlým rozborem díla filosofa Ludwiga Wittgensteina. Teoretická matematika a fyzika se ve svých výšinách sličně objímají a prolínají s filosofií a svou vřelou láskou posunují lidské vědění kupředu už mnohá staletí, i když nám ubohým smrtelníkům, kteří se věnujeme přízemnějším oborům, většinou tyto debaty doléhají po mnoha desetiletích, ne-li staletích v značně přežvýkaném stavu -- někdy i v podobě válek, revolucí, hlubokých socio-ekonomických transformací atd.

pokračování článku čtenářky Ivety Koulové s názvem „My také nechceme sloučení škol a také se nás nikdo neptá“, článu čtenářky Yvetty Popelkové s názvem „Referendum nežádoucí - čertovský manuál pro starosty ... a nejen pro ně“, reakci "Referendum je všelék při zchlazování přehřáté všmocnosti politiků", konstatování Štěpána Kotrby pod titulkem „Některé činy nelze ani vysvětlit, ani obhájit“ a návodem ke zkrození politiků ČSSD v Unhošti od Vladislava Černíka "S referendem žonglovati aneb flagrantní stranické souvislosti arogance poslankyně Mazuchové viděné optikou nadcházející konference" a doposud posledního příspěvku Yvetty Popelkové s titulkem "Mazuchová, arogance a místní referendum v Unhošti"

Po sérii článků v Britských listech začátkem prosince loňského roku, jsme se na radu v článku Vladislava Černíka "S referendem žonglovati aneb flagrantní stranické souvislosti arogance poslankyně Mazuchové viděné optikou nadcházející konference" obrátili na jím doporučené funkcionáře ČSSD, píší čtenářky Yvetta Popelková a Iveta Koulová . Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek ani pan Váša z KV ČSSD se nám však neozvali. Po shlédnutí předvánoční debaty na ČT1, kde Michal Hašek vehementně prosazoval REFERENDUM NA VŠECH ÚROVNÍCH je jeho nereakce o to více překvapující. Uvědomují si ještě poslanci, že činy zajímají voliče mnohem více než sebekrásnější fráze? Oproti tomu kandidát na středočeského hejtmana, poslanec David Rath nám odpověděl obratem hned 11. 12. 2007, logicky a v souladu s názory sociální demokracie. Osobně není příznivcem slučování škol a odmítání referenda považuje za chybu.

Často se v ČR hovoří i píše o úplatcích. ČR má nedobrou pověst jako značně korupční stát. Zrovna teď proběhl soud se Zdeňkem Doleželem, dříve významným státním činitelem, obžalovaným konkrétně z pokusu o podvod. (Zd. Doležel byl šéfem Paroubkova kabinetu, který za ty pletky zodpověden automaticky není.) --- Pan Doležel měl dva významné svědky, shodou okolností čelné funkcionáře ČSSD, J. Paroubka a B. Sobotku. (Zřejmě měli dosvědčit, že v době, kdy měl pan Doležel ujednávat údajné "všimné", snad už ani nemohl žádným účinným způsobem vstoupit do hry, v níž se slíbil angažovat.) Jacek Spyra jako svědek žaloby byl soudem -- podle televizní relace -- navíc vyhodnocen jako nedůvěryhodný. Státní žalobkyně se proti verdiktu soudu okamžitě odvolala.

Musím reagovat na anonym nadepsaný "Musíme omezit autoritu vajdů" (Šlo o článek čtenáře Jana Šimůnka, jméno omylem vypadlo, redakce se omlouvá, doplněno, pozn. red.). Jednak nevím, kde autor vzal ty vajdy - Romů znám mnoho, ale vajdu žádného, nebo o tom alespoň nevím. Znám matky, otce, děti i starší více či méně vážené Romy a Romky, ale nikoho neznám jako "vajdu". Z jedné přednášky na FF UK si vzpomínám i na podrážděnost p. Balážové, která protestovala proti tomu, aby po "nich" (Romech), potažmo po romské elitě, "bílá" společnost neustále požadovala, ať vykonávají funkci "vajdy" a sami mezi sebou ať si Romové zjednají pořádek. Chtěla naopak, aby je, ať už níže nebo vysoko postavené Romy, společnost vnímala jako občany a jedince, kteří opravdu nemají "páky" na romské kapsáře ve městě XY či jiné problémy, kteří dělají "Cikáni".

Ve švýcarském Davosu se opět po roce sešlo Světové ekonomické fórum, které je pravidelnou příležitostí pro představitele řady států setkat se také k tématu mnohostranných obchodních jednáních, která již od roku 2001 probíhají v rámci Světové obchodní organizace. Ve všech minulých letech byl výsledek setkání podobný -- všichni vždy potvrdili politickou vůli dovést jednání do úspěšného konce a vždy vyjádřili naději, že k uzavření kola mnohostranných jednání dojde v tom roce, jehož první měsíc právě uplynul. 26. ledna 2008 dojde opět k podobnému jednání. Můžeme zkusit odhadnout, na základě prohlášení jednotlivých obchodních představitelů a na základě analýzy dosavadního vývoje a obsahu jednání, jaký bude letos výsledek?

