Britské nadšení pro vyjednávání je však spojeno se silnou britskou snahou ovládnout Helmand, kde je v pasti 7000 britských vojáků, uprostřed krvavých bojů s úporným nepřítelem.

Proti politice vyjednávání se ostře stavějí Spojené státy, které podezřívají jakékoliv snahy vyjednávat s "teroristy". Američané chtějí spoléhat především na sílu vojenské moci.

"Američané to vidí naprosto černobíle," konstatoval jeden činitel z EU. "Pro ně je to jako v kovbojce - buď jste kladná postava, anebo zloduch. Ale kdokoliv poznal Afghánistán, ví, že to není tak jednoduché."

Američtí generálové poukazují na fiasko v Musa Quala, ve strategickém městě v provincii Helmand, kde britští vojáci uzavřeli koncem roku 2006 experimentální příměří s místními povstalci, kteří pak město v únoru 2007 jménem Talibanu celé ovládli. Město se stalo základem operací Talibanu a pašování drog, než ho NATO letos v prosinci znovu dobylo.

Dva západní činitelé, kteří čelí deportaci, Michael Semple a Mervyn Patterson, se v městě Musa Quala setkali v ponděl s kmenovými staršími.

Afghánská vláda je také rozdělena, ale podle etnických a politických měřítek. Asi 5000 převážně nevýznamných bojovníků, "kanónenfutr", jak to pohrdlivě nazval jeden západní činitel, přešlo od Talibanu na stranu afghánské vlády v rámci jejího dlouhodobého programu "národního smíření". Ale vládní činitelé z bývalé Severní aliance, která pomohla v roce 2001 Taliban svrhnout a jíž dominují Tadžikové, ostře odmítá jakoukoliv dohodu s vysokými veliteli Talibanu a nechtějí je ve vládě v Kábulu.

Obyčejní Afghánci si zoufale přejí ukončení násilí, které se neustále zintenzivňuje - v roce 2007 zahynulo více neže 5000 osob, mnoho z nich civilistů, ale zároveň se děsí návratu středověkých trestů a tvrdého útlaku, který charakterizoval talibanský režim.

OSN podporuje vyjednávání s Talibanem, poukazuje na to, že ze zpráv politických činitelů z provincií vyplývá, že mnoho velitelů hledá cestu, jak své postavení legalizovat. OSN je přesvědčeno, že je možné izolovat tvrdě ideologické vedení Talibanu, spojené s al Kajdou, od méně ideologických velitelů, jejichž motivací je touha po penězích, nacionalismus či nenávist vůči afghánskému prezidentu Hamidu Karzaímu.

"Víme, že Taliban není homogenní organizací. Někteří lidé byli donuceni bojovat, jiní dostali zaplaceno," řekl mluvčí OSN Aleem Siddique. "Důležité je zaměřit se na ty lidi, které je možno přivést do velkého stanu afghánské vlády, aby podpořili mírový proces."

Někteří analytikové varují, že to jen ochromí křehký afghánský parlament, který vznikl ve volbách r. 2005, a organizace na obranu lidských práv se obávají, že by se tak mohli dostat k moci znovu známí mučitelé. "Potřebujeme jasnější rozhodnutí, s kým bychom měli vyjednávat, kdy a proč," přiznal jeden západní čintel v Kábulu.

Karzaí sám opakovaně navrhuje otevřené přímé rozhovory s šéfem Talibanu mullahem Muhammadem Omarem. Údajně ale Karzaí zuří, že Britové vyjednávají bez jeho vědomí. V takové proměnlivé a složité situaci jsou životně důležité informace z první ruky - a ty se snažili za OSN a EU tento týden získat Semple a Patterson, konstatují jejich kolegové. Někteří z nich se domnívají, že jde jen o krátkodobé nedorozumění, ať je tomu jakkoliv, služby obou diplomatů však nyní nejsou k dispozici.

Podrobnosti v angličtině ZDE