O "přeřeknutí" se tedy patrně nejednalo a televize BBC - a především řekněme "řídící pracovníci", rozhodující o vystřižení věty (že by o něčem tak výbušném a potenciálně dishonestujícím svévolně rozhodovali v BBC střihači?) - o dřívějších zprávách o smrti UBL velmi pravděpodobně museli dobře vědět a nebylo by to pro ně tedy rozhodně žádné překvapení, které by bylo obhajitelně možno vydávat za důvod vystřižení věty s odkazem na možné "přeřeknutí". Navíc se BBC ve své veřejné omluvě své veřejné omluvě ani slovem nezmínila o tom, že v její verzi rozhovoru toho chybí mnohem více, než pouze ona jedna věta:

Když jsem narazil na Britských listech na článek Tomáše Krčka, prošel jsem si znovu rozhovor na al-Jazeera, a naprosto vzápětí zjistil, že v BBC verzi nebyla vystřižena pouze ona věta o Usámovi bin Ládinovi, ale také dalších 3,5 minuty rozhovoru (stačilo porovnat rozdílné délky záznamů). Mezitím už pan Čulík psal do BBC, patrně aniž by věděl, že v něm chybí podstatně více a dostal od BBC onu slizkou, nicméně těžko napadnutelnou odpověď. Stížnost následovala, protože nejspíše následovat musela.

Pro informaci: v oněch 3.5 minutách (11:09 - 14:38 záznamu al-Jazeery) z konce rozhovoru se mluvilo o tom, že Mušarrafovi bude pravděpodobně umožněno zůstat prezidentem, ale pouze pod podmínkami odstoupení z vojenských hodností - o čemž měl rozhodnout nejvyšší soud - a vyslovení důvěry novým parlamentem (vše rozhodně méně než jisté). Což úzce souvisí s jejím pojednáním o přijetí po jejím příjezdu a následném prvním atentátu (kde na jiném místě mluvila o jednoznačně jmenované skupině militantů přímo z pakistánské vlády, jakkoli jménu Mušarraf se vyhnula , zatímco v rozhovoru ji sice zmínila jen obecně, nikoli však názvem "al-Kajda" - jak se celosvětově traduje mainstreamovými médii bez sebemenšího důkazu.

Ustřižená výpověď Bhuttové tedy oproti tomu může být jedním z dalších vodítek k jejím skutečným vrahům a jejich motivaci. A je též patrné, že dlouholetý spojenec pakistánského diktátora -- Velká Británie (a BBC je veřejnou korporací založenou britskou vládou) nemá žádný zájem na tom, aby se pátralo tímto směrem. A podle zásady cui bono lze tedy obě považovat za důvodně podezřelé z úmyslné manipulace informacemi a z cenzury - ať už se vymlouvá BBC jakkoli. Ono totiž předání moci Benazír Bhuttové, včetně klíče od jaderného arzenálu, s odstavením Mušarrafa jdoucího západu na ruku, s tím vším, co ze středněvýchodní šuškandy musela vědět a na co by odstavením Mušarrafa od vojenské a zpravodajské moci mohla navíc získat hmatatelné důkazy - to by mohlo být pro Američany a Brity hodně nepříjemná záležitost...

Napsal jsem tedy o oněch 3.5 minutách Britským listům. První odpověď na sebe nechala čekat 3 minuty a obsahovala i formulaci šéfredaktora: "Za to, že to zkrátili, je není možno kritizovat. Dobrý novinář má právo - dokonce je to nutnost - vybírat ze změti informací to, co je důležité, a pomáhat tím orientaci lidí ve světě."

Příliš nevěřím na onu nutnost "vybírat", co je "důležité" a vymazávat (ne)důležité(?) pro pomáhání "orientaci lidí ve světě". Ačkoli mají novináři plné právo krátit, co se jim zlíbí, jiní novináři pak mají plné právo se ptát, proč tak učinili, a ti dobří pak dokonce nespokojit se s pouze s částečnými a nejen proto neuspokojivými odpověďmi.

V případě rozhovorů tohoto formátu - legend novinářství se světovými vrcholnými politiky, speciálně pořízený relativně těsně po atentátu na ně, při němž zahynulo 157 lidí? To se nedělá - není podle mého názoru ani slušné ani profesionální. Navíc rozhovor je v internetovém archivu - a tam by měl být každopádně v plné znění.

Vystřižení věty o Usámu bin Ládinovi (což může být i právním smyslu zatajování informací - existují totiž i ony jiné, ne úplně nedůvěryhodné zprávy, že je bin Ládin mrtev možná už od konce roku 2001) v konjunkci se zkrácením rozhovoru je pro mě poměrně pádná asociace důkazů - a počítám, že by to řekla většina nezávislých investigativních žurnalistů.