Osobně se domnívám, že oba uvedené otřesné případy mají do jisté míry společné podhoubí. A tím je žalostný úpadek morálky v českých zemích. Povšimněte si, že v obou případech vystupují jakési skupiny mladých lidí. V jednom případě jde o střet dvou názorově vyhraněných skupin, v druhém případě o zvrhlou zábavu uzavřené skupinky nudících se nadlidí. Čím horší je veřejná atmosféra tím méně je společnost otevřená a tím větší je tendence vytvářet uzavřené s okolím nekomunikující komunity.

Týrání zvířat považuju podobně jako pravděpodobně podstatná část čtenářů Britských listů za něco mimořádně odporného, podobně jako vraždění lidí z jakýchokoliv důvodů. Nicméně se chci ohradit vůči myšlenkovým zkratům, které se objevily v několika posledních příspěvcích k tomuto tématu. Pan Vrána, ale i další se podle mého názoru mýlí, když z jednoho zmedializovaného případu utýrané kočky vyvozují závěry o stavu společnosti. Takový případ může sloužit při nejlepším pouze jako ilustrace, nikoliv podklad pro závěry, píše Tomáš Hoffman.

Ke skinheadům - napadený skinhead patřil k tzv. "Sharp" skinům - ze SkinHeads Against Racial Prejudice - móda i bicepsy jsou podobné, ideologicky jde ale o úhlavní nepřátele. Vztah skinheads i jejich "levicových" odpůrců (anarchisté, punkeři) je poněkud rozporuplný, neboť punk i skinheads mají společné kořeny a často poslouchají i podobnou hudbu; "sharp" skins pak zjednodušeně řečeno skloubili ideologii jedněch, a metody a módu druhých.

Podrobnosti ZDE

Myslím že nelze srovnávat případ potyčky (byť s následkem smrti) mezi skinhedy (nechápu jak skinhed může být antifašista!), kteří se svým stylem života na rvačky přímo specializují, a smrtí zvířete, které je svou domestikací naprosto na člověku závislé a důvěřuje mu. V mých očích druhý případ daleko více vypovídá o stavu společnosti než to, co si vzájemně provedli skinhedi, kteří by - narozdíl od zvířete - mohli a měli používat mozek. Protože v přístupu k bezbranným tvorům se ukazuje velikost a malost lidí, píše Aleš Vrána.

Souhlasím s panem Havlíčkem, že média by případ vraždy v Příbrami měla zvednout a dát mu prioritu. Nesouhlasím však s tím, že by tento případ byl důležitější než případ brutálního týrání zvířete, jak rozvířil nedávno hladinu českého veřejného mínění. Člověk je nepochybně víc než zvíře, zvířata lze zabíjet, jíst, chovat v klecích a ohradách.

Princip zabití člověka v boji (třeba to byla jen nešťastná náhoda) je však zcela jiný než děsivé týrání, jemuž se zábavou kdesi přihlíží pár zrůd, které ho vyvolaly.

Možná se zdá odmítnutí týrání zvířat laciné a samozřejmé, na druhou stranu stylem myšlení "jen kočka" bychom právě tuto žádoucí samozřejmost zcela a zásadně podkopali. Týrání zvířat není zakázáno kvůli tomu, že jsou to zvířata, ale kvůli tomu, že týrání je něco tak hanebného a odporného, že to nesmí být povoleno ani u zvířat. Ti, kdo se dopustili onoho činu, ukázali tu nejtemnější tvář lidské duše.

Poznámka k článku Vražda člověka není závažnější než brutální týrání zvířete".

Tohle je již dekadentní, píše Drahomír Strouhal.

Klidně se tu přiznám. Ano, topím koťata, když je neudám. A před tím jim zakroutím vazem, aby netrpěla. Ano, srdce mi při tom puká, když to dělám. Dělám to pro to, aby po městě nepobíhaly hordy divokých koček. Zdá se to samozřejmě irelevantní k tomu, co napsal pan Boris Cvek. Ale má to spojitost. Nevěřím totiž, že pan Cvek by byl schopný zabít zvíře. Možná v afektu, ale ne z vlastního rozhodnutí. Zato je mu snadné přijmout smrt člověka, kterého nikdy neviděl. Staví život kočky, jakkoli smutný byl, nad život člověka, jehož život nezná, jenom kvůli tomu, že kočka trpěla. Zvíře nemůže být mučedníkem, protože netrpí z vlastního rozhodnutí.

Nabízí se potom otázka: "Kolik rychlých lidských smrtí musí podle Borise Cveka být, aby jejich význam přesáhl smrt utýrané kočky?"

