Rozsah letošního tání v Arktidě překvapil vědce po celém světě a mnozí z nich se zděsili. Jak uvedl šéf Kanadské ledové služby, toto tání nepředvídal žádný počítačově generovaný scénář. Rozsah tání byl naprosto nepředvídaný: podle deníku Independent je to varování, že proces oteplování probíhá daleko rychleji, než se považovalo za možné ještě před pěti lety, a že katastrofální důsleky oteplování nás pravděpodobně postihnou daleko dříve, než jsme si dosud představovali.

Neobvykle velký rozsah letošní oblevy v Arktidě vedl k revizi předpovědí, kdy bude Arktida v létě naprosto bez ledu. Vědci původně předpovídali, že k tomu dojde kolem roku 2080, nyní se obávají, že to bude daleko dříve.

Mark Serreze, výzkumník z amerického Národního centra pro data o sněhu a ledu ve státě Colorado odhaduje, že k tomu dojde někdy kolem roku 2030. Jiné odhady hovoří dokonce o roku 2020. To zlikviduje většinu fauny v tomto regionu, především lední medvědy, kteří potřebují led na to, aby mohli lovit tuleně. Lední medvědi byli oficiálně loni označeni Světovým svazem pro ochranu životního prostředí (World Conservation Union) za vysoce ohrožený přírodní druh. Někteří ekologové se domnívají, že lední medvědi vymřou tak do roku 2050. Tání ledu v Arktidě nepovede k stoupnutí hladiny moří, protože je led ve vodě a podle Archimedova zákona nahrazuje přesně stejný objem, jaký zaujme po roztání voda. Ke stoupnutí hladiny moří povede roztání ledu na pevninách, a to už se také děje - u Grónska například se objevil nový ostrov, který se dříve považoval za poloostrov Grónska. Ledovec, který tento ostrov spojoval s Grónskem, roztál, a ostrov který byl ještě v roce 1985 spojen s pevninou, je od léta 2005 obklopen mořem. Pokud by roztál veškerý led v Grónsku, hladiny moří stoupnou o 7,2 metrů. V roce 2007 byla vydána, ve třech pokračováních, v únoru, v dubnu a v květnu, čtvrtá zpráva Mezivládního panelu o podnebných změnách (IPCC). Zpráva líčí katastrofální obraz toho, co se stane světu, pokud nedojde k snížení emisí skleníkových plynů. Potenciálně by světová teplota do konce století stoupla až o 6,4 stupně, což by způsobilo, že život na této planetě, jak ho známe, by se stal nemožným. Pravděpodobnost, že je globální oteplování přímým důsledkem zvyšování koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře, vědci určili na více než 90 procent. Tyto závěry, které představují uvážlivý konsensus mezinárodní komunity klimatologů, v podstatě ukončily debatu o podnebných změnách pro všechny lidi kromě nejsilnějších skeptiků. Na zprávě IPCC bylo význané také, že ji podepsaly všechny vlády světa, včetně vlády Spojených států, jejíž činitelé konstatovali, že základní vědecká argumentace ohledně toho, co způsobuje globální oteplování, je nyní přijímána. To však neznamená, že se svět dokázal sjednotit na tom, co v této věci dělat. Konference v Bali ukázala, že stále ještě existují velké konflikty mezi státy ohledně toho, jak vyřešit tento největší problém, jakému kdy lidstvo čelilo. Svět má v nejlepším případě dva roky na to, aby vypracoval novou mezinárodní dohodu, která by nahradila protokol z Kjóta.

Podrobnosti v angličtině ZDE