8. 8. 2007
Šanghajská organizace spolupráce uspořádala vojenské cvičení - v RuskuČína tvrdí, že "je ochotna společně s Ruskem přispět k udržení regionální bezpečnosti, stability a světového míru"Česká zahraniční politika a česká média si nejsou schopny uvědomit zásadní změny na mezinárodně politické scéně, vedoucí k multipolarizaci globální politiky. Ignorují tyto fenomény a jsou fascinovány pouze Spojenými státy, ačkoliv se stačí podívat na mapu, aby bylo jasné, jak USA tristně selhaly v posledních desetiletích. Včera začala "Mírová mise" pravidelných společných "protiteroristických" manévrů ozbrojených sil členských zemí Šanghajské organizace spolupráce. Střelnice Čebarkul v ruském městě Čeljabinsk hostila společné cvičení nového mezinárodního uskupení. Rusko je zakládajícím členem Šanghajské organizace spolupráce , která vznikla z neformálního uskupení tzv. Šanghajské pětky. ŠOS tvoří Čína, Rusko, Uzbekistán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. V roce 1996 byla v Šanghaji podepsána "Smlouva o prohloubení vojenské důvěry v hraničních oblastech". V květnu 2003 schválil ruský parlament Chartu ŠOS. Rusko přikládá rozvoji této organizace velký význam... Primárně ji Rusko považuje za nástroj, který by podle jeho názoru prý "měl pomoci stabilizovat oblast nejen Střední Asie". |
RF by si přála, aby se s organizace vyvinula obdobná instituce, jakou je OBSE v Evropě. V roce 2004 získalo pozorovatelský status Mongolsko. O rok později se pozorovateli staly Írán, Indie a Pákistán. Žádost USA, aby se směly summitu zúčastnit, byla odmítnuta, naopak byly vyzvány, aby vyklidily základny ve Střední Asii. Uzbekistán již smlouvu s USA vypověděl. V roce 2005 Šanghajská organizace spolupráce na závěr její schůzky v Kazachstánu vyzvala Američany vedenou koalici v Afghánistánu, aby stanovila jasný časový plán stahování svých jednotek z členských zemí této organizace. Jak Uzbekistán, tak Kyrgyzstán mají na svém území základny, které Američané využívají. (Uzbekistán je tvrdá diktatura.) Na posledním summitu v říjnu 2005 v Moskvě bylo mimo jiné projednáno propojení bankovních ústavů členských států. Ruská federace i Čína mají snahu aktivizovat v rámci ŠOS také vojenskou spolupráci. Organizace však získává na silný popud Číny i roli v oblasti rozvoje ekonomické spolupráce mezi členskými zeměmi. Čína vyčlenila 920 milionů dolarů na projekty se zeměmi Střední Asie. Čínské investice hrají roli ve finančně nákladných projektech napříč celou Střední Asií. Čína především vyvíjí spolupráci v oblasti energetiky, což v případě Kyrgyzstánu nebo Tádžikistánu znamená podpora ve výstavbě a rekonstrukci vodních elektráren. Společně s Fondem trvalého rozvoje Kazachstánu a Státní rozvojovou bankou Čína plánuje financovat výstavbu systémů elektrických sítí či metalurgického závodu v Pavlodarské oblasti. Střední Asie je také vděčným importérem čínského zboží. Jednací řečí ŠOS Je ruština a čínština. Při cvičení na střelnici Čebarkul účastníci vyslali do akce celkem 70 bojových helikoptér, bombardérů, výsadkových letounů, skoro 100 tanků a obrněných vozů. Podle oficiálního plánu manévrů provedly zúčastněné armády letecký průzkum, výsadkový průzkum, blokování vesnic, úder proti pomocníkům nepřátel a proti dalším subjektům. Po společném cvičení, čínský hlavní velitel manévrů, náměstek náčelníka generálního štábu čínské armády Xu Qiliang uvedl, že prostřednictvím společného cvičení se čínská armáda obeznámila a přizpůsobila prostředí v místě manévrů. Účastníci současně prokázali dobrou spolupráci a svědomitost. Domnívá se, že první cvičení dosáhlo výborného úspěchu. Ruská zahraniční politika tradičně nahlíží na mezinárodní vztahy, zvláště v politicko-bezpečnostní oblasti, jako na hierarchický systém. Na jeho vrcholu je OSN s Radou bezpečnosti, v níž má RF stálé členství a tzv. právo veta, a jejíž rozhodnutí jsou podle mezinárodního práva závazná. Pod ní podle tohoto pohledu fungují jednotlivé mezinárodní