Glosa k poznámce kolegy Borise Cveka, přesněji k větě, že Člověk je nepochybně víc než zvíře, zvířata lze zabíjet, jíst, chovat v klecích a ohradách. To považuji za zcela mylný předpoklad. Tento předpoklad totiž vyvolává další dělení. Jednoduše že My jsme lepší než Oni, ať už oni jsou kdokoliv.

Příbramská vražda se sice dnes mohla stát kdekoliv jinde, avšak nic se neděje bez vzájemných souvislostí. V řadě konfliktů dává nezvládnutá emocionalita průchod fanatismu a nejrůznějším předsudkům včetně rasistických, padají rány, střílí se do vzduchu, blýskají nože, ale jen málokdy pronikne jeho ostří do tkáně tak zbytečně chladnokrevně. Tento čin mě ale ve městě bez vlastní identity nepřekvapuje.

Nedávná návštěva prezidenta Putina v Bulharsku a jeho dohody o dodávkách energie do Evropy dále upevnily dominantní postavení Ruska jako dodavatele zemního plynu a ropy na náš kontinent. Nyní Evropská unie odebírá z Ruska polovinu svých potřeb zemního plynu a 30 % ropy a lze právem předpokládat, že po výstavbě nových plynovodů a ropovodů, jež byly dohodnuty, se tento podíl dále zvýší. Plány USA a Bruselu zmařit dosavadní úzkou spolupráci středoasijských států s ruským Gazpromem dodávkami jejich zemního plynu tím, že vybudují nový plynovod Nabucco, jež by obešel Rusko a umožnil přímý odběr, nyní padly.

Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi TĚMA BL

Vážení, rozhodla jsem se zřídit trvalý bankovní příkaz jako podporu vašich listů, neboť je pokládám za jedno z nejzajímavějších periodik. Doufám, že vás symbolická částka ve výši 100,- Kč/měsíčně neurazí, píše Eva Vokatá.

Spíš mne napadlo reagovat na apel vaší redakce z trošku jiného úhlu... možná by bylo zajímavější, a pro některé čtenáře přijatelnější, upozornit na skutečnost (na rozdíl od apelu na špatné svědomí), že i jen jedna jediná symbolická koruna česká, věnovaná denně za četbu vašeho tisku, by v případě zmíněných 5000 čtenářů přinesla podporu ve výši 150.000,- měsíčně, což je trojnásobek sponzorského daru za měsíc prosinec. Možná, že by zvážení této směšné částky (pokud lidé mají práci, PC a internet, jistě by se našla i ta 1 koruna), mohlo rozhoupat k rozhodnutí některé z ostatních čtenářů...

Když Britské listy upozorňovaly po několik let na fakt, že neonacisté mají zvláštní lásku k pochodování v sevřeném útvaru, používání zbraní a v policejním, vojenském nebo paravojenském výcviku, neshodly se na tom ani s politiky, ani s mluvčím Armády Čírtkem. Několik let staré poznatky zdrojů Britských listů se dnes začínají projevovat veřejně. Nyní se objevují první vlastní zjištění armády a ozbrojená pěst státu si neví s novým fenoménem rady. Ofrčkovaní důstojníci reagují siláckými řečmi, přitom problém je daleko hlubší než si jsou schopni připustit. Ne dva či tři vojáci speciálních jednotek, ne dvě či tři procenta ozbrojenců. Afinitu k rasismu, sexismu, xenofobii s projevy nekontrolovatelné agrese a sklon k silovému řešení konfliktu má více než čtvrtina až třetina vojáků a policistů (podle kritérií), mezi nejmladšími ročníky až polovina. Ne jinak je tomu mezi veterány ze Zálivu nebo Iráku a Afghánistánu - psychické poruchy, postraumatické reakce, drogy, alkohol. Obdobná situace je mezi některými kluby vojenské historie, kde nošení uniforem wehrmachtu či SS a hra na válku má různé psychologické motivy. Nejhorší je situace mezi soukromými žoldáky, pro které je zabíjení práce, v obecních policejních sborech a v soukromých bezpečnostních a hlídacích službách, kde je nejméně náročný příjem, a kam směřují ti nejméně kvalifikovaní uchazeči o uniformu.

Řešení je jediné.

Všichni je známe. Důvěrně a přece tak málo. V dobách své největší slávy, když města a venkov byla propojena hustou sítí autobusových linek, postávali lidé pod jejich přístřeším, semknuti v nečasu do mlčících hloučků, anebo trochu opodál, když chtěli být se svými ranními myšlenkami chvíli o samotě. Za podzimních mlh, v úsvitu dne i v příšeří přicházejících nocí se spolu s lidmi stávaly pouhými stíny. Ve městech, na návsích vesnic i za jejich humny skrývaly cestující před deštěm skrovným přístřeškem, jinde je chránily před větrem masivními zdmi. Při vyslovení dvou obyčejných slov, nesoucích tolik významů, chce se povzdychnout. Autobusové zastávky. Podivné stavby, bývalý svérázný český fenomén našich regionů a dnes mizející svědkové plynoucího času, v němž běží naše dny stejně neodbytně, jako se nachylují ke svému konci osudy této nejrozmanitější a nejroztodivnější architektury, lemující okraje silnic, polí, vysokých kopců i propadlých nížin.