Myslím si, že než byly podnikány nějaké kroky proti BBC, mělo být zváženo, zda to nakonec v důsledku neuškodí pouze řadovým novinářům z BBC, kteří o vystřižení nerozhodovali, ale mohou se teď stát obětními beránky. Také měly být rozhodně zmíněny ony 3,5 minuty - když nic víc, je to rozhodně argument.

Protože: Je ta vystřižená věta o Usámovi skutečně tím nejdůležitějším? Koho dneska skutečně zajímá "bogeyman" bin Ládin? Vždyť už ho živého nikdo neviděl přes 6 let. A ty jeho kazety? Tomu už se dneska veřejně smějí i významní politici. Že ho zabil Omar Šejk? To nevíme. Ale kdo ještě jiný by to měl vědět lépe než Bénazír Bhuttová?

Že to utrousila jakoby mimochodem a proto je to nedůvěryhodné? Řekl bych, že o důvěryhodnosti to neříká nic. I když upřímně, proč to řekla dříve, než získala dostatečnou moc, mi není úplně jasné, a je možné, že Tomáš Krček má ve svém úsudku třeba pravdu. Mohla to být osudná chyba. Ale "přeřekla se"? - Ve větě "Omar Šejk zabil Usámu bin Ládina" ??

Ano, přeřekla se - a můj otec je Michael Jackson...

Pokud požadavek na vystřižení přišel z "vyšších míst", jak lze předpokládat (já netvrdím, že to je práce BBC - na to to totiž technicky nevypadá - BBC by to nejspíše udělala profesionálněji, jak poznamenává i Tomáš Krček a navíc - jaký by na tom sama mohla mít zájem?), pak sázím 10:1, že bez výrazného tlaku nechají video v archivu vystříhané, tak jak je (jak ostatně mezi řádky naznačuje sama BBC - "we will endeavour to replace"- což v diplomatickém jazyce obvykle znamená "moc se snažit nebudeme") a budou dělat mrtvého brouka. (Podle mě moc nemůžou dát do archivu plnou verzi - tím by výpověď Bhuttové na britské půdě zoficializovali státním médiem a učinili z ní tak věrohodný důkaz v právním smyslu.)

Už je to zase pár dní a na webstránce BBC stále visí vystříhaná verze...

Ačkoli toto vše někteří označují za "konspirační teorie", to, že dávno zavraždili Usámu bin Ládina, je mnohem méně "konspirační teorie" než to, že byl hlavním organizátorem útoku 11. září 2001. Připomínám, že bin Ládin není dodnes pro zosnování 11. září ani oficiálně hledán - jak se vyjádřil šéf jurisdikčně hlavního vyšetřovacího orgánu útoků 11.září - FBI : pro nedostatek skutečných a signifikantních důkazů.

Že atentáty na významné osoby (i případně atentáty na Usámu či Bhuttovou) bývají velmi obvykle výsledkem konspirace, nemusím snad nikoho přesvědčovat. A že to není žádná teorie, ale mnohokrát ověřená praxe? A že konspirace je normální pracovní náplní tajných služeb? Komu to přijde nenormální?

Připadá mi absurdní bránit novináře jejich neprofesionalitou a zároveň na jejich neprofesionalitu podávat stížnosti - když ani nevíme, kdo vystřižení nařídil, a tudíž ani nevíme, zda se skutečně jednalo o neprofesionalitu a ne Profesionály.

Poznámka ŠOK: Jinak než formou formální stížnosti s nutností protokolárního prověření a formální odpovědi se to ale nedá zjistit. Uvidíme výsledek "do deseti dnů". A zázrak na počkání...

Verzi "přehmat pod časovým tlakem" lze opravdu jen stěží uvěřit (každé vystříhávání chvíli trvá) - zvlášť těžké je uvěřit to BBC, která i ve své nepravdě podobné omluvě zamlčela těch dalších, rozhodně ne nedůležitých 3,5 minuty, které ustřihla z konce záznamu, a která i přes omluvu ani po několika dnech neumístila na své stránky plnou verzi rozhovoru, ačkoli je v dobré kvalitě volně přístupná na internetu od al-Jazzeery, se kterou, jak sama tvrdí, má BBC smlouvu o přebírání. Rozhodně tam cosi stále nehraje a to doslova.

Poznámka JČ: BBC není státním médiem: velmi žárlivě si střeží svou nezávislost. Se zbabělostí a neschopností novinářů je jistě nutno počítat všude, přehánět a zkreslovat fakta nemá většinou valného smyslu. Globalizace a internet znemožňují účinnou manipulaci. A ta neúčinná posléze diskredituje samo médium.