organizace. Členské a pozorovatelské země Šanghajské organizace spolupráce zaujímají rozlohu 37,4 milionů čtverečních kilometrů (více než tři pětiny velikosti Eurasie), mají dohromady 2,82 miliard obyvatel a 6,5 milionů vojáků. Na území Šanghajské organizace je více zdrojů ropy a zemního plny než kontrolují země OPEC. Rusko, Čína , Indie a Pákistán jsou vlastníci jaderných zbraní. Společné protiteroristické manévry členských zemí Organizace šanghajské spolupráce už uspořádaly tyto země v Číně v roce 2003, v ujgurské autonomní oblasti Xinjiang. Místopředseda čínské Ústřední vojenské komise a ministr obrany Chao Gangchuan po ukončení manévrů jednal s ruským velitelem, který manévry sledoval. Ministr tehdy řekl, že Čína a Rusko mají širší společné zájmy a povinnosti v mezinárodních záležitostech. Úspěšný průběh manévrů podle čínského ministra plně dokázal pevné odhodlání a velkou sílu Organizace šanghajské spolupráce bojovat proti terorismu. Čína je dle tehdejších oficiálních prohlášení "ochotna společně s Ruskem přispět k rozvoji této organizace a k udržení regionální bezpečnosti a stability a světového míru." Informace přinesl čínský rozhlas. Richard Heinberg: Energetická geopolitika 2006 ZDE Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob ZDE Miroslav Polreich: NATO - spojenectví bez závazků
ZDE
Oskar Krejčí: Rusko-indické námluvy ZDE
Miroslav Polreich: Multipolarizace zahraniční politiky pokračuje
ZDE
Karel Dolejší:
Rusko snižuje závislost na dolaru ZDE
Karel Dolejší:
Eurasianistický neokonzervatismus: Třetí pilíř světa nočních můr ZDE
Miroslav Polreich:
Čína -- velmoc současnosti ZDE
Šanghajské organizace spolupráce TÉMA BL Čína - nová supervelmoc TÉMA BL
Ruská zahraniční politika TÉMA BL |
Ruská zahraniční politika | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 8. 2007 | Rusko na pranýři | Oskar Krejčí | |
8. 8. 2007 | Šanghajská organizace spolupráce uspořádala vojenské cvičení - v Rusku | Štěpán Kotrba | |
7. 8. 2007 | Rusko instalovalo protiraketový a protiletadlový systém S-400 | Štěpán Kotrba | |
3. 8. 2007 | Ruský ponor do velmocenské hloubky | Štěpán Kotrba | |
2. 8. 2007 | Základna USA a výpověď smlouvy o důvěře Ruskem | Miroslav Polreich | |
18. 7. 2007 | 150 DNÍ LHŮTY: Zbraně nejsou na hraní | Oskar Krejčí | |
17. 7. 2007 | Evropa a konvenční ozbrojené síly I.: Od Helsinek po Vídeň | Zdeněk Brousil | |
18. 6. 2007 | Vychytralost Putinovy nabídky základny v Gabale | Štěpán Kotrba | |
14. 2. 2007 | O nás opět v Mnichově | Oskar Krejčí | |
26. 1. 2007 | Rusko-indické námluvy | Oskar Krejčí | |
16. 1. 2007 | Problémy utváření, nebo změna paradigmatu? | Kodži Watanabe, Strobe Talbott, Sir Roderic Lyne | |
13. 12. 2006 | Rusko - pokračující diplomatická ofenzíva | Miroslav Polreich | |
2. 11. 2006 | Egypt oživuje spolupráci s Ruskem | Miroslav Polreich |
Írán | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 8. 2007 | Šanghajská organizace spolupráce uspořádala vojenské cvičení - v Rusku | Štěpán Kotrba | |
6. 8. 2007 | Irán, plyn a Shell - co vadí USA | Milan Šebo | |
31. 7. 2007 | Amerika prodá na Blízký východ obrovské množství zbraní | ||
13. 7. 2007 | Teherán jako hlavní město Iráku | Robert Jarkovský | |
3. 7. 2007 | Od propagandy k propagandě | Ivo Šebestík | |
28. 6. 2007 | Islamismus není nacismus | ||
27. 6. 2007 | Immanuel Wallerstein: Protiraketový obranný štít: bláznivý nápad nebo racionální cíl | Immanuel Wallerstein | |
19. 6. 2007 | Reuters: Írán tvrdí, že Rusko nepovolí Americe, aby použila radaru v Ázerbajdžánu | ||
18. 6. 2007 | Převládnou v Americe konzervativci, kteří chtějí vojenský útok proti Íránu? | ||
4. 6. 2007 | Posílit odhodlání k obraně? Ano, ale proti komu? | Michael Kroh | |
31. 5. 2007 | Írán: Styk s cizincem je špionáž | ||
30. 5. 2007 | Írán a Česká republika | ||
24. 5. 2007 | Bush schválil nový tajný plán proti Íránu | ||
17. 5. 2007 | Jiří Payne: Američany jsem přesvědčil já, že ČR potřebuje jejich radar | Jan Neoral |