Hauser otevírá debatu, která byla dosud vedena jen v úzkém kruhu lidí. Na druhé straně ale musím kriticky reagovat na některé myšlenky i na cestu, kterou pro českou levici navrhl ve svém příspěvku. Podotýkám, že tento příspěvek není kázání jiným, ale spíše kázání mně samotnému... .

(šíří se po internetu) Nesouhlasíte s politikou ČEZu, s neustálým zdražováním, nehoráznými odměnami managerů ČEZu atd.? Je na čase vyjádřit svůj nesouhlas tím, že v předem daném čase, a to:

1.února 2008 minimálně na 10 min. v 18:00 hod. přesně Vypneme všichni všechny spotřebiče! ČEZ to nepřehlédne, neboť mu tím vzniknou technické komplikace. Činíme tak v naději, že si ČEZ uvědomí, že nemůže neustále bezostyšně zdražovat a my budeme jako ovce poslouchat a platit, platit, platit. Pošli tento mail všem tvým známým, aby byl účinek zřetelnější.

Poznámka redakce: Ačkoliv je tento dopis hoax, vyjadřuje duševní rozpoložení řady odběratelů energie ČEZ, kteří se odmítají smířit s tím, že státem schválený monopol dopomohl ČEZu k miliardovým ziskům a generálnímu řediteli Romanovi k třičtvrtimiliardové odměně...

Nokia chce ukončit výrobu v Německu a převést továrnu z Bochumu do Rumunska. A němečtí politikové zuří...

Karel Pacner patřil k autorům, kterým svědčila železná opona. Díky svým obědům s tehdejšími mocnými překonával na rozdíl od většiny Čechoslováků informační bariéru a díky tomu, že se věnoval vždy chic tématům, měl o prodejnost svých knih a čtenost svých článků postaráno. Myslí si stále, že je tomu tak i dnes a tak stále obědvá s vysloužilými špióny v domnění , že se něco dozví... Až dnes v tom vidím promyšlený kalkul a chamtivou bezcharakternost publicistické příživy. Tehdy jsem jako všichni hltal vše poutavě napsané a přitom dostupné a každé okno otevřené dokořán bylo báječnou rozhlednou na pouti za utvářením vlastního názoru, nepoznamenaného nabiflovanými slátaninami režimních teoretiků. Jako malý kluk jsem odebíral Letectví a kosmonautiku, chodil do leteckomodelářského kroužku, na svazarmovském letišti škemral, aby mne vzali do staré Anduly, otce otravoval s návštěvami ruzyňského letiště či holešovického Planetária a snil o nekonečném vesmíru. Pacnerovi se tehdy dařilo probouzet fantazii i odvahu k vědeckému skepticismu. Nikdo mu v té době neubližoval, nikdo ho nikdy nezakazoval, přesto se stal na sklonku života senilnějícím starcem, pouštějícím se do ideologických válek, které nejsou a nikdy nebyly jeho válkami a do sporů, na které už dnes nemá. Odborně ani lidsky.

Protože přestal ctít fakta.

Zdena Bratršovská, František Hrdlička Sebranci. Třetí vydání, s doslovem Jiřího Honzíka a ilustracemi Magdaleny Hrubé. Vydalo nakladatelství Protis. Stran 139, doporučená cena 178 Kč. ISBN 80-7386-006-6. Praha 2007.

V neděli 13. ledna 2008 ve 20.55 hodin měl na ČT 2 premiéru časosběrný dokument M. Řezníčka ironicky nazvaný Život v peří; vyprávěl o lidech, kteří spojili svůj život s divadlem Continuo. Zmiňuji se o něm proto, že mi do jisté míry připomněl herecké osudy, jak je zaznamenali ve Zprávě o Bílém divadle František Hrdlička a Zdena Bratršovská (vydalo H+H 1998). Samozřejmě že pojetím, zaměřením a působením se Bílé divadlo, působící v letech 1969-1972, od artistního Continua lišilo.

K tomu: Jan Čulík, Štefan Švec, "Irena Zítková: La grande dame české literatury" ZDE

Proud řeči Egona Bondyho jeho smrtí nevyschl, naopak zmohutněl. Bondy je možná jediným českým populárním filosofem v pravém smyslu obou těchto slov. Bondy není akademikem a nepíše pro zasvěcence, kteří rádi pobývají v pojmových houštinách, aby skryli vlastní prázdnotu. Mohou ho s užitkem číst i ti, kteří dosud filosofickou knihu neotevřeli. Zároveň si Bondy klade otázky, které jdou k samému základu toho, jak chápeme svět a co si oněm myslíme. Drží se pouze svého rozumu a jeho autoritě předkládá to, co by jinak bylo předmětem slepé víry nebo stejně slepého odmítání.

