Do Pekingu přijížděli i redaktoři ČRo na studijní pobyty i roční stáže. Český rozhlas má přitom v Pekingu vlastního zpravodaje. Bez podepsané Smlouvy o spolupráci, respektive s ostudně vypovězenou smlouvou ovšem Český rozhlas bude mít například nejspíše velký problém s akreditací a vysíláním sportovních přenosů z olympiády v Číně. Stejně jako bude mít problém i Symfonický orchestr při případném zájezdu do Číny. Obdiv má své meze. I v diplomacii. A snad o to právě některým radním jde. Kromě hloupé ideologické předpojatosti a diplomatického diletantismu. Poškodit Český rozhlas, jeho program a jeho zájmy. Bezmocný generální ředitel zůstal před takovýmto přístupem k mezinárodním stykům, jaký mu předváděli po celý podzim a zimu někteří členové Rady, bezmocný... Co mohl dělat? Názor radních byl většinový. Rada se opět vměšovala někam, kam jí to zákon nedovoluje. Opět v rozporu se svým posláním. I se zákonem.

Situace se vyostřila už při přípravě výroční zprávy za rok 2006, do jejíhož textu se dostala informace, že Český rozhlas navštívila pětičlenná čínská delegace. Půl hodiny věnovala radní Jaklová tirádě na téma, jak je to otřesné, že se rozhlas paktuje s "rudými" Číňany a co jsou to za móresy. Že ona s tím zásadně, ale zásadně nesouhlasí. Vymluvit si nedala nic. Jaklová na konci roku 2007 spolu s předsedou Rady Florianem zformulovali žádost o posouzení spolupráce ČRo a CRI na Evropskou vysílací unii a obeslali i české ministerstvo zahraničí a Úřad vlády, aby jim tyto instituce daly své stanovisko ke smlouvě. Očekávají totiž, že bude negativní a že podepsání dohody překazí. Doposud se vždy Český rozhlas bez takovéto státní politické prověrky jako veřejnoprávní a nikoliv státní instituce obešel, samostatné smluvní vztahy zde existují od roku 1996. Doteď nikomu nevadily a cesty hudebních těles do Číny bral rozhlas jako příležitost ukázat vyspělost české kultury, propagovat Českou republiku kultivovaným způsobem. Cesty reportérů pak jako báječnou příležitost poznat cizí zemi, po které je samostatné cestování ne až tak samozřejmé, a mnohé zážitky z různých provincií Říše středu přinést posluchačům. Předseda Rady Florian oproti tomu konstatoval na jednání "předsednictva" Rady, nepřístupném veřejnosti, že Čínu vnímá jako zemi s totalitním režimem a spolupráci považuje za krajně nevhodnou. Odpověď předsedy vlády Mirka Topolánka na "dotaz" radních, která dorazila na závěr roku 2007, Rada ČRo nezveřejnila a projednávala ji na uzavřeném zasedání. Jak se ale ČRo chce "významně zapojit do vysílání v rámci nadcházejícího předsednictví ČR v EU", jestliže řada jednání se povede i s Čínou? Česká sekce Čínského rozhlasu do zahraničí je přitom obdobou zahraničního vysílání Českého rozhlasu - vysílání hrazené ze státních prostředků, plnící úkoly v souladu se státní politikou a propagující zemi v zahraničí. Čínský národní rozhlas je veřejnoprávní instituce, hrazená koncesionáři - pouze je jich nepoměrně více... Jaklovou zajímaly i služební cesta generálního ředitele Kasíka do Číny. Aniž na takovouto informaci měla jakékoliv právo. Jaklová se nechala už v minulosti slyšet, že je absolutně politicky nevhodné, aby Český rozhlas spolupracoval s "komunistickým rádiem". Je to zvláštní přístup některých členů rozhlasové Rady, jestliže může předseda jinak pravicové vlády Topolánek jednat o spolupráci i v ekonomické i bezpečnostní oblasti s tajemníkem "komunistické" vlády... A to je členem stejné partaje jako Dana Jaklová.

Celá situace je o to pikantnější, řada radních má za sebou normalizační minulost. Ladislav Jíša je bývalým šéfem oddělení pro zvláštní úkoly socialistického Československého rozhlasu pod vedením normalizačního ředitele Jána Riška a Dana Jaklová pracovala dlouhá léta období normalizace ve francouzské redakci Československého rozhlasu... Jak přísné byly prověrky do propagandistického zahraničního vysílání, netřeba psát, neboť to bylo jedno ze strategických pracovišť, kde se kombinovaly zájmy informace, propagace, propagandy i špionáže daleko více než kde jinde. Historická publikace, vydaná k 80. výročí Československého rozhlasu v roce 2003, o této zvláštní redakci tvrdí toto:

"Zahraniční vysílání se řídilo stejnými ideologickými zásadami jako domácí redakce... Obsahem vysílání byli zahraniční posluchači motivováni k politickým akcím, například k manifestacím na podporu levicových emigrantů v Chile, k peněžním sbírkám ve prospěch rozvojových zemí apod. ... Vedoucí stranické orgány věnovaly zahraničnímu vysílání značnou pozornost. ... Hlavním úkolem zahraničního vysílání bylo "šíření pravdy o socialismu pomocí důsledné konfrontace dvou společenských systémů."

"Nikdy sme nemali takú možnosť viesť dialóg s naším protivníkom na jeho vlastnom území ... Na rozhlasových vlnách, v étéri, sa dnes zvádzajú najintenzívnějšie propagandistické bitky a zápasy."

Myslím, že dodávat není co. Praxe se holt nezapře. Zápasy se svádějí i dnes.

Výroční zpráva ČRo za rok 2006 ZDE

Zápis z jednání předsednictva Rady Českého rozhlasu ze dne 3. října 2007 ZDE

Autor byl po tři roky členem Rady Českého rozhlasu