Poznámka ŠOK: Deklarovaná nezávislost BBC neznamená, že nemůže - právě u těch největších žurnalistických profesionálů - být soulad jejich oficiální práce s neoficiální částí jejich práce. Tím, co u vysoce respektovaných a dlouholetých britských diplomatů označil mluvčí pákistánské vlády při jejich vyhoštění termínem "aktivity které nebyly v popisu jejich práce". Krytí zahraničního korespondenta nebo reportéra je druhým nejčastějším krytím nelegálních operativců všech tajných služeb - tu českou nevyjímaje. Hned po diplomatickém krytí. Všichni ředitelé a šéfredaktoři , někdy i editoři to vědí a mnohdy není bez logistické, finanční a informační podpory "základny" v divokém terénu a podmínkách jako válečný korespondent nebo fotoreportér přežít. Není nic směšnějšího, než když zpravodajský diletant přiletí v neprůstřelné vestě do Iráku, ubytuje se v největším mezinárodním hotelu v Kábulu, své reportáže dělá selfmade se stativem na hotelové střeše s rozostřeným pozadím a vydává tuto činnost za vysoce rizikové podnikání. Žádný z vedoucích pracovníků médií nebude váhat, když bude požádán, aby "vzal na palubu" profesionála, který je současně Profesionálem. Protože ví, že nemusí mít strach, že jeho člověk nasedne s arabsko-českým slovníkem, televizní kamerou a lahví whisky do taxíku, řízeného vousatým pobudou, který si cestou prozpěvuje kvílivé songy a nenechá se odvést přímo do první linie... Přímo do náruče stejně vousatých militantů, posléze žádajících po zaměstnavateli vysoké výkupné. Taková je realita terénní žurnalistiky ve válečných oblastech. Jen se o ní příliš nehovoří.

Poznámka JČ: Široce se v BBC mnohokrát diskutovalo o tom, že kdyby reportéři BBC zároveň pracovali pro špionáž, bylo by to nesmírně nebezpečné a byla by to cesta do pekla. BBC si velmi žárlivě střeží svou nezávislost a je si vědoma, že by si naprosto znemožnila přístup do většiny zemí světa, kdyby hazardovala natolik, že by dovolila, aby její reportéři zároveň fungovali jako agenti vládní rozvědky. BBC si velmi silně zakládá na své nestrannosti a kdyby se provalilo, že její reportéři jsou zároveň výzvědnými agenty britské vlády, zlikvidovalo by jí to jako instituci. Štěpán Kotrba nechápe princip oddělenosti různých zájmů v západní společnosti. Nevylučuji, jak naznačuje, že agenty rozvědek mohou být zároveň i reportéři různých východoevropských vládních stanic (peníze jsou omezené a malá země třeba nemůže vyslat do oblasti konfliktu víc lidí), tvrzení, v případě BBC, že její reportéři jsou zároveň agenty rozvědky, je velmi nepravděpodobné. Znovu upozorňuji na důležitý princip: kritičnost a ostražitost je důležitá, ale dokud nejsou k dispozici konkrétní důkazy, neměli bychom propadat konspiračním teoriím, octneme se ve virtuálním světě. Uznávám, že v českém prostředí je oblíbenost konspiračních teorií vysoká. Možná to má něco společného s pocitem mnoha Čechů, že nejsou součástí žádného mocenského establishmentu, že zůstávají outsidery.

reakce ŠOK: Čulíkova argumentace se neopírá o fakta ani znalosti praxe, ale o víru v pravdivost veřejných deklarací. Čulíkova znalost žurnalistického zázemí v Británii i v Česku je přitom prakticky nulová - stejná jako u naprosté většiny čtenářů médií. Embedded novináři z Balkánu i Iráku a jejich "reportáže" svědčí o opaku. Terénní reportáže nezávislých žurnalistů-dobrodruhů svědčí o opaku. Vyhoštění diplomaté z Pákistánu i s balíkem dolarů svědčí o opaku. Pro mne je úmyslný a cílený spin BBC ve věcech britského národního zájmu naopak "velmi pravděpodobný". Je to součást obrazu, který BBC o britské společnosti i o sobě samé vytváří už desítky let. Obrázek o argumentaci jedné i druhé strany debaty o novinářské nezávislosti ve válečné žurnalistice si laskavý čtenář Britských listů udělá sám... Stačí si přečíst noviny, či nalistovat v archivu Britských listů kolikrát už Američané v Iráku vyhráli a kolikrát dobyli Basru. Romantické představy Jana Čulíka by nepřesvědčilo ani přímé svědectví z Basry :-) Chápu to. Přizná-li si člověk, že žije řadu let v iluzích o politice i společnosti, hroutí se mu jistoty jeho světa. Má to devastující účinek na sebedůvěru i v jiných úsudcích.