Pozn. JČ: Tento videoklip je zajímavou synekdochou politických postojů v současném Rusku. Tamější režim, jako přímou reakci na vnímanou slabost Ruska od roku 1990, záměrně buduje (podobně jako Američané) hrdost v ruský stát a ruskou armádu. Pozoruhodné je, že propaganda naprosto opustila zdiskreditované metody i styl "socialistického realismu" a při prosazování nové nacionalistické hrdosti používá jen mírně modifikovaného módního západního stylu. Tento hybrid je novou - možná znepokojující - realitou Ruska: Rusko je dnes směsicí západních i zcela nezápadních postojů. Vliv západní skutečnosti je však v něm nesmírně silný. Současný režim je přirozeně daleko otevřenější než někdejší sovětský režim Brežněvův či Černěnkův...

Pozn. ŠOK: Uvedená ukázka je námětem k zamyšlení pro všechny amatérské "kremlinology" a jiné "politické komentátory", kteří o Rusku donekonečna opakují antisovětské floskule staré třicet a více let. Ani jeden z nich nepochopil, jaká je "novaja Rossija" roku 2008, ve které se prezident neopíjí vodkou a jeho mozkovým trustem není senilnějící sbor tlustých stalinistických kývačů v uniformách z druhé světové války.

Se zájmem jsem si přečetl článek Karla Pacnera publikovaný na Neviditelném psu 10. ledna 2008. Autor v něm spekuluje o možném financování odpůrců radaru, zejména iniciativy Ne základnám, ze strany Ruska. Své domněnky opírá převážně o dva pilíře -- o občasné obědy s jistými nejmenovanými bývalými šéfy tajných služeb a o postřehnutou "pozoruhodnou" profesionalitu některých akcí Ne základnám. Kromě toho, že ani jeden ze zmíněných pilířů nemůže dost dobře posloužit jako základ seriózní argumentace, z článku přímo čiší na bývalého novináře vysoce zarážející neschopnost zjistit si fakta. Obě tyto vlastnosti staví článek v lepším případě na úroveň některých konspiračních teorií, v horším případě hluboko pod ni, na dohled propagandistických pamfletů z 50. let.

Pane Schnure,

už dlouho jsem nenašel tolik nenávisti, polopravd a překrucování realit v jednom jediném článku, resp. dopisu. Útočíte proti všemu za co a každému komu, vděčíme za podstatnou část našeho života ve svobodě a bez válek, píše čtenář S. R. Černík.

Píšete, že o p. prof. Švejnarovi nic nevíte, přitom celý váš dopis je jedinou obžalobou, odsouzením člověka, který Česku nabízí svoje vědomosti, doložené, opravdové ekonomické znalosti a v podstatě hazarduje se svým skvělým renomé které má ve světě -na rozdíl od svého protikandidáta (!).

Vážený pane Švejnare,

Nejsem sice sice členem Parlamentu, a nemám tedy praktickou možnost volit toho či onoho kandidáta, popřípadě nevolit žádného, ale jsem podle Ústavy ČR občan-suverén a jako takový bych rád věděl, čím se skutečně od Václava Klause kromě počtu pasů lišíte. Ptám se přímo a veřejně, neboť si myslím, že i jiní spoluobčané si kladou stejnou otázku. Z českého tisku a Vašich webových stran jsem se to totiž zatím nedozvěděl.

Neuvěřitelná historka se stala koordinátorovi reklamní kampani vlády "PRO americký radar" Klvaňovi. Nadměrný zájem veřejnosti mu přehltil "zelenou" informační linku 800 44 22 44, kterou nechal za drahé vládní peníze zřídit proto, aby občanům vysvětloval, vysvětloval a do nekonečna vysvětloval, že americký radar neškodí zdraví, ani neohrožuje bezpečnost Česka či Evropy. Že nás všechny spasí. Před nebezpečím, které neexistuje... A protože nejspíše si volali pro informace občané, kteří doposud nejsou přesvědčeni o účelnosti stavby americké základny v Česku (a je jich 70% občanů této země) a pobytu amerických vojáků v Brdech, prohlásil Klvaňa: "Máme s ní velmi špatné zkušenosti, protože aktivisté proti radaru nám ji sabotují. Neustále nám ji blokují." Mýlí se. To se pouze občané dožadují stále netrpělivěji informací, které jim vláda odmítá dát pod záminkou, že jsou tajné.

