Jsme v situaci, kdy se odzbrojuje lid a ozbrojují se ti, kteří vládnou penězi. Tento trend je třeba zvrátit. Společnost nelze vrátit do osmnáctého devatenáctého století. A nechceme ji vrátit ani do století dvacátého. Pro dvacáté první století je třeba najít společnou řeč. Zformování akční jednoty levice je velmi složité. Ale jsem přesvědčen, že všichni -- jak tady sedíme -- můžeme uznat, že prvním cílem každé radikálně levicové komunistické strany, levicové sociální demokracie či socialistické strany je boj za mír. Pokud to uznáme máme jeden bod našeho programu, za kterým můžeme jít všichni.

Druhým takovým úkolem je jistě obrana lidských práv, a to jak základních, politických, tak sociálních. Antikomunismus, projevující se bojem proti komunistickým, ale i jiným radikálně levicovým stranám, ať mají jakýkoliv název, je součástí celé evropské politiky. A tady si musíme říct, že máme obranu v evropských institucích, jenom je musíme umět správně využívat. Sociální práva lze zajistit jenom tak, že se projevíme jako odpovědní hospodáři, kteří umějí z pohledu udržitelného rozvoje pracovat se svými zdroji, a to jak přírodními, tak lidskými. A lidé ze sebe vždy vydají to nejlepší, nikoliv když mají strach, když nevědí, jak dál, ale když mohou bez ponižování, ale ve své lidské důstojnosti projevit své schopnosti dát je ve prospěch svůj, své rodiny a celé společnosti. Taková akční jednota je podle mého soudu možná a důležitá. Takové akční jednoty můžeme dosáhnout.

Platí staré české přísloví, že kdo chce všechno, nemá nic. My jsme přesvědčeni, že chceme pro lidi, pro občany jednotlivých zemí těch, ať už jsou nebo nejsou členy Evropské unie, ale z nichž jsou naše politické strany, aby mohli žít jako důstojné lidské bytosti. Nebudeme jistě zastupovat všechny. Komunistické a radikálně levicové strany nechtějí zastupovat zájmy kapitálu, bank, vojensko-průmyslového komplexu a, jak trefně řekl můj kolega z Komunistické strany Moldávie, ani oligarchy, kteří se zmocnili přírodního bohatství v jednotlivých zemích. Pokud ale přijmeme výzvu, kterou vidíme v Latinské Americe, že je potřeba se starat o denní potřeby lidí, nenechat je obrat o jejich přírodní bohatství, nenechat je obrat o jejich lidskou důstojnost, máme podle mého soudu ty nejlepší předpoklady, abychom byli schopni jednotně postupovat v Evropě a vrátit evropským komunistickým radikálně levicovým stranám dělnickým stranám to, co jim patřilo. To, že jsou skutečnými vůdci společnosti, to že mají politickou, kulturní, ale zejména lidskou převahu nad těmi, kteří politiku využívají jen k tomu, aby mohli ostatní ovládat.

zkráceno, upraveno

Aktuální podrobnosti z kongresu SEL - v agličtině, češtině a dalších jazycích ZDE