Upozorňuji pana Víta tímto na jediné: POUZE a JEDINĚ občan a jeho vůle je zdrojem moci zástupců na všech úrovních, protože občan SVOU MOC na ně deleguje . Propůjčuje jim ji za podmínek plnění toho, k čemu se předem zavázali.. Pokud se drasticky liší vůle lidu od vůle jejich volených zástupců, je čas a) na nové volby, byť mimořádné; b) na revoluci, byť násilnou, pokud by se zástupci lidu odmítli uchopené moci vzdát dobrovolně. Platí to v měřítku celostátním, stejně tak i komunálním. Politik je sluhou svých občanů, nikoliv pánem. A za službu je jimi placen. Paní poslankyně Mazuchová se rozhodla, že ty role obrátí. Bez ohledu na stanovisko většiny občanů s dětmi školou povinnými v městečku Unhošti, bez ohledu na stanovisko mnohých zastupitelů a bez ohledu na stanovisko odborníků se spolu se starostou Zábojem rozhodla, že školy musí být sloučeny. To, že místní ODS měla ve svém volebním programu prosazovat vyšší vliv rodičů na činnost škol, je směšnou předvolební figurou. Méně směšné je ignorování občanů a rodičů u sociálně demokratické partaje.

Jen hlupák politik si nedokáže spočítat průměrný počet dětí v populačním ročníku v jednotlivých regionech při průměrné porodnosti žen v tom kterém regionu. Na to stačí tři statistiky ČSÚ. A jen hlupák školu či školku ruší, místo aby ji perspektivně udržoval, když se stává spádovou oblastí pro přilehlé obce a matky z těch obcí navíc chtějí své děti posílat do školy "do města". Pro obec je to nezanedbatelný a jistojistý příjem z ministerské kasy. Jiné obce za odhodlání posílat děti do školy právě k nim rodičům i platí... A jen hlupák se nezastaví před vůlí ředitelů, pedagogů i rodičů.

Referendum o zachování základních škol je na místě stejně, jako referendum o tom, zda za obecní peníze pořídit chodník na náměstí, nebo kanalizaci v odlehlé části obce. Pro ty, kteří chodí do práce na radnici na náměstí, může být chodník v blátivém počasí přednější, než nevyhovující žumpy kdesi na periferii... Stejně jako pro starostu, který slíbí pozemky na kolonii milionářských vilek v doposud nedotčené části katastru obce. Ne vždy má zastupitelstvo na mysli obecní blaho. Velmi často je řídícím prvkem při rozhodování blaho vlastní.

Spějeme do období postupného odumírání zastupitelské demokracie, kdy se rozhodovací pravomoc ve stále větší míře začne vykonávat formou přímou. Občané se hlásí o svá práva - nejen jako národní fronta myslivců, rybářů, zahrádkářů či trhovců. Hlásí se a chtějí hovořit svým zastupitelům v odůvodněných otázkách do jejich činnosti přímo. Chtějí dohlížet nad férovostí rozdělovaných peněz, kvalitou odvedené práce, účelností investic, chtějí hovořit do územního plánu a toho, nebudou li mít zrovna oni za zahrádkou jaderný sklad či nějakou výrobní halu. Neváhají postupovat mnohdy velmi razantně a přímo. Přímá demokracie klepe na dveře. Tehdy se změní i role politických stran . Ti politici, kteří se s občany naučí komunikovat znovu "čelem k masám", zdůvodňovat jim každý krok, radit se s nimi , ptát se jich a respektovat jejich názory, zvítězí. Protože teprve o těchto lidech budu moci říci "to je můj politik, to je můj poslanec, to je můj starosta." Za poslankyni Mazuchovou se stydím. Ne proto, že měla jiný názor než její voliči. Ale proto, že svůj názor nedokázala buď před nimi zpříma obhájit, nebo pod tlakem občanů opustit. Moje poslankyně to není a je ostudou své strany.

Namísto obžaloby: snad až příliš podrobný oficiální zápis z jednání městského zastupitelstva v Unhošti , na kterém se v bodu 5 rozhodovalo o sloučení škol ZDE