A proto onu informační linku vládní koordinátor pro komunikaci s občany vypnul. Nyní se linka podle novinářů z Aktuálně.cz hlásí jako plný záznamník. Hackeři by řekli, že jim přetekl buffer. Nejspíš dělili nulou... Kladné ani záporné nekonečno nejsou ale reálná čísla. Sice to nevrací správné výsledky, ale zase to nepadá... E_USER_ERROR

Americký radar v Brdech jako základ rozbití Evropy - klíčové argumenty TÉMA BL

Vážení, v uplynulých dnech se mne tázali mnozí příznivci KDU-ČSL z řad věřících i nevěřících i několik politiků vaší strany na můj pohled na stanovisko Celostátního výboru KDU-ČSL k prezidentské volbě. Tedy jako občan, který této straně několikrát dal svůj hlas ve volbách a kterého jeho kněžství nezbavuje občanské odpovědnosti ani práva vyjádřit se svobodně k otázkám veřejného života, sděluji tímto otevřeným dopisem Vám i jim svůj (zdůrazňuji: ryze osobní) názor.

Jsem přesvědčen, že svým doporučením volit v prezidentské volbě Václava Klause jste udělali tragickou chybu, která může výrazně přispět k budoucímu těžkému volebnímu propadu této strany.

"Měly byste využít celospolečenské diskuse o případném navrácení církevního a židovského majetku."

Dnes mne Štěpán Kotrba, věrně svým iniciálům, šokoval. Církve a Federace židovských obcí snad neměly žádný majetek, který jim byl po únoru 1948 ukraden? A pokud ano, není povinností státu jim ho vrátit? A nebyla k tomuto ČR vyzvána prohlášením Evropského parlamentu?

Srovnání hlavních křesťanských církví a židovské komunity s muslimskou ummou a americkou misijní Církví adventistů sedmého dne, kulhá na obě nohy. Za prvé muslimům ani adventistům náš stát nic nedluží, za druhé muslimové i adventisté jsou závislí na podpoře ze zahraničí. Chce snad Štěpán Kotrba, aby se takto na zahraničí navázali členové všech náboženských organizací v ČR? Nebo má snad plán, jak vyhnat většinu křesťanů (hrstka židů přežije snáze) z ČR, a vytvořit zde ateistickou zemi, s výhledem na islámskou budoucnost? Ačkoli nepatřím k výrazným eurooptimistům, v tomto případě jsem rád, že i v případě dostatečné podpory v ČR by plány Štěpána Kotrby a jeho rudých bratří překazily instituce EU.

Tato vláda mi dluží odpověď. Stejně jako miliónům dalších svým vlastním očím ani Bohu nevěřícím občanům . Podle statistického úřadu se počet věřících za půl století snížil o 5 milionů osob. Mezi sčítáními lidu v letech 1991 a 2001 došlo k poklesu věřících ze 43,9% na 32,1% všech obyvatel ČR. Je ovšem rozdíl mezi v vírou deklarovanou a realizovanou. Podle interních průzkumů katolické církve v jednotlivých diecézích - při sčítání účastníků bohoslužeb - je situace daleko horší. Podle výsledků sčítání ČBK se v roce 1999 katolické mše zúčastnilo 414.539, tedy 4,2% populace, v roce 2004 to bylo 405.446, tedy 4%. Z toho bylo výdělečně činných jen 32%. Katolíci tvoří 83% všech věřících v ČR a má jim být přiřčeno dle dohody církví s touto vládou 83% restituovaného majetku. Zbývajících 16 státem financovaných církví tvoří jen 17% všech věřících. Ještě před schválením zákona by měla být navíc Parlamentem ratifikována smlouva s Vatikánem. Ani já nejsem věřící. Nehodlám proto hradit z obecního nemístné požadavky 4% menšiny - převážně katolíků.

Aktualizace: Pro všechny vyznavače hesla, že "vše co bylo ukradeno, musí být vráceno": Souhlasím (kupodivu) s obecnou a doposud nepřekročitelnou restituční hranicí, danou datem 25. února 1948, 11 hodin. Co znárodnily Gottwaldovy Rudé gardy, prosím, vraťte. To se týká tzv. Hradeckého programu (uzákoněno v březnu 1948). Ale nic víc nad rámec zákonů 43/1990 Sb., 87/1991 Sb., 229/1991 Sb. a 243/1992 Sb.. Nenažranost prelátů totiž nezná mezí a představa Biskupské konference o restitucích sahá až do Rakouska-Uherska.

Lidé, kteří by rádi cyklisty ve městě neviděli, zjevně nerozumí tomu, co je vlastně městská cyklistika. Cyklista po městě nejezdí kvůli čerstvému vzduchu, ale proto, aby se od někud někam dostal. Cíle jeho cest jsou shodné s ostatními, proto rada, aby šel jezdil "jinam" je asi taková, jako kdybych radil řidičům, ať si jdou jezdit na závodní okruhy.

Pan Bláha píše ve své zvláštní úvaze o tom, že se cyklisti v Praze zákonitě zalykají škodlivinami. To je ovšem pravda jenom do té míry, že zplodinami se v tomto městě dusíme všichni - díky automobilistům. Je to vlastně kolektivní, společensky tolerovaný terorismus, pokud bychom chtěli obrátit běžnou rétoriku o ekofašistech. Ale má poznámka směřuje jinam:

Autor článku nejspíše na kole nikdy neseděl a předpokládám, že patří k bohatší vrstvě obyvatel Prahy, co jezdí zásadně a všude autem, třeba i do sámošky 5 minut chůze od domova. Potom nemají být silnice zacpané auty! Úsměvný je jeho pocit, že silnice jsou tu pro auta. A odkdy? Vždyť cesty, na kterých se postupně vystavěly asfaltky tu byly mnohem dřív. Jezdilo se po nich na koních a v kočárech a později také na kolech, píše čtenář Ivo Miláček.

Poslední dobou mi uniká, proč lidé nedokáží napsat článek o nějaké profesi, aniž by přitom uvedli zahraniční platy a váženost s nepostradatelností dané profese.

O školném a jeho pozdějším splácení se začíná mluvit poslední dobou relativně často. Jako by vláda neměla jiné téma z oblasti školství. Neustále je nám dávána za vzor Velká Británie, ale bere někdo vůbec v úvahu případné zadlužení?

Na začátku ledna přišel premiér Mirek Topolánek opět s myšlenkou platit na vysokých školách školné. V „předvolební smlouvě ODS s občany ČR„ je napsáno: „Nezavedeme školné, ale změnou financování studia zvýšíme počet vysokoškoláků na průměr EU.“ a obdobně v programovém prohlášení vlády: „Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu.“

Premiér využil šalamounsky slovo diskuse v textu a prohlásil: "Programové prohlášení jasně říká, že zahájíme diskusi o odložené platbě, což tímto činím. Přičemž nikde není řečeno, že nutně musí zůstat pouze u diskuse a že už nedojde k realizaci".

Po přečtení tohoto článku jsem polkl naprázdno, píše Milan Pavýza. To, co člověk cítí kdesi v podvědomí - narůstající velmi agresivní tlak malé skupinky "podnikatelů" podporovaných celou garniturou zkorumpovaných politiků, a vpodstatě celé státní zprávy včetně policie i soudní moci, jste dokázal velmi erudovaně popsat a pojmenovat.

Naprosto souhlasím s Vaším názorem že bude 90% velmi chudých a 10% velmi bohatých, nebude střední vrstva podnikatelů dávajících práci lidem která je zcela systematicky likvidována přebujelým státním byrokratickým aparátem.

Bezbranní a dnes již i hladoví důchodci jsou vytlačováni na vedlejší kolej, jak smutné..Urvi co urvi - když nemůžeš, tak chcípni...

Neomezená moc peněz vyhání z Prahy normálmí populaci. Ten mystický duch již dávno zmizel. Ve zběsilém tempu doby na všechny strany zde čpí podivný zápach bezmoci a nepohody lidé se nedívají do očí, klopí zrak. Jak kontrastní oproti dnům "sametové revoluce". Jo, jo-uvidíme jak tohle dopadne... Mějte se hezky a hlavu vzhůru - alespoń nám na hlavy nehážou bomby (zatím).

V 60 létech se stavěla přehrada Šance. Hlavní dodavatel prací Ingstav Brno. Já v té době jsem byl student a tak jsem využil možnosti a na této stavbě pracovat jako brigádník o letních prázdninách. Nejtěžší práce tam vykonávali cigáni (kdyby jim v té době někdo vykládal o Romech, asi by ho vyhnali). Bylo jich tam několik stovek a řada z nich tam měla i své rodiny. Ubytovaní byli na samostatných ubikacích mimo stavbu. Obyvatelé z okolních vesnic před jejich příchodem měli strach - bude se krást, ale nekradlo se. Kromě hospody chodili tito cigáni i do místního kina a v podstatě jsme si na ně pomalu zvykli, nikomu nevadili. Na stavbu přicházeli každý den něco na způsob vojáků - v trojstupu.

Nesouhlasím s článkem Pavla Novotného "Přirozenou autoritu vajdů ani Čunek nenahradí".

Není možné, aby zde byla jakási skupina privilegovaných, stojících zcela mimo mechanismy demokratického státu, která by vytvářela pro část populace speciální zákonodárství. Pokud by se něco takového oficiálně prosadilo, znamenalo by to fakticky konec demokratického státu a návrat minimálně někam do feudalismu, kde také byla společnost vertikálně a horizontálně rozdělená a každá místem nebo sociálním postavením definovaná skupina měla své vlastní zákony, odlišné od těch ostatních. Stojí za pozornost, že po něčem takovém volá zjevně levicově orientovaný komentátor. Názorně to ukazuje, jak levice (alespoň radikálnější proudy v ní) usiluje o demontáž a likvidaci demokracie jako takové, píše Jan Šimůnek.

Na půdě Senátu České republiky se v úterý 22. ledna uskutečnilo veřejné slyšení na téma Rovnost příležitostí mužů a žen – přirozený vývoj nebo sociální konstrukce?, jež uspořádal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice za organizačního přispění nezávislého senátora Martina Mejstříka (Cesta změny).

Slyšení si nekladlo za cíl prezentovat široké spektrum odpovědí na tuto otázku, naopak, Martin Mejstřík záměrně „nepozval militantní feministky“, ale takové diskutující, kteří by představili zejména křesťanský pohled na rovné příležitosti. Prý proto, že „diskuse je vedena jen jedním směrem“ (kterým? Kdo tento směr určuje a kdo onu diskusi podle něj vede?).

Důležitost kvalitního, nejen encyklopedického, humanitního vzdělání se mi opakovaně potvrzuje vždy, když se přesvědčuji, že i velmi inteligentní, ale "netrénovaní" lidé špatně rozumějí psanému textu. Je to problém, který trápí české školství, jak dokazují špatné výsledky českých studentů v textové analýze v mezinárodním srovnání (bohužel podle reportu PISA 2006 klesá ČR i ve vědách, z 523 na 513 bodu). Stalo se to i Václavu Davidovi, velmi inteligentnímu a slušně argumentujícímu muži, který mi ovšem rozsáhle vyvrací cosi, co jsem netvrdila.

Veřejné slyšení senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, s provokativním názvem „Rovnost příležitostí mužů a žen – přirozený vývoj nebo sociální konstrukce?“ připomínalo Potěmkinovy vesnice, ačkoli proběhlo v Čechách léta Páně 2008.

Netroufám si sám posuzovat, do jaké míry rozumím psanému textu, avšak mohu s jistotou prohlásit, že paní Martykánové šlo především o to dokázat, že mu nerozumím. Jenže můj článek není jen reakcí na její text. Diskuse na téma případného poklesu životní úrovně všech společenských vrstev, vyjma těch dvou krajních, zabírá širší spektrum než naše dva články.

Iuridicum Remedium, o.s. Vás srdečně zve na předpremiéru nového filmu ČT Oči velkého bratra, kterou pořádá 27.1.2008 od 20,30 v klubu Cross (Plynární 1096/23, Praha 7) Film natočil režisér Petr Kaňka v rámci magazínu Ta naše povaha česká. Po projekci bude následovat diskuze na téma kamerových systémů a ochrany soukromí s autory filmu a se zástupci organizace. Akce se koná v předvečer Evropského dne ochrany osobních údajů.

Snad každého v poslední době zaráží, jak protekčně jsou vyzdvihováni umělci, kteří volí a veřejně podporují ODS. Každým rokem se v předvánočním čase konají desítky koncertů našich umělců v Lucerně i v halách po celé republice. Dost často bývají tyto koncerty spojovány s polokulatými a kulatými výročími umělců a bývají vyprodané. Televize však nenatáčí záznamy z těchto koncertů. V době vánoční se vysílal pouze koncert Lucie Bílé z Lucerny, která ale neslavila žádné výročí a atmosféra na jejím koncertě nebyla o nic lepší než atmosféra na koncertech ostatních kapel.

Nevím, jak s příjmy studenta, ale s důchodem se opravdu DÁ vyžít. Naprosto stačí týdně bochník chleba (u nás 53 Kč), půl kila špeku, cibule, denně jedno pivo. Takže máte vlákninu, tuk, tekutiny, vitamin C a B, vše pěkně levně. No a v neděli se rozšoupnout a dát si čínskou polévku, buď kuřecí, zeleninovou, vepřovou, hovězí, krabí, atd. Výběr je bohatý, takže o jednotvárnosti zde nemůže být řeč. Tím pádem zbude i na léky a poplatky u lékaře. A hlavně to podstatné - na elektřinu, ekologickou daň na elektřinu, topení, teplou vodu, vlak, tramvaj, nájemné, vodné, stočné, atd., abych neskončil pod mostem po exekuci za neplacení čehokoli, píše J. Helebrand.

Je mi jasné, že na důchody nezbývá, je nutno opravit mosty a silnice, které nám tady komunisté nechali bez zajištění jejich další údržby, zaplatit prohrané spory (Diag Human a pod.), navozit sníh na Hradčanské náměstí a mnoho dalších důležitých akcí, přičemž daně je nutno vybírat od těch, kdo pracují, ne od těch, kdo vydělávají. Ten kdo má moc, ukazuje na ty dole s tvrzením, že za to všechno můžou oni, a je nutno přitvrdit. Jistě by byla zajímavá anketa o tom, co je pro koho stokoruna. Jestli návštěva lékaře a poplatek za léky, den života, nebo drobáky, o nichž se nemá cenu bavit. A jestli naši zákonodárci ví, co se dá za ni vše pořídit.

Mediální skupina Mafra se stala majoritním vlastníkem bezplatného deníku Metro. Petr Orálek, zástupce šéfredaktora MfDnes má na starosti přesun nedávno koupeného deníku Metro Mafrou.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V prosinci 2007 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 45 847.78 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.12. 2007 částku 197 706.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 688